Old Shatterhand - Old Shatterhand (1964)

Po úspěš­né pre­mi­é­ře Pokladu na Stříbrném jeze­ře chtě­li také dal­ší pro­du­cen­ti nato­čit vlast­ní film o Vinnetouovi. Jenže Horst Wendlandt si chytře pojis­til prá­va na všech­ny romá­ny Karla Maye ode­hrá­va­jí­cí se na Divokém zápa­dě, uza­vřel dlou­ho­do­bé smlou­vy s hlav­ní­mi pro­ta­go­nis­ty Lexem Barkerem a Pierrem Bricem a navíc byl zadob­ře s nej­moc­něj­ší dis­tri­buč­ní spo­leč­nos­tí Constantin Film, s níž se žád­ný rozum­ný pro­du­cent nechtěl dostat do spo­ru. Zdálo se tedy, že je zho­la nemož­né při­ži­vit se na úspě­chu fil­mo­vých may­o­vek. Přesto se ale našel pro­du­cent, kte­rý byl nato­lik lsti­vý a odváž­ný, že si dovo­lil pře­zkou­mat smlou­vu uza­vře­nou mezi pro­dukč­ní spo­leč­nos­tí Rialto a nakla­da­tel­stvím Karl-May-Verlag a našel v ní sla­bi­ny: Artur Brauner, fil­mo­vý mág a jeden z nej­vliv­něj­ších němec­kých pro­du­cen­tů.

Artur Brauner se bez obav pus­til do pří­prav na natá­če­ní fil­mu Old Shatterhand. Lze si jis­tě před­sta­vit, jakou nála­du měl Horst Wendlandt, když se dozvě­děl o úmyslech Artura Braunera lézt mu do zelí. Nejprve chtěl vzni­ku nové may­ov­ky zabrá­nit, ale pak ho práv­ní­ci pou­či­li, že nee­xis­tu­je žád­ný román s názvem Old Shatterhand a nelze tudíž na něho uplat­ňo­vat jaká­ko­liv fil­mo­vá prá­va. Horst Wendlandt se tedy doho­dl s vede­ním spo­leč­nos­ti CCC Film, že jim uvol­ní pro natá­če­ní Lexe Barkera, před­sta­vi­te­le Old Shatterhanda. Brauner se zara­do­val, teď už mu zbý­va­lo obsa­dit jen roli Vinnetoua. Uzavřel před­běž­nou smlou­vu s Pierrem Bricem a čekal na vyjá­d­ře­ní Rialta. Wendlandt zuřil. Nemohl sice zabrá­nit nato­če­ní kon­ku­renč­ní may­ov­ky, ale záro­veň nevi­děl jedi­ný důvod, proč by měl své­ho soka záso­bo­vat her­ci. Jenomže všich­ni v Rialtu vědě­li, že Brauner je scho­pen točit i bez Pierra Brice a tím by moh­la slav­ná série may­o­vek utr­pět nena­pra­vi­tel­né ško­dy. Nebylo jiné­ho výcho­dis­ka, než Braunerovi vyho­vět. Výměnou za Brice zís­kal Wendlandt půvab­nou hereč­ku Elke Sommer, kte­rou o rok poz­dě­ji obsa­dil do své čtvr­té may­ov­ky Mezi Supy.