Tenkrát na Západě

TenkratTenkrat
Načítám počet zob­ra­ze­ní...

Tenkrát na Západě (ital­sky: C’era una vol­ta il West, „Byl jed­nou jeden západ“) je výprav­ný spaghet­ti wes­tern z roku 1968, kte­rý nato­čil Sergio Leone spo­leč­ně se Sergiem Donatim pod­le povíd­ky Daria Argenta, Bernarda Bertolucciho a Leoneho. V hlav­ních rolích se obje­vu­jí Henry Fonda, kte­rý je pro­ti typu obsa­zen do role padou­cha, Charles Bronson jako jeho neme­sis, Jason Robards jako ban­di­ta a Claudia Cardinale jako čer­s­tvě ovdo­vě­lá used­li­ce. Širokoúhlou kame­ru nato­čil Tonino Delli Colli a uzná­va­nou fil­mo­vou hud­bu slo­žil Ennio Morricone.

Po režii Hodného, zlé­ho a ošk­li­vé­ho se Leone roz­ho­dl od wes­ter­nů ode­jít a zamě­řil se na rea­li­za­ci své­ho fil­mu pod­le fil­mu The Hoods, z něhož se nako­nec stal sní­mek Tenkrát v Americe. Leone však při­jal nabíd­ku od Paramount Pictures, kte­rá mu poskyt­la Henryho Fondu a roz­po­čet na pro­duk­ci dal­ší­ho wes­ter­nu. V roce 1966 najal Bertolucciho a Argenta, aby vymys­le­li záplet­ku fil­mu, a při­tom zkou­mal jiné wes­ter­ny. Poté, co Clint Eastwood odmí­tl nabíd­ku hrát hlav­ní­ho hrdi­nu fil­mu, byla role nabíd­nu­ta Bronsonovi. Během pro­duk­ce Leone najal Donatiho, aby scé­nář pře­psal kvů­li oba­vám z časo­vé­ho ome­ze­ní.

Původní reži­sé­ro­va ver­ze měla při prv­ním uve­de­ní 21. pro­sin­ce 1968 166 minut. Tato ver­ze byla pro­mí­tá­na v evrop­ských kinech a zazna­me­na­la kasov­ní úspěch. Pro ame­ric­kou pre­mi­é­ru 28. květ­na 1969 byl film Tenkrát na Západě spo­leč­nos­tí Paramount sestří­hán na 145 minut a zazna­me­nal finanč­ní pro­pa­dák. Film je prv­ním dílem Leoneho tri­lo­gie Tenkrát na Západě, po němž násle­do­va­ly fil­my Kapsy plné dyna­mi­tu a Tenkrát v Americe, ačko­li tyto fil­my nema­jí žád­né spo­leč­né posta­vy.

V roce 2009 byl film vybrán Kongresovou kni­hov­nou Spojených stá­tů ame­ric­kých k ucho­vá­ní v Národním fil­mo­vém regis­t­ru jako „kul­tur­ně, his­to­ric­ky nebo este­tic­ky význam­ný“.

Děj

Film zob­ra­zu­je dva kon­flik­ty, kte­ré se ode­hrá­va­jí v oko­lí Flagstone, fik­tiv­ní­ho měs­teč­ka na ame­ric­kém Starém zápa­dě - bitvu o půdu sou­vi­se­jí­cí s výstav­bou želez­ni­ce a misi pomsty pro­ti chlad­no­krev­né­mu vra­ho­vi. Bojuje se o Sweetwater, kus země v pouš­ti u Flagstone, kde se nachá­zí jedi­ný dal­ší zdroj vody v regi­o­nu. Pozemek kou­pil Brett McBain, kte­rý před­ví­dal, že tudy bude muset pro­chá­zet želez­ni­ce, aby zajis­ti­la vodu pro par­ní loko­mo­ti­vy. Když se o tom dozví ochro­me­ný želez­nič­ní mag­nát Morton - kte­rý chce dokon­čit transkon­ti­nen­tál­ní želez­ni­ci, než zemře na kost­ní tuber­ku­ló­zu - pošle své­ho nájem­né­ho vra­ha Franka, aby zastra­šil McBaina a donu­til ho poze­mek opus­tit, ale Frank mís­to toho McBaina a jeho tři děti zabi­je a pod­str­čí důka­zy, aby je mohl hodit na ban­di­tu Cheyenna (Robards). Mezitím do Flagstone při­jíž­dí z New Orleansu býva­lá pro­sti­tut­ka Jill, kte­rá pro­zra­dí, že je McBainovou novou ženou, a tedy i novou maji­tel­kou pozem­ku.

Film začí­ná scé­nou, kdy tajem­ný pis­tol­ník hra­jí­cí na har­mo­ni­ku, kte­ré­ho Cheyenne poz­dě­ji nazve „Harmonikou“, zastře­lí tři muže, kte­ré na něj Frank poslal. V zájezd­ním hos­tin­ci poblíž West and East Mitten Buttes na ces­tě do Sweetwateru, kde se také setká­vá s paní McBainovou, Harmonika infor­mu­je Cheyenna, že tři pis­tol­ní­ci se zřej­mě vydá­va­li za Cheyennovy muže. Cheyenne brzy poté dora­zí do Sweetwateru a zdá se, že oba muže při­ta­hu­je paní McBainová. Harmonika jí vysvět­lí, že pod­le kup­ní smlou­vy při­jde o Sweetwater, pokud nebu­de sta­ni­ce posta­ve­na do doby, než tam dora­zí sta­veb­ní čety dráhy, a tak Cheyenne dá svým mužům prá­ci na její stav­bě.

Frank se obrá­tí pro­ti Mortonovi, kte­rý chce uzavřít doho­du s paní McBainovou, a zne­hyb­ní ho pod ochra­nou ve svém sou­kro­mém vla­ku v pouš­ti. Místo toho se paní McBainová nechá Frankem svést, zdán­li­vě aby si zachrá­ni­la život, a pak je nuce­na pro­dat svůj maje­tek v auk­ci, kde Frankovi muži zastra­šu­jí ostat­ní zájem­ce. Harmonika pře­ka­zí Frankův plán na udr­že­ní níz­ké ceny, když při­je­de a drží Cheyenna pod hroz­bou zbra­ně, a nabíd­ne mno­hem vyš­ší cenu s peně­zi z odmě­ny za hle­da­né­ho Cheyenna, ale když je Cheyenne posa­zen do vla­ku smě­řu­jí­cí­ho do nově ote­vře­né věz­ni­ce v Yumě, dva čle­no­vé jeho gan­gu zakou­pí jed­no­směr­né jíz­den­ky na vlak s úmys­lem pomo­ci mu utéct.

Morton nyní pla­tí Frankovým mužům, aby se obrá­ti­li pro­ti němu. Harmonika je však pomů­že Frankovi zabít tím, že ho z poko­je, kde se kou­pe paní McBainová, upo­zor­ní na mís­to jejich poby­tu. Když se Frank vrá­tí k Mortonovu vla­ku, zjis­tí, že jeho zbý­va­jí­cí muži byli zabi­ti v bit­ce s Čejenovou ban­dou a že Morton leží tvá­ří dolů v bahni­té lou­ži, kde ho nechá zemřít. Frank se pak vydá­vá do Sweetwateru, aby se utkal s Harmonikou. Dvakrát se ho Frank zeptal, kdo je, ale v obou pří­pa­dech mu Harmonika odpo­vě­děl jen jmé­ny mužů, „kte­ří byli naži­vu, než tě pozna­li“. Tentokrát Harmonika říká, že pro­zra­dí, kdo je, „až v oka­mži­ku, kdy zemře“.

