Hodnocení článku
(zatím nehodnoceno)
Loading...Psychologické drama jedné obyčejné rodiny s neobyčejnými starostmi.
Hlavní role tohoto snímku připadly na úžasného herce Ivana Trojana, který si zahrál otce svých tří dětí a na neméně úžasnou, ale především nádhernou ženu a herečku Petru Špalkovou, coby jejich matku.
Celý příběh se nese v jakémsi mírně melancholickém duchu a nutí člověka zamyslet se. Zamyslet se nad v dnešní době tolik komentovaném problému. Tím problémem je rasismus a vztah k lidem jiné národnosti vůbec.
Martin a Monika jsou rodiče tří dětí, jedno z nich , nejmladší Matěj, je jejich vlastní, druhé, nejstarší Lukáš je adoptovaný polocikán a prostřední František, rovněž adoptovaný cikán z dětského domova. Všech pět spolu žije v dokonalé harmonii a na první pohled se jeví jako šťastná a spokojená rodina. Ale celá věc má jeden háček a tím je nenávist okolí k dvěma malým Romům, především k Františkovi a nepochopení, proč vlastně Martin s Monikou tyto děti adoptovali.
Tyto zdánlivě malicherné starosti donutily rodinu přestěhovat se z Prahy na malou, opuštěnou vesnici, kde jak doufají najdou klid. Ale vždycky se najde někdo, kdo se vám bude za každou cenu snažit znepříjemnit život, ať už se přestěhujete kamkoliv. A tak i v novém místě se rodina setkává s odporem v podání místního rasisty pana Bartáka (Zdeněk Dušek). Monika se marně snaží vysvětlit, proč si oba chlapce z ústavu vzali, že takovéto děti to v životě nemají lehké a musí se jim pomáhat, odměnou za to je vám jejich láska a jejich přízeň. Bartákovi ale nemají s rodinou Šírových žádné slitování.
Právě tady se teprve ukáže, jak doopravdy silné je pouto, které rodinu Šírových drží pohromadě, i přes všechny trable a starosti.
Tento film pojednává o krátkém časovém údobí (které by se vešlo do povídky) a líčí příběh rodiny Šírových, kteří adoptovali dva cikánské chlapce a pak si ještě pořídili jedno dítě vlastní. Ukazuje, že lidský soucit a touha někomu pomáhat ještě z lidí zcela nevyprchala. Ukazuje ale zároveň i druhou, odvrácenou tvář naší společnosti, v podobě pana Bartáka, kterých, bohužel, chodí po světě hodně, což je moc špatně!
Martin a Monika své tři děti milují úplně stejně, jakoby byly všechny jejich vlastní, dávají všem stejnou porci lásky a pečují o ně, bez ohledu na to, jaká je jejich barva pleti. A děti jim jejich lásku zase oplácejí tou svou. Cituji Františka: „Biluju tě!“ 🙂
Dílko je to opravdu povedené, moc dobře vymyšlené a natočené, zobrazuje „skutečný příběh, skutečných lidí, se skutečnými problémy“, apeluje na společnost a poukazuje na morální lidské hodnoty.
Jediné, co mě opravdu štvalo, jsou stráááááášně dlouhé pohledy hlavních postav do kamery. Chápu, že tímto chtěl režisér vyjádřit city a emoce, vyplývající z dané situace, ale co je moc, to je moc!
Takže doporučím tento film? ROZHODNĚ ANO!!!
Hodnocení tohoto filmu: 4/5 (nadprůměrné)
(4,91 z 5)