#58 - Mazací hlava (1976)

David Lynch roz­hod­ně není prvo­plá­no­vě horo­ro­vým reži­sé­rem, ale podí­vej­te se na „Mazací hla­vu“ a pocho­pí­te, že tem­no­ta obe­stí­rá jeho tvor­bu hod­ně natěs­no.

Mazací hla­va

Eraserhead

USA, 1976, 89 minut

Režie: David Lynch

Scénář: David Lynch

Hrají:

Jack Nance (Henry Spencer)

Charlotte Stewart (Mary X)

Allen Joseph (Pan X)

Jeanne Bates (Paní X)

Když jsem si kupo­val kni­hu, pod­le kte­ré dělám sérii těch­to člán­ků („101 horo­rů, kte­ré musí­te vidět, než zemře­te“), ani ve snu mě nena­padlo, že se mezi těmi­to 101 fil­my setkám s něčím, co má na svě­do­mí jeden z mých nej­ob­lí­be­něj­ších reži­sé­rů – David Lynch. Pokud už by se zde něco z jeho tvor­by mělo obje­vit, bude to prav­dě­po­dob­ně „Mazací hla­va“, a to hlav­ně díky tomu, že její atmo­sfé­ra je nato­lik tísní­vá a depre­siv­ní, že mno­hé horo­ry by se v porov­ná­ní s tím­to fil­mem moh­ly sty­dět.

Záměrně zde uvá­dím pře­de­vším atmo­sfé­ru, pro­to­že ve své pod­sta­tě není film horo­rem ani omy­lem. I když je prav­dou, že jeho zařa­ze­ní by bylo poměr­ně kom­pli­ko­va­né. Docela se vymy­ká žánrům, stej­ně jako se téměř všech­ny Lynchovy fil­my, až na čest­né výjim­ky, vymy­ka­jí rea­li­tě. Pokud jste se s Lynchovou tvor­bou ješ­tě nikdy nese­tka­li, může pro vás být „Mazací hla­va“ doslo­va šokem. Pokud lpí­te na logič­nos­ti, na rea­li­tě a kla­sic­ké kon­struk­ci, tenhle film pros­tě není pro vás. A ti, co si mys­lí, že shléd­nout Lynchův film a pocho­pí ho, jsou sku­teč­ně naiv­ní. Lynchovy fil­my nelze plně chá­pat, z Lynchových fil­mů si kaž­dý musí vzít to, co mu sta­čí, a co na něj udě­lá něja­ký dojem, vzbu­dí v něm emo­ce. Ale pocho­pit jeho fil­my... To pros­tě nejde, je mi líto. Sám reži­sér v někte­rých roz­ho­vo­rech uve­dl, že „Mazací hla­va“ nemě­la vyjá­d­řit jed­nu jed­no­znač­nou myš­len­ku.

A tak to má asi být. Film ply­ne a my si uvě­do­mu­je­me, že jest­li Lynchův svět nezkousne­me, nemá smy­sl, abychom se na „Mazací hla­vu“ vůbec díva­li. Příběh, kte­rý se před námi ode­hrá­vá, je sice ve své pod­sta­tě jed­no­du­chý, sko­ro by se chtě­lo říct tri­vi­ál­ní, ale for­ma, v níž je podá­ván, je nato­lik slo­ži­tá, nato­lik jedi­neč­ná, že z fil­mu činí záži­tek, na kte­rý se pros­tě neza­po­mí­ná. Scény, kte­ré se před námi vyje­vu­jí, jsou nato­lik sil­né, že se vry­jí do pamě­ti a nevy­mi­zí. Pro mě osob­ně je nej­sil­něj­ší scé­nou prav­dě­po­dob­ně návště­va u Maryiných rodi­čů, kde jsem se musel i smát nad tím, jak geni­ál­ní „ske­če“ umí Lynch vymys­let. Scéna s babič­kou je sku­teč­ně zábav­ná, i když svým podiv­ným zvrá­ce­ným způ­so­bem. Nejděsivější je však scé­na s kuře­tem, kdy má Henry napor­co­vat kuře veli­kos­ti vrab­ce. Jeho otáz­ka, zda to má por­co­vat stej­ně jako oby­čej­né kuře je opět úsměv­ná, ale s tím, že dal­ší dění úsměv vyma­že. Vnitřek kuře­te začne chr­lit teku­ti­nu, snad krev, ale zále­ží na tom? Do toho se hýbou nohy kuře­te a navíc Maryina mat­ka má podiv­ný záchvat. Nad touhle scé­nou jsem se sku­teč­ně zamýš­lel a mám pocit, že to měla být vel­mi podiv­ná ale­go­rie na porod, pro­to­že hned poté se Henry doví, že Mary má dítě a že to dítě bude asi jeho.

Právě dítě je tím nej­pří­šer­něj­ším, co „Mazací hla­va“ nabí­zí. Není to dítě a člo­věk se rad­ši ani nechce ptát, jak Lynch se spo­lu­pra­cov­ní­ky doká­zal vytvo­řit tak úchyl­nou a záro­veň živou­cí for­mu živo­ta. V jed­né pub­li­ka­ci o Lynchově tvor­bě jsem se doče­tl, že se mělo jed­nat o mrt­vý krav­ský plod. Klidně se při­znám, že tomu i věřím, pro­to­že finál­ní scé­na nám uka­zu­je, že dítě je uvnitř živé a jsou zde orgá­ny, kte­ré Henry pro­bod­ne, aby dítě zabil. Jestli to byla jen sesta­ve­ná lout­ka, tak pak se před pány sklá­ním, pro­to­že byla doko­na­lá.

Na „Mazací hla­vu“ jsou názo­ry odliš­né. Jsou zde jed­no­znač­ní odpůr­ci a jsou zde jed­no­znač­ní pří­vr­žen­ci. Já se řadím k té dru­hé sku­pi­ně a rov­nou říkám, že když někdo tvr­dí, že film se mu nelí­bí, pro­to­že ho nepo­cho­pil, tak se na Lynche vůbec nemá dívat, pro­to­že sku­teč­ně nepo­cho­pil, jak se na film dívat. Lynche nelze chá­pat, z Lynche si lze pou­ze něco vzít a pře­brat si to pod­le své­ho.

Proč film zařa­dit mezi 101 nej­lep­ších horo­rů všech dob:

„Mazací hla­va“ má sil­né scé­ny, kte­ré jsou mís­ty odpor­né, ale film má svůj vlast­ní svět, kte­rý je nato­lik jedi­neč­ný, bizar­ní a záro­veň úžas­ný, že pros­tě nejde jinak, než obdi­vo­vat. A mimo­cho­dem, skvě­lá je i zvu­ko­vá slož­ka fil­mu – jed­ná se pře­váž­ně o hluk industri­ál­ní oblas­ti ve Filadelfii, auten­tic­ký a děsi­vý.

Proč film neza­řa­dit mezi 101 nej­lep­ších horo­rů všech dob:

Tohle není film na pocho­pe­ní, a kdo ho chce chá­pat, tak pros­tě neu­spě­je. Diváci jej mohou vidět pou­ze jako úchyl­nost, kte­rou si reži­sér léčil něja­ké kom­plexy, ale já si mys­lím, že to je oso­bi­tost reži­sé­ra a umě­lec­kost vidin, do kte­rých je vel­mi těž­ké nahléd­nout.

Další film pat­ří­cí mezi „101 nej­lep­ších horo­rů“ vyjde 20.4.2020

---

Článek je sou­čás­tí seri­á­lu 101 nej­lep­ších horo­rů na inter­ne­to­vém maga­zí­nu Horor-Web.cz.

---

---