Hobit: Šmakova dračí poušť | The Hobbit: The Desolation of Smaug [40%]

Načítám počet zobrazení...

Jsou filmy, na které se těšíte i bez potřeby traileru. Jsou filmy, které vás prostě už jen tím, že navazují na nějakou oblíbenou značku lákají ať už jsou o čemkoliv. Přesně to byl případ prvního Hobita, který se do kin dostal před rokem. I přes jeho zásadní nedostatky jsem jej hodnotil poměrně vysoko, především proto že se i tak jednalo o více než příjemnou výpravu do Středozemě, která vyvolala přesně ty správné nostalgické vzpomínka na původní trilogii, kterou jsem jako náctiletý hltal stejně jako všichni okolo. Od druhého dílu jsem však čekal již nějaký zásadnější postup v ději, přeci jen toho jednička za ty necelé tři hodiny tolik zásadního zase nestihla. To jsem ovšem ještě netušil, že na tom dvojka bude co se týče téhle stránky ještě daleko bídněji. Ba co víc, ona bude ve všech ohledech daleko bídnější. Dokonce tak, že celou cestu domů budete přemýšlet, co by se za tu dobu, co vám před stříbrným plátnem pobíhali trpaslíci, dalo stihnout udělat jiného. Třeba namalovat obraz. Naučit se šermovat. Nebo napsat scénář, který má smysluplnější děj než tahle blockbusterová výplňovka.

Bilbo a Thorinova výprava se nacházejí přesně tam, kde jsme je posledně zanechali. Azog a jeho banda orků jsou jim stále v patách a Osamělá hora stále celkem daleko. Aby se k ní dostali a mohli vyzvat jejího současného vládce, obávaného draka Šmaka, musí se nejprve dostat přes velký kus cesty, který zahrnuje i království elfů a zbytky království kolem trpasličího hlavního města, nyní nazývané Šmakova dračí poušť. I když se jim však podaří překonat veškeré nástrahy Středozemě včas, získat zpět království pod Osamělou horou bude ten nejnáročnější úkol. Šmak se totiž svého úlovku rozhodně nehodlá vzdát bez boje.

Uff. Ještě, že jsem se zařekl, že tady na tomto blogu nebudu mluvit sprostě. Po projekci druhého Hobita by totiž cenzura vypípala polovinu dialogu, který se tu s vámi snažím vést. Pokud je totiž Šmakova dračí poušť čímkoliv, tak je to především jedno velké zklamání a jeden z nejzbytečnějších filmů, které jsem měl tu možnost ve svém životě vidět. A že jsem už viděl slušnou řádku filmů pochybných kvalit.

Pokud jste totiž doufali po prvním díle, který měl působit jako takový prolog k té akčnější a temnější části, že Šmakova dračí poušť bude konečně tím pravým ořechovým dobrodružstvím po Středozemi, které v rámci odlehčenějšího přístupu bude fungovat zase jako hodinky, nemohli jste být dál od pravdy. Peter Jackson se totiž rozhodl v druhém díle jít na to tak trochu od podlahy a přidat pořádně na plyn, bohužel tou špatnou stranou. Snaha zalíbit se všem šla do popředí, syslení příběhu na třetí film dosáhlo maximální míry a to fanouškovské srdce prostě zmizelo téměř úplně. To co se k nám do kin totiž dostává, je jakási beztvará hmota, která má vyplnit díru v trilogii co možná nejlíbivějším způsobem a nechat přitom dostatek látky pro třetí díl.

Problém je však v tom, že toto vše se děje ve zpracování, které ještě prohlubuje zásadní nedostatky v tomto ohledu, které napáchal předešlý díl. Od nelíbivých digitálních triků, které navíc nahrazují ve velké části záběrů klasické dobré triky a masky, začínaje a u příběhové stránky konče. Jackson navíc tentokráte fláká jeden režijní kix za druhým a tak ztrácí často i takové zásadní věci jako kontinuitu záběrů. A to říká člověk, který si podobných věcí většinou nevšímá ani naponěkolikáté.

Zklamává tentokrát i Howard Shore coby hudební složka filmu, která tak jen podtrhuje mízerii a celkové vyznění uspěchané a odfláknuté výplně v trilogii. Druhý Hobit je tak jedním z největších zklamání tohoto roku. Naprosto zbytečný film, který v podstatě hlavní příběh neposune za dvě a půl hodiny příliš daleko a působí spíše jako takový prolog k poslední části, spíše než samostatný produkt hodný plného vstupného v kinech. Školácké chyby Petera Jacksona za kamerou tento dojem jen umocňují. Čekáte-li tak v naději po jedničce nějaký zásadnější posun, čekáte marně.

PS. Tento článek měl být původně jen řadou nesouvislých nadávek, expresivních výkřiků zklamání, rétorických otázek proč vlastně a nakonec i zpochybnění clé existence lidství. Nicméně jak nad tím přemýšlím čím dál více, tenhle snímek mi za to jednoduše nestojí. Natočit tohle kdokoliv jiný, fandové rabují obchody už během premiéry v záchvatu vzteku. Takhle se nic neděje a čekáme na třetí díl. Bohužel po tomhle už bez mojí účasti v kině, ať už budou trailery jakkoliv peckové. Závěrem této necelistvé recenze si tak ještě dovolím odcitovat jednu známou pasáž, která se dle mého tady více než hodí:„You either die a hero, or you live long enough to see yourself become the villain.“ Dovolil bych si tvrdit, že za pár let se na tento snímek bude vzpomínat dnes podobně, jako je tomu s pokračováními kultovního Matrixu. A nebo také ne. Možné je očividně úplně všechno.

Hobit podruhé a o poznání hůře. Možná jsem jen přehnaně kritický, možná tu někdo prachsprostě odfláknul práci v zájmu většího výdělku. S přihlédnutím k Hollywoodské matematice posuďte sami. Šmakova dračí poušť je tak jiný název pro Jacksonova režijní mizérie. Adorovaný tvůrce přináší jednoznačně nejhorší výpravu do tajů středozemě, která místo aby doladila mouchy které přitáhla jednička, dotahuje chyby ještě daleko větší. Téměř chabý děj doplňují mizerné triky, extrémně nucené pomrkávačky všemi směry, rekreace scén co fungovaly v původní trilogii a přímo školácké chyby ve zpracování. Shoreova nijaká směs všeho a ničeho tuto mizérii jen dokresluje.

Koktejl:

90% Beztvarý výplň bez jakékoliv pachuti
10% Převařovaný pán prstenů

Hobit: Šmakova dračí poušť
(The Hobbit: The Desolation of Smaug, Hobit: Smaugova pustatina)
Dobrodružný / Fantasy
USA / Nový Zéland, 2013, 161 min

Režie: Peter Jackson
Předloha: John Ronald Reuel Tolkien (kniha)
Scénář: Fran Walsh, Philippa Boyens, Peter Jackson, Guillermo del Toro
Kamera: Andrew Lesnie
Hudba: Howard Shore
Hrají: Martin Freeman, Ian McKellen, Benedict Cumberbatch, Luke Evans, Orlando Bloom, Evangeline Lilly, Richard Armitage, Graham McTavish, James Nesbitt, John Callen, Cate Blanchett, Hugo Weaving, Manu Bennett, Lee Pace, Aidan Turner, Christopher Lee, Andy Serkis, Billy Connolly, Elijah Wood, Stephen Fry, William Kircher, Conan Stevens, Dean O’Gorman, Mark Hadlow, Jeffrey Thomas, Stephen Hunter, Peter Hambleton, Kiran Shah, Ian Holm, Adam Brown, Jed Brophy, Sylvester McCoy