Brazil

Kina jsou zahl­ce­na sci-fi pří­běhy o Borzích, Mormonech, a dal­ších mimo­zem­ských bytos­tech. Futuristických vizích hi-tech spo­leč­nos­ti jakož­to správ­ců gala­xií a alter­na­tiv­ních rea­lit. Zcela odliš­ný pohled na blíz­kou budouc­nost 20. sto­le­tí nabí­zí poně­kud pesi­mis­tic­ký sní­mek od tvůr­ce Monty Pythonů, Terryho Gilliama …Brazil
(Velká Británie 1985, 138 min)
režie: Terry Gilliam
hra­jí: Jonathan Pryce, Robert De Niro, Kathrin Helmond, Ian Holm, Bob Hoskins, Peter Vaughan
Kafkovsko-Orwellovská vize budouc­nos­ti Brazil urči­tě pat­ří mezi fil­my, kte­ré zaslu­hu­jí pozor­nost. Nevšední humor, kte­rým vlád­ne výše zmí­ně­ný reži­sér Terry Gilliam, pro­sla­ve­ný sérií Monty Pythonů, je pří­tom­ný i zde. Poněkud váž­něj­ší téma jeho suchý, čer­ný humor ješ­tě pod­tr­hu­je a zvý­raz­ňu­je absur­di­tu mno­ha situ­a­cí. Ale teď k pří­bě­hu.
Hlavním hrdi­nou je úřed­ník minis­ter­stva infor­ma­cí Sam Lowry, mla­dý Sam je zne­chu­cen dobou i její spo­leč­nos­tí. V slo­ži­tém admi­nis­tra­tiv­ním syté­mu papí­ro­vá­ní se sta­ne chy­ba. Pouhý pře­klep stro­je, způ­so­bí vapo­ri­za­ci (odstra­ně­ní) nevin­né­ho člo­vě­ka. Namísto tope­ná­ře „sabo­té­ra“ Tuttlea je zatčen pros­tý občan Buttle. Chyba je odha­le­na, ale nikdo ze sys­té­mu si tuto chy­bu nechce vzít na tri­ko. Až tepr­ve Sam Lowry vez­me odpo­věd­nost na svá bed­ra a sna­ží se chy­bu napra­vit. O pro­puš­tě­ní pros­té­ho živi­te­le rodi­ny z před­měs­tí se sna­ží i jeho mla­dá sou­sed­ka Jill Laytonová – dív­ka ze Samova idy­lic­ké­ho snu, kte­rý ho stá­le pro­ná­sle­du­je. Když se však střet­nou ona ho pova­žu­je za pou­hou kan­ce­lář­skou hni­du, jed­no­ho s těch, kte­ří mohou za tuto chy­bu. Jill se mu nadá­le vyhý­bá. Aby se mohl s Jill mohl zno­vu setkat zkou­ší o ní zís­kat něja­ké infor­ma­ce, jen­že k těm nemá pří­stup. Jill byla jed­no­du­še svěd­kem této chy­by … tudíž musí být také vapo­ri­zo­vá­na. Jediný způ­sob jak se k těm­to infor­ma­cím dostat je při­jmout pový­še­ní. Povýšení kte­ré se mu pří­či­lo, pro­to­že to byla prá­ce jeho vyso­ce posta­ve­né mat­ky. Ovšem jak se říká účel svě­tí pro­střed­ky. Poté co při­jme toto pový­še­ní se stá­le zamo­tá­vá do více a více pro­blé­mů. Marně se sna­ží skrýt Jill před „spra­ve­dl­nos­tí“, je zod­po­věd­ný za ztrá­tu slu­žeb­ní­ho vozi­dla, čelí obvi­ně­ní z tero­ris­mu a naru­šo­vá­ní sys­té­mu. Nakonec je stej­ně jako Jill zatčen a vapo­ri­zo­ván a to rukou svých nej­bliž­ších. Odebírá se však na úpl­ně jiná, mno­hem lep­ší, mís­ta … Zvláštní úlo­hu tu sehrál Robert De Niro jako tope­nář „sabo­tér“ Tuttle. Ten tu rytíř­ským způ­so­bem vyko­ná­vá úlo­hu jaké­ho si moder­ní­ho Jánošíka.
Tvůrci fil­mu odved­li pod­le mého výbor­nou prá­ci. Názory se však mohou různit stej­ně jako názo­ry na vět­ši­nu Gilliamovy pro­duk­ce. Někteří ho pros­tě vyná­še­jí slo­vy do nebes, jiný­mi je zatra­co­ván. Výtvarníci a desig­né­ři zvlád­li úlo­hu jak ztvár­nit budouc­nost na výbor­nou. Jejich retro střih plný tru­bek, syčí­cí páry a bli­ka­jí­cích čer­no­bí­lých moni­to­rů se do toho­to uspě­cha­né­ho svě­ta Sama Lowryho per­fekt­ně hodí. Kostyméři? Ti se dosta­teč­ně vyřá­di­ly na potrh­lých mode­lech mat­ky hlav­ní­ho hrdi­ny i na jeho těž­ce surre­a­lis­tic­kých snech vyja­dřu­jí­cích boj pro­ti papí­ro­vé maši­né­rii a těž­ce povrch­ní spo­leč­nos­ti. Pokud máte mož­nost jít se někam na ten­to film podí­vat, nevá­hej­te! Tento nevšed­ní sní­mek si při­nejmen­ším vaši pozor­nost zaslou­ží. Co říci na závěr? Snad bychom si moh­li zano­to­vat v ryt­mu ústřed­ní pís­ně … Brazil, Where hearts were enter­ta­i­ned in June, We sto­od bene­athan amber moon …