RECENZE – MRTVÍ UMÍ MLUVIT

Autorka:

A. K. Turner

Překlad: Zdík Dušek

Nakladatelství: Alpress

Rok vydá­ní v ČR: 2021

Vazba: pevná/vázaná

Počet stran: 304

ISBN:  978-80-7633-557-8

Cassie je pět let zaměst­na­ná jako asi­s­tent­ka na pitev­ně. Tato prá­ce jí snad byla před­ur­če­na už od dět­ství, pro­to­že jako malá nosi­la domů mrt­vá zví­řát­ka. Snad to i sou­vi­se­lo s tím, že ve čtyřech letech při­šla o rodi­če a vycho­vá­va­la ji babič­ka. A kdo ví, jak se malé dítě vyrov­ná­vá se smr­tí. A mimo­cho­dem... Nyní se učí vycpá­vat zví­řa­ta.

Cassandra tedy pra­cu­je na pitev­ně a para­dox­ně má snad lep­ší vztah s mrt­vý­mi než s živý­mi. K mrt­vým se cho­vá ucti­vě, poví­dá si s nimi. Zní to sko­ro mor­bid­ně, ale je to tak. Je veli­ce empa­tic­ká k pozůsta­lým, cit­li­vě jim pomá­há v nej­hor­ších chví­lích, když se při­chá­zí se svý­mi blíz­ký­mi roz­lou­čit.

Jednoho dne, když jde při­pra­vit pato­lo­go­vi dal­ší­ho zemře­lé­ho, zjis­tí že nejde o cizí­ho, nezná­mé­ho člo­vě­ka. Jde o paní E. Geraldina Edwardsová byla uči­tel­ka, kte­rá, když se s Cassie před něko­li­ka lety na uli­ci pozna­la, odhadla, že jde o chytrou dív­ku, vytáh­la ji z její­ho rebel­ské­ho živo­ta a postr­či­la ji k vystu­do­vá­ní večer­ní ško­ly. Díky tomu moh­la začít pra­co­vat na pato­lo­gii. Paní E. byla žena střed­ní­ho věku a zemře­la nej­spíš uto­nu­tím ve vaně. Cassie se tomu nechce věřit, zvlášť, když pozná její­ho aro­gant­ní­ho, chlad­né­ho a vypo­čí­ta­vé­ho syna, kte­rý pode­zře­le rych­le spě­chá na kre­ma­ci. Cassandra čeká na něja­ké zna­me­ní od paní E., co se jí vlast­ně sta­lo. Cassie se to totiž stá­vá, občas mívá poci­ty, že na ni mrt­ví pro­mlu­ví, že jí nave­dou k tomu, proč vlast­ně zemře­li. Zní to šíle­ně a Cassie se tím také niko­mu nesvě­řu­je. Jenže paní E. mlčí a den kre­ma­ce se blí­ží. Cassie ví, sil­ně to cítí, že Geraldina neze­mře­la nešťast­nou náho­dou. Ale jak to doká­zat? Navede ji sama paní E.? Nebo jí pomů­že detek­tiv ser­žant Flytová, se kte­rou si zpo­čát­ku zrov­na do oka nepadly?

Kniha mě na prv­ní dobrou zau­ja­la veli­ce pove­de­nou obál­kou a pře­de­vším ano­ta­cí. Velice mě zají­ma­jí pří­běhy, ode­hrá­va­jí­cí se na pitev­nách, soud­ních pato­lo­gi­ích a podob­ně. Člověk se dozví spous­tu zají­ma­vých věcí, o kte­rých by běž­ně neměl ani tuše­ní.

Příběh měl poměr­ně poma­lý roz­jezd a na můj vkus to trva­lo cel­kem dlou­ho. Řekla bych, že až v polo­vi­ně nabral vět­ší grá­dy a víc jsem se do děje pono­ři­la. Kapitoly jsou psá­ny ve tře­tí oso­bě jak z pohle­du Cassie, tak z pohle­du ser­žant­ky Flytové. Příběh obsa­hu­je hod­ně psy­cho­lo­gic­kých momen­tů, na tom je i vysta­vě­ný. Čtenář se dozví­dá jak postře­hy z minu­los­ti Cassie, tak i detek­ti­va Flytové. Objeví se i pár prv­ků řek­ně­me nad­při­ro­ze­na, ale pokud to někdo nemá rád, nemu­sí se bát, nijak to kni­hu nesmě­ru­je do jiných sfér.

A. K. Turner je brit­ská spi­so­va­tel­ka, tele­viz­ní pro­du­cent­ka a sce­nárist­ka. Pravidelně se věnu­je tvor­bě hra­ných doku­men­tů s růz­no­ro­dou tema­ti­kou, od témat popu­lár­ně nauč­ných až po mapo­vá­ní kri­mi­nál­ních pří­pa­dů. Svůj prv­ní lite­rár­ní úspěch zazna­me­na­la detek­tiv­ní tri­lo­gií vyda­nou pod pseu­do­ny­mem. Kniha Mrtví umí mlu­vit je tak její prvo­ti­nou napsa­nou pod vlast­ním jmé­nem. Autorka žije v Londýně a pra­cu­je na pokra­čo­vá­ní s Cassie Ravenovou, své­ráz­nou asi­s­tent­kou na pitev­ně.

Za poskyt­nu­tí recenz­ní­ho výtis­ku vel­mi děku­ji nakla­da­tel­ství Alpress. Zde může­te kni­hu zakou­pit.