Je skoro těžké uvěřit, že nám tahle smečka bláznů dělá společnost už od roku 1988, kdy se vypravili do vesmíru, respektive v něm trochu zkejsli a jejich snahy o návat na planetu Zemi byly většinou něčím přerušeny a utnuty. Ať už odlišným časoprostorem, absencí lodi nebo tím, že Země mezitím zmizela z vesmíru. Výsledek byl stejný – Kocou, Lister, Arnie Rimmer a Kryton bloudí vesmírem a potkávají se s prapodivnostmi jak vně, tak na vlastní lodí – tedy těžařském gigantu Červený trpaslík.
Začalo to vlastně docela nevinně. David Lister si na palubu dotáhl kočku, která neprošla karanténou. Pak, jen tak mimochodem, zapomněl třetí technik Arnold J. Rimmer zkontrolovat tepelný štít lodi a posádku to zcela sesmahlo. Liste se těsně předtím dostal díky trestu za onu kočku do časové stáze a jeho kočka se ukryla.
„Shirley Templová…když ti bylo šestnáct, zašil ses s ní ve skleníku. Slintal jsi blahem, ale ukázalo se, že jsi měl ruku v teplým kompostu. Jsi neskutečnej skrblík, jsi poseroutka všech poseroutků. Strávil jsi den na lince důvěry a čtyři lidi spáchali sebevraždu a to si jeden spletl číslo s chtěl výsledky kriketu. Tvý prostřední jméno je Jidáš ale říkáš si Jonatán, podepisuješ dopisy BDP, což znamená Bronzovej diplom za plavání. Jsi prolhanej úskočnej a svinskej prevít s šarmem a společenskou grácií filcky.“
David Lister o Arnoldu J. Rimmerovi
Senilní palubní počítač Holy pak pustil Listera ze stáze, jeho kočka se vyvinula do Kocoura (rasa Felis Sapiens) a protože loď udrží jeden hologram živé bytosti, naprogramoval Holy i Rimmera, aby se Lister nezbláznil. Otázkou je, jak může Listerovi jako poslednímu žijícímu člověku na lodi pomoci k racionalitě osoba, se kterou strávil polovinu veškeré konverzace větami typu „Polib mi.“
K těmto zoufalcům se následně přidá android / osobní sluha Kryton, který se stará o jejich osobní potřeby, úklid lodi a občas najde na dalších palubách něco zajímavého, co se stará o náplň spousty dílů.
Trpaslík působí výpravou vlastně hrozně lacině. Ale vzhledem k totální ujetosti téhle komedie je to právě záměr a funguje to naprosto perfektně. Hlavní devizou seriálu je totiž konverzace, respektive přirovnání, metafory, nadávání a spílání dalším členům posádky do všeho možného.
Vzato kol a kolem vlastně tahle tlupa nemá na práci nic tak významného. Nejdou po zločincích, nezachraňují civilizace před zkázou a nevezou žádný významný náklad jako cenné dokumenty, vězně nebo zlato. Spíš jsou to takoví vesmírní bezdomovci, kteří mají zatím co jíst a nastavili sice kurz lodi k Zemi, ale to bude ještě nějakou dobu trvat, takže mezitím se musí nějak zabavit.
Aniž by po tom ale toužili, dostanou se často do hledáčku kosmických pirátů, vzbouřenců, šílených robotů nebo počítačů a bylo by celkem záhodno takové setkání občas přežít. S využitím techniky lodi a vynálezů, za které se nemusí stydět ani Stopařův průvodce po Galaxii nebo Doctor Who, se tak snaží uchránit svůj prostor, životy a někdy i zdravý rozum.
Základ: posádka lodi putující nekonečným vesmírem stále naráží na mnoho problémů
Navíc:
- inteligentní smysl pro humor
- obrovská spousta narážek na filmy, hudbu, historii, společnost
- celková ujetost
- budete ho milovat nebo nenávidět, asi nic mezi tím
- klasicka britského humoru
