Hellraiser

(2 hlasů, průměr: 3,00 z 5)

Loading...

A je to tady! Hellraiser, patr­ně nesmr­tel­ná znač­ka, kte­rá se táh­ne již napříč něko­li­ka deká­da­mi, se dočká­vá již 11. vzkří­še­ní a „prů­zkum­ní­ci ve vzdá­le­něj­ších oblas­tech pro­ží­vá­ní“ tak zno­vu úto­čí na čes­ká... ehm, stre­a­mo­va­cí plat­for­mu Hulu. Byť je to již 35 let, kdy reži­sér Clive Barker pře­ve­dl na pro­mí­ta­cí plát­no svůj ino­va­tiv­ní kniž­ní výtvor, tema­ti­ka nábo­rá­řů do pek­la stá­le nevy­šla z módy. To nám doka­zu­je i nový, jede­nác­tý(!) pří­růs­tek do série, jenž se ten­to­krát obe­šel bez podti­tu­lu.

Toto roz­hod­nu­tí pod­tr­hu­je fakt, že se jed­ná o rebo­ot – tře­ba­že posled­ní sequel vyšel tepr­ve před 4 roky. Restartovat znač­ku, kte­rá sotva skon­či­la a kte­rou navíc neví­da­ně zmr­vi­li už čtvr­tým pokra­čo­vá­ním před něja­ký­mi šest­a­dva­ce­ti roky, se může na prv­ní pohled jevit jako vel­mi ris­kant­ní a neo­pod­stat­ně­né roz­hod­nu­tí. Nicméně, svě­te div se, dopadlo to na výbor­nou. Dokonce si neu­mím před­sta­vit, jak by k dané lát­ce mohl reži­sér David Bruckner při­stou­pit lépe. Hudba fun­gu­je a snad popr­vé v celé sérii fun­gu­je i kame­ra a her­ci. Obecně celá vizu­ál­ní strán­ka je dota­že­na k doko­na­los­ti, muka zas k svr­cho­va­nos­ti. Skutečně čis­to­krev­ná dvou­ho­di­no­vá řež­ba, nená­sil­ně skom­bi­no­va­ná s prv­ky pekel­né­ho fol­kó­ru a obo­ha­ce­na o veli­ce solid­ní gore, kte­rý i vzhle­dem k dese­ti­díl­né sérii nesr­ší nikterak ori­gi­nál­ní­mi nápa­dy, ale je jed­no­du­še pří­jem­né si ho vychut­nat ve špič­ko­vém roz­li­še­ní 21. sto­le­tí. Napříč prv­ní­mi tře­mi fil­my, kte­ré také jedi­né sku­teč­ně sto­jí „za hřích“, je nám postup­ně dáv­ko­va­ná jaká­si kul­tu­ra a zvyk­los­ti kolem pek­la, Pinheada, Cenobitů a tak (čtvr­tý sní­mek si dokon­ce vzal na paškál i tajem­nou kost­ku), což je jeden z hlav­ním bodů, kte­rý­mi se Hellraiser odli­šu­je od bez­du­ché vyvraž­ďo­vač­ky a také to, co ho činí tak neo­by­čej­ným a zají­ma­vým. Skoro až arto­vým, řekl bych. Byl jsem vel­mi zvě­da­vý, jak k tomu David Bruckner v novém fil­mu – při­po­mí­nám, že restar­tu – při­stou­pí.

Rozhodl se si z folk­ló­ru pře­de­šlých sním­ků vzít jen to nej­lep­ší a pak to všech­no postup­ně nastí­nit. Něco podro­bit drob­no­hle­du, něco jen na oka­mžik před­vést a pak zase nechat odply­nout. Tohle roz­hod­nu­tí nesmír­ně kvi­tu­ji. Nový film tak nezna­lé­ho divá­ka zby­teč­ně neza­hl­tí infor­ma­ce­mi, ale nám zasvě­ce­ným do kul­tov­ní kla­si­ky vykouz­lí neje­den úsměv na tvá­ři. Dám míst­ní­mu horo­ro­vé­mu exper­to­vi za prav­du, že finál­ní zvrat sku­teč­ně nebyl tolik šoku­jí­cí, ale mně škrá­be na mand­lích jiná věc.

Spoilerová sek­ce: Tou škod­nou není nic jiné­ho než pochyb­ná „klec“, dome­ček, do kte­ré­ho když si zale­ze­te, tak za vámi chudá­ci bez­rad­ní pekel­ní­ci nemů­žou. Film nám tuto pro­ble­ma­ti­ku před­klá­dá jako jas­nou, danou věc, s kte­rou nejde hnout, přes kte­rou neje­de vlak a na níž také z vel­ké čás­ti sto­jí záplet­ka. Jenomže jak to? Krucinál, jak je tohle mož­né? Pro mě je tohle stej­ná nesmy­sl­nost, jako když se nám čtyř­ka pokou­še­la nabu­lí­ko­vat, že nemrt­vé­ho posla z pekel, kte­rý, když se to tak vez­me, dis­po­nu­je vlast­ní super­sí­lou (řetě­zy) a kte­rý se za vámi tele­por­tu­je z pek­la až do kos­mic­ké lodi ve vesmír­ném vakuu, může­te zabít jed­no­du­še tak, že tu loď z dál­ky odpá­lí­te. No dob­ře, to s tou kos­mic­kou lodí je ješ­tě vět­ší ptá­ko­vi­na, to už si váž­ně ťukám prs­tem na čelo. Ale zpát­ky k věci – ke kle­ci. Jak to, že se do ní Cenobité nemů­žou dostat, když si doslo­va umí otevřít zem. To pokra­ču­je ta klec i pod domem? A také se dá ote­ví­rat čud­lí­kem, kdy­by Voight potře­bo­val nou­zo­vý úni­ko­vý tunel? A neří­kej­te mi, že nee­xis­tu­je něja­ký Cenobit, kte­rý by ji nedo­ká­zal pro­říz­nout! Tohle si zaslou­ži­lo dale­ko vět­ší pozor­nost a hlav­ně při­ja­tel­né vysvět­le­ní. To by si pak kaž­dý mohl posta­vit vlast­ní nedo­byt­ný anti-cenobit pří­stře­šek, vzít si s sebou pár galo­nů vody a pár kil kon­zerv a říct, že tady se nehra­je. Domeček. Smůla.

Taky mě doce­la pře­kva­pi­lo, že Pinhead nechal „obda­ro­va­né­ho“ člo­vě­ka jen tak pobí­hat po Zemi. Jasně, Mr. Voight si vybu­do­val gigan­tic­kou pev­nost ali­as lapač Cenobitů, ale co kdy­by to byl chud­ší člo­věk? No já nevím, jak vy, ale já bych si asi dřív, nebo poz­dě­ji zašel do sámoš­ky kou­pit něco k zakous­nu­tí. Někdo by by mu pak tře­ba mohl klást hloupé dota­zy. Vtípek na dlou­hé veče­ry: „Hej kámo, proč máš v hru­di skrz naskrz ten ten zla­tej stroj?“ „To je body pier­cing, vole. To se dneska nosí.“ „Aha. Slay!“

7,5/10

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Nejstarší

Nejnovější Nejlépe hodnocené

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře