Shari Lapena – Manželé odvedle

Zdravím všech­ny své báječ­né čte­ná­ře u nové­ho člán­ku!

První dny nové­ho roku jsem trá­vi­la pře­váž­ně s audi­ok­ni­ha­mi, pro­to­že mě jeden klu­či­na na face­boo­ku při­ve­dl k sup­ro­vý apli­ka­ci na poslech, tak jsem ji tes­to­va­la???? Teď už audi­ok­ni­hy poslou­chám jen přes ni, pro­to­že se v ní dají nasta­vit slož­ky, odkud bere audi­ok­ni­hy – tak­že v Audiolibrixu dám sta­ho­vat kni­hu do dané slož­ky a v té apli­ka­ci ji vidím????

Prvními dvě­ma audi­ok­ni­ha­mi v roce 2020 byly Proč máma pije (ale tu jsme nedo­po­slou­cha­la a odlo­ži­la jsme ji) a audi­ok­ni­ha Manželé odve­d­le od autor­ky Shari Lapeny. Na tu se teď půjde­me spo­leč­ně podí­vat!

Autor – Shari Lapena
Interpret – Martina Hudečková, Libor Hruška
Délka – 9 hodin 39 minut
Vydavatelství – Euromedia Group

NIKDY NEVÍTE, CO SE DĚJE NA OPAČNÉ STRANĚ ZDI.

Vaše sou­sed­ka nechce, abys­te vza­li své šes­ti­mě­síč­ní dítě na slav­nost­ní veče­ři. Nic osob­ní­ho, ale ruši­lo by plá­čem. Váš man­žel pro­hlá­sí, že to neva­dí. Bydlíme pře­ce hned ved­le. Zapneme dět­skou chůvič­ku a kaž­dou půl hodi­nu ho při­jde­me zkon­t­ro­lo­vat. Vaše dcer­ka spa­la, když jste ji vidě­li napo­sle­dy. Teď stou­pá­te po scho­dech do své­ho mrt­vol­ně tiché­ho domu a vaše nej­hor­ší noč­ní můry se napl­ni­ly. Je pryč.

Nikdy před­tím u vás neby­la poli­cie. Teď pro­hlí­že­jí celý váš dům a kdo­ví, co tam všech­no najdou…

Tak tohle neby­lo úpl­ně špat­né. Ačkoliv jsem na tenhle pří­běh vidě­la vesměs roz­pa­či­té recen­ze, tak u mně ten­to pří­běh obstál. Už od začát­ku mě to vtáh­lo do děje a měla jsem cel­kem pro­blém se odtrh­nout. 

Příběh vyprá­ví o rodin­ce, kte­rá žije v řado­vém dom­ku ve slo­že­ní muž, žena a půlroč­ní dce­ruš­ka. Vedle nich byd­lí bezdět­ný pár, ke kte­ré­mu jdou man­že­lé jed­nou večer na večí­rek. Jelikož jim odpad­ne hlí­dá­ní, necha­jí hol­čič­ku samot­nou doma a vez­mou jen elek­tric­kou chůvič­ku. Ano, čte­te správ­ně. Opravdu ti dva necha­jí své půlroč­ní mimin­ko doma samot­né! Případ, při kte­rém vstá­va­jí všem rodi­čům vla­sy na hla­vě … A co tepr­ve, když hol­čič­ka najed­nou zmi­zí? 

První polo­vi­na pří­bě­hu se zabý­vá čis­tě úno­sem a vyšet­řo­vá­ním. Vidíme tu pohled hlav­ních postav – mat­ky Ann, otce Marca, vyšet­řo­va­te­le a rodi­čů Ann. Zhruba v polo­vi­ně se ale pří­běh otá­čí, dozví­dá­me se, kdo je únoscem, kdo jakou roli v celém pří­pa­du hra­je, a jak se pří­pad náh­le zamo­tá­vá úmr­tím jed­né z ved­lej­ších postav, kte­rá ale hra­je svo­ji roli v celém pří­pa­du. Postupné roz­mo­tá­vá­ní pří­pa­du, vyklá­dá­ní mozai­ky půso­bi­lo hod­ně šoku­jí­cím sty­lem. U někte­rých pasá­ží jsem si fakt říka­la, jak může něco tako­vé­ho udě­lat! A ten konec? 

Styl vyprá­vě­ní autor­ky mi sedl. Ačkoliv pár věcí bylo lehce před­ví­da­tel­ných, tak je vyprá­vě­ní kon­stru­o­vá­no tak, že udr­ží čte­ná­ře u kni­hy, drží jej a nepus­tí. Aspoň tak to bylo u mě, jak se říká – sto lidí, sto chu­tí. Naprosto chá­pu, že někte­rým čte­ná­řům při­šla kni­ha lehce nud­ná. Vyprávění se zdá­lo lehce kostr­ba­té, ale je to autor­či­na prvo­ti­na, tak­že je zde znát, že se autor­ka potře­bo­va­la roze­psat. Myslím, že dal­ší kni­hy budou lep­ší.  

Příběh jsem poslou­cha­la jako audi­ok­ni­hu. Namluvili ji Martina Hudečková a Libor Hruška. Z mé stra­ny je s vol­bou inter­pre­tů napros­tá spo­ko­je­nost, oba mají pří­jem­né hla­sy, kte­ré hra­jí emo­ce­mi. Bohužel co mi v audi­ok­ni­ze vadi­lo, byly napros­to náhod­ně zařa­ze­né hudeb­ní vsuv­ky. Čekala, že se bude držet stan­dar­dů jiných audi­ok­nih a hudeb­ní vsuv­ky budou pou­ze mezi kapi­to­la­mi. Jenže vyda­va­tel je vlo­žil i pod urči­té mono­lo­gy v audi­ok­ni­ze. Navíc mi v někte­rých pasá­žích při­šly dost hla­si­té, tak­že tro­chu zastře­ly zvuk hla­su. A asi by bylo lep­ší odli­šit posta­vy, když jeden inter­pret čte více postav. V jed­nu chví­li totiž paní Hudečková čet­la pasáž Anniny mat­ky a pak Ann, a tro­chu to sply­nu­lo, pro­to­že mezi posta­va­mi neby­la nijak vel­ká pauza. Nevím, jak je to v kni­ze, ale v audiu to bylo tro­chu matou­cí. Takže na to je tře­ba dát při posle­chu pozor. 

Abych to nějak shr­nu­la – ačko­liv pár pasá­ží bylo lehce před­ví­da­tel­ných, tak konec byl jak rána kla­di­vem a zbou­ral moji teo­rii. Po posle­chu jsem jen tak sedě­la u pc, kou­ka­la do obra­zov­ky a sna­ži­la se vstře­bat všech­no. Musela sem si dát i skle­ni­ci vína ???? Pokud jste fanouš­ky napě­tí, tak roz­hod­ně mohu tuto audi­ok­ni­hu dopo­ru­čit.