Drákulův švagr (Disk 2)

Tento disk nám při­ná­ší dal­ší vár­ku šes­ti poví­dek nato­če­ných pod­le stej­no­jmen­né kniž­ní před­lo­hy Miroslava Švandrlíka. Pod hla­vič­kou tele­vi­ze Nova a reži­sér­skou tak­tov­kou Karla Smyczeka tak vzni­kl jeden z nej­lep­ších čes­kých horo­ro­vých seri­á­lů. Objevila se zde celá plejá­da zná­mých čes­kých her­ců i začí­na­jí­cích zele­ná­čů. Kvalita jed­not­li­vých pří­bě­hů je odliš­ná, ale jako celek fun­gu­je Drákulův švagr skvě­le a divák se u něj urči­tě nudit nebu­de. Troufám si tvr­dit, že v této dru­hé šes­ti­ci se obje­vi­li dvě nej­lep­ší povíd­ky z celé­ho cyk­lu.

Režie: Karel Smyczek
Rok výro­by: 1996
Délka jed­né povíd­ky: 20-30 min
Počet poví­dek: 6
Země: Česká repub­li­ka

Hrají:
Oldřich Navrátil
František Řehák
Oleg Reif
Kateřina Brožová
Petr Brukner
Miroslav Donutil
Jiří Lábus
... a dal­ší

Tento disk nám při­ná­ší dal­ší vár­ku šes­ti poví­dek nato­če­ných pod­le stej­no­jmen­né kniž­ní před­lo­hy Miroslava Švandrlíka. Pod hla­vič­kou tele­vi­ze Nova a reži­sér­skou tak­tov­kou Karla Smyczeka tak vzni­kl jeden z nej­lep­ších čes­kých horo­ro­vých seri­á­lů. Objevila se zde celá plejá­da zná­mých čes­kých her­ců i začí­na­jí­cích zele­ná­čů. Kvalita jed­not­li­vých pří­bě­hů je odliš­ná, ale jako celek fun­gu­je Drákulův švagr skvě­le a divák se u něj urči­tě nudit nebu­de. Troufám si tvr­dit, že v této dru­hé šes­ti­ci se obje­vi­li dvě nej­lep­ší povíd­ky z celé­ho cyk­lu.

Domek v údo­lí

Promrzlý a deš­těm zmá­če­ný cyk­lis­ta se scho­vá v opuš­tě­ném domě a usne. Znenadání ho pro­bu­dí podiv­ný šra­mot na půdě a když se tam jde podí­vat, uvi­dí obě­še­né­ho muže. Utíká do ves­ni­ce pro pomoc, ale míst­ní sta­ros­ta se mu vysmě­je a poví mu podiv­nou his­tor­ku o domě, kte­rá zde tra­du­je už tři­náct let. Nikdo si dům nechce kou­pit, pro­to­že v něm stra­ší a tak muž dosta­ne nápad jak se zba­vit své otrav­né tchýně. Tato povíd­ka není nějak zvláš´t osl­ni­vá, ale divá­ka urči­tě nudit nebu­de. Velkou záslu­hu na tom má i solid­ní výkon Oldřicha Navrátila, kte­rý se stal tahou­nem celé­ho pří­bě­hu a z jeho úst lze zaslech­nout i něko­lik tref­ných hlá­šek, kte­ré urči­tě poba­ví.

Sokolí hnízdo

Starší reži­sér pořá­dá kon­kurz na obsa­ze­ní hlav­ní žen­ské role ve svém novém fil­mu. Během dne se vystří­dá celá řada ucha­ze­ček, ale žád­ná nedo­ká­že uspo­ko­jit jeho před­sta­vy. Když už se zdá být vše ztra­ce­no obje­ví se na scé­ně žena jeho snů. Čechoameričanka Olga do kte­ré se ihned reži­sér zami­lu­je. Jak se zdá, tak ani dív­ce není lhos­tej­ný a pozve ho na do své­ho domu. Režisér však netu­ší, že dív­ka s ním nehra­je zrov­na nej­čist­ší hru a má s ním své plá­ny. Tato povíd­ka mě zrov­na dva­krát neza­u­ja­la. Nepříliš pře­svěd­či­vý výkon Reifa a jeho sliz­ký vzhled ve mně vyvo­lá­val vlnu odpo­ru. Když se k tomu při­dá ješ­tě bar­bie Brožová bylo vyma­lo­vá­no. Jediné co mě troš­ku potě­ši­lo byla vyzý­va­vá scén­ka v bazé­nu. Jinak jsem se ovšem doce­la dost nudil. Hororová atmo­sfé­ra tady ani prs­tem neza­va­di­la a její absen­ce zapří­či­ni­la důvod, proč tenhle pří­běh ozna­čím za dru­hý nej­hor­ší z této šes­ti­ce.

