Černobyl: Open Wide, O Earth (E03) - Práce na záchraně celé Evropy pokračují!

Hodnocení článku

(zatím nehod­no­ce­no)

Loading...

Třetí díl seri­á­lu Černobyl pokra­ču­je v záchra­ně svě­ta. Začíná se vyšet­řo­vat, kdo za to všech­no může a samo­zřej­mě pokra­ču­je v zave­de­ném tren­du depre­siv­ní podí­va­né, kte­rá není pro sla­bé pova­hy.

Znova se vra­cí­me ke hlav­ní nepo­li­tic­ké hrdin­ce, kte­rou je žena jed­no­ho z prv­ních záchra­ná­řů, kte­ří zača­li hasit sil­ně radi­o­ak­tiv­ní požár. Očima této těhot­né hrdin­ky sle­du­je­me poci­ty oby­čej­ných lidí, kte­ří si vůbec neu­vě­do­mu­jí, jak byla ta havá­rie nebez­peč­ná, a to i přes­to, že se dosta­ne ke své­mu muži pou­ze za cenu úplat­ků a všech­ny sest­ry jí říka­jí, že tam nemá být a nesmí být u své­ho man­že­la del­ší dobu, jinak ji radi­o­ak­ti­vi­ta také zasáh­ne, trá­ví u své­ho man­že­la posled­ní chvil­ky před smr­tí.

Bude ale hod­ně zají­ma­vé sle­do­vat posta­vu z pros­té­ho lidu během posled­ních dvou epi­zod, co pro ni tvůr­ci při­pra­vi­ly, pro­to­že všech­ny dok­tor­ky ani sest­ry nepo­slech­la a své tělo i nena­ro­ze­né dítě vysta­vi­la nebez­pe­čí.

Politickými i vědec­ký­mi hrdi­ny zůsta­li Valery Legasov, Boris Shcherbina a Ulana Khomyuk. První dva jsou oprav­du reál­né posta­vy, díky kte­rým neu­nik­la radi­o­ak­ti­vi­ta ješ­tě více. Ta tře­tí je domyš­le­ná posta­va, kte­rá nahra­zu­je růz­né věd­ce a vyšet­řo­va­te­le, kte­ří se sna­ži­li vyšet­řit havá­rii a pře­de­jít dal­ším inci­den­tům se stej­ný­mi dru­hy reak­to­rů.

Ve tře­tím díle jsme se dozvě­dě­li i více z poli­tic­ké­ho dění a situ­a­ce, kte­rou vlád­ne KGB a kaž­dý je sle­do­ván na kaž­dém kro­ku a hlav­ní posta­vy jsou odpo­slou­chá­vá­ny 100 % jejich času, v poko­jích, v restau­ra­cích… Aby se moh­li poli­ti­ci dozvě­dět, jest­li náho­dou neří­ka­jí nic nebez­peč­né­ho.

Tím, že se pro­stře­dí ato­mo­vé elek­trár­ny v Černobylu natá­če­lo v Litvě v podob­né elek­trár­ně (se stej­ným typem reak­to­ru), tak je pro­stře­dí havá­rie napros­to reál­né, samo­zřej­mě, že je hod­ně zábě­rů upra­ve­no a něco je natá­če­no i kuli­sách, ale to není vůbec poznat. Rok 1986 při havá­rii je doko­na­lý a vše co se děje je reál­né. Samozřejmostí jsou i oprav­do­vé zábě­ry bez příkras a cen­zu­ry, kte­ré se nám dosta­nou s posta­va­mi rus­kých hor­ní­ků, kte­ří jsou vyu­ži­ti pro pod­ko­pá­ní elek­trár­ny, aby vysta­vil prů­chod ke beto­no­vým zákla­dům.

Sice jsem roce 1986 o žád­né havá­rii nevě­děl, jako nor­mál­ní oby­va­te­lé v SSSR a ČSSR, ale fil­mo­vé zpra­co­vá­ní mi při­ná­ší pocit z 80. Let, kde bylo vše zaká­za­né a oby­čej­ní lidé nic nevě­dě­li a moh­li se bez pro­blé­mů dostat na hra­ni­ci záko­na. A to ješ­tě vybuch­la ato­mo­vá elek­trár­na a díky této havá­rii se radi­o­ak­ti­vi­ta roz­ší­ři­la po celé Evropě.

Ještě posled­ní dva úter­ky, ale během tří epi­zod jsme se dozvě­dě­li oprav­du hod­ně o havá­rii, o oby­čej­ných lidech, ale i o poli­tic­ké mani­pu­la­tiv­ní moci, kte­rá hod­ně zata­jo­va­la a niči­la oby­čej­né lidi.