Večírek – Recenze – 30%

(zatím nehodnoceno)

Loading...

Komedie Večírek je režij­ním debu­tem her­ce Michala Suchánka, jenž ji nato­čil pod­le vlast­ní diva­del­ní hry, jejíž text si sám adap­to­val do fil­mo­vé­ho scé­ná­ře. Děj se točí kolem sra­zu býva­lých spo­lu­žá­ků po mno­ha letech, kte­rý pro­bí­há u jed­no­ho z nich doma, a na nějž se dosta­ví cel­kem šest osob (+ se k nim na čas při­dá jeden náho­dou kolemjdou­cí podo­mní pro­da­vač vysa­va­čů). V prů­bě­hu setká­ní se všich­ni dozví, že jiný jejich spo­lu­žák, na nějž čas­to vzpo­mí­na­li, nedáv­no zemřel. Druhá polo­vi­na fil­mu se tudíž ode­hrá­vá o týden poz­dě­ji v auto­buse ces­tou na pohřeb, na nějž se všich­ni účast­ní­ci tříd­ní­ho večír­ku roz­hod­nou vyra­zit.

Photo © Dawson Films

Zásadní infor­ma­ce spo­čí­vá v tom, že Michal Suchánek záměr­ně pojal své posta­vy jako nesym­pa­tic­kou sebran­ku hloupých a vul­gár­ních bura­nů, poli­to­vá­ní­hod­ných ztros­ko­tan­ců a zrůd bez špet­ky empa­tie, kte­ří kupří­kla­du nema­jí pro­blém si mezi sebou polo­hlas­ně sdě­lo­vat zra­ňu­jí­cí infor­ma­ce o někom, kdo sedí ved­le nich, s oká­za­lou chu­tí do sebe klo­pit pivo a vod­ku před někým, kdo se zrov­na vrá­til z pro­ti­al­ko­hol­ní léčeb­ny, nebo mít před homose­xu­á­lem homo­fob­ní naráž­ky na „tep­lou­še a buze­ran­ty“.

• Jiří Langmajer a Tatiana Dyková hra­jí man­žel­ský pár, jenž se po pět­a­dva­ce­ti spo­leč­ně pro­ži­tých letech dostal do fáze, kdy jeden dru­hé­ho prak­tic­ky nemo­hou vystát a vzá­jem­ně do sebe rýpou jedo­va­tý­mi poznám­ka­mi.

• Karel Roden hra­je naiv­ní­ho ňou­mo­vi­té­ho zou­fal­ce, kte­rý se, poté co jej opus­ti­la žena, při­dal k jakési nábo­žen­ské sek­tě, kvů­li níž se nyní ve jmé­nu víry a vykou­pe­ní prů­běž­ně vzdá­vá vše­ho majet­ku.

• Marián Čeky Čekovský hra­je veli­ce neú­spěš­né­ho popo­vé­ho zpě­vá­ka, jehož nulo­vý talent vyva­žu­je pře­hna­né sebe­vě­do­mí.

• Nela Boudová hra­je býva­lou tříd­ní krás­ku, kte­rá je úpl­ně blbá (a je si toho vědo­ma).

• Marek Taclík hra­je pra­sá­ka, jenž má ve zvy­ku zná­sil­ňo­vat ženy (dává jim do pití práš­ky na spa­ní, a když bez­vlád­ně odpad­nou, tak s nimi sou­lo­ží). Čímž se vůbec neta­jí, neb to pova­žu­je za legi­tim­ní čin­nost, a ostat­ní mu to schva­lu­jí (vyprá­vě­jí o tom legrač­ní his­tor­ky).

Photo © Dawson Films

Jistě není nic špat­né­ho na sna­ze posta­vit kome­dii na neko­rekt­ním humo­ru. Např. Sacha Baron Cohen to tak ve svém Boratovi nebo Diktátorovi uči­nil takřka geni­ál­ně. Teoreticky by se i ze zná­sil­ňo­vá­ní spí­cích žen, haj­lo­vá­ní či vyprá­vě­ní o rako­vi­ně var­lat dal udě­lat funkč­ní kome­di­ál­ní run­ning gag (což je prá­vě to, o co se Michal Suchánek poku­sil). Problém je ale v tom, že tyto vti­py jsou v jeho podá­ní buď mimo­řád­ně sla­bé, nebo jim rov­nou chy­bí poin­ty. A jeli­kož špat­ný vtip na kon­tro­verz­ní téma bohu­žel vyzní­vá pod­stat­ně hůř než špat­ný vtip na téma neut­rál­ní, stá­vá se tato mizer­ná a nevkus­ná bura­ni­á­da dost těž­ko stra­vi­tel­nou. Je jas­né, že naschvál idi­ot­ským a pře­hna­ně tupým posta­vám by se měl divák smát, ti v něm nicmé­ně namís­to toho pro­bou­ze­jí v lep­ším pří­pa­dě smu­tek a lítost, v hor­ším pří­pa­dě zne­chu­ce­ní a odpor. Oproti tomu s méně frek­ven­to­va­ný­mi nevin­ný­mi žer­ty (např. hez­ky budo­va­ný vtip na téma „tak já se půjdu ješ­tě pře­čís­nout“) při­tom Michal Suchánek pra­cu­je výraz­ně zda­ři­le­ji.

Herci si zřej­mě uži­li mož­nost převtě­lit se do postav blb­ců a ome­zen­ců a je prav­da, že v někte­rých scé­nách jejich pro­ži­tý fyzic­ký i slov­ní pro­jev pad­ne na úrod­nou půdu (viz Rodenovo ťul­pa­sov­ské vystu­po­vá­ní nebo opi­lec­ké extem­po­re Tatiany Dykové), cel­ko­vě je ale jejich zřej­mé­ho talen­tu v tom­to fil­mu, jenž z nich dělá pře­váž­ně jen věšá­ky na vul­ga­rismy a na domně­le legrač­ní pře­sí­le­né hláš­ky, cel­kem ško­da. Povrchnost jejich dia­lo­gů a plyt­kost jed­not­li­vých situ­a­cí je pak pře­káž­kou zejmé­na v kon­tex­tu toho, že Večírek je fil­mem vylo­že­ně kon­ver­zač­ním a že jeho mini­ma­lis­tic­ký děj zas tolik mož­nos­tí pro roze­hrá­ní vtip­ných scé­nek nena­bí­zí. Vzhledem k diva­del­ní­mu půvo­du se ode­hrá­vá vše­ho­všu­dy ve dvou loka­cích, v nichž všech­ny posta­vy děla­jí po celou dobu více­mé­ně jen to, že hovo­ří o svých sou­čas­ných živo­tech, zuři­vě chlas­ta­jí a navzá­jem se do sebe navá­že­jí.

Večírek by mož­ná chtěl být závaž­ně míně­nou tragi­ko­me­dií, chytře splé­ta­jí­cí a pro­střed­nic­tvím svých postav zrca­dlí­cí růz­né pro­vo­ka­tiv­ní moti­vy, kte­ré hýbou sou­čas­nou spo­le­čen­skou dis­ku­zí, leč tato polo­ha je v jeho pří­pa­dě jen těž­ko uvě­ři­tel­ná. Výsledek totiž mno­hem spíš půso­bí jako hod­ně pokles­lý sit­kom, jehož jed­not­li­vé slož­ky vznik­ly bez­du­chým splá­cá­ním vše­ho mož­né­ho, co jeho auto­ro­vi při­pa­da­lo vtip­né, a co se setká s úspě­chem jen u těch pří­z­niv­ců hru­bozrn­né lido­vé zába­vy, kte­ří jsou při­pra­ve­ni se bavit za kaž­dou cenu.

Photo © Dawson Films

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Nejstarší

Nejnovější Nejlépe hodnocené

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře