Když přeskočí jiskra-kouzelný příběh plný lásky a těch nejmilejších postav

big kdyz preskoci jiskra

Evie Stuartová se zhlu­bo­ka nadech­la čer­stvé­ho skot­ské­ho vzdu­chu a zadí­va­la se do dál­ky, přes vyso­ké hory obklo­pu­jí­cí Buttermead Farm. Vydala se po širo­ké štěr­ko­vé ces­tě vedou­cí od jejich rodin­né­ho stat­ku ke třem jur­tám, kte­ré pro­na­jí­ma­li rekre­an­tům. Tak začí­ná román Donny Ashcrotové s názvem Když pře­sko­čí jis­kra. Zavede vás do nád­her­né skot­ské ves­nič­ky plné srdeč­ných a milých lidí. 

Callum je vel­mi sym­pa­tic­ký hasič, kte­rý odjíž­dí na ven­kov hle­dat své­ho dědeč­ka. Našel totiž něko­lik dopi­sů své babič­ky, kte­ré byly adre­so­va­né muži, jenž by měl být jeho děda. Callum zaži­je vel­mi těž­ký pří­pad v prá­ci, kde zachra­ňu­je rodi­nu v hoří­cím domě. Bohužel se mu ji ale nepo­da­ří zachrá­nit a Callum se stá­le v noci budí. I když je to ostří­le­ný a vel­mi zku­še­ný hasič, kte­rý viděl a zažil ledasco, toto nedo­ká­že vytěs­nit ze své pamě­ti. Taktéž se mu vra­cí myš­len­ky na smrt jeho mat­ky. Odjíždí na ven­kov, kde si chce odpo­či­nout, poznat sám sebe, urov­nat si myš­len­ky a mož­ná začít úpl­ně jiný život bez tak­to hek­tic­ké prá­ce. Ubytuje se na rodin­né far­mě, kde žije vel­mi sym­pa­tic­ká Evie, kte­rá si pro­chá­zí těž­kou zkouš­kou po roz­cho­du se svým part­ne­rem. Je vel­mi pla­chá, nevy­hle­dá­vá lidi a drží se spí­še stra­nou. Vůči Callumovi je vel­mi ostra­ži­tá a pří­liš si jej nechce při­pus­tit k tělu, i když se může zdát na prv­ní dojem, že má vyhrá­no, tak tomu tak není. Podaří se její srd­ce vylé­čit a může u ní opět zažeh­nout jis­kra lás­ky? Tak to už vám ale urči­tě nepro­zra­dím a dopo­ru­čím vám vel­mi pří­jem­né, let­ní čte­ní z pera Donny Ashcroftové, kte­rá vás bude bavit od prv­ní stra­ny.

Knihu tak­též dopo­ru­ču­je Julie Caplinová, je to román o síle nových začát­ků a jed­nom pro­vo­ně­ném létě. Kouzelný pří­běh plný lás­ky a těch nej­mi­lej­ších postav. Knihy od této autor­ky mám moc ráda a vždy si jejich čte­ní moc uží­vám. Společně s Julie Caplin jsou to obě vel­mi milé a šar­mant­ní dámy s obrov­ským darem psát krás­né pří­běhy, kte­ré zaujmou řadu čte­ná­řek a čte­ná­řů. Kniha se mně moc líbi­la a její čte­ní jsem si uží­va­la na plá­žích u moře. Velmi jsem si přá­la, aby Evie našla opět ztra­ce­nou odva­hu věřit lidem a byla šťast­ná. Nesla si vel­mi těž­ké bří­mě, tak jako Callum, kte­rý ve svém povo­lá­ní hasi­če zachrá­nil tolik lidí, ale své nej­bliž­ší nedo­ká­zal. Stále si to vyčí­tal a byla to pro něj vel­mi těž­ká zkouš­ka. Moc jsem si přá­la, aby se přes to vše pře­ne­sl a mohl opět pra­co­vat jako hasič a zahra­ňo­vat lidi dál, jeli­kož to dělal s vel­kým srd­cem a bylo by ško­da, kdy už nadob­ro skon­čil. Kniha má dva­cet osm kapi­tol, cel­kem 288 stran, je zakon­če­na podě­ko­vá­ním autor­ky.

Ukázka z kni­hy:

Callum stál na okra­ji par­ko­viš­tě ved­le morri­don­ské plá­že a díval se na písek pose­tý lesk­lý­mi čer­ný­mi kame­ny. Moře dnes bylo jis­kři­vě mod­ré a jem­né vln­ky se třpy­ti­ly na slun­ci. Navzdory pěk­né­mu poča­sí byla pláž prázd­ná, až na něko­lik hla­do­vých rac­ků klo­va­jí­cích do kame­nů a pát­ra­jí­cích po něčem k sněd­ku. Callum hle­dal v pís­ku sto­py. Bylo to zvlášt­ní pomyš­le­ní, že tudy kdy­si šel jeho děde­ček. Všechno by bylo o tolik snaz­ší, kdy­by mohl vrá­tit čas a potkat ho, jak krá­čí podél vln-podal by mu dopis, kte­rý napsa­la Ida, a to by prav­dě­po­dob­ně bylo všech­no. Nedovolil si před­sta­vo­vat víc než tenhle oka­mžik. Na to, jest­li by s ním jeho děde­ček chtěl mít něco společného-třeba pro­to, že jeho dosa­vad­ní výsled­ky, pokud šlo o rodi­nu, byly pra­chbíd­né. Nebyl si jis­tý, jest­li to chce vůbec riskovat-což, musel si při­znat, u muže žijí­cí­ho na vlnách adre­na­li­nu zavá­ně­lo zba­bě­los­tí. Zaslechl křu­pá­ní štěr­ku a Evie se posta­vi­la ved­le něj.

„Moc hez­ký den,“ pro­ho­di­la. Byla to prv­ní slo­va, kte­rá pro­nes­la od chví­le, co opus­ti­li far­mu Mageeových. Znovu ho napadlo, jest­li není naštva­ná, že jela s ním. Když neod­po­vě­děl, zhlu­bo­ka se nadech­la. „Nebyla jsem tu léta, ale moh­li bychom jít až na konec. Na plá­ži toho kro­mě kame­nů a rac­ků moc není, ale může­te si to mís­to pro­cí­tit. Třeba ces­tou potká­me pár duchů.“ Ryla nohou do štěr­ku. Zase na sobě měla tma­vé kalho­ty a růžo­vou koši­li, od kte­ré se odrá­že­la její ble­dá pokož­ka a tolik se liši­la od jejích vla­sů.

Několik slov o autor­ce:

Donna Ascroftová se naro­di­la v Londýně a vyrost­la v Buckinghamshiru. Pracovala mimo jiné jako sekre­tář­ka, mar­ke­tingo­vá mana­žer­ka, copy­wri­ter­ka v nakla­da­tel­ství. Od dět­ství ale tou­ži­la stát se spi­so­va­tel­kou. Její prv­ní román se v roce 2019 obje­vil v úzké nomi­na­ci na cenu RNA v kate­go­rii Romantický debut. Celkem jí zatím vyšlo dva­náct knih a u toho­to čís­la nehod­lá skon­čit.

Donna má sla­bost pro šťast­né kon­ce a nej­vět­ší radost jí při­ná­ší čet­ba roman­tic­kých knih nebo sle­do­vá­ní zami­lo­va­ných fil­mů. Pokud zrov­na nepí­še nebo nečte, zastih­ne­te ji, jak vyjed­ná­vá s dět­mi, kdo je na řadě s mytím nádo­bí.

Autorka: Donna Ascroftová

Přeložila: Petra Královcová

Žánr: belet­rie, roman­ti­ka, romá­ny pro ženy

Vydáno: Vydala Grada, Praha, 2024, pod znač­kou COSMOPOLIS

Počet stran: 288

Vazba kni­hy: bro­žo­va­ná vaz­ba s klo­pa­mi

ISBN: 978-80-271-5325-1

Knihu může­te kou­pit zde:

Když pře­sko­čí jis­kra - Ashcroftová Donna | Knihy Grada