Charles Aznavour

(zatím nehodnoceno)

Loading...

Charles Aznavour (armén­sky: Շառլ Ազնավուր, * 22. květ­na 1924, Paříž -1. říj­na 2018) byl arménsko-francouzský šan­so­ni­ér, zpě­vák, pís­nič­kář, textař, herec, diplo­mat a pod­ni­ka­tel. Hrál nebo vystu­po­val v 60 fil­mech, slo­žil přes 1000 pís­ní a pro­dal přes 100 mili­o­nů hudeb­ních nosi­čů.

Životopis

Narodil se jako syn armén­ských uprch­lí­ků Míši a Kédar Aznavurjanových, kte­ří se usíd­li­li v Paříži asi rok před jeho naro­ze­ním. Tatínek vedl restau­ra­ci, mamin­ka zpí­va­la po paříž­ských kaba­re­tech, barech a šan­tá­nech. Mladý Charles se na svo­ji diva­del­ní a hudeb­ní dráhu při­pra­vo­val v diva­del­ních a balet­ních kur­zech. První začát­ky své pro­fe­si­o­nál­ní kari­é­ry pro­dě­lal neú­spěš­ně s pia­nis­tou Pierrem Rochem. Intenzivně pra­co­val pro Édith Piaf, kte­ré psal pís­ňo­vé tex­ty i celé pís­nič­ky, ta mu pak roce 1945 veli­ce pomoh­la k prv­ní­mu ame­ric­ké­mu a kanad­ské­mu tur­né. Roku 1950 se Charles defi­ni­tiv­ně osa­mo­stat­nil, nej­pr­ve půso­bil jako textař a pís­nič­kář, psal pro jiné zná­měj­ší zpě­vá­ky a šan­so­ni­é­ry. Teprve poz­dě­ji začal zpí­vat sám. Jeho cha­rak­te­ris­tic­ký hlas má své chrapla­vé zabar­ve­ní způ­so­be­né nedo­my­ka­vos­tí hla­si­vek, na kte­ré si poslu­cha­či a kri­ti­ka muse­li dost dlou­ho zvy­kat. Později se pro­sla­vil i jako vel­mi úspěš­ný fil­mo­vý herec. Je také vel­mi úspěš­ným pod­ni­ka­te­lem, vlast­ní své vlast­ní vel­ké hudeb­ní vyda­va­tel­ství a kon­cert­ní agen­tu­ru. Dodnes prá­vem pat­ří mezi nej­vět­ší hvězdy svě­to­vé­ho šan­so­nu.

Charles Aznavour je čas­to ozna­čo­ván za „fran­couz­ské­ho Franka Sinatru“, čas­to zpí­val o lás­ce. Psal muzi­ká­ly, kolem tisí­ce pís­ni­ček, stov­ku desek a obje­vil se v šede­sá­ti fil­mech. Jeho nej­slav­něj­ší rolí je asi role ve fil­mu Střílejte na pia­nis­tu Francoise Truffauta. Aznavour zpí­val v mno­ha jazy­cích (samo­zřej­mě fran­couz­sky, pak ang­lic­ky, ital­sky, špa­něl­sky, němec­ky, rus­ky, armén­sky, por­tu­gal­sky), což mu nako­nec pomoh­lo dostat se až na jed­nu z nej­slav­něj­ších scén svě­ta - newy­or­skou Carnegie Hall a na dal­ší před­ní špič­ko­vé scé­ny po celém svě­tě. Velkým Aznavourovým hudeb­ním poči­nem je pís­nič­ka Que C’est Triste Venise. Jejím auto­rem je armén­ský hudeb­ník 18. sto­le­tí Sayat Nova a Aznavour ji zpí­val v něko­li­ka jazy­ko­vých muta­cích: Francouzsky, ital­sky (Com’è Triste Venezia), špa­něl­sky (Venecia Sin Ti), ang­lic­ky (How Sad Venice Can Be) a němec­ky (Venedig im Grau). Tahle pís­nič­ka je jed­na z nej­zná­měj­ších více­ja­zyč­ných pís­ni­ček Charlese Aznavoura.

V roce 1970 Charles Aznavour zazna­me­nal obrov­ský úspěch ve Velké Británii, když jeho pís­nič­ka She obsa­di­la prv­ní mís­to brit­ských hit­pa­rád. Další dob­ře zná­mou pís­nič­kou na brit­ských ost­ro­vech je potom Dance in the Old Fashioned Way.

Aznavour je vel­kým obdi­vo­va­te­lem kanad­ské­ho Québecu, kde hrál v mon­tre­al­ských kaba­re­tech před tím, než se pro­sla­vil. Pomohl také k úspě­chu que­bec­ké textař­ce Lyndě Lemay (* 1966) ve Francii.

Po niči­vém zemětře­se­ní v „jeho“ Arménii v roce 1988, zalo­žil Aznavour cha­ri­ta­tiv­ní spo­lek Aznavour pro Arménii, se kte­rým vybí­ral pení­ze pro zemětře­se­ním posti­že­né oblas­ti. Se svým švagrem, Georgesem Garvarentzem, napsa­li pís­nič­ku Pour Toi, Armenie, kte­rá oku­po­va­la prv­ní mís­ta hit­pa­rád po tři­náct týd­nů. Zisky z pro­de­je této pís­nič­ky šly do Arménie. V Jerevanu v Arménii je po Aznavourovi pojme­no­va­né náměs­tí. V roce 1995 byl Charles Aznavour jme­no­ván vyslan­cem a stá­lým zástup­cem při UNESCO v Arménii. Aznavour je také čle­nem Armenia Fund International Board of Trustees. Tato orga­ni­za­ce poskyt­la více než 150 mili­o­nů dola­rů na huma­ni­tár­ní pomo­ca roz­voj infrastruk­tu­ry v Arménii po roce 1992. V roce 1997 dostal Aznavour nej­vyš­ší fran­couz­ské stát­ní vyzna­me­ná­ní - Řád Čestné legie.

V anke­tě ame­ric­ké zpra­vo­daj­ské tele­viz­ní sta­ni­ce CNN a inter­ne­to­vé­ho dení­ku Time Online byl Charles Aznavour v roce 1998 zvo­len za Největšího uměl­ce sto­le­tí na celém svě­tě. Hlasovalo pro něj 18 % lidí, před­čil i Elvise Presleyho nebo Boba Dylana. Poté, co zemřel Frank Sinatra je Charles Aznavour pova­žo­ván za posled­ní­ho z tzv. „Velkých“.

Jeho pís­nič­ky zpí­va­lo mno­ho osob­nos­tí svě­to­vé hud­by - od Freda Astaira a Binga Crosbyho po napří­klad Raye Charlese nebo Lizu Minnelli (s tou Charles Aznavour nazpí­val duet Mon emou­vant amour). V roce 1974 nahrál ame­ric­ký jaz­zman Jack Jones album celé sesta­ve­né z pís­ní Charlese Aznavoura nazva­né „Write Me A Love Song, Charlie“, kte­ré bylo zno­vu vydá­no v roce 2006. Pro film Notting Hill nahrál zase brit­ský hudeb­ník Elvis Costello slav­nou Aznavourovu sklad­bu „She“. Písničky Charlese Aznavoura také čas­to zpí­vá jeho dob­rý pří­tel, špa­něl­ský tenor Plácido Domingo. Především pozo­ru­hod­nou a výji­meč­nou ver­zi Ave Maria z roku 1994, kte­rá se řadí k Aznavourovým vrcho­lům.

Na začát­ku pod­zi­mu 2006 Aznavour zahá­jil své roz­luč­ko­vé tur­né kon­cer­ty v Kanadě a USA, dopro­vá­zen nad­še­ný­mi ohla­sy divá­ků i kri­ti­ků. Roku 2007 Aznavour zahá­jil tur­né v Japonsku a Asii. V dru­hé polo­vi­ně roku 2007 vidě­la Paříž návrat Aznavoura na prk­na Kongresového palá­ce, kde ode­hrál cel­kem 20 před­sta­ve­ní. Tyto kon­cer­ty byly dlou­ho dopře­du bez­na­děj­ně vypro­da­né. Následovaly kon­cer­ty v Holandsku a Belgii a po zbyt­ku Francie. Aznavour se tak lou­čil se svý­mi poslu­cha­či. Jeho roz­luč­ko­vé tur­né má trvat do roku 2010. Aznavour se ve svých 84 letech těší vyni­ka­jí­cí­mu zdra­ví, stá­le zpí­vá v mno­ha jazy­cích bez pomo­ci tech­ni­ky, kte­rá zob­ra­zu­je text tak, aby to nevi­dě­li divá­ci (jak je dneska obvyk­lé).

Dne 30. září 2006 měl Aznavour kon­cert v Jerevanu, hlav­ním měs­tě Arménie jako začá­tek „kul­tur­ní sezó­ny“ „Arménie mon amie“ ve Francii.

V roce 2006 odces­to­val 82letý Aznavour na Kubu, kde spo­leč­ně s Chucho Valdesem nahrál své zatím posled­ní album Color ma vie, ovliv­ně­né latinsko-americkými rytmy. Toto album pak před­sta­vil na kon­cer­tě v Moskvě v dub­nu 2007. Později, v čer­ven­ci 2007, Aznavour zpí­val na kon­cer­tě na slav­ném fran­couz­ském fes­ti­va­lu Vieilles Charrues Festival, kde zahrál své nej­vět­ší hity.

V úno­ru 2008 Aznavour dokon­čil tur­né v Portugalsku. V led­nu 2008 se zúčast­nil hudeb­ní sou­tě­že fran­couz­ské tele­vi­ze Star Academy, kde si s jed­ním sou­tě­ží­cím zazpí­val svůj obrov­ský hit Emmenez-Moi. Na jaře 2008 se Aznavour vydal do Jižní Ameriky, kde měl vel­ké množ­ství kon­cer­tů v Argentině, Brazílii, Chile a Uruguayi.

