Předepíšeme vám kočku

predepiseme.Vam.kocku

Hodnocení článku

(zatím nehod­no­ce­no)

Loading...

Předepíšeme vám koč­ku od japon­ské autor­ky Šó Išida si doslo­va zami­lu­je­te do posled­ní strán­ky a posled­ní­ho pís­men­ka, neboť je to vel­mi las­ka­vý japon­ský best­seller, kte­rý dokon­ce už vyšel ve 30 jazy­cích. 

Kniha si vás sama o sobě oka­mži­tě zís­ká nejen něž­ným humo­rem, ale hlav­ně bez­pro­střed­nos­tí a nezišt­nou lás­kou čtyř­no­hých ač tro­šič­ku své­hla­vých maz­líč­ků v podo­bě „koček“.

Samotný děj pěti úsměv­ných a brá­ni­ci lech­ta­jí­cích poví­dek se začí­ná ode­hrá­vat v jed­nom ruš­ném japon­ském měs­tě Kjótu, přes­ně­ji řeče­no v pátém pat­ře budo­vy na kon­ci zapad­lé ulič­ky, kde síd­lí kli­ni­ka pro léčbu duše Nakagjó Kokoro.

Ale nemys­le­te si, není to jen tak oby­čej­ná psy­chi­at­ric­ká kli­ni­ka či zaří­ze­ní léčí­cí pou­ze chu­ra­vou duši, ale je to o něco slo­ži­těj­ší­ho. Tuto netra­dič­ní ordi­na­ci totiž nena­jde jen tak někdo, neboť jí může najít pou­ze ten, koho momen­tál­ně sužu­je něja­ké těž­ko pocho­pi­tel­né trá­pe­ní a dotyč­ný neví, jak dál.

Těm, kte­ří mají to štěs­tí a zaví­ta­jí do této vel­mi zvlášt­ní ordi­na­ce, se jim naskyt­ne nevšed­ní a neob­vyk­lá léč­by, kte­rá je zpo­čát­ku šoku­je, ale nikdo pro­ti tomu nic nena­mí­tá. Ano, na tom­to mís­tě mís­to léků pře­de­pi­su­jí oprav­dic­ké živé koč­ky.

Někteří paci­en­ti jsou zasko­če­ni, jiným to nao­pak při­pa­dá podiv­ně, ale vysvět­le­ní, že: „Kočky jsou vel­mi účin­né. Říká se pře­ce „Lékař léčí a a kočka uzdra­vu­je.“ Ostatně koč­ky jsou účin­něj­ší než kte­rá­ko­liv jiná léč­ba.....“

A my máme mož­nost sle­do­vat ten­to bláz­ni­vý „expe­ri­ment“, od pře­de­psá­ní koč­ky paci­en­to­vi, a pak tiše sle­do­vat, jak se jeho momen­tál­ní stav nadá­le vyví­jí. V pěti úžas­ných a dech berou­cích pří­bě­hů máme mož­nost sle­do­vat, jak koč­ky své dočas­né maji­te­le zachra­ňu­jí před smut­ným osu­dem a vyho­ře­ním, a do živo­ta jim vná­ší pozo­ru­hod­né změ­ny, na kte­ré musí chtě nechtě nějak rea­go­vat.

Je úsměv­né sle­do­vat jed­not­li­vé pří­běhy růz­no­ro­dých lidí a jejích dočas­ných čtyř­no­hých léči­te­lů, jak se postup­ně spo­lu sží­va­jí, a i když se to někdy neo­be­jde bez něja­ké­ho toho prů­švi­hu, vyví­jí se mezi nimi urči­té pou­to, jež je nevě­dom­ky nutí být vní­ma­ví, hra­ví, a hlav­ně sami sebou, jako všech­ny ty koč­ky.

Snaží se vydo­lo­vat ze svých dočas­ných maji­te­lů jen to nej­lep­ší a uká­zat jim, jak vědo­mě a doo­prav­dy žít svůj život tak, aby se v něm cíti­li sku­teč­ně šťast­ně a spo­ko­je­ně.

Kniha je vel­mi vtip­ně napsa­ná, a mě doká­za­la kaž­dou chví­li vykouz­lit úsměv na tvá­ři, ostat­ně je to jed­na z mála knih, ke kte­ré se člo­věk už kvů­li srdeč­né­mu humo­ru bude rád vra­cet:

„To má být vtip? Mám léčit nespa­vost koč­kou? Co ta  s tím asi udě­lá? Ani prd!“ „Prdům se pro­sím vyhně­te. Ani koč­ky nesná­še­jí nepří­jem­ný zápach dob­ře. A buď­te bez obav, koč­ky řeší vět­ši­nu pro­blé­mů....“

Moc se mi líbí myš­len­ka této kni­hy, neboť všech­ny pře­de­psa­né koč­ky, kte­ré kli­en­ti zpo­čát­ku pova­žu­jí za napros­to neu­ži­teč­né, při­ná­še­jí do jejich živo­tů radi­kál­ní změ­ny a chtě nechtě vyře­ší jejich dosa­vad­ní pro­blémy. Občas je donu­tí jed­nat i za hra­ni­ce jejich vlast­ních mož­nos­tí, dělat něco, na co onen dotyč­ný člo­věk není zrov­na dva­krát zvyk­lý dělat, a tyto hra­ni­ce posou­vat stá­le dál a dál....

Navíc sama autor­ka se naro­di­la a vyrost­la v cen­t­ru Kjóta, což je vidět i v jejich jed­not­li­vých pří­bě­zích, kde ze všech jeho zákou­tí na vás dýchá jeho atmo­sfé­ra zapad­lých uli­ček a poklid­né­ho ducha Japonska. 

Kočky v této kníž­ce jsou tako­vé jaké jsou. Stydí se, ale rády s lid­mi flir­tu­jí. Umějí si je k sobě při­ta­ho­vat. A jakmi­le si vás dosta­nou, nic už nena­dě­lá­te. A stej­né je to i s tou­to kni­hou, kte­rá vás chyt­ne a nepus­tí.

„Kočky jsou sice malé­ho vzrůstu, ale mají svůj vlast­ní svět. Od chví­le, kdy vstou­pí do nové­ho svě­ta, už hle­dí do budouc­nos­ti, jak­ko­li je ten svět drs­ný...“ 

Předepíšeme vám koč­ku

Napsal: Šó Išida

Přeložila: Růžena Svobodová

Vydalo: Nakladatelství JOTA, s. r.o.

V Brně roku 2025

Počet stran: 256

Vydání prv­ní

ISBN: 978-80-7689-562-1