ODLOŽENÉ PŘÍPADY: POSLEDNÍ FOTOGRAFIE

poslednífoto

Hodnocení článku

(zatím nehod­no­ce­no)

Loading...

Pokud milu­je­te sever­ské kri­mi inspi­ro­va­né sku­teč­ný­mi a nevy­ře­še­ný­mi pří­pa­dy, kte­rá vás hned od samé­ho začát­ku chy­tí a nepus­tí, urči­tě sáh­ně­te po skvě­le napsa­né kni­ze z edi­ce odlo­že­ných pří­pa­dů, a to kni­hy s pří­znač­ným názvem Poslední foto­gra­fie od švéd­ské repor­tér­ky a expert­ky na tyto nevy­ře­še­né odlo­že­né pří­pa­dy Tiny Frennstedt.

V kni­ze máme mož­nost sle­do­vat dvě sou­běž­né dějo­vé linie pro­střed­nic­tvím dvou hlav­ních žen­ských hrdi­nek, a to úspěš­né hereč­ky Kate na stra­ně jed­né a na stra­ně dru­hé zku­še­né vyšet­řo­va­tel­ky Tess. Na prv­ní pohled se zdá, že jejich osu­dy nijak spo­lu nesou­vi­sí, ale opak je prav­dou.

Celý pří­běh se začí­ná odví­jet v oka­mži­ku, kdy se na inter­ne­tu obje­ví záhad­ná foto­gra­fie mla­dič­ké ženy, kte­rá před šes­ti lety beze sto­py zmi­ze­la na ces­tě domů z noč­ní zába­vy v Kodani. Nic by na tom neby­lo obvyk­lé­ho, kdy­by nese­dě­la v nezná­mém autě a s nepří­tom­ným pohle­dem.

Vše nasvěd­ču­je tomu, že se jed­ná o posled­ní foto­gra­fii, na kte­ré byla dív­ka ješ­tě živá. Otázkou však zůstá­vá, kdo si ji tak­to vyfo­til, a kam nako­nec tato dív­ka zmizela....Bohužel jed­nou foto­gra­fií to nekon­čí, ale začí­ná mara­tón, při kte­rém jsou ze stej­né­ho vozi­dla poří­ze­ny i dal­ší foto­gra­fie jiných žen, kte­ré rov­něž zmi­ze­ly beze sto­py.

Případu se pro­střed­nic­tvím nově zalo­že­né­ho útva­ru v Kodani ují­má vedou­cí skán­ské­ho týmu odlo­že­ných pří­pa­dů Tess Hjalmarssonová, v té době však pro svo­ji vlast­ní chy­bu posta­ve­na mimo služ­bu, aby s pomo­cí pro­fi­lo­va­če Carstena Morrise a dal­ších odbor­ní­ků a pro­fí­ků, objas­ni­la zmi­ze­ní těch­to žen.

Jisté však je, že všech­ny pří­pa­dy spo­ju­je jeden a ten­týž pacha­tel. Co však dal­ší­ho zmi­ze­lé ženy spo­ju­je a kam zmi­ze­ly? Jaké jsou pra­vé pohnut­ky pacha­te­le k páchá­ní k těch­to zlo­či­nů a proč si s nimi tak­to hra­je? Proč zve­řej­ně­ním foto­gra­fií nejen pro­vo­ku­je, ale ris­ku­je i své odha­le­ní?

Všechny okol­nos­ti vedou Tess k tomu, aby ote­vře­la všech­ny tyto odlo­že­né pří­pa­dy, pro­vě­ři­la všech­ny mož­né sto­py a indi­cie, a v nepo­sled­ní řadě dosta­la samot­né­ho pacha­te­le za mří­že. Čím blíž se však dostá­vá k prav­dě, tím se zdá, že se začí­na­jí dít dale­ko chmur­něj­ší věci než dopo­sud....

Na stra­ně dru­hé máme mož­nost sezná­mit se trá­pe­ním úspěš­né hereč­ky Kate, kte­rou již přes deset let tyra­ni­zu­je záhad­ný­mi dopi­sy nezná­mý pisa­tel a je jed­no, jest­li byd­le­la v Londýně, ve Stockholmu nebo nyní v Dánsku. Nyní se však teror stup­ňu­je v podo­bě výhru­žek odka­zu­jí­cí k její­mu fil­mu tj. pír­ko na rohož­ce před dveř­mi, roz­pi­tá sví­til­na na pří­jez­do­vé ces­tě a stře­py uspo­řá­da­né do tva­ru srd­ce, rudě pře­ma­lo­va­né domov­ní dve­ře a spous­tu jiné­ho.

Kate boju­je se svý­mi vnitř­ní­mi démo­ny, sama netu­ší, co je fik­ce a co rea­li­ta a nemá dale­ko k psy­chic­ké­mu zhrou­ce­ní, navíc její man­žel vše zleh­ču­je a nedo­ká­že jí být opo­rou, jakou by chtě­la. Co když po ní jde něja­ký fana­tic­ký fanou­šek, jež jí nechce nejen zastra­šit, ale i ublí­žit? Neměla by se něko­mu svě­řit....?

V závě­ru pří­bě­hu pak máme mož­nost se zata­je­ným dechem sle­do­vat, jak se tyto ces­ty obou žen vzá­jem­ně stře­tá­va­jí a jed­not­li­vé stříd­mě dáv­ko­va­né indi­cie hro­zi­vě do sebe zapa­da­jí tak, aby moh­la být nako­nec „děsi­vá“ iden­ti­ta pacha­te­le a vra­ha odha­le­na, ale i mož­nost dopát­rat se prav­dy týka­jí­cích se osu­du oněch zmi­ze­lých žen.

Kniha je vel­mi čti­vá a hlav­ně inspi­ro­vá­na sku­teč­ným pří­pa­dem, z čehož při čte­ní doslo­va mra­zí. Na strán­kách je doslo­va cítit ponu­rá a mra­zi­vá atmo­sfé­ra pro­stře­dí tj. tma­vé veče­ry, samo­ta, strach, sníh, mráz a do toho děsi­vé okol­nos­ti, že mož­ná někde tam ven­ku běhá vrah. 

Autorka doká­za­la mis­tr­ně vést a postup­ně dáv­ko­vat jed­not­li­vé indi­cie smě­řu­jí­cí k iden­ti­tě sku­teč­né­ho  pacha­te­le, aby nás v závě­ru moh­la vyvést z naše­ho myl­né­ho úsud­ku, že jsme se necha­li tak snad­no svést po špat­né sto­pě. O to víc pak budou čte­ná­ři pře­kva­pe­ni, jak se moh­li tak­to jed­no­du­še nechat zmást. 

Mě osob­ně se na kni­ze, kro­mě důmy­sl­ně zpra­co­va­né­ho „nevy­ře­še­né­ho odlo­že­né­ho pří­pa­du“, líbi­lo i to, že máme mož­nost nahléd­nout pod poklič­ku osob­ní­ho živo­ta nejen Tess, ale i Kate, a sle­do­vat jejich život­ní pro­blémy, sta­ros­ti, ale i potý­ká­ní se se svý­mi vnitř­ní­mi démo­ny. Možná prá­vě pro­to nám jsou pak hlav­ní hrdin­ky mno­hem bliž­ší srd­ci.

Kniha „Poslední foto­gra­fie“ je vel­mi chytla­vé a návy­ko­vé čte­ní, ako­rát tak děla­né pro pod­zim­ní dlou­hé veče­ry.

ODLOŽENÉ PŘÍPADY: POSLEDNÍ FOTOGRAFIE

Napsala: Tina Frennstedt

Přeložila: Petra Hesová

Vydalo Nakladatelství JOTA, s.r.o.

V Brně, roku 2024

Vydání prv­ní

Počet stran: 407

ISBN: 978-80-7689-435-8