Annabelle 2: Zrození zla

 Filmové vesmí­ry kam se podí­váš. Tak by se dala nazvat sou­čas­ná holly­wo­od­ská situ­a­ce, pro­to­že kaž­dé stu­dio chce mít ne fil­mo­vou sérii, ale rov­nou vesmír, do kte­ré­ho chce zasa­zo­vat fil­my, kte­ré na sebe mají navzá­jem odka­zo­vat. Dalším pří­růst­kem do jed­no­ho tako­vé­ho uni­ver­za je Annabelle 2: Zrození zla. 

   Abych byl přes­něj­ší, tak se nedo­zví­me nic o pra­pů­vo­du zla, kte­ré panen­ku posed­lo, ale uvi­dí­me počá­tek toho, kdy se vza­la na tom­to svě­tě, proč je prá­vě v panen­ce a proč se jme­nu­je Annabelle.

   Příběh nás zave­de do blí­že nespe­ci­f­ko­va­né­ho roku někdy v pová­leč­né Americe. V úvo­du se sezná­mí­me s man­že­ly Mullenovými, kte­ří mají malou dcer­ku a otec se navíc věnu­je ruč­ní výro­bě lou­tek. Samozřejmě si kaž­dý dá dvě a dvě dohro­ma­dy a poté co dcer­ka Bee tra­gic­ky zahy­ne se posou­vá­me o dva­náct let dopře­du, kde se ke zdr­ce­ným man­že­lům stě­hu­je dív­čí sirot­či­nec. Zanedlouho se v domě začnou dít podiv­nos­ti a v momen­tě, kdy se na scé­ně obje­ví panen­ka Annabelle věci eska­lu­jí až do hod­ně vypja­té­ho závě­ru.

   Od prv­ní Annabelle jsme udě­la­li ráz­ný krok kupře­du a po oprav­du vel­mi nepo­ve­de­ném fil­mu nám je ser­ví­ro­ván horor, kte­rý se ved­le svých zná­měj­ších sou­ro­zen­ců nemu­sí sty­dět a téměř se jim i vyrov­ná. Těžko říct, jest­li si pokra­čo­vá­ní pohlí­dal sám Wan nebo sta­či­la změ­na na reži­sér­ské ses­li, ale je nám ser­ví­ro­ván kva­lit­ní horor, kte­rý víc než na lekač­ky a expli­cit­ní gore sází na budo­vá­ní hut­né atmo­sfé­ry a napě­tí, kte­ré gra­du­je až do vyda­ře­né­ho finá­le, kde se ovšem uká­že, že na V zaje­tí démo­nů (zejmé­na prv­ní díl) dru­há Annabelle sice nemá, ale i tak je to pořád hod­ně sluš­ná horo­ro­vá podí­va­ná.

   Celý film hod­ně závi­sí na dět­ských hereč­kách, kte­ré jsou oprav­du vel­ké pře­kva­pe­ní a zejmé­na hlav­ní hrdin­ka v podá­ní Talithy Bateman se nejed­no­mu dosta­ne pod kůži. V horo­rech s něja­kým nad­při­ro­ze­ným prv­kem vět­ši­nou pla­tí, že po odha­le­ní čemu ve fil­mu čelí­me, vel­ká část napě­tí se ztrá­cí. My tu kaž­doád­ně nemá­me dopo­drob­na nikdy vysvět­le­no s čím máme tu čest, což si ale na vybra­lo zase svo­ji daň jin­de, pro­to­že v jinak pove­de­ném závě­ru se pak potý­ká­me se stej­ným „zlem“ na něko­li­ka růz­ných fron­tách a jest­li si nepus­tí­te do kalhot mozko­vé buň­ky, tak to má na kon­ci malin­ko ruši­vý efekt. To je ale drob­ná „vada na  na krá­se“ jinak vcel­ku pove­de­né ducha­ři­ny a pokud se pove­dou dal­ší pří­růst­ky do Conjuring uni­ver­za ale­spoň stej­ně kva­lit­ně, bude­me tu mít sluš­nou horo­ro­vou fran­čí­zu, kte­rá má sluš­ný poten­ci­ál.

   Horový fanou­šek by tak urči­tě neměl novou Annabelle minout. Nejedná se o psy­cha­de­lic­kou zále­ži­tost ve sty­lu letoš­ní­ho Uteč, ale roz­hod­ně je to více než pří­jem­ná žánro­vá zále­ži­tost, kte­rá zane­chá pozi­tiv­ní dojem a roz­hod­ně i nalá­ká na věci příští. Těmi budou „sólov­ky“ jep­tiš­ky a Crooked mana z V zaje­tí démo­nů 2 a samo­zřej­mě také pokra­čo­vá­ní V zaje­tí démo­nů.

70%