Když se oba při­pra­vu­jí na sou­boj se zbra­ně­mi, je ve fla­shbac­ku odha­len Harmonikův motiv. Mladší Frank nutí chlap­ce, aby pod­pí­ral své­ho star­ší­ho bra­t­ra na rame­nou, zatím­co bra­t­rův krk je v oprát­ce navle­če­né na oblou­ku. Zatímco se chla­pec sna­ží udr­žet bra­t­ro­vu váhu, Frank mu do úst nacpe har­mo­ni­ku. Starší bra­tr Franka pro­k­le­je a chla­pec (z něhož vyros­te Harmonika) se zhrou­tí k zemi. Zpátky v pří­tom­nos­ti Harmonika tasí prv­ní a Franka zastře­lí. Poté na památ­ku nacpe umí­ra­jí­cí­mu Frankovi do úst svou har­mo­ni­ku.

V domě se Harmonika a Cheyenne opět lou­čí s paní McBainovou, kte­rá dohlí­ží na stav­bu nádra­ží, když posád­ky poklá­da­jí­cí kole­je dora­zí do Sweetwateru. Když oba muži odjíž­dě­jí, Cheyenne upad­ne a při­zná se, že ho Morton smr­tel­ně zra­nil při boji s Frankovou ban­dou. Zatímco Harmonica odjíž­dí s Cheyennovým mrt­vým tělem, při­jíž­dí pra­cov­ní vlak a paní McBainová nosí děl­ní­kům na želez­ni­ci vodu.

Produkce

Původ

Po nato­če­ní své­ho epo­su z ame­ric­ké občan­ské vál­ky Hodný, zlý a ošk­li­vý měl Leone v úmys­lu už žád­ný wes­tern nena­to­čit, pro­to­že se domní­val, že řekl vše, co chtěl říci. Dostal se mu do rukou román The Hoods od pseu­do­ny­mu „Harry Grey“, fik­tiv­ní kni­ha zalo­že­ná na auto­ro­vých vlast­ních zku­še­nos­tech židov­ské­ho kapu­cí­na v době pro­hi­bi­ce, a plá­no­val jej adap­to­vat do fil­mo­vé podo­by (o 17 let poz­dě­ji z něj vzni­kl jeho posled­ní film Tenkrát v Americe). Hollywoodská stu­dia však Leonemu nabí­ze­la pou­ze wes­ter­ny. United Artists (kte­ré pro­du­ko­va­lo Dolarovou tri­lo­gii) mu nabíd­lo mož­nost nato­čit film s Charltonem Hestonem, Kirkem Douglasem a Rockem Hudsonem, ale Leone odmí­tl. Když Paramount nabí­dl Leonemu vel­ko­rysý roz­po­čet a pří­stup k Henrymu Fondovi - jeho oblí­be­né­mu her­ci, s nímž chtěl pra­co­vat prak­tic­ky celou svou kari­é­ru - Leone nabíd­ku při­jal.

Leone kon­cem roku 1966 pově­řil Bernarda Bertolucciho a Daria Argenta, aby mu pomoh­li navrh­nout fil­mo­vé zpra­co­vá­ní. Muži strá­vi­li vět­ši­nu násle­du­jí­cí­ho roku sle­do­vá­ním a dis­ku­se­mi o mno­ha kla­sic­kých wes­ter­nech, jako jsou napří­klad film V pra­vé poled­ne, Železný kůň, Komančové a Hledači, v Leoneho domě a sesta­vi­li pří­běh slo­že­ný téměř výhrad­ně z „odka­zů“ na ame­ric­ké wes­ter­ny.

