Tato kniha začíná úvodem, který čítá pár stran o tom, odkud se koně vlastně vzali, prostě jejich původ, a už ten je zajímavý. Pak se přechází k jednotlivým plemenům. Jako první je zde Andaluský kůň. Jak je patrné z názvu, tak pochází ze Španělska, i když je to svým způsobem arabské plemeno, protože když Arabové přišli do Španělska, začali koně křížit a z toho vzniklo toto plemeno. Na druhém místě je Irský cob. Pro lidi neznalých koní je toto plemeno úplnou neznámou. Vypráví se taková jakoby legenda či příběh, že předci tohoto plemena kočovali s irskými cikány. Jedná se o koně, kteří jsou tzv. tahouni.
V této knize se nezapomíná ani na Česko - Starokladrubský kůň. Předci tohoto koníka se chovali hlavně pro tzv. císařské účely, to znamená ceremonie, kde tahaly panské kočáry, když by se to řeklo laicky. Hodí se i pro sport - vozataje, drezura, ale pozor - využívá se i při hipoterapii. Shetlandský pony je už na první pohled roztomilý koník. V této knize o sobě vypráví klisnička jménem Cinnamon, což v překladu znamená skořice. Dostala ho podle svého zbarvení. Tento vlastně poník se využívá u dětí jako jezdecký pony či v cirkusech jako atrakce, případně i parcích, ale také v zoologických zahradách.
Frísky kůň pochází z Holandská či Nizozemska, jak kdo chce, konkrétně ze severu. Tohle plemeno v zásadě tzv. pracuje jedním způsobem - zapřahání do kočárů. Kromě toho se hodí na drezuru. Jeho zbarvení patří do typu vraníků smolně černé barvy a jsou to krásní koně. Hafling pochází z tyrolských alp a patří mezi nejobdivovanější koně pro svou krásu. Je to vlastně také mix chladnokrevného plemene s arabským. Jejich typickým znakem je ryzá barva s bílou hřívou a ocasem. I tento koník je vhodný k hipoterapii, která je už dosti rozšířená a oblíbená, protože pomáhá.
Anglický plnokrevník patří mezi nejznámější plemena vůbec. O tomto plemenu se navíc říká, že jeho rychlosti se nemůže rovnat žádná jiná rasa. Koneckonců na dostihových závodištích je jich vidět plná řada, jsou to vlastně jedni z nejčastějších účastníků. Tento koník by měl mít majitele, který rozhodně není začátečník, protože se jedná o svéhlavé plemeno. Islandští koně jsou v našich končinách celkem neobvyklá záležitost, ale přestože je to menší kůň, tak dokáže nést i dospělého člověka a těžké náklady, a to i na velké vzdálenosti. Je to velmi klidný koníček a je u něj povoleno až patnáct typů zbarvení i kombinací.
Lipicáni jsou pro změnu jedni z nejznámějších koní na světě. Pocházejí ze Slovinska a lidé je mají většinou zafixované jako bělouše, ale najdou se i vraníci, hnědáci a ryzáci. Ve Slovinsku a Rakousku jsou považováni za národní kulturní bohatství. Appaloosa pochází ze severní Ameriky a je to plemeno vhodné především na westernové disciplíny, což je vzhledem k původu více než logické. Fjojrdští koně jsou nejspíš pro většinu lidí velkou neznámou. Mají přezdívku koně Vikingů, protože pocházejí ze Skandinávie, konkrétně Norska. Hodí se hlavně na práce v tahu, vozatajské soutěže, parkur a drezuru. A taková zajímavost - na tomto plemenu jel preceptor v podání Jana Libíčka z pohádky Tři oříšky pro Popelku.
Půvabná kniha o koních - samozřejmě je tam daleko více plemen, než je zde vyjmenovaných, součástí knihy je navíc oboustranný plakát koníků. V knize je mnoho překrásných fotografií, i na obálce, takže rozhodně doporučuju ke koupi a ke čtení nejen milovníkům koní, ale všem, kteří milují zvířata. Má 48 stran.
Knihu můžete zakoupit za 159 Kč zde.
- Žánr: encyklopedie
- Nakladatelství: Egmont
- Datum vydání:21. 05. 2018
Nejnovější komentáře