Uškrcená labo­rant­ka

Tak se jme­nu­je nová detek­tiv­ka nepří­liš prů­boj­né­ho spi­so­va­te­le Brhela, kte­rý hod­ně těž­ko zvlá­dá svůj neú­spěch. Tentokrát oče­ká­val balík peněz, ale mís­to toho se dočkal vlny kri­ti­ky poté co se v novi­nách obje­vil člá­nek kniž­ní­ho kri­ti­ka a zapří­či­nil, že se mu posmí­va­jí všich­ni zná­mí i vyda­va­te­lé. Brhel svůj žal zchla­dí pár paná­ky a vyslech­ne si roz­ho­vor třech jiných hos­tů. Z jed­no­ho z nich se vyklu­be onen slav­ný kri­tik a tak se Brhel roz­hod­ne pomstít. Rozhodne se navští­vit jeho byt a před­vést mu malou ukáz­ku toho, že to co napsal ve své kni­ze se může stát i v reál­ném živo­tě. Tato povíd­ka je tako­vou šedou myší této série. Pro něko­ho pat­ří mezi nej­lep­ší a jiní jí ozna­ču­jí za pod­prů­měr­nou. Celý děj sto­jí na pro­mě­ně hlav­ní posta­vy, kte­rá se cítí dotče­na reak­cí oko­lí na svůj neú­spěch a původ­ci své­ho neštěs­tí se roz­hod­ne pomstít a doká­zat, že to co napsal není žád­ný kýč, ale tvr­dá rea­li­ta. Hodně vyso­kou lať­ku nasa­dil skvě­lý komik Miroslav Donutil, kte­rý tak doká­zal skvě­le zahrát i zápor­nou roli. O jeho nadá­ní asi není tře­ba pochy­bo­vat a divák si tak jeho herec­ký výkon může užít ze vší pará­dou. O něco hor­ší už je to s Petrem Bruknerem, kte­rý evi­dent­ně své­mu kole­go­vi nesta­čil, ale ostu­du si taky neu­dě­lal. Scénku z hos­po­dy si však evi­dent­ně uží­val a kdo ví jest­li sku­teč­ně pil jen vodu. Tenhle pří­běh ber­te jako varo­vá­ní, že se nikdy nevy­smí­vej­te tomu co jste sami nikdy neza­ži­li, pro­to­že nikdy neví­te kdy se to sta­ne vám.

Geniální plán

Asi nej­lep­ší povíd­ka ze všech dva­nác­ti. Hlavně díky skvě­lé­mu podá­ní Jiřího Lábuse a Evy Holubové. Uvidíte v ní man­žel­ský pár, kte­rý pro­chá­zí kri­zí a man­žel se to roz­hod­ne vyře­šit po svém. Už nesne­se poni­žo­vá­ní a urá­že­ní od své movi­té man­žel­ky, kte­rá mu kaž­dý den před­ha­zu­je jaký je ubo­žák a že veš­ke­rý maje­tek pat­ří jí. Milému chla­po­vi rup­nou ner­vy a roz­hod­ne se jí zba­vit. Vymyslí geni­ál­ní plán, kte­rý pros­tě musí vyjít. Rozhodne se zabít svou man­žel­ku a hodit to na séri­o­vé­ho vra­ha, kte­rý ve měs­tě řádí. Jenže vždyc­ky se najde něja­ká trh­li­na a nápad se sesy­pe jako dome­ček z karet. Galapředstavení skvě­lých výko­nů obou her­ců nabíd­ne divá­ko­vi parád­ní podí­va­nou oko­ře­ně­nou o něko­lik vražd a pře­kva­pi­vým vyvr­cho­le­ním. Režisér se zde mohl díky této dvo­ji­ci vyřá­dit po svém, pro­to­že měl jis­to­tu, že všech­no vyjde pod­le jeho plá­nu.

Drákulův švagr

Tohle je pra­vý opak své­ho před­chůd­ce. Měl z toho být zla­tý hřeb veče­ra, vždyť pod­le této povíd­ky je pojme­no­ván celý seri­ál (kni­ha), ale na roz­díl od Švandrlíkovy kni­hy jenž doká­že čte­ná­ře zaujmout, tak její fil­mo­vé zpra­co­vá­ní pat­ří mezi to nej­hor­ší co celá série nabíd­la. Hlavní pří­či­nu lze nalézt i v cha­bých herec­kých výko­nech dua Maciuchová - Sypal. Zatímco její výkon byl ješ­tě v mezích prů­mě­ru, tak on ze sebe udě­lal stej­né­ho trou­bu jako v nejme­no­va­né tri­lo­gii o jis­tém poli­cis­to­vi. Tentokrát to však nebyl žád­ný Hrubec, ale neši­kov­ný poli­cajt, kte­rý mezi extratří­du urči­tě nepa­t­řil. Příběh pojed­ná­vá o čes­ké bio­lož­ce, kte­rá se vra­cí z výzkum­né expe­di­ce v Rumunsku. Ona jedi­ná se vrá­ti­la do své vlas­ti v pořád­ku zatím­co vět­ši­na čle­nů její­ho týmu skon­či­la v bal­kán­ském blá­zin­ci, nebo dře­vě­né truhle. V novi­nách pro­běh­ly spe­ku­la­ce o upí­rech, kte­ré se roz­hod­la poli­cie pro jis­to­tu vyšet­řit a tak na milou věd­ky­ni nasa­dí nej­vět­ší­ho trou­bu z oddě­le­ní. Co když na tom všem bude sku­teč­ně něco prav­dy?

Láska na Kramberku

Potulný malíř Martin nestih­ne auto­bus a tak se vydá­vá dál pěš­ky. Po ces­tě dora­zí pod hrad Kramberk a při­sed­ne k ban­dě tram­pů, kte­rá zde popí­jí pivo a hra­jí na kyta­ru. Mezi nimi se mu zalí­bí mla­dá žena, kte­rá ho nako­nec pozve ke sto­lu, kde sedí se svý­mi přá­te­li. Ti ho pozvou na hrad Kramberk, kde po veče­rech hra­jí podiv­nou spo­le­čen­skou hru. Martin z rados­tí při­jí­má pozván­ku a hry se zúčast­ní. Netuší však, že její pra­vi­dla mají i tem­nou strán­ku, kte­rá se mu roz­hod­ně líbit nebu­de. Ze začát­ku se vám tato povíd­ka asi moc líbit nebu­de, pro­to­že nic nena­svěd­ču­je tomu, že by se zde mělo ode­hrát něco horo­ro­vé­ho, ale jakmile začne hra vše se změ­ní. Sice se spí­še dosta­ví tro­cha té per­ver­ze a leh­ké názna­ky SM prak­tik, ale to niko­mu urči­tě vadit nebu­de. Ti z vás kdo si počka­jí až dokon­ce budou mile pře­kva­pe­ni. I když poprav­dě musím říct, že jsem podob­ný finish oče­ká­val. Průměrné herec­ké výko­ny a Lukáš Vaculík v hlav­ní roli však urči­tě sto­jí za men­ší pozor­nost.

Drákulův Švagr jako celek urči­tě ostu­du své lite­rár­ní před­lo­ze neu­dě­lal, ale kolí­sa­vost v kva­li­tě jed­not­li­vých poví­dek je hod­ně veli­ká. Zatímco někte­ré pří­běhy pat­ří mezi špič­ku čes­ké tvor­by a to hlav­ně díky skvě­lým herec­kým výko­nům, tak se zde najdou i tako­vé, kte­ré bych bez mrk­nu­tí oka zařa­dil mezi odpad. I tak ale děku­ji tele­vi­zi Nova, že koneč­ně nato­či­la i něco pořád­né­ho a ne jenom roman­tic­ké tele­viz­ní seri­á­ly a stu­pid­ní rea­li­ty show.

Hodnocení:
Budu se opět opa­ko­vat a dám zase 70% jako pře­de­šlé­mu dis­ku. Jediné co mi po celou dobu vadi­lo byl jekot Lucie Bílé, kte­rý měl být hudeb­ním dopro­vo­dem při začát­ku kaž­dé povíd­ky.

---