Strážci Galaxie Vol. 3: nejlepší film MCU od třetí fáze trilogie

Rocket Raccoon se dočkal svého v Strážcích Galaxie Vol. 3, bombastickém mezigalaktickém dobrodružství, které si udržuje stejnou úroveň špičkové kvality jako jeho předchůdci a možná je dokonce nejlepším dílem trilogie. Podpořeno několika divokými filmařskými odbočkami, které odkazují na sci-fi klasiky od Davida Cronenberga a Terryho Gilliama, je tento díl zábavný i pro nefanoušky.

Strážci Galaxie Vol. 3 začínají trochu jinak než jejich předchůdci, hymnou odcizení Creep od Radiohead, která nahradila některé optimističtější melodie, jež otevíraly předchozí díly. Ze Star-Lorda (Chris Pratt) se stal beznadějný alkoholik poté, co se jeho bývalá láska Gamora (Zoe Saldaña) vrátila z mrtvých bez vzpomínek na jejich vztah, zatímco věčně zamračený Rocket Raccoon (s hlasem Bradley Cooper) zřejmě prožívá existenciální krizi.

Je klíčové, že scénárista a režisér James Gunn bere tyto postavy a jejich duševní trápení vážně, i když se jedná o praštěnou space operu a jednou z těchto postav je animovaný mýval. Postavy jsou sice nadpozemské, ale jejich emoce jsou upřímné a na rozdíl od Thora v předchozích dílech MCU není jejich bolest využívána jako terč vtipů.

Prostřed flashbacků o původu se dozvídáme, proč je mýval tak nešťastný: byl „stvořen“ rádoby bohem Vrchním evolucionářem (Chukwudi Iwuji) a po dosažení rozumu držen v kleci. Tam se spřátelil s dalšími geneticky upravenými zvířecími výtvory, včetně vydry s robotickými pažemi, kterou namluvila Linda Cardellini.

Tyto scény pokusů na zvířatech jsou temnějším materiálem, než bychom čekali od průměrného komiksového filmu, a jsou natočeny hyperstylizovanou optikou, která připomíná tvorbu Terryho Gilliama (12 opic) nebo Jean-Pierra Jeuneta (Město ztracených dětí). Ale díky nim a Iwujiho strhujícímu živému výkonu rezonuje Vznešený evolucionář mnohem více než jiní nedávní padouši MCU, jako je například tajemný Kang Dobyvatel.

Tyto flashbacky se ukazují jako relevantní pro vlastní příběh Strážců Galaxie Vol. 2. 3, protože Vznešený Evolucionář se vrátil a hledá svůj kdysi cenný majetek, přičemž na Rocketa posílá zdánlivě nezničitelného Adama Warlocka (Will Poulter).

V zájmu záchrany svého přítele se Star-Lord, Nebula (Karen Gillan), Drax (Dave Bautista), Mantis (Pom Klementieff) a chodící strom Groot (s hlasem Vina Diesela) se za asistence nové Gamory vydávají na živou vesmírnou stanici, která jako by vzešla z hororové mysli Davida Cronenberga. Tam se utkají s ochrankou v masitém kostýmu, kterou hraje Nathan Fillion z Firefly.

Ačkoli Star-Lord a Rocket mohou mít v Strážcích Galaxie Vol. 3 tíhu většiny vývoje postav, i vedlejší postavy mají hmatatelné oblouky, přičemž zejména Nebula a Mantis se zde dočkaly bohatší prezentace než v předchozích filmech. Gunn však dává nováčkovi Adamu Warlockovi vale: má v podstatě stejný příběh jako Rocket a Rocket dostává veškerý šťavnatý materiál, přičemž Warlock se jen veze.

Strážci Galaxie Vol. 3 působí jako labutí píseň pro své postavy; i když závěrečné titulky slibují návrat, je to pravděpodobně rozloučení scenáristy a režiséra Gunna s jeho výtvory. Na konci je to nečekaně slzopudné.

Kdysi vzor filmové konzistence, MCU se před uvedením Strážců Galaxie Vol. 3, svého 32.(!) filmu, potýkalo s problémy. Filmy jako loňský Thor: Láska a hrom a únorový Ant-Man a Wasp: Gunn, který pochází z prostředí hororových filmů pro guerillovou produkční společnost Troma, naplňuje svůj třetí Strážci Galaxie blockbuster s divoce vynalézavými kulisami a kostýmy, zářivými efekty, které plynule kombinují praktickou práci s CGI, a pečlivě choreograficky zvládnutými bojovými scénami, včetně vrcholného slo-mo one-take, který připomíná Oldboy Park Chan-wooka.

Srovnejte to všechno s bezduchým prázdnem a povrchními akčními scénami, které tvořily svět Ant-Mana a Wasp: Quantumania. Strážci Galaxie Vol. 3 dokazují, že v těchto velkorozpočtových komiksových dobrodružstvích stále existuje kreativita a inovace, ale s Gunnovým odchodem do čela nadcházejícího projektu DC už život, který vdechl svému poslednímu dílu MCU, nemusí trvat dlouho.

---

---

Tento článek původně napsal Jason Pirodsky pro The Prague Reporter a do češtiny jej přeložil Jiří Borový