Počínaje fil­mem Hodný, zlý a ošk­li­vý, kte­rý měl původ­ně tři hodi­ny, byly Leoneho fil­my pro kasov­ní trh obvykle krá­ce­ny (čas­to dost výraz­ně). Leone si byl dél­ky fil­mu Tenkrát na Západě během natá­če­ní vel­mi vědom a násled­ně pově­řil Sergia Donatiho, kte­rý pra­co­val na něko­li­ka dal­ších Leoneho fil­mech, aby mu pomohl dopra­co­vat scé­nář, a to pře­de­vším pro­to, aby ke kon­ci pro­duk­ce dél­ku fil­mu ome­zil. Mnoho z nej­pa­mát­něj­ších dia­lo­gů fil­mu pochá­zí od Donatiho nebo od ang­lic­ké­ho adap­tá­to­ra dia­lo­gů, ame­ric­ké­ho her­ce v emi­gra­ci Mickeyho Knoxe.

Styl a tempo

U fil­mu Tenkrát na Západě Leone změ­nil svůj pří­stup opro­ti svým před­cho­zím wes­ter­nům. Zatímco „dola­ro­vé“ fil­my byly své­ráz­né a roz­ver­né, oslav­né a záro­veň jazy­ko­vě ladě­né paro­die na iko­ny Divokého zápa­du, ten­to film má mno­hem poma­lej­ší tem­po a ponu­ré téma. Leoneho oso­bi­tý styl, kte­rý se výraz­ně liší od fil­mu Sanshiro Sugata (1943) Akiry Kurosawy, ale je jím vel­mi ovliv­něn, je stá­le pří­to­men, ale pro začá­tek Leoneho dru­hé tri­lo­gie, tzv. tri­lo­gie Tenkrát na zápa­dě, byl pozmě­něn. Postavy v tom­to fil­mu se také začí­na­jí výraz­ně měnit opro­ti svým před­chůd­cům v Dolarové tri­lo­gii. Nejsou tak vyhra­ně­né a nezvykle pro Leoneho dosa­vad­ní posta­vy se v prů­bě­hu pří­bě­hu začí­na­jí měnit (nebo se o to ale­spoň pokou­še­jí). To sig­na­li­zu­je začá­tek dru­hé fáze Leoneho sty­lu, kte­rý byl dále roz­ví­jen ve fil­mech Kapsy plné dyna­mi­tu! a Tenkrát v Americe.

Film obsa­hu­je dlou­hé, poma­lé scé­ny s vel­mi málo dia­lo­gy a malým děním, pře­ru­šo­va­né krát­kým a náh­lým nási­lím. Leoneho mno­hem více než samot­né nási­lí zají­ma­ly ritu­á­ly, kte­ré mu před­chá­ze­ly. Tón fil­mu odpo­ví­dá vyprah­lé polo­pouš­ti, v níž se pří­běh ode­hrá­vá, a pro­půj­ču­je mu pocit rea­lis­tič­nos­ti, kte­rý kon­tras­tu­je s mis­tr­nou cho­re­o­gra­fií pře­stře­lek.

Leone s obli­bou vyprá­věl o paříž­ském kině, kde film běžel bez pře­stáv­ky dva roky. Když toto kino navští­vil, byl obklo­pen fanouš­ky, kte­ří chtě­li jeho auto­gram, a také pro­mí­ta­čem, kte­rý nebyl pří­liš nad­še­ný. Leone tvr­dil, že mu pro­mí­tač řekl: „Zabiju tě! Dva roky pořád doko­la ten samý film! A je to tak POMALÉ!“

Lokality

Interiéry pro film se natá­če­ly ve stu­di­ích Cinecittà v Římě. Úvodní sek­ven­ce se tře­mi střel­ci, kte­ří se setká­va­jí ve vla­ku, byla jed­nou ze sek­ven­cí natá­če­ných ve Španělsku. Natáčení scén na nádra­ží Cattle Corner Station, jak byla tato loka­ce v pří­bě­hu nazvá­na, bylo naplá­no­vá­no na čty­ři dny a natá­če­lo se na nádra­ží „duchů“ v obci La Calahorra neda­le­ko Guadixu v pro­vin­cii Granada ve Španělsku, stej­ně jako scé­ny z fil­mu Flagstone. Natáčení scén upro­střed želez­ni­ce pro­bí­ha­lo podél želez­nič­ní tra­ti Guadix-Hernán-Valle.  Scény na ran­či Sweetwater se natá­če­ly v pouš­ti Tabernas ve Španělsku; ranč se dodnes nachá­zí na mís­tě, kte­ré se dnes nazý­vá Western Leone. Cihlový oblouk, v němž se Bronsonova posta­va vra­cí do své­ho mlá­dí a k původ­ní­mu inci­den­tu lyn­čo­vá­ní, byl posta­ven poblíž malé­ho letiš­tě 15 mil sever­ně od Monument Valley v Utahu a dvě míle od ame­ric­ké sil­ni­ce 163 (kte­rá spo­ju­je Gouldings Lodge a Mexican Hat). Samotné Monument Valley je hoj­ně vyu­ží­vá­no pro tra­su, po kte­ré Jill ces­tu­je ke své nové rodi­ně ve Sweetwateru.

Obsazení

Fonda nepři­jal prv­ní Leoneho nabíd­ku hrát Franka, a tak ho Leone letěl pře­svěd­čit do New Yorku a řekl mu: „Nevím, jest­li je to prav­da: „Představte si to: kame­ra uka­zu­je střel­ce od pasu dolů, jak vyta­hu­je zbraň a stří­lí na běží­cí dítě. Kamera se naklo­ní k obli­če­ji střel­ce a... je to Henry Fonda.“ V té chví­li se najed­nou obje­vil na scé­ně. Po setká­ní s Leonem zavo­lal Fonda své­mu pří­te­li Elimu Wallachovi, kte­rý s ním hrál ve fil­mu Hodný, zlý a ošk­li­vý. Wallach Fondovi pora­dil, aby film nato­čil, a řekl mu: „Užiješ si to, jak se pat­ří.“

Když Fonda roli při­jal, při­šel na natá­če­ní s hně­dý­mi kon­takt­ní­mi čočka­mi a vou­sy. Fonda se domní­val, že mít tma­vé oči a vou­sy bude dob­ře ladit se zlem jeho posta­vy a také pomů­že divá­kům při­jmout toho­to „nové­ho“ Fondu jako padou­cha, ale Leone mu oka­mži­tě řekl, aby si čoč­ky a vou­sy sun­dal. Leone měl pocit, že Fondovy mod­ré oči nej­lé­pe odrá­že­jí chlad­nou, ledo­vou pova­hu vra­ha. Byl to jeden z prv­ních pří­pa­dů ve wes­ter­nu, kdy padou­cha hrál hlav­ní herec.

Po dokon­če­ní fil­mu byl sní­mek Tenkrát na Západě dabo­ván do něko­li­ka jazy­ků, včet­ně ital­šti­ny, fran­couz­šti­ny, něm­či­ny, špa­něl­šti­ny a ang­lič­ti­ny. Pro ang­lic­ký dabing byly pou­ži­ty hla­sy mno­ha ame­ric­kých her­ců, včet­ně Fondy, Bronsona, Robardse, Wynna, Wolffa a Lionela Standera. Zbytek herec­ké­ho obsa­ze­ní však muse­li dabo­vat jiní her­ci - včet­ně Claudie Cardinale, kte­rou dabo­va­la hereč­ka Joyce Gordon.


  • Zdroj: Anglická wiki­pe­die
  • Photo © Paramount Pictures

[Wikipedie]

