Kniha džunglí - O TVŮRCÍCH

            JON FAVREAU (režie) svou fil­mo­vou kari­é­ru zahá­jil jako herec v půso­bi­vém spor­tov­ním fil­mu Bourák. Poté se začal věno­vat také sce­náris­ti­ce a napsal scé­nář k úspěš­né hips­ter­ské kome­dii Proutníci. Od té doby neu­stá­le hle­dá dal­ší a dal­ší zají­ma­vé pro­jek­ty, kte­rý­mi by svou boha­tou fil­mo­gra­fii obo­ha­til a roz­ší­řil.

            Favreau sehrál klí­čo­vou roli při tvor­bě a roz­ši­řo­vá­ní fil­mo­vé­ho svě­ta spo­leč­nos­ti Marvel jakož­to reži­sér fil­mo­vých hitů Iron Man a Iron Man 2, kte­ré dohro­ma­dy celo­svě­to­vě utr­ži­ly 1.3 mili­ar­dy dola­rů. Byl také vedou­cím výro­by fil­mů Avengers a Avengers: Age of Ultron, jejichž celo­svě­to­vé trž­by se vyšpl­ha­ly na sumu 2.9 mili­ar­dy dola­rů a sta­ly se tak tře­tím a sed­mým finanč­ně nej­ú­spěš­něj­ším fil­mem v his­to­rii.

            Před nedáv­nem Favreau napsal, reží­ro­val a pro­du­ko­val nezá­vis­lý hit Šéf, ve kte­rém si také sám zahrál po boku Sofie Vergara, Scarlett Johansson a Roberta Downeyho Jr.

             JUSTIN MARKS (scé­nář) byl oslo­ven s nabíd­kou napsat scé­nář k pokra­čo­vá­ní sním­ku Top Gun. Film opět pro­du­ku­je Jerry Bruckheimer a zno­vu se v něm obje­ví Tom Cruise. Režisér David Ayer v sou­čas­né době pra­cu­je na sním­ku Sebevražedný oddíl pod­le Marksova scé­ná­ře.

            Marks byl také auto­rem scé­ná­ře fil­mo­vé adap­ta­ce comic­su spo­leč­nos­ti Vertigo Comics FBP: Federal Bureau of Physics, kte­rou by měl pro­du­ko­vat David Goyer. Společnost Paramount Pictures zís­ka­la Marksův pro­jekt Dogs of War, kte­rý by měl pro­du­ko­vat Jerry Bruckheimer a režie by se měl ujmout Fredrik Bond.

            Marks také pro spo­leč­nost Universal napsal scé­nář sním­ku The Raven, kte­rý pro­du­ku­je Mark Wahlberg, a pro spo­leč­nost Sony Pictures scé­nář fil­mu Shadow of the Colossus na moti­vy stej­no­jmen­né video­hry.

             RUDYARD KIPLING (autor před­lo­hy) je auto­rem Knihy džun­glí a dal­ších pří­bě­hů, ode­hrá­va­jí­cích se v Indii. Kniha džun­glí, kte