Bude lepší když tuto recenzi rozfázuji na jednotlivé části filmu.
Úvod: Slyšíme mluvený komentář jak si vlastně Španělé vymysleli bájnou zemi Eldorádo. A také se dozvídáme, že následující příběh je údajně vyprávěný podle deníku mnicha Gaspara de Carvajala. Potom sledujeme několik minut jen za doprovodu hypnotické hudby jak výprava slézá z vrcholků hor dolů do pralesa. Potud je to skvělé. 1/3 filmu: Blíže poznáváme hlavního hrdinu, kterým je conquistador Lope de Aguirre (skvělý Klaus Kinski), který se vydává na cestu do zlatého města. První plán zní po vodě a i přes jisté výhrady je nakonec uskutečněn a je vlastně jediný možný. Následuje nebezpečný sjezd divoké části Amazonky se kterým však přichází první problém. Jedna ze skupin na voru se chytne do víru a ostatní už jim nedokážou pomoci. Ráno dalšího dne přinese hned dva další problémy, naši skupinu uvězněnou na voru někdo zavraždil a navíc tu noc voda v řece stoupla o pár metrů a vory zmizely. V nastalé situaci se rozhodne tak, že se postaví už jen jeden vor a na něm popluje skupinka vybraných jedinců plus Aquirre. V těchto místech je hodně vysvětlování a atmosféra už není tak působívá jako na začátku. Přiznávám, párkrát jsem lehce usínal.
2/3 filmu: Výprava se dostává do klidných vod Amazonky, dochází na setkání s milými a neškodnými domorodci, ale vztahy mezi skupinou se začínají vyhrocovat. Aguirre totiž brání ostatním odejít pod pohrůžkou, že je zabije. Prohlásí se za „hněv boží„ a divákovi je jasné, že začíná přicházet o zdravý rozum. Do toho všeho na ně ještě útočí domorodci z džungle, které za celý film neuvidíme a zabíjejí jednoho po druhém (otrávenými šípy.) Tato část filmu (plavba po tichém toku Amazonky) se odehrává také téměř v naprostém tichu a s minimem dialogů. A je ještě méně zajímavější než 1/3.
3/3 filmu: Jinými slovy závěr. Ten je věnován hlavně už naprosto šílenému Aguirrovi. Posádka trpí horečkou a hladem a není už téměř schopna se udržet na nohou. V závěru zůstává Aguirre posedlý svým snem prakticky osamocen, ale stále to chce dokázat.
Celkové resumé: Na rok 1972 se určitě jedná o film, který je úžasně natočen. Hlavně výše zmíněný úvod nebo třeba plavba po Amazonce (na které jde vidět, že se jedná o skutečnost.) Celý film se natáčel v Peru a prý s minimálním rozpočtem. Je také známo, že se vyčerpaný štáb ohrožoval pistolemi a také režisér Werner Herzog bránil Kinskému odejít s tím, že ho zastřelí. Možná proto příběh místy vyznívá tak.. jak to říct, maniakálně a je prodchnut všudy přítomným pocitem šílenosti. Na mě to však celé působilo HODNĚ divně. Proto jen 60%, není to špatný film, ale není ani skvělý (ačkoli v úvodu jsem měl pocit, že by mohl být.) Komu je tohle dílo určeno to tentokrát opravdu nevím. Tipoval bych možná jen intelektuály toužící po hodně „netradičním„ filmu.
