PÁR PAŘMENŮ – Skvělá parodie na Pána prstenů

Nedávno se mi pod ruky dosta­lo cédéč­ko (respek­ti­ve dvě cédéč­ka) s výbor­nou paro­dií na mega­film Pán prs­te­nů: Společenstvo prs­te­nu, z čes­ké ama­tér­ské pro­duk­ce. Jedná se o sku­pin­ku mla­dých lidí, kte­ří si říka­jí výstiž­ně Banda Trotlů. Ti se roz­hod­li, že toto vele­dí­lo upra­ví k obra­zu své­mu a na původ­ní ori­gi­nál­ní obra­zo­vý základ, nahrá­li svůj vlast­ní dabing, kte­rý je od začát­ku až do samé­ho kon­ce plný skvě­lých a vtip­ných hlá­šek a roz­ho­vo­rů. Já jsem se roz­ho­dl, že se s vámi o někte­ré z nich podě­lím. Tady jsou:

Prolog:

Čuchám to ve vodě, čuchám to v polu, čuchám to ve vět­ru. Hafo věcí je v pyt­li. Všici pamět­ní­ci chcíp­li. Tož jeden maňas zro­bil vel­ké prs­ten. Tři naba­lil Cvelfům, taky těm div­ným nej­na­ma­ka­něj­ším magi­čům, sedum pajzlov­ským Kingům, namaka­ným Kutakům, co robí šutro­vé síně. A devět, devět ukrad­li romští spo­lu­ob­ča­né, kte­ří byli zatče­ni a prs­te­ny jim vza­li Králové. V tych­to prs­te­nech jsou mik­ro­či­py od Intelu, kte­ré ovlá­da­jí svět…

Začátek fil­mu, Frodo se setká­vá s Gandalfem

Fritol: Kde se flá­káš?

Šmajdalf: Magič se nikdy neflá­ká, Fritole Šourku. A komu se to nelí­bí, ať mi klo­bouk polí­bí.

Fritol: Měl jsi mi aspoň poslat ese­mes­ku.

Šmajdalf: Chápu. Chtěl jsem, ale ti hajz­li mi zase zablo­ko­va­li SIMku.

Fritol: Bude v nej­bliž­ší době něja­ká pař­ba? Povídej mi o všem.

Šmajdalf: O všem?! Si děláš prdel, ne? Snad jen vybra­né akce.

Gandalf se Froda ptá, jest­li v roz­pá­le­ném prs­te­nu něco vidí

Šmajdalf: Co vidíš? Vidíš něco?

Fritol: Hovno. Hovno tu je... Čekej! Sů tu také kli­ky­há­ky. Je to něja­ká hatla­ma­til­ka, je to naškrá­ba­né.

Šmajdalf: To máš recht, je to tako­vá vese­lá bás­nič­ka...

Boromir se pích­ne o čepel staré­ho meče

Bobromil: Kurňa, to píchá! Ée, é... Bobromil má bebí! Ée...

Aragorn roz­mlou­vá s Ayowen (roman­tic­ká scé­na)

Carmen: Musíš se s tím smí­řit. Až budeš vel­ký kluk, budeš cuk­rá­řem. Nic tomu neza­brá­ní.

Paragon: To se ješ­tě uvi­dí, co ze mě bude.

Carmen: Nemáš šan­ci.  „elfsky“: Ebebv. Edebébvbv. Ebebvbv. Bebebedibiby? Bebvbv. Gemenbémbv.

Paragon: Kdes kou­pi­la tu cet­ku? Daly by se tím vykra­jo­vat krás­né tva­ry.

Carmen: Víš co? Tenhle dia­log už mě fakt nudí. Tak debil­ní text jsem dlou­ho nemě­la. Vem si to a padej!

Paragon: Nechci to nějak pro­ta­ho­vat, ale...

Carmen: Tak to nepro­ta­huj a vypad­ni.

Devítka se dává dohro­ma­dy

Fritol: Já tam půjdu. Vypravím se do Nádoru. Ale, bojím se vás.

Šmajdalf: Jsem rád, že mě vez­meš s sebou. Nebo snad ne?

Paragon: Doufám, že půjdu taky. Protože mám tak sexy hlas, wrau... Vezmeš si mě?

Legoland: Chcete mě?

Krimli: Půjdu za svěd­ka.

Bobromil: To je všech­no straš­ně pěk­ný. Teď už nám chy­bí jenom kuchař, debil a věš­tec.

Slim: Héj, ó, já umím cel­kem sluš­ně vařit.

El Bond: Taky cel­kem sluš­ně smr­díš. Poznal jsem to, pro­to­že všem vever­kám puk­ly hla­vy.

Plíšek: Jdeme správ­ně do jídel­ny? Umím tro­chu věš­tit. Říkal tady někdo něco o sli­má­cích?

Pepin: Mimochodem, já jsem tak tro­chu debil. Trošku, malin­ko. Fakt!

Plíšek: Oni si všimli, Pepine.

El Bond: Pár pař­me­nů, tak­že, bude­te Společenstvo ten­to­non­cu.

Pepin: Multifunkčního? S bás­nič­kou uvnitř?

Aragorn se sklá­ní nad smr­tel­ně raně­ným Boromirem

Bobromil: Jak se máš?

Paragon: Jde to.

Bobromil: Piknik. Dobrý pik­nik.

Paragon: A co ty? Jak žiješ?

Bobromil: Nó, to víš. Hehe, jak kdy. Měl jsem men­ší dis­ku­si s Fritolem.

Paragon: Taky ses tro­chu upatlal od krve.

Bobromil: Ne, to je kečup. A ty šípy, sem si nabo­dal z hecu.

Paragon: Chápu, udě­lal bych to samé. Obraťme list.

Bobromil: Nech toho, zakr­vá­cel sis bun­du. Asi umí­rám. Říkal to Plíšek. Nemám klac­ky na rakev.

Paragon: Do smr­ti už tě nikdy neo­pus­tím, do tvé smr­ti. Nevadilo by ti, kdy­bychom tě sněd­li? Alespoň ruku.

Bobromil: Tak dob­ře, pra­vou ruku. Budeš to mít i s keču­pem. Neboj, já se vrá­tím!

Závěr fil­mu, Frodo se svým nej­lep­ším pří­te­lem vyjíž­dí na loď­ce vstříc dru­hé­mu dílu

Slim: Musíš mě vzít s sebou. Já totiž vůbec netu­ším, kudy domů. Takže tě budu pořád otra­vo­vat.

Fritol: Lásko.

Slim: Miláčku.

Fritol: Jdeme!

---