Jeníček a Mařenka: Lovci čarodějnic

Z Jeníčka a Mařenky už nejsou vystra­še­né děti, ale obá­va­ní lov­ci čaro­děj­nic…

Jako malé děti je jejich otec zave­dl do hlu­bo­ké­ho lesa a zane­chal jejich osu­du. Děti nara­zi­li na per­ní­ko­vou cha­loup­ku a pře­moh­li straš­li­vou čaro­děj­ni­ci. Dosud ten pří­běh asi kaž­dý zná, ale to byl tepr­ve začátek…Jeníček a Mařenka vyrost­li a sta­li se z nich obá­va­ní lov­ci čaro­děj­nic. Putovali po celém svě­tě a zabí­je­li jed­nu ďábel­skou ježi­ba­bu za dru­hou. Zpráva o ztra­ce­ných dětech je zave­de do malé ves­nič­ky upro­střed lesů, kde si je nechal zavo­lat zdr­ce­ný sta­ros­ta i přes neli­bost míst­ní­ho šeri­fa. Oba sou­ro­zen­ci se ihned vrh­nou do pát­rá­ní, ale ten­to­krát nara­zí na něco vel­ké­ho. Protivníkem se jim totiž sta­ne nej­sil­něj­ší z čaro­děj­nic Muriel, kte­rá má na své stra­ně spous­tu pomoc­nic a pomoc­ní­ků. Kromě toho je dostih­ne jejich minu­lost…

• Český název: Jeníček a Mařenka: Lovci čaro­děj­nic
• Režie: Tommy Wirkola
• Rok výro­by: 2013
• Délka: 88. min
• Země:  USA / Německo
• Hrají:
• Jeremy Renner …………………..(Hansel)
• Gemma Arterton …………………(Gretel)
• Famke Janssen ……………………(Muriel)
• Pihla Viitala ……………………….(Mina)
• Derek Mears ……………………….(Edward)
• …a dal­ší

Pohádku o per­ní­ko­vé cha­loup­ce zná snad kaž­dý, dokon­ce byla zfil­mo­va­ná snad nesčet­ně­krát – kro­mě toho něko­li­krát i v horo­ro­vém podá­ní (sám jak jsem zjis­til, mám doma snad pět-šest ver­zí a jed­nu asij­skou), tak­že jsem neo­do­lal a pus­til si tuhle od Wirkoly jehož Mrtvý sníh se mi líbil. Tenhle nor­ský reži­sér má pros­tě pro horo­ro­vé kome­die cit, tak­že ani ten­to­krát jsem zkla­mán neo­de­šel. Spíš jsem se u jeho podá­ní opět náram­ně bavil a to po celou dobu. Film si na nic nehra­je, jde o sluš­nou kome­dii plnou akč­ních scén s béč­ko­vým „gore“, sluš­ným herec­kým obsa­ze­ním a tře­mi pěk­ný­mi hol­ka­mi (Gemma Arterton, Famke Janssen, Pihla Viitala). Co víc si přát. Vůbec jsem se u toho nenu­dil, děj rych­le odsý­pal a ani to neby­lo moc dlou­hé. Nad těmi nelo­gic­ký­mi (dobo­vý­mi) kopan­ci se ovšem člo­věk nesmí moc poza­sta­vo­vat. Jen když se obje­vi­li nabu­še­ní sou­ro­zen­ci v kože­ných had­rech a s nablýska­ný­mi zbra­ně­mi ve ves­ni­ci, jsem se musel pou­smát tomu jejich drs­né­mu „Tohle je Jeníček a já jsem Mařenka“…Ještě že exis­tu­je inzu­lín, jinak by to skon­či­lo asi mno­hem dří­ve…

Opravdu není na ško­du čas od času vypnout a jen tak se odre­la­xo­vat u podob­ně ladě­ných fil­mů, kte­ré by se sice měli brát s vel­kou reser­vou, ale ony si vlast­ně na nic nehra­jí a jsou tvo­ře­ny hlav­ně pro poba­ve­ní divá­ků. Kdybych chtěl být ška­ro­hlíd, tak se tu dá najít spous­ta nelo­gic­kých kik­sů, ale já se nad nimi ten­to­krát moc nepo­za­sta­vo­val. Prostě jsem si tuhle pohád­ko­vou řezni­či­nu chtěl užít od začát­ku až po samot­ný konec a tak se i sta­lo.  Jeníček a Mařenka už dáv­no nejsou těmi vystra­še­ný­mi dět­mi – on nám dospěl v nabou­cha­né­ho fra­je­ra, ona v pohled­nou rajdu, kte­rá by stá­la urči­tě za hřích. Kupodivu však jejich vzhled doce­la zafun­go­val – ale­spoň to neby­la nuda a bylo se na co dívat.

Dokonce tu mís­ty byla vytvo­ře­na i ponu­rá atmo­sfé­ra a napě­tí by se tu taky našlo. Je sice prav­da, že spí­še než děs bych v tom viděl hlav­ně ten čer­ný humor (viz likvi­da­ce čaro­děj­nic při saba­tu), ale kýže­ný efekt to urči­tě při­nes­lo. Nechyběli ani fla­shbac­ky z minu­los­ti (kte­ré obo­ha­ti­li pří­běh), roman­ti­ka, naho­ta či „dojem­né“ chvil­ky. Ve výsled­ku z toho vznik­la dob­rá pochu­ti­na, kte­rou jsem urči­tě nevi­děl napo­sle­dy a už se těším na pokra­čo­vá­ní. Teď si dám tro­chu pau­zu a pak se pus­tím do dal­ších zpra­co­vá­ní nesmr­tel­né­ho pří­bě­hu o Jeníčkovi a Mařence.

Hodnocení: 70 %

---

---