Rozhovor s Jiřím Langmajerem

Liší se nějak natá­če­ní rodin­né kome­die napří­klad od natá­če­ní dra­ma­tu? Je na pla­ce uvol­ně­něj­ší atmo­sfé­ra nebo se vyskyt­nou dra­ma­ta i při fil­mo­vá­ní leh­čích žánrů?
Já jsem žád­né vel­ké dra­ma nikdy nena­tá­čel, ale když to srov­nám napří­klad s natá­če­ním fil­mu Na vlast­ní nebez­pe­čí, tak tady to byl urči­tě vět­ší klí­dek. Při podob­ném natá­če­ní je hlav­ně důle­ži­té, jaký se sejde štáb. A díky tomu je to natá­če­ní fajn. Atmosféra byla uvol­ně­něj­ší hlav­ně díky panu reži­sé­ro­vi.

Jak se vám spo­lu­pra­co­va­lo s Jiřím Chlumským? Už jste se někdy pra­cov­ně potka­li? Já jsem ze spo­lu­prá­ce s ním nad­še­ný, až une­še­ný. Kdysi jsme se s Jiřím Chlumským setka­li a plá­no­va­li něja­ký spo­leč­ný film, kte­rý se ale poz­dě­ji bohu­žel neto­čil kvů­li penězům.

Jezdíte na vodu i mimo natá­če­ní? Jste pří­z­niv­cem kem­po­vá­ní, hou­ba­ře­ní a podob­ných prázd­ni­no­vých kra­to­chví­lí nebo radě­ji jede­te někam k moři? Já se ve svém vol­ném čase jez­dím potá­pět. To je moje for­ma spo­je­ní s vodou.

Jaká je vaše oblí­be­ná rodin­ná kome­die?
Moje oblí­be­ná kome­die je tře­ba Fotr je lotr. Ale pod­le jed­né skvě­lé kome­die jsme jed­nou děla­li i diva­dlo – Když Harry potkal Sally. To je straš­ně sta­rý film, kte­rý dostal Oscara za scé­nář, a byla to fan­tas­tic­ká kome­die, ale to už asi niko­mu nic neřek­ne.

Jak jste zvlá­da­li tako­vý houf dětí a doros­ten­ců na pla­ce? Nebylo občas nut­né vžít se oprav­du do rodi­čov­ské role a tro­chu je zkro­tit?
Mám být upřím­ný? Já mám už děti dospě­lé, tak­že mě to už tro­chu zmá­ha­lo. Ten věč­ný křik, vrče­ní, pís­ká­ní, kvi­če­ní, plá­cá­ní – pros­tě mě to zmá­ha­lo psy­chic­ky, nicmé­ně děti mám rád. Ale tady jich bylo tro­chu víc, než bych nor­mál­ně doká­zal snést.