K tématu druhé světové války a holocaustu jsme se synem přečetli velmi emotivní knihu Johna Boyna s názvem Chlapec v pruhovaném pyžamu, která popisuje fiktivní příběh přátelství německého a židovského chlapce za druhé světové války. John Boyne, irský románový spisovatel, jehož díla byla přeložena do více než padesáti jazyků, zaujal čtenáře již svou první knihou pro mládež, kterou je právě tento silný příběh o přátelství dvou chlapců na opačných stranách hrůzné reality druhé světové války.
Hlavním hrdinou je malý Bruno, syn vysoce postaveného německého důstojníka. Se svou sestrou a rodiči žije v Berlíně, kde má vše, co si dítě může přát – krásný pokojíček, kamarády i oblíbenou školu. Jeho idylický svět se však rozpadne ve chvíli, kdy je jeho otec „Fírou“ povýšen a odvelen mimo Berlín do „Aušicu“. Celá rodina se musí přestěhovat na venkov, do blízkosti místa, které Bruno nedokáže pojmenovat, ale my jej rozpoznáváme jako koncentrační tábor Osvětim. Ač nerad musel se Bruno rozloučit se svým dosavadním stylem života.
Malý chlapec opouští svůj dětský pokojíček, rodné město, kamarády i školu. Nový domov na venkovské usedlosti je šedý, prázdný, odtažitý a ponurý a Bruno se zde bez přátel cítí osamělý. Bez přátel a herních parťáků Bruno tráví dlouhé dny zkoumáním prostředí. Někdy se jen díval z okna anebo zkoumal nový dům. Také se šel projít po okolí a vyrobil si novou houpačku, ze které spadl. Naštěstí jej ošetřil kuchař v pruhovaném pyžamu, který byl vystudovaným lékařem. Pod tíhou nudy nakonec Bruno porušil matčin zákaz a šel se podívat k oplocené „farmě“. Jen kousek od domu náhodou objevil plot, za kterým se nachází „farma“, jak ji nazývá. Zde potkává stejně velkého chlapce jménem Šmuel, se kterým se postupně spřátelil. Šmuel nosí podivné „pruhované pyžamo“, stejně jako všichni ostatní lidé za plotem, a jejich svět je Brunu naprosto neznámý. Přesto se mezi chlapci začne rozvíjet hluboké přátelství, založené na upřímných rozhovorech a dětské zvídavosti. Každý den si Bruno přichází povídat se svým kamarádem, se kterým jej dělil pouze plot.
Brunovi rodiče vůbec netuší, čím se jejich syn denně zabavuje. Jednoho dne Bruno překonal hranici mezi jejich světy – podlezl plot a ocitl se na druhé straně. Tam však události naberou tragický spád. Oba kamarádi se chvíli procházeli, ale Brunovi se v táboře moc nelíbilo. Německý chlapec se však nestihl včas vrátit domů, protože důstojníci zaveleli příkaz k pochodu, který vedl do plynové komory, kde oba malí chlapci spolu s ostatními zemřeli. Bruno. Přátelé se drží za ruce, nevědouce, co je čeká, a spolu čelí svému osudu. Rodiče svého syna sice zoufale hledají, ale již ho nikdy nenajdou.
Příběh je psán z pohledu malého chlapce, což ji činí srozumitelnou a přístupnou i mladším čtenářům. Jazyk je jednoduchý, ale zároveň pod povrchem skrývá hluboké otázky a významy. Děj je poutavý a emocionálně strhující, místy až bolestně krásný. Ústřední motiv přátelství mezi dvěma chlapci, které rozděluje plot, je mimořádně silný ve své prostotě a univerzálnosti.
Kniha se četla lehce a svižně. Děj byl poutavý a zajímavý. Na knize oceňuji nejen citlivé zpracování tématu holocaustu formou vhodnou pro mladé čtenáře, ale i nadčasové poselství o přátelství, lidskosti a dětství, které tragicky naráží na krutosti války. Příběh nás s mým synem hluboce zasáhl a na mnoha místech nás rozplakal. Chlapec v pruhovaném pyžamu je kniha, která zůstane v mysli čtenářů ještě dlouho po dočtení – tichým připomenutím, že lidskost může existovat i uprostřed nelidskosti.
