Rozhovor s producentem Ludvíkem Marečkem

Kolik kos­tý­mů se namo­či­lo?
Skoro všech­ny. Největším kos­tým­ním oříš­kem bylo scho­vat neo­pre­ny pod trič­ka s krát­kým ruká­vem a kraťa­sy. Během natá­če­ní totiž byla doce­la zima - obzvláš­tě v červ­nu. A neo­pren se stal věr­ným dru­hem našich herec­kých pro­ta­go­nis­tů. Mnoho zábě­rů pro­to kon­či­lo zou­fa­lým výkři­kem pana reži­sé­ra:  „Stop, zase je vidět neo­pren!“

Kolik loka­cí se vystří­da­lo?
Natáčeli jsme na 23 loka­cích. Projeli jsme vel­kou část toku řeky Sázavy - od Stvořidel, přes Vlastějovice, Soutice, Kácov, Český Šternberk k Ratajím nad Sázavou. Sázavě jsme zůsta­li věr­ní, nekom­bi­no­va­li jsme ji s žád­nou jinou řekou. 

Která loka­ce byla nej­vět­ší, kte­rá nejmen­ší?
Nejmenší loka­ce byla čis­tír­na, kde si Hynek měl vyzved­nout šaty pro babič­ku. Byla tak malá, že jsme nako­nec radě­ji toči­li ven­ku. Největší, co do his­to­rie či maleb­nos­ti, byl jed­no­znač­ně Šlakhamr. Jeho his­to­rie sahá do 14. sto­le­tí a v sou­čas­né době slou­ží jako stá­lá expo­zi­ce Technického muzea v Brně. 

Kolik lodí bylo pou­ži­to?
Měli jsme tři sady lodí pro kaž­dou posád­ku, tzn. stá­le bylo při­pra­ve­no devět lodí.  Největším peklem bylo natá­če­ní na Stvořidlech, kde kaž­dý pře­sun na původ­ní pozi­ci trval déle než 30 minut. Všechny lodě se muse­ly vyn­dat z vody a pře­nést po sou­ši v kame­ni­tém teré­nu na původ­ní mís­to. Samozřejmě, pokaž­dé když bylo vše při­pra­ve­no, došla bate­rie v kame­ře nebo se někte­ré z dětí potře­bo­va­lo vyčů­rat. Zároveň jsme měli něko­lik pod­půr­ných lodí pro kame­ru a štáb. Jednu s moto­rem, kte­rý však vět­ši­nou pro malou hloub­ku nešel pou­žít.

Kolikrát se sjíž­děl jez a koli­krát se na něm her­ci „udě­la­li“?
Jez se sjíž­děl mini­mál­ně 20x. Posádka Jirky Langmajera se vykou­pa­la mini­mál­ně 5x. Z posád­ky Hynka se při­po­jil jen Filip Antonio, kte­rý po pro­je­tí šlaj­s­ny bez varo­vá­ní sko­čil do vody. Největší dob­ro­druž­stvím bylo ská­ká­ní jezu v podá­ní Pavla Lišky. Vsadil jsem se s reži­sé­rem o 100,-Kč, že to Lišák neu­dě­lá a samo­zřej­mě pro­hrál. Pavel jez sko­čil 3x! A to i přes jas­ný zákaz koor­di­ná­to­ra kaska­dé­rů.   

Kolik zví­řat a jaká si ve fil­mu zahrá­la?
Ve fil­mu hra­je něko­lik kachen, čty­ři koně, jeden kře­ček, jeden pes a nespo­čet hmy­zích dru­hů. Největším oříš­kem bylo, jak vycvi­čit komá­ry k úto­ku na naše posád­ky. Nepodařilo se a tak jsme nako­nec muse­li vzít zavděk herec­kou akcí, bez komá­řích pro­ta­go­nis­tů. Dodávám, že během natá­če­ní nepři­šlo žád­né zví­ře k újmě. Ani beruš­ka….

Jaké scé­ny byly nej­ná­roč­něj­ší?
Scény na divo­ké vodě - ztros­ko­tá­ní.  Každou loď drže­li 3 kaska­dé­ři, byla zima, zkrát­ka kla­sic­ká poho­da. Podobně pří­jem­né bylo noč­ní natá­če­ní s dět­mi. V jed­nu hodi­nu ráno nejmlad­ší Karolínka usnu­la a už se neda­la pro­bu­dit.

Jakou nej­ví­ce neob­vyklou rekvi­zi­tu bylo tře­ba pro film zajis­tit?
Mrtvého křeč­ka. Místo toho rekvi­zi­tá­ři při­nes­li hrač­ku pro koč­ky - plas­to­vou myš pota­že­nou kůží. Bohužel i s ocás­kem, kte­ré­ho jsme si pak všimli až ve střiž­ně. A jak kaž­dý ví, kře­ček ocas nemá... Proto nám nezby­lo než pře­by­teč­ný ocá­sek vyma­zat v post­pro­duk­ci.  

Kolik postav se nako­nec ve fil­mu obje­ví?
Celkem je ve fil­mu ke tři­ce­ti posta­vám, včet­ně men­ších rolí. 

V koli­ka scé­nách bylo tře­ba vyu­žít dublé­ry nebo kaska­dé­ry?
Kaskadéři nám pomoh­li pře­de­vším při natá­če­ní na vodě. Pomáhali s mani­pu­la­cí lodí a s jiš­tě­ním našich dět­ských čle­nů posádek. Dubly jsme potře­bo­va­li pře­de­vším pro naši dám­skou jízdu. Poprvé při noč­ním pádu na kolech do ryb­ní­ka, podru­hé při jízdách na koních. Jana Kvantiková sice absol­vo­va­la kurz jízdy na koni, ale cval byl vyso­ko nad její­mi jez­dec­ký­mi schop­nost­mi.  Na dru­hou stra­nu Táňa Vilhelmová zvlád­la zahrát pád z koně bez dub­la.

Která kaska­dér­ská scé­na byla nej­ná­roč­něj­ší?
Pád děv­čat na kolech do ryb­ní­ka. Byly tři v noci, tep­lo­ta kles­la k pěti stup­ňům a tři ženy-kaskadérky se bok po boku neo­hro­že­ně vrh­ly na kolech do rybníka….velký zaži­tek!   

Kdo byl nej­víc poští­pán komá­ry?
Jednoznačně Hynek Čermák, kte­rý během pau­zy usnul u vody. Maskérkám tak při­dě­lal dost prá­ce. Stalo se tak prv­ní natá­če­cí den, tak­že jsme si pomoh­li tri­kem s dlou­hým ruká­vem. Triko potom Hynek musel nosit až do kon­ce natá­če­ní.