Nostalgická Cesta do Světa Angeliky: Tajemství Natáčení Slavné Ságy
8. ledna 2024Nostalgická Cesta do Světa Angeliky: Tajemství Natáčení Slavné SágyPokud jste někdy slyšeli o Angelice, markýze andělů, pravděpodobně jste se setkali s kouzlem francouzského filmového fenoménu, který se těší popularitě dodnes. Tato poutavá sága, která se rozvinula v pěti pokračováních, zapůsobila na široké publikum, a…Vydáno v rubrice: Zajímavosti
Angelika a sultán
9. srpna 2021Angelika a sultánAngelika a sultán je francouzsko-německo-italsko-tuniský film Bernarda Borderieho z roku 1968. Navazuje na film Nezkrotná Angelika a uzavírá sérii pěti filmů, jejichž hrdinkou je Angelika. Obsah filmu Poté, co Joffrey zachrání svou loď před plameny, pronásleduje…Vydáno v rubrice: Speciály
Nezkrotná Angelika
3. srpna 2021Nezkrotná AngelikaNezdolná Angelika je francouzsko-italsko-německý film Bernarda Borderieho z roku 1967. Následuje po Angelika a král a předchází Angelika a sultán. Obsah filmu Angelika, se dozvídá, že její první manžel Joffrey de Peyrac stále žije, a vydává…Vydáno v rubrice: Speciály
Angelika a král
3. srpna 2021Angelika a králAngelika a král (originální název: Angélique et le roy) je celovečerní film z roku 1966, který natočil režisér Bernard Borderie ve francouzsko-německo-italské koprodukci. Film je třetím dílem filmové série natočené podle románu Angélique od Anne Golon.…Vydáno v rubrice: Speciály
Angelika, markýza andělů
24. července 2021Angelika, markýza andělůAngélique, Marquise des anges je francouzsko-italsko-německý dobrodružný film, který napsal a režíroval Bernard Borderie a který byl uveden v roce 1964. Jedná se o adaptaci stejnojmenného románu Anne a Serge Golonových. Obsah filmu Angélique, dcera barona…Vydáno v rubrice: Speciály
Angelika a sultán - Angélique et le sultan (1968)
30. srpna 2019Angelika a sultán - Angélique et le sultan (1968)Snímek Angelika a sultán je posledním filmem z pentalogie o krásné Angelice, natočeným koncem 60. let ve francouzsko-německo-italské koprodukci. V československých kinech se ovšem promítal jako čtvrtý v pořadí, teprve po něm následoval druhý díl Báječná…Vydáno v rubrice: Speciály
Nezkrotná Angelika - Indomptable Angélique (1967)
24. srpna 2019Nezkrotná Angelika - Indomptable Angélique (1967)V pořadí čtvrtý příběh o krásné Angelice se odehrává sedm let po údajné smrti hraběte Peyraca. Poté, co se Angelika od krále dozvěděla, že Joffrey nebyl upálen na hranici, rozhodla se ho společně s lékárníkem Savarym…Vydáno v rubrice: Speciály
Angelika a král - Angélique et le Roy (1966)
16. srpna 2019Angelika a král - Angélique et le Roy (1966)Třetí pokračování dobrodružného příběhu se odehrává několik let po domnělé smrti hraběte Peyraca. Angelika se mezitím provdala za bratrance Filipa, jenž dobrovolně padl ve službách svého krále. Angelika se s diplomatickým posláním vhodným pro kurtizánu vrací…Vydáno v rubrice: Speciály
Angelika, markýza andělů - Rozdíly mezi německou kinoverzí a českými DVD
12. srpna 2019Angelika, markýza andělů - Rozdíly mezi německou kinoverzí a českými DVDNedávno mi můj kamarád z Německa poslal balíček, ve kterém jsem nalezla DVD s německou verzí Angeliky. Je to v podstatě rarita, protože sehnat Angeliku v němčině je téměř nemožné (pokud nemáte přebytečných 50 Euro, abyste…Vydáno v rubrice: Zajímavosti
Angelika, markýza andělů - Angélique Marquise des Anges (1964)
8. srpna 2019Angelika, markýza andělů - Angélique Marquise des Anges (1964)První snímek z pětidílné série filmů natočených velmi volně na motivy románu Anne a Serge Golonových vypravuje o krásné a odvážné markýze Angelice, která byla provdána za nenáviděného a později vroucně milovaného hraběte de Peyrac. Sám…Vydáno v rubrice: Speciály
Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře