Knihu Žítkovské bohyně jsem nedočetla. Skončila jsem u těch lesbických a sadistických scén a pak jen lehce sem tam dočetla ze zvědavosti ke konci knihy a no, řekněme budiž. Spisovatelka dobrá, ale téma na mě moc těžké a temné a bolestivé. Možná jsem se připravila o dobrý čtenářský zážitek, ale ta senzacechtivost a syrovost středověkého mučení žen mi k srdci nepřirostla. Trochu jsem se tedy obávala této „nápravy“ žítkovského fenoménu, protože kdoví, o čem tohle téma zase je. A nakonec jsem s touto knihou strávila mnoho příjemného, a hlavně zajímavého času, ve kterém jsem nevnímala svět kolem.
Vlastimil Hela opravdu rehabilituje ten zkreslený pohled na společenství žen, bohyň-šeptuch, které byly v této oblasti na rozhraní Moravy a Slovenska, vědmy, léčitelky i šamanky a jediné, co mi přišlo líto, je ten jasný fakt, že tyto generace žen už definitivně vymřely.
S knihou pochopíte, proč se to asi stalo, a že by ty kopanické ženy v dnešním světě neobstály. Nebo naopak? Tohle už je na zvážení každého čtenáře, mne osobně to bylo velice líto. Tak vzácné ženy, tak vzácný kulturní i duchovní úkaz a zůstala po něm jen stopa v minulosti. Ale o to více jsem ráda, že Vlastimil Hela vzal dostupné zdroje, bez předsudků a seznacechtivosti se podíval s pokorou a úctou na ženy, které právem vstupují do historie. Možná jsou opravdu mýtické,…
Ráda bych prozradila víc, ale…
Tohle je bohužel, bohudík jedna z knih, u kterých by se neslušelo prozrazovat něco z konkrétního děje, je totiž plný dobových informací, dělí se o knihu, kterou místní farář napsal, snad jen prozradím, že se dostáváte do centra života v Kopanicích prostřednictvím historických spisů, fotografií, novinových článků, dostáváme se k listování vzácnými knihami dokumentujícími tu dobu, projdeme se kronikami.
Velkou část knihy tvoří samotné příběhy různých žen, jejich osudy, dostanete plnou dávku té lidské pověrčivosti, která tam panovala. Zlověstnost té doby, ale i obrovská pokora před životem a přírodou. Šeptuchy, čarodějnice, bohyně – měly několik jmen, ale vždy šlo o ženy, které čím víc budete prostřednictvím této knihy poznávat, tím víc pokory a úcty k nim budete chovat. Jak moc bych chtěla nějakou z nich poznat a nechat do sebe nahlédnout?
Ale víte - možná bych se bála. Možná jsou tak MOC nad naše vědomí... nikoliv naopak.
Snad vymřely, abychom ztratili jejich cenný odkaz. Snad nás čeká něco podobného hluboce duchovního?
Léčitelky s mystickými rysy
Autor se se závěrem knihy pouští do vlastních úvah nad tím, odkud bohyně přišly, čím ve skutečnosti oplývaly, jak se předávalo toto řemeslo či spíše poslání z ženy na ženu a zabývá se také tou smutnou odpovědí na otázku, proč vymřely a nemají dnes už následovnic.
A tak:
„Příběh zanikajícího fenoménu výjimečných kopaničářských žen, ale také muže, který byl část svého života katolickým farářem, je skromným příspěvkem porozumění dnešní doby i nás samotných v rámci nastupujícího nového modelu vnímání a prožívání světa. Díky němu se lidé naučí plně integrovat i paradigmata předchozí. Tento celostní model může pomoci vybřednout ze zmatků a přežít.“
O autorovi:
Vlastimil Hela (1956) pochází z Bojkovic poblíž Moravských Kopanic, kde se na Žítkové narodil jeho pradědeček. Příběhy z moravsko-slovenského pomezí i tamní bohyně ho přitahovaly od mládí a jeho prvními nesmělými literárními díly byly povídky o kopaničářích. Je autorem řady regionálních historických monografií a také publikací Ty jsi moje vstupenka do Nirvány, Umírali i za naši svobodu, nezapomínáme a Hej Joe!
Působí jako mentální kouč a lektor, vede semináře o leadershipu, zvládání času a stresu a komunikaci se zákazníky. Využívá při tom nových poznatků z psychologie, výzkumů lidského mozku a dlouholetých osobních zkušeností.
Publikuje v časopise Regenerace a je hlavním koordinátorem Keltského telegrafu (www.keltskytelegraf.cz)
Vydalo nakladatelství Eminent, 2017, www.eminent.cz
Nejnovější komentáře