Režisérka Helena Třeštíková je uznávaná dokumentaristka, která se věnuji časosběrným dokumentům a mezi ty nejznámější patří Manželské etudy. Mimo to točila také o lidech, jenž se hodně lidí raději obloukem vyhýbá, jako je René - Evropská filmová cena (2008), či Katka, za který v roce 2011 získala Českého Lva. Režisérka, jejíž poslední dokument Strnadovi z cyklu Manželských etud na začátku roku vstoupil do kin prozradila, co jí dovedlo k dokumentu, jak se staví ke svým dokumentovaným postavám a proč si vede deník.
Jaký byl okamžik, kdy jste se rozhodla studovat FAMU a věnovat se dokumentu?
Bylo mi así 18 let a studovala jsem střední výtvarnou školu. S filmem jsem měla kontakt jen jako divák, ale strašně mně to k němu intuitivně táhlo. Jedna spolužačka mi domluvila setkání se studentem hrané režie na FAMU. On tehdy právě dělal povinné cvičení dokument a vyprávěl o tom. V té chvíli jsem si uvědomila, že můj mlhavý plán dostal jasnější kontury - chtěla bych dělat dokument! Tak jsem se pak přihlásila na katedru dokumentu a k velkému překvapení všech lidí okolo mně jsem se tam dostala. Byla jsem totiž téměř protipól toho, jak by měl dokumentarista vypadat: nesebevědomá, zakřiknutá, bez jakýchkoli zkušeností…
Do teď mám v živé paměti několik osudů z vašich dokumentů, například příběh Katky, Reného. Jste s nimi i teď nějakým způsobem v kontaktu?
S Reném ano, točíme další pokračování jeho osudů. René je zajímavá, mnohovrstevnatá osobnost a stále se nějak vyvíjí a posunuje. S Katkou jsme taky pokračovali v natáčení, ale ona se, naopak od Reného neposunula ani o milimetr, stále fetuje a tak jsem upřímně řečeno ztratila motivaci k jejímu dalšímu sledování. Mám pocit, že té deprese bylo ve filmu “Katka” dost a její další pokračování prostě už nikam nevede.
Natočila jste několik desítek dokumentů o zajímavých lidech, tak se chci zeptat, který z osudů Vás nejvíce zasáhl a čím?
Asi jako matka má ráda všechny své děti bez rozdílu, tak i já mám vztah ke všem svým hrdinům a nikoho bych nepreferovala. Každý mně nějakým způsobem zaujal, obohatil, inspiroval a přinutil přemýšlet.
Kdyby byla možnost natočit dokument s jakoukoliv osobností, třeba i historickou či ze zahraničí, o koho by jste měla zájem?
Na to vůbec nedokážu odpovědět. Mně více než “osobnosti” zajímají běžní lidé se svými různorodými příběhy, které nějak vystihují naši dobu. Mou ambicí je zachytit dobu právě prostřednictvím lidí, o kterých se jinak nepíše a netočí se filmy.
Někde jste uvedla, že si píšete deník. Už víte jak s ním naložíte? Necháte ho jen pro svojí rodinu, či přemýšlíte nad knihou či pozdějším dokumentárním zpracováním?
Vůbec nepřemýšlím o tom, že bych se svým deníkem nějak nakládala. Psaní deníku je můj způsob jak se učit v mnohovrstevnatém běhu času hledat podstatné momenty, popsat je, zachytit je. Zkusit detailem vyjádřit celek, vybírat z množství událostí ty zásadní. To vše, co se pak pokouším přenést do své filmařské práce.
Na které dokumenty a filmy se vždycky ráda podíváte, ať už dle žánru či režiséra?
Zajímají mně dokumenty všech stylů a žánrů. Dokument je nekonečný prostor, pořád se objevují nějaké nové cesty a možnosti. I když vidím nějaký film, o kterém můžu říci, že to není můj šálek čaje, přesto je pro mně inspirativní. Třeba právě utvrzením se v pocitu, že tudy cesta nevede. Nebo alespoň moje cesta…
Za pár dnů se uskuteční 52.MFF KV, pokud se ho účastníte i letos, tak na koho s pozvaných filmařů se nejvíce těšíte a jaký filmy chcete shlédnout?
Já do Karlových Varů jezdím každý rok a vždycky se věnuji především dokumentům, soutěžním i těm mimo soutěž. Dokument je prostě moje zásadní téma.
A poslední otázka, jsme web, který se také zabývá knižníma recenzemi, máte nějakou oblíbenou knihu, která by stála za zfilmování?
Čtu především literaturu faktu. Deníky, paměti a tak. Byla jsem na příklad fascinovaná deníky Jana Zábrany. Kdyby někdo časosběrně točil Jana Zábranu v letech, kdy si vedl deník a filmově zachytil jeho svět a jeho uvažování, tak to by asi byl film mého srdce. Ale je jasné, že to je zcela absurdní představa.
Foto zdroj : Produkce Třeštíková, Aerofilms, ALZE
