Anděl Páně 2 - Zlouni ve filmu - Pozoruhodný režisér, jen to jméno bych změnil!

Každá správ­ná pohád­ka má své zápo­rá­ky. V pří­pa­dě Anděla Páně 2 je to maji­tel krej­čov­ské díl­ny, kde pra­cu­je Magdalena, nabubře­lec Košťál, kte­ré­ho hra­je Bolek Polívka. „Já v posled­ní době v pohád­kách hod­ně hrál, dokon­ce už i krá­le jsem hrál, vel­vy­slan­ce a tady hra­ji vel­ko­krej­čí­ho, modis­tu. On je ras na své zaměst­nan­ky­ně, je na ně vel­ký ras. No a nezdá se, že by nějak hod­ně věřil na nad­při­ro­ze­né síly, na andě­ly a čer­ty, a to se mu potom vymstí, pro­to­že na to se má věřit,“ před­sta­vu­je Bolek Polívka své­ho hrdi­nu. Také on si pochva­lu­je spo­lu­prá­ci s reži­sé­rem: „On je pozo­ru­hod­ný reži­sér. Velmi pozor­ný, vel­mi klid­ný, usmě­va­vý, má rád her­ce, což nebý­vá vždy obvyk­lé, pro­to­že ví, co je to herec­ký řemes­lo, čím ten herec trpí, čím se oší­vá, co by mu nemu­se­lo být pří­jem­ný. A je ote­vře­ný impul­sům, kte­ré jsou zdra­vé, tak co víc si přát. Akorát to jmé­no bych změ­nil, reži­sér Strach nezní moc dob­ře. Strach a asi­s­tent režie Děs,“ smě­je se Bolek Polívka a při­zná­vá jeden oka­mžik, kdy se s reži­sé­rem neshod­li: „Já mys­lím, že herec by měl tu svou posta­vu tro­chu brá­nit, aby nebyl jen tako­vým nepří­jem­ným chla­pem a pan reži­sér Strach říká: nebraň ho až tak moc, ty bys nej­ra­dě­ji z něj udě­lal hod­né­ho člo­vě­ka, kte­rý milu­je své zaměst­nan­ky­ně, jed­nu po dru­hé nebo jed­nu ved­le dru­hé…“

Další zápor­né posta­vy hra­jí Pavel Liška, Stanislav Majer a Marek Taclík.

„Já jsem zlo­děj,“ před­sta­vu­je své­ho hrdi­nu Pavel Liška a Standa Majer dodá­vá: „My jsme všich­ni tři zlo­dě­ji, ale jsme pře­vle­če­ní za faleš­né koled­níč­ky, abychom moh­li krást v domác­nos­tech a okrá­dat i ty ostat­ní par­tič­ky, kte­ré děla­jí Mikuláše a čer­ta.“

A Pavel Liška, kte­rý se v pove­de­né tro­ji­ci vydá­vá za čer­ta, si neo­po­me­ne rýp­nout do „sku­teč­né­ho fil­mo­vé­ho“ čer­ta Dvořáka, kdo je lep­ší: „Já jsem se sešel s Jirkou a nechci si tady pochle­bo­vat ale .. děti dneska mají rády, že to není jenom bubu, dneska jsou děti zvyk­lé, že ty pohád­ky musí být troš­ku oprav­dic­ký. Prostě zlo by mělo být troš­ku zlo, a dob­ro dob­ro.“  Takže je jas­né, kdo to pod­le Pavla zvlá­dl lépe. Všichni tři zápo­rá­ci se však brá­ní srov­ná­vá­ní prv­ní a dru­hé pohád­ky. „V žád­ném pří­pa­dě to nesrov­ná­vej­te, pro­to­že dvoj­ka bude jiná než jed­nič­ka,“ radí Marek Taclík.

„My jsem tam tře­ba nehrá­li,“ říká „smr­tel­ně váž­ně“ Pavel Liška

„To dění na zemi je pře­ci jen teď o něco líp obsa­ze­ný… Davide pro­miň…“  kon­t­ru­je Taclík. (David Švehlík hrál v prv­ním Andělu Páně roz­ma­ři­lé­ho kní­že­te).

„Já si mys­lím, že bude mít úpl­ně jinou atmo­sfé­ru, že se to hod­ně ode­hrá­vá v noci a je to celé tako­vé vánoč­ní. Ta atmo­sfé­ra bude tako­vá hře­ji­věj­ší,“ uza­ví­rá Stanislav Majer.