Hodnocení článku
(zatím nehodnoceno)
Loading...Je to jen pár měsíců od premiéry Asteroid City, úspěšné novinky od nesmírně populárního režiséra a scénáristy Wese Andersona, a už tu máme další z jeho projektů. Jedná se o sérii krátkých filmů adaptovaných pro Netflix ze série povídek od Roalda Dahla nesoucí název „Podivuhodný příběh Henryho Sugara a jiné povídky.“ Stejně tak se jmenuje i první (a zdaleka nejdelší) krátký film, přičemž následující tři, Poison, The Ratcatcher a The Swan vyjdou postupně ve čtvrtek, v pátek a v sobotu. Je to Wes Anderson, takže vlastně víte, co můžete očekávat, ale to neznamená, že nemůže přinést něco nového a svěžího. A v rámci filmografie Andersona, alespoň v poslední době, je Henry Sugar rozhodně něco jiného.
V posledních letech, i když se mi filmy od Andersona stále líbily, by se dalo tvrdit, že se tak trochu stává parodií sám na sebe, nebo alespoň že již tak neexperimentuje a drží se v podstatě jedné věci, která mu funguje. Alespoň osobně mám pocit, že ačkoliv Francouzská depeše a Asteroid City byly oba dobré filmy, mám trochu pocit, že se možná spoléhají více na styl než na obsah. V tomto krátkém filmu, ačkoli stále používá svůj typický vizuální styl a triky, experimentuje s určitými věcmi a vyplácí se to.
Za prvé, v tomto filmu prakticky není žádný dialog, jde spíše o kontinuální naraci prezentovanou tak, že postavy v jednom kuse boří čtvrtou stěnu - to zajímavý a překvapivě neobvyklý přístup k adaptaci prózy. Osobně jsem Dahlův příběh nečetl, takže nemohu říci, zda je adaptace dobrá a věrná, ale líbí se mi volba způsobu vyprávění. Tempo je také docela dobré, jsem rád, že se rozhodl tento příběh udělat krátkým filmem a ne celovečerním snímkem, protože by to mohlo působit zdlouhavě.
Také se mi líbí, že vyzkoušel něco jiného se svým obsazením. Samozřejmě, tento příběh opravdu neobsahuje dost postav, aby mohl obsadit celou svoji běžnou sestavu, ale Anderson zašel ještě dál - místo sázení na své obvyklé stálice, nebo alespoň některé z nich, obsadil do hlavních rolí (s výjimkou Ralpha Fiennese) mnoho nováčků v čele s Benedictem Cumberbatchem a Benem Kingsleym a rovněž se to vyplatilo - čerstvé tváře pomohly filmu působit trochu jinak a svým způsobem vyniknout z jeho filmografie. A určitě bych mi nevadilo vidět je znovu v nějakém budoucím projektu od Andersona (vím, že je uvidíme i v těch dalších krátkých filmech, ale víte, co tím myslím). Benedict Cumberbatch do Andersonova stylu sedí naprosto dokonale, jeho rychlá mluva a schopnost vyjadřovat se velice suše a přesto zobrazovat emoce se mu zde velice hodila. A svou postavu (respektive své postavy) hraje výborně a zvládá mnoho poloh, i když některé se z důvodu délky příběhu objeví doslova na několik vteřin. A Ben Kingsley rovněž září, ovšem o jeho talentu snad není pochyb, koneckonců stejně jako o Cumberbatchově talentu.Dev Patel Richard Ayoade se objevují jako dvojice doktorů a každý z nich má alespoň jeden moment, kdy je pozornost směřována na ně, a oba jsou velice zábavní a příjemní. A již zmíněný Ralph Fiennes ztvárňuje samotného Roalda Dahla (a nejen jeho), a jako vždy je skvělý.
Pochvalu si zaslouží i výprava. Stylizované kulisy jsou (jako u všech Andersonových filmů alespoň z posledních let) velice malebné, a tentokrát jsou i v několika momentech zcela přiznané, když je členové štábu a obsazení stěhují v pozadí herců, kteří mluví k publiku. I tento prvek přidává filmu na jakési relativní jedinečnosti a zábavnosti. V kombinaci s příjemnými barvami a zajímavou kamerou kulisy tvoří záběry, které působí jako malby. Což se ovšem dá říci o mnoho filmech tohoto režiséra.
Celkově je Podivuhodný příběh Henryho Sugara opravdu dobrý. Není to sice asi Andersonův nejlepší film (ono také těžko srovnávat krátký příběh s celovečerním), ale minimálně působí jako čerstvý vzduch mezi jeho posledními projekty, mimo jiné díky skvělému a neokoukanému obsazení a nápaditému způsobu vyprávění. Anderson vzal vše, co ho dělá dobrým, a vložil to do necelých čtyřiceti minut, a přidal k tomu něco nového.
75 %
(4,91 z 5)