Stručná, přehledná, užitečná a praktická, tak by se dala charakterizovat publikace psychiatra a psychoterapeuta Dr. med. Jana Drehera. Je ideální pro psychiatry, klinické psychology, psychoterapeuty, praktické lékaře, odborné zdravotníky, sociální pracovníky i ošetřovatele. Zajímavá může být též pro samotné pacienty i jejich rodinné příslušníky, kteří se jejím prostřednictvím mohou lépe seznámit s léčbou psychických poruch pomocí léčiv.
Příručka se soustřeďuje na nejdůležitější znalosti, jež jsou nutné k porozumění a „samostatnému provádění medikamentózní terapie psychických poruch“.
Nejprve se zabývá výběrem vhodných psychofarmak, jež patří celkově k nejvíce předepisovaným lékům, počínaje antidepresivy až po hypnotika a sedativa. Znalost jejich indikace, nežádoucích účinků a interakcí těchto látek je nezbytná pro všechny lékaře.
První v řadě jsou zmiňována antidepresiva. Je zde vysvětleno jejich rozdělení, historie, mechanismy účinku, terapie jednotlivých psychických onemocnění, tedy deprese, úzkostné poruchy, obsedantně-kompulzivní poruchy a somatoformní poruchy. U každého onemocnění je popsána léčba, průběh terapie při podání antidepresiva a příklad z praxe včetně dávkování doporučeného léku. Dále následují jednotlivé přípravky, tedy citalopram, escitalopram, venlafaxin, duloxetin, vortioxetin, mirtazapin, agomelatin a další. U každého z nich je zaznamenána četnost předepisování v Německu, historie léku, klinické použití, nežádoucí účinky, interakce, osobní závěr autora a webový odkaz. Za nejpřínosnější považuji právě osobní zkušenost lékaře se snášenlivostí daného léčiva, jeho interakcemi a účinností.
Třetí kapitola rozebírá neuroleptika, tedy antipsychotika, např. haloperidol, risperidon či amisulprid, sedativa, mimo jiné chlorprothixen a promethazin, a léky spojující antipsychotický i sedativní účinek dohromady, nazývající se středně potentní neuroleptika, jejichž typickým zástupcem je perazin.
Následující část je věnována thymoprofylaktikům, čili stabilizátorům nálady, mezi něž se řadí lithium, kyselina valproová, karbamazepin a další antiepileptika.
Anxiolytika jsou vypsána v pátém oddílu. Patří sem benzodiazepiny, které působí proti úzkosti, tedy diazepam a lorazepam.
Mezi hypnotika se řadí benzodiazepiny, látky s účinkem podobným benzodiazepinům a řada chemicky rozdílných sedativ, jež se podávají s úmyslem vyvolat spánek. Náleží sem doxylamin, zolpid a zopiklon.
Při terapii poruch pozornosti s hyperaktivitou se používá atomoxetin, methylfenidát a nezastupitelnou úlohu zaujímá rovněž behaviorálně orientovaná terapie zahrnující modifikaci chování.
Osmý díl se zabývá požitkovými látkami, jako je alkohol, nikotin či kofein a jejich odvykací léčbou. V devátém jsou rozebírány ilegální návykové látky, jako je heroin, kokain, amfetaminy i CBD konopí.
Velmi užitečná je kapitola o gerontopsychiatrii a antidementivech. Rovněž řeší akutní stavy a lékové interakce.
Příručku zakončuje nezbytný slovník pojmů.
Autorovým cílem je vysvětlit, jak psychofarmaka působí na mozek a na co je nutné si dát při jejich užívání pozor. Zároveň zdůrazňuje nutnost nejen medikamentózní léčby, ale i psychoterapie či změny životních podmínek, jež mohou napomoci vyléčení či zmírnění příznaků daného onemocnění.
Kniha mě velmi potěšila a v dobrém slova smyslu i překvapila. Musím říci, že se jedná o nejlepší publikaci s touto tematikou, kterou jsem v poslední době četla.
- Datum vydání: 25. 04. 2017
- Katalogové číslo: 15016
- ISBN: 978-80-271-0133-7
- Formát / stran: 120×205, 216 stran
- Hodnocení: 100 %
Kniha ke koupi na Grada.cz za 490 Kč.
