(zatím nehodnoceno)
Loading...
Lukáš Langmajer
Jirka
Lukáš Langmajer hraje už od svých třinácti let. Žil tak trochu ve stínu svého slavného bratra Jiřího Langmajera, a jeho herecká kariéra se rozvíjela především na divadle. Dlouhou dobu hrál divadlo ve své rodné Plzni, poté přesídlil na jih Čech, kde dodnes hraje v Jihočeském divadle. Ve filmu, po malé roli ve Skřítkovi, prorazil až díky režisérovi Tomášovi Bařinovi, který ho obsadil do jedné z hlavních rolí v komedii Bobule. Do té doby Lukáše prakticky nikdo neznal, ale toto byla to trefa do černého. Mimika obličeje, gesta, trochu drsný a trochu drzý vzhled a přirozenost do jeho role v Bobulích dokonale sedly
Jak ses těšil na návrat do příběhu Bobulí a do postavy Jirky?Na jednu stranu jsem se těšil, na druhou jsem měl samozřejmě strach, protože je to velká zodpovědnost, když jedničku vidělo tolik lidí a tolika lidem se líbila. Musel jsem vlastně znovu dokázat, že za to stojím a že jsem si postavu Jirky opravdu zasloužil hrát.Musel ses zpětně podívat na jedničku, abys věděl, jak postavu hrát?No to je docela vtipný, protože já ty Bobule na DVD vůbec nemám, takže já jsem se podívat vlastně nemohl, i kdybych chtěl. Takže ne a je to tak asi i lepší, protože jsem se tím nechtěl nechat ovlivnit. Přeci jen je mezi jedničkou a dvojkou posun ve věku a čase.Měl si vliv na to, jak se postava bude ve dvojice vyvíjet? Jak se změnila vaše postava?Na vývoj postavy z pohledu scénáře jsme neměl vliv vůbec, spíš takovej ten přirozenej vliv na její ztvárnění na place. Postava Jirky se změnila dost výrazně, projeví se to ale až ke konci. V krátkosti - ten kluk trochu dospěl. Na každého to jednou dojde
Bavil ses u čtení scénáře?No já se u scénářů málokdy bavím, protože to je strašně těžký. Scénář není jako knížka, kde se rozjíždí představivost při popisech, scénář bývá psaný v naprosto holých větách. Ale částečně ano. Hlavně když mi to režisér Vlado vyprávěl, to jsem se docela bavil.2Bobule natáčí jiný režisér, napsal je jiný scénárista, bylo jiné i samotné natáčení?Bylo. Druhá láska je vždycky jiná než ta první. První láska je ta, která se nezapomíná, u té druhé už je člověk takovej vychytralejší.Ve dvojce jsou i nové postavy a do štábu přibyli noví herci. Jak se ti pracovalo s Jiřím Kornem, Jiřím Krampolem, Janou Švandovou, Duchoslavem a Janou Pidrmanovou?Oni jsou všichni hrozně fajn. Pan Korn i pan Krampol už jsou trošku takový postavy samy o sobě, člověk si je pamatuje z pohádek a starších filmů a najednou se vedle nich postaví, může s nima mluvit. Paní Švandová navíc v mém dětství byla erotická ikona, kterou když jsem pak na vlastní oči viděl, splnil se mi vlastně takový dětský sen. S Duchoslavem byla radost točit, protože točil několik projektů s mým bráchou a najednou jsme se sešli společně a mám pocit, že on prostě pokračoval, kde s bráškou skončili. A Jana Pidrmanová je sama o sobě strašně hezká a fajn baba.Jak se vám vlastně líbila vaše nová filmová láska Jana Pidrmanová?Jak jsem už řekl, a doufám, že to bude i vidět, Jana je moc hezká, příjemná holka a nadějná herečka. I když musím přiznat, že nemám o moc víc zkušeností než ona. Strašně moc jí přeju do budoucna, aby se jí dařilo a doufám, že se mi podaří s ní ještě setkat. Je úžasné s tak hezkým a milým člověkem točit.Ve dvojce máte i pár akčních scén, pád ze střechy, nebezpečná scéna na skále, skok v autě, pád z kola, točil jste je sám, nebo došlo i na kaskadéry?Já na to odpovím asi tak, že kdybych je točil sám, tak vám tady asi neodpovídám. Já se bojím například výšek, takže už to, že jsem visel na skále, byl pro mě neuvěřitelný výkon, natož ještě z ní doopravdy spadnout.Máš k jižní Moravě a vínu jiný vztah než ten díky Bobulím?Jižní Morava je strašně krásný kus Země, ve kterým žijou úžasní lidi. Je to úplně něco jiného než Čechy, říkal jsem to vždycky a budu to rád opakovat. I to Pálavsko a okolí je místo, kam se strašně rád vracím a nejenom tím, jak to tam vypadá, ale i tím, jací tam žijou lidi.
Nejnovější komentáře