Co jsme viděli, co jsme slyšeli

Pár z Manhattanu - Catherine (Amanda Seyfried) a George (James Norton) - se odstě­hu­je do sta­ro­by­lé osa­dy v Hudson Valley, kde zjis­tí, že jejich man­žel­ství obe­stí­rá zlo­věst­né tajem­ství, kte­ré si neza­dá se záha­da­mi pra­sta­ré ves­ni­ce...

Filmů o stra­ši­del­ných domech vznik­lo mno­ho. Dalším z nich je poté sní­mek Things Heard & Seen AKA Co jsme vidě­li, co jsme sly­še­li, kte­rý vzni­ká dle kni­hy All Things Cease to Appear od Elizabeth Brundage. Adaptace se poté cho­pi­la režij­ní a sce­náris­tic­ká dvo­ji­ce Shari Springer Berman/Robert Pulcini. Ve finá­le poté vzni­ká netra­dič­ní film o stra­ši­del­ném domě, kte­rý je o pozná­ní ambi­ci­óz­něj­ší než vět­ši­na podob­ných sním­ků. I pro­to, že jde kro­mě horo­ru do vel­ké míry i o dra­ma. Funguje ale Co jsme vidě­li, co jsme sly­še­li ale­spoň v jed­né rovi­ně?

V mno­ha momen­tech je vel­mi zají­ma­vé sle­do­vat, jakým způ­so­bem vlast­ně Berman a Pulcini pra­cu­jí s atmo­sfé­rou. I pro­to, že se jim do jis­té míry daří budo­vat atmo­sfé­ru napros­to ide­ál­ním způ­so­bem, háček je ovšem v tom, že když dojde na lámá­ní chle­ba. Příležitostná sáz­ka na lekač­ky nebo vyhro­ce­ní situ­a­ce se míjí účin­kem. Ten film do vel­ké míry nefun­gu­je jako horor, při­čemž sil­něj­ší je v osob­ní rovi­ně, kdy se sna­ží pra­co­vat s posta­va­mi. A to fun­gu­je do vel­ké míry díky her­cům.

Amanda Seyfried je v hlav­ní roli skvě­lá a táh­ne film naho­ru. Jako hereč­ka je Seyfried čím dál tím lep­ší a film jí naštěs­tí dal vel­kou pří­le­ži­tost před­vést její talent, kte­rý Seyfried nále­ži­tě vyu­ži­la. Vynikající je i F. Murray Abraham, kte­rý půso­bí tak, že si svou roli uží­vá. Po del­ší době se ve fil­mu obje­ví Karen Allen, kte­rá ve své men­ší roli doká­že, že bylo její pau­zy mož­ná tak tro­chu ško­da. Dost fajn jsou i Alex Neustaedte, Michael O’Keefe, Rhea Seehorn.Jen James Norton je jako jed­na z hlav­ních postav tak tro­chu nevý­raz­ný a to pře­de­vším ve spo­leč­nos­ti svých výraz­něj­ších herec­kých kole­gů.

Vizuálně vypa­dá Co jsme vidě­li, co jsme sly­še­li solid­ně, přes­to neob­sa­hu­je kdo­ví­jak výraz­né vizu­ál­ní momen­ty. Přesto si pár pěk­ných zábě­rů divák zapa­ma­tu­je vel­mi snad­no. Především je ale sku­teč­ně vidět, že se tvůr­ci sna­ží o to, aby atmo­sfé­ra fun­go­va­la a aby sku­teč­ně vznik­la výrazná horo­ro­vá podí­va­ná. Jenže ona sna­ha nikam neve­de v momen­tě, kdy nemá žád­ný výsle­dek.

Film trvá sko­ro 2 hodi­ny a je z něho cítit leh­ká uta­ha­nost. Budování atmo­sfé­ry sice fun­gu­je, ve finá­le ovšem vět­ši­nou nikam neve­de. Teprve po hodi­ně vlast­ně začne dojde na ty nej­za­jí­ma­věj­ší momen­ty a to pře­de­vším díky tomu, že se uká­že, že tu krom stra­še­ní v domě půjde i o něco tak tro­chu jiné­ho. A někte­ré momen­ty sku­teč­ně dob­ře fun­gu­jí a to pře­de­vším díky zmí­ně­né­mu skvě­lé­mu výko­nu Seyfried. Jenomže ve finá­le spous­ta momen­tů zase neve­de nikam a pak..... to skon­čí.

Teprve až závěr půso­bí tak tro­chu sku­teč­ně neče­ka­ným dojmem a to pře­de­vším díky tomu, že divák sku­teč­ně nemu­sí úpl­ně čekat, že děj vyvr­cho­lí tím­to způ­so­bem. Šok v tomhle ohle­du fun­gu­je dosta­teč­ně a finá­le vyvo­lá ten správ­ný mra­zi­vý dojem. Jen je ško­da, že divák musel čekat na posled­ních pár minut fil­mu a podob­ně inten­ziv­ním a zají­ma­vým způ­so­bem ten film nefun­go­val celou dobu.

V souč­tu je Co jsme vidě­li, co jsme sly­še­li v pod­sta­tě nevý­razná a jed­no­du­še zapo­me­nu­tel­ná horo­ro­vá zále­ži­tost. Přesto jde v jis­tých ohle­dech o zají­ma­vý svě­ží vítr a jen zamr­zí, že toho svě­ží­ho vět­ru není v Co jsme, vidě­li, co jsme sly­še­li cítit víc. Snaha o výraz­nost nikam neve­de v momen­tě, kdy je tenhle horor v pod­sta­tě snad­no zamě­ni­tel­ný s vět­ši­nou podob­ných fil­mů. Not gre­at, not terri­ble podí­va­ná.

Trailer:

Verdikt: 3 z 5

---

Photo © Netflix

---