Vlastimil Hela: Návrat žítkovských bohyní

(zatím nehodnoceno)

Loading...

Stejně kva­lit­ní čas jako autor kni­ze věno­val, bude cítit i čte­nář. Tak hlu­bo­ké vzru­šu­jí­cí čte­nář­ské pono­ře­ní jsem již dlou­ho neza­ži­la. A milu­ju ho. Takže děku­ju! Návrat žít­kov­ských bohy­ní je  jako kom­bi­na­ce pře­mýš­li­vé­ho tex­tu, doku­men­tár­ní­ho puto­vá­ní a vel­ké­ho množ­ství obráz­ků a lis­to­vá­ní v kro­ni­kách. Jste chví­li v našem moder­ním svě­tě a chví­li jste tam kdy­si v těch nehos­tin­ných kra­jích, kde pří­ro­da je tím, kdo vlád­ne. Kde jinou než duchov­ní silou nelze udr­žet lid­ský život v rov­no­vá­ze. A rov­nou říkám, že to je čti­vo vhod­né nejen pro toho, kdo má toto téma bohyň a šep­tuch rád. Ale i pro kaž­dé­ho, kdo chce poznat nový kout lid­ské his­to­rie.

Tak skry­tý, tak tajem­ný. Tak moc, že dráž­dí spi­so­va­tel­skou duši dodnes - i ve smyš­le­ných pří­bě­zích.

Možná text oslo­ví vaši zvě­da­vost ohled­ně his­to­rie nebo magie.

Možná text oslo­ví vaši tou­hu po jed­no­du­chos­ti svě­ta, jaký kdy­si byl.

Možná coko­liv jiné­ho. Obrazy, foto­gra­fie, zázna­my v kro­ni­kách...

Ale najde­te tu fak­ta a to, k čemu autor dospěl při svých touklách po kro­ni­kách a kam zašel pro pří­má svě­dec­tví. Přesto jeho vlast­ní úva­hy dodá­va­jí na auten­tič­nos­ti, na nadě­ji, že moud­rost šep­tuch nebu­de zapo­me­nu­ta. Že na ně budou vzpo­mí­nat i gene­ra­ce po nás.

„Ticho. Posvátné vib­ra­ce pří­ro­dy tu a tam posi­lo­va­né skrom­ný­mi osa­mě­lý­mi dře­vě­ný­mi kos­te­lí­ky i byzant­skou vzne­še­nos­tí nedáv­no opra­ve­né­ho stak­čín­ské­ho pra­voslav­né­ho chrá­mu Svaté tro­ji­ce. Postavili ho při pová­leč­né obno­vě obce, boji zce­la zde­vas­to­va­né. Uvnitř jsem se dal do řeči s popem, kně­zem, kte­rý při mém pří­cho­du pro­mlou­val ke dvo­ji­ci mla­dých lidí. Připravoval je na svat­bu. Po krát­kém oťuká­vá­ní odkud jsem a co tu dělám, i pochva­le vskut­ku krás­né­ho chrá­mu, jsem se doce­la drze zeptal, jest­li se u míst­ních lidí setká­vá s pro­je­vy lido­vé magie. Zatvářil se tajem­ně a obrat­ně odve­dl řeč na jiné téma. Ten urči­tě věděl, napadlo mě, neje­nom jak se odrá­ba, zba­vu­je uhra­nu­tuí. Později mi řek­li, že tu na výcho­dě umí kaž­dý desi­a­tý člo­věk vzít na špič­ku nože žha­vé uhlí­ky, hodit je do stu­de­né vody. Když se uhlí­ky pono­ří, je uhra­nu­tí potvr­ze­no. Zůstanou-li na hla­di­ně, je všech­no v pořád­ku. To dopro­vá­zí překří­že­ná stéb­la čiro­ku obec­né­ho, mohut­né sté­bel­na­té trá­vy, kte­rá se u nás pěs­tu­je jako okras­ná rost­li­na. A také vhod­né k zaří­ká­vá­ním.

Keď od chlo­pa, iď pod klob­úk, keď od ženy, iď pod čepec, keď od die­vky, iď pod vrkoč…

Potom si tou vodou bylo tře­ba potí­rat mimo jiné ruce i čelo, tro­chu ji vypít – a uhra­nu­tí zmi­ze­lo, cho­ro­ba se vylé­či­la. Snad. V Čechách se dopo­ru­čo­va­lo mytí ve stu­de­né vodě a osu­še­ní se vlast­ní koši­lí. Otec to po prá­ci v par­ném dnu dělá­val stej­ně. Že by vědo­mě, jako ochra­nu?“

Vydejme se na puto­vá­ní kra­ji­na­mi, kte­ré stá­le ješ­tě umí vydat své tajem­ství, pono­řit do něj vní­ma­vé ces­to­va­te­le a pout­ní­ky. Jak dlou­ho to ale ješ­tě bude trvat? Jsme v křeh­kých dobách, kdy žít­kov­ské bohy­ně jen tak tak zmi­ze­ly ze svě­ta a kdo­ví, kam se svět nyní posu­ne. A kde skon­čí jejich tajem­ství.

A tím víc si ráda uvě­do­mu­ji fakt, že tře­ba v kni­hách a vyprá­vě­ní Vlastmila Hely budou žít dál, bude tu  na ně vzpo­mín­ka. A pře­ji si, aby i za sto let těm­to vzpo­mín­kám lidé rozu­mě­li a při­stu­po­va­li k nim jako ke vzác­ným pokla­dům his­to­rie.

O auto­ro­vi: Vlastimil Hela (1956) pochá­zí z Bojkovic poblíž Moravských Kopanic, kde se na Žítkové naro­dil jeho pra­dě­de­ček. Příběhy z moravsko-slovenského pome­zí i tam­ní bohy­ně ho při­ta­ho­va­ly od mlá­dí a jeho prv­ní­mi nesmě­lý­mi lite­rár­ní­mi díly byly povíd­ky o kopa­ni­čá­řích. Je auto­rem řady regi­o­nál­ních his­to­ric­kých mono­gra­fií a také pub­li­ka­cí Tajemství bohy­ní na Žítkové, Ty jsi moje vstu­pen­ka do nir­vá­ny, umí­ra­li i za naši svo­bo­du, Nezapomínáme a Hey Joe! Působí jako men­tál­ní kouč a lek­tor, vede semi­ná­ře o lea­der­shi­pu, zvlá­dá­ní času a stre­su a komu­ni­ka­ci se zákaz­ní­ky. Využívá při tom nových poznat­ků z psy­cho­lo­gie, výzku­mů lid­ské­ho moz­ku a dlou­ho­le­tých osob­ních zku­še­nos­tí. Publikuje v časo­pi­se Regenerace a je hlav­ním koor­di­ná­to­rem Kelského tele­gra­fu.

Foto: Renata Petříčková & Nakladatelství Eminent

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Nejstarší

Nejnovější Nejlépe hodnocené

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře