Do kin přichází druhá „sólovka“ letošního roku ze světa Marvelu. A zřejmě bude mít za úkol podobnou malou revoluci, jako Black Panther. Režisér Destin Daniel Cretton nám servíruje film podobně exotický jako zmíněný panter. Tentokrát jde o Asii a hlavním hrdinou snímku je pro většinové publikum a komiksové čtenáře málo známý Shang-Chi (Simu Liu). Shang-Chi se skrývá před svým otcem v Americe, žije v San Francisku a živí se jako portýr parkující zákazníkům v hotelu auta. Nicméně jeho život není fádní a se svojí věrnou kamarádkou Katy (Awkwafina) se dostávají do různých bláznivých akcí ať už při samotné práci, tak i při užívání si nočního života.
Nicméně Shang-Chi má temnější minulost a důvod útěku od jeho otce nebyl jen tak. Otec se snaží svého syna přivézt zpět a dělá to dost zvláštním způsobem. Pošle na něj bandu zabijáků a ukradne mu přívěsek od jeho zesnulé matky. Jeho otce není totiž nikdo jiný než zločinec, terorista a dobyvatel - samotný (a hlavně ten pravý) Mandarin (Tony Chiu-Wai Leung).
Mandarin žijící již přes tisíc let díky „prstenům“, které mu propůjčují nejen dlouhý život, ale také mnohem větší sílu a schopnosti.
Rodina se později za zvláštních okolností setkává a zaplétá do sledu událostí právě kvůli zmíněné zesnulé matce, které vedou všechny do její rodné vesnice. To je ale místo zahalené tajemstvím a mýtů. Jak Shang-Chi vyřeší své spory s otcem? Jak může vypadal vesnice z čínské mytologie? A jaká to bude celé jízda pro Katy zvyklou tak maximálně na noční karaoke v baru? To máte již nyní možnost zjistit v našich kinech.
Tak a jí hned na začátku vysvětlím moje nemilosrdné hodnocení filmu. Je na čase sundat si růžové brýle a uvést některé věci na pravou míru. Výsledné hodnocení je složené ze dvou polovin stejně jako film samotný. Především za ním ale stojí úsilí studia Marvel totálně rozbít komiksový vesmír Marvelu. Studio už si začíná dělat, co se mu zlíbí a navíc ještě propadá stereotypu ostatních „levných“ akčních filmů. A to stereotypu, že spousta tvůrců má diváky za hlupáky a zároveň svými filmy ty hlupáky z těch diváků dělat. Ale nyní již k samotnému snímku.
Shang-Chi nás v první polovině seznamuje postupně nejen se svými schopnostmi, ale především se svojí minulostí. A to díky dynamickým scénám, ve kterých figuruje jeho kamarádka Kate. Dobře si vzájemně rozumí, Kate tady působí jako šikovná scénáristická berlička, takže tohle objevování tajemství je velmi příjemné.
Navíc se z větší části doplněno akcí. A to akcí plnou bojových umění. Shang-Chi je totiž mistr několika čínských bojových umění. Zmíněné bojové sekvence jsou navíc velmi dobře natočené. Mají skvělou choreografii a tempo. Často jsou velmi inovativní a nebojí se používat svoje prostředí. Některým divákům tak snadno připomenou starší akční snímky s Jackie Chanem. Zároveň mají ale přesah do charakteru hlavní postavy a jejího vývoje, a zde bych připodobnil ve snímkům legendy Bruce Lee.
Divák tak dostane mix americké popcornové akční zábavy, která je „říznutá“ asijskými prvky.
Ty se však naplno projeví až ve druhé půli snímku. A tady začnou problémy. Režisér Cretton není bůhví jak zkušený a fakt, že na scénáři se podílelo několik lidí tomu nepřidá na důvěryhodnosti. Přesouváme se dějem do ryze fantaskního světa. Tady jsou odkazy na čínskou kulturu mnohem očividnější a značná část z nich je vkusná, dobře stravitelná a bohužel téměř vždy pouze vizuální. Tvůrci se nám snaží krkem cpát každou drobnost, která se s čínskou mytologií spojená a zároveň by mohla být (hloupému divákovi) povědomá. Bambusy kam se podíváš? MÁME. Liška s devíti ocasy? MÁME. Čínská dračí tématika? MÁME. A tak se může pokračovat. Žádné metafory, skutečné legendy, větší psychologická hloubka nových postav. Prostě nic, nad čím by musel divák trochu přemýšlet. Kam se poděly témata jako meditace, Jin a Jang, rodina??? Ne diváku! Tady máš spoustu barviček, akce a digitálních triků. Druhá půle navíc postrádá tempo z té první a ve chvíli, kdy se divák nabaží pohledem na mýtická stvoření, upadne do mírné letargie. Já se dobrých 20 minut vysloveně nudil. Pak tedy přijde nějaká ta akce, ale tady už je problém i s kamerou, které je místy dost zběsilá. Je to samozřejmě dané scénou a množstvím digi bordelu, ale je to na míle daleko od první půlky filmu, kde bojové scény opravdu zaujaly pozornost.
A teď vám vysvětlím jak jsem vlastně přišel na výsledné hodnocení.
První půlka filmu by za mě byla na krásných 80%. Film má tempo, obsahuje množství bojových scén, které odkazují na podobné akční snímky původem z Asie, nebo minimálně s přispěním asijských herců ovládajících bojová umění. Příběh se nenuceně a docela logicky odvíjí kupředu za přispění Kate, která je prostě jen obyčejným člověkem, který nemá žádné schopnosti. To se teď v Marvelu moc nenosí. Kvalita a množství humoru v podání hlavního dua Shang-Chi a Kate nechám na každém z diváků, na mě to fungovalo. Těsně před půlkou filmu se navíc seznámíme s další důležitou postavou, a to Shang-Chiho sestrou Xialing (Meng’er Zhang), která vnáší do teď už tria zajímavé prvky.
Pak se jde ale do půle druhé. Ta je za mě na těžko uvěřitelných 40%. Lusknutím prstu se dostáváme do čiré fantasy pohádky. Spousta barev, pár potvůrek z čínských pohádek a pak už šup do finále, které se soustředí téměř na jednu věc, která je pro čínskou kulturu signifikantní. Pro jistotu nebudu prozrazovat, ale mnozí jistě tuší. Vizuál je sice po většinu času líbiví, ale to je vše. Dalších odkazů na čínskou kulturu nečekejte. Koukat na film jako nezaujatý Číňan, tak bych mohl brát druhou půlku film až jako parodii a pokus udělat si z „mojí“ kultury legraci. Takže zprůměrováním obou polovin dostáváme výsledných 60%.
Ale ještě jsou neskončil. Pojďme si říct něco obecně o jednotlivých částech tvořící film jako celek.
První je příběh. Ten je přímočarý. Začátek je akční a má jasně vytyčený cíl jak v zaujetí diváka, tak příběhový v podobě setkání všech důležitých postav. Z příběhu se nikam neodbočuje ani později, jen je to čiré akci a tahu na branku, která je zde v podobě vztahu otce a syna. S postupem času se nicméně režisérovi a scénáristům hlavní postavy tak trochu utrhnou ze řetězu. Tvůrci se soustředí tak slepě na pár věcí, že vlastně úplně zapomenou na většinu postav a na odkaz Marvelu i na snahu propojit tenhle snímek s ostatními částmi MCU. Kate se tak ke konci filmu objeví vážně jen sporadicky a když už, tak to působí jen jako špatný vtip, ze Shang-Chiho sestry se tak stává v podstatě komparz, Další postavy úplně ztrácí na významu i přes jejich očividný potenciál ať už příběhově nebo charakterově (buddy, mentor atd.). Příběh je tedy velmi jednoduchý, přímočarý až blbuvzdorný.
Do toho dění jsou vrženi herci, kteří jsou z větší části pro diváky neznámí. Nejdůležitější roli dostal Simu Liu, který bude některým známý spíše ze seriálových rolí. A je na něm vidět, že už má s hraním zkušenost i přes to, že tohle je jeho zatím největší filmová role. Absolutně sebevědomě působí v akčních scénách, což je super zpráva. V některých dialozích pak sice působí trochu nuceně a prkenně, ale vzhledem k důležitosti a kvalitě dialogů je to tak trochu jedno. Minimálně retrospektivní části zvládl odvyprávět obstojně, takže tuhle část filmu má zvládnutou a nemám pocit, že by někomu mělo vadit, vidět ho v dalších filmech nebo seriálech od studia Marvel. Další členka Awkwafina je tak trochu neřízená střela. Jelikož byla i samotná role napsaná dost podobně, tak to sedlo a i tady se dá casting rozhodně pochválit. Zaujímá roli spíše komickou a zároveň jako berlička a pojítko mezi postavami. Bohužel, jak jsem již nastínil, ke konci příběhu je její role do značné míry eliminována a je to škoda. Jestli se tak podívá do další MCU tvorby, těžko říct. Do výše zmíněného tria už nám jen zbývá Meng’er Zhang, pro níž je tento film debutem. Dost zvláštní volba, vsadit nováčka na takto důležitou členku rodiny. Nicméně dialogů postava příliš nemá, pokud ano má působit spíš odměřeně, takže není nutné hrát až tak vzletně. Bojové scény byly v pořádku, do jaké míry díky kaskadérům, nemohu s jistotou říct, ale celkově její postava Xialing působí uvěřitelně. Opět veliká škoda, že ke konci filmu téměř zmizí a zapadne mezi ostatní nedůležité postavy. A pak tu máme ještě jejich otce Xu Wenwu alias Mandarin, který má za sebou velmi bohatou hereckou kariéru hlavně v Asii. Na herci je vidět, že umí zahrát mnoho poloh, takže tady budou čínští diváci spokojeni a konečně dostali i něco ryze jejich. Tady ale naráží hercova schopnost na způsob, kterým je postava napsána (vysvětlím později) a nepůsobí nakonec tak zajímavě. Spíš vzbudí v divákovi rozpor. Ale celkově se nedá říct, že by někdo z herců, kterých je nutno podoktnout nebylo až příliš, vysloveně zklamal. Často tak jde o mantinely, které jim byly nastavené.
Kameru jsem zmiňoval. Tady jen dodám, že mě velkou měrou překvapilo, jaký propad kvality jsem zaznamenal. Na začátku byly záběry dostatečně přehledné i dynamické (čemuž tedy pomáhá značně i střih), scény byly zabírány z větší vzdálenosti, takže divák má absolutní přehled. Ale i stísněnější prostory fungovaly. Například scéna na lešení byla parádní, kombinuje obojí výše zmíněné a dává opravdu vzpomenout sekvencím s Jackie Chanem. Jak se ale přejde do část fantasy se spoustou barev a hlavně digitálních triků, tak se najednou prostor pomyslně smrskne. Spousta záběrů je tak buď tzv. upclose čili velmi zblízka na tváře postav, nebo naopak z ohromné dálky, takže nevidíme detaily. Ty by se ukázaly i v několika rychlejších záběrech, ale jak jsem již psal, tady je kamera tak zběsilá, že nemá nikdo šanci pochopit, co se na plátně vůbec děje. Ještě bych dodal, že v některých kinech je snímek uveden ve 3D, což bych velice nedoporučoval kvůli špatné druhé půlce. Můj osobní názor je, že nejednoho diváka z posledních 20 minut bude kvůli 3D technologii dokonce bolet hlava.
Hudební doprovod tentokrát asi nechám na vás divácích. řeknu asi tolik, že snímek obsahuje klasický soundtrack s epickými prvky. Zde je k povšimnutí hlavní tematická melodie, ale není to nic, co bych vysloveně užíval nebo ještě víc pamatoval. Hudební podkres je pak nicméně doplněn několikrát moderní hudbou, kterou já osobně nedokážu nikam zařadit, protože to rozhodně není můj šálek kávy. Já osobně bych danou hudbu označil za nevkusnou, hloupou a jestli tohle poslouchají dnešní teenageři, tak tedy potěž.
Tak a přecházíme k části recenze, kde vám povím obecné důvody, proč dostal Shang-Chi ode mě tak nízké hodnocení.
Začíná to samotným názvem. V něm je totiž zmínka o legendě a deseti prstenech. V české verzi je tak název totálně mimo a v anglickém originálu by se tak maximálně dalo polemizovat. Proč? Tak za prvé se hovoří o prstenech. To sice odkazuje na komiksovou předlohu, ve které Mandarin skutečně nosí na každém prstu jeden prsten (a každý mu propůjčuje jiné schopnosti), nicméně ve filmu se o prsteny nejedná!!! Jsou to doslova náramky, takže česky je název úplně špatně. Ano v angličtině se slovo ring používá v souvislosti s jakýmkoliv kruhem, nicméně i angličtina zná náramek čili bracelet. No a pak tu máme legendu. Legenda je něco, co se odehrává často ve vzdálené minulosti a časem se z příbehu legenda stane. Jestli na tohle film svým názvem poukazuje, tak budou všichni dost zklamáni. O legendě se totiž ve filmu mluví pouze první cca minutu. Dostane se nám jeden „historický“ záběr na Mandarina (to ještě divák netuší, že je to skutečně ten Mandarin) a jen nám v pár větách řečeno něco o „prstenech“. A to je vše přátelé, víc o legendě ani ťuk. A zbytek filmu je prostě moderní akční snímek plný digi bordelu, takže netuším, kde bych z toho měl vycucat nějakou legendu do názvu.
Další věc je reklama a marketing spojené se snímky. Často v nich zaznívají věci jako „legenda“, „kung-fu“ a „návrat záporáka z Neuvěřitelného Hulka“. Legendu jsem zmínil. Ke kung-fu bych jen dodal, že ano, Shang-Chi umí i kung-fu, nicméně jeho doménou je spíše wushu, což je znatelný rozdíl. No a k tomu poslednímu, tedy postavě jménem Abomination bych řekl toto - v ukázkách je vidět Abomination (Tim Roth) bojující v aréně proti Wangovi (Benedict Wong). Ano tomu Wangovi od Doktora Strange. A bohužel vám musím prozradit, že to je skutečně vše co od těchto dvou v tomto snímku uvidíte. Wang následně s Abominatinem odejdou a už je neuvidíte. Takže jestli měli v trailerech 5 vteřin slávy, tak v konečném filmu mají tak 15. Můj názor tedy je, že reklama a marketing by se daly označit za klamavé a spousta diváků, kteří neví jak fungují trailery často ukazující to nejdůležitější, bude hořce zklamáno.
Další problém, který s filmem mám jsou odkazy na čínskou kulturu. Těch je opravdu málo. Ano, hrají zde herci asijského původu a většina z nich umí bojová umění. Podíváme se i do vesnice plné čínské mytologie. Ale žádný hlubší význam to nemá. Shang-Chi měl být pro Marvel pojítkem s Asií. Měl otevřít tamní trh pro diváky mající rádi asijskou kulturu. A hlavně to měl propojit s kulturou americkou. Film tak nakonec působí spíš jako typický americký popcorn, který ukáže pár čínských omalovánek, aby byl omezený divák spokojen a splnili trend „culture appropriation“. Jak jsem před promítáním doufal, že to nebude film, ve kterém se bude skákat po listí ve vzduchu a bambusech při hraní ambientní čínské hudby, tak po shlédnutí snímku bych za to byl docela rád. Minimálně se na tom dala postavit ta část filmu, která měla odkazovat na legendu o „prstenech“.
Já osobně jsem očekával, že na začátku uvidíme tu legendu, jak Mandarin ke kruhům přišel, jaký se z něj stal zločinech a terorista, pak vyměkl, zplodil syna Shang-Chiho, pak uvidíme Shang-Chiho vývoj a nakonec se podíváme do nějaké té akce s prvky čínské kultury. Místo toho jsme dostali tzv. Americkou Čínu, která v některých chvílích působí jako parodie a výsměch.
A nechal jsem si ještě třešničku na dortu. A to zasazení filmu do MCU a jeho původ v komiksech. Doteď jsem hodnotil film spíš z pohledu nezaujatého diváka, abych se zároveň vyhnul větším spoilerům. Jak už bývá zvykem studio Marvel se drží komiksových předloh poměrně vágně, nicméně tady zachází ještě dál. Samotný Shang-Chi mu byl asi málo, tak se rozhodl přimýchat Mandarina. V komiksech jsou to totiž úplně odlišné příběhy a zrovna zmíněný Mandarin je MNOHEM důležitější, než mistr kung-fu Shang-Chi. Komiksový Mandarin je úhlavní nepřítel a nepřímo i stvořitel Ironmana. Mandarin je totiž lídrem „teroristické“ skupiny, která tahá za nitky světového dění. Díky nim je Tony Stark zajat a stává se z něj Ironman (podobně jako později i ve filmovém univerzu). A i zde je řečeno, že organizace Deset Kruhů tahá staletí za nitky. Tak aspoň něco dává smysl. Mandarinovo deset prstenů mu propůjčuje velikou moc, takže by bylo i pochopitelné určitě omezení pro účely pozdějšímu předání Shang-Chimu. Shang-Chi oproti tomu funguje v komiksech bez prstenů a kruhů, protože má jiné zázemí a historii se svým otcem. Jeho příběh se více točí kolem kouzelníků jako je Dr. Strange. I jeho otcem byl kouzelník a mocná postava. Nechápu proto, proč mělo studio tu potřebu udělat tuhle fúzi dvou postav do jedné. Ten rozpor je ve filmu jasně cítit a dává vlastně jediný smysl. Peníze. Od doufajících diváků. Fanoušci po celém světě od třetího Ironmana volají po tom, aby se ve filmech objevil ten pravý Mandarin. Tak jim ho Marvel pěkně prodá v reklamách a ukázkách. Nakonec se z něho ale ve filmu stala karikatura, která nedává smysl. Navíc se ho Marvel dost prostě na konci zbaví, což mě osobně hodně zvedlo mandle. Dalších zmínek o světě MCU ve filmu příliš nepadne, studio v podstatě sází jen na znalost událostí kolem Thanose (podobně jako Eternals, takže mám trochu obavy i tam), další události filmů nebo seriálů vůbec nepadnou. Jediného propojení s univerzem se tak divák dočká akorát v první potitulkové (ano jsou dvě) scéně. Nicméně, jestli budou události tohoto filmu, společně s její hlavní postavou, důležité v následujících dílech, to lze jen těžko odhadnout.
Pokud mám tedy film nějak souhrnně hodnotit, tak se jedná o velmi jednoduchý příběh s prvky asijské kultury. Jako celek nedokáže udržet tempo, nebo ho jakkoliv stupňovat či naopak. Postavy jsou kromě té hlavně úplně nepotřené pro další MCU tvorbu, alespoň tedy fungují v tomto snímku a je škoda, že na konci jsou buď upozaděny, nebo je na ně úplně zapomenuto. Snímek měl dost času, aby nám vyprávěl dvě linky, na které odkazuje samotný název filmu. Bohužel se tak nestalo a značná část snímku, který má 133 minut, je buď nezáživná, nebo totální digitální chaos. Shang-Chi se u mě zařadí do kolonky nadprůměrných TV filmů, který ale stál mnohonásobek jiných podobných. Zdaleka se mu nepovedlo přivést diváky k jiné tématice a do jiných reálií podobně, jako to dokázal například Black Panther. Zároveň je to dost možná první snímek od Marvelu, na který se dobrovolně nechci podívat už nikdy znovu. To snad vypovídá o všem. Celkově tedy průměrný snímek s pár dobrými bojovými scénami a čínskými mytologickými tvory. 60 % a příště snad lépe.
Photo © Walt Disney
Nejnovější komentáře