V pro­sin­ci 2008 mu pre­zi­dent Arménie udě­lil armén­ské občan­ství. Dne 7. úno­ra 2009 byl jme­no­ván armén­ským vel­vy­slan­cem ve Švýcarsku, kde zemi zastu­pu­je také u OSN v Ženevě a dal­ších mezi­ná­rod­ních orga­ni­za­cí.

V roce 2011 se na inter­ne­tu roz­ší­ři­la zprá­va, že Aznavour zemřel. Ten však v reak­ci na to v radiu RTL s úsmě­vem pro­hlá­sil „Já nejsem mrt­vý“. V témže roce, ve věku 87 let, usku­teč­nil řadu kon­cer­tů v paříž­ské Olympii.

V roce 2012 vystu­po­val v Montréalu, 2013 vydá­vá album pís­ní, kte­ré slo­žil s Gilbertem Bécaudem v letech 1950-70.

V roce 2014 nazpí­val v due­tu s mla­dou fran­couz­skou zpě­vač­kou Zaz na jejím albu píseň “ J´aime Paris au mois de mai“ a ke svým 90 naro­ze­ni­nám uspo­řá­dal celo­svě­to­vé tur­né od Izraele přes Velkou Británii, Itálii, Polsko, USA až po Kanadu.

V květ­nu 2015, ve svých 91 letech, vydá­vá album Encores.

Charles Aznavour v Československu

V býva­lém Československu kon­cer­to­val Aznavour pou­ze jed­nou v Bratislavě v lis­to­pa­du 1978. V Praze měl vystou­pit ješ­tě v roce 1969, kon­cert ale v sou­vis­los­ti se smr­tí Jana Palacha zru­šil.

V létě 2001 (od 20. 6. do 3. 7.)  natá­čel v Praze níz­ko­roz­počto­vý TV film Angelina, kde ztvár­nil v hlav­ní roli posta­vu Luciena. V roli vylé­če­né býva­lé alko­ho­lič­ky, kte­rá se živí taxi­ka­ře­ním, si zahrá­la hereč­ka Jana Švandová.

6. dub­na 2016 vystou­pil v praž­ském Kongresovém cen­t­ru s pro­gra­mem, při kte­rém zazpí­val nej­zná­měj­ší pís­ně své hudeb­ní kari­é­ry.

Ve dnech 15. a 16. břez­na 2018 Aznavour opět navští­vil Prahu. Dne 15. břez­na se zúčat­nil slav­nost­ní­ho zahá­je­ní Mezinárodního praž­ské­ho fil­mo­vé­ho fes­ti­va­lu - Febiofest. Byla mu udě­le­na cena Kristián za celo­ži­vot­ní pří­nos svě­to­vé kine­ma­to­gra­fii. Dne 16. břez­na vystou­pil na kon­cer­tu v Kongresovém cen­t­ru Praha v rám­ci toho­roč­ní­ho svě­to­vé­ho tur­né, kde zazně­ly jeho nej­zná­měj­ší pís­ně.

Foto Licence

Tento doku­ment smí být kopí­ro­ván, šířen nebo upra­vo­ván pod­le pod­mí­nek Svobodné licen­ce GNU pro doku­men­ty ver­ze 1.2 nebo libo­vol­né vyš­ší ver­ze pub­li­ko­va­né nada­cí Free Software Foundation. Dokument nemá neměn­né čás­ti ani tex­ty na před­ním či zad­ním pře­ba­lu. Kopie tex­tu licen­ce je k dis­po­zi­ci v oddí­le nazva­ném GNU Free Documentation License.

	Tento sou­bor pod­lé­há licen­ci Creative Commons Uveďte auto­ra 3.0 Unported
	Dílo smí­te: šířit – kopí­ro­vat, dis­tri­bu­o­vat a sdě­lo­vat veřej­nos­ti upra­vo­vat – poz­mě­ňo­vat, dopl­ňo­vat, vyu­ží­vat celé nebo čás­teč­ně v jiných dílech Za těch­to pod­mí­nek: uveď­te auto­ra – Máte povin­nost uvést úda­je o auto­ro­vi a tom­to díle způ­so­bem, kte­rý sta­no­vil autor nebo posky­to­va­tel licen­ce (ne však tak, aby vzni­kl dojem, že pod­po­ru­jí vás nebo způ­sob, jakým dílo uží­vá­te).

	Držitel autor­ských práv k tomu­to sou­bo­ru dovo­lu­je jeho uži­tí komu­ko­li pro jaký­ko­li účel, za pod­mín­ky, že je drži­tel práv správ­ně uve­den. Další šíře­ní, tvor­ba odvo­ze­ných děl, komerč­ní vyu­ži­tí i všech­na dal­ší uži­tí jsou dovo­le­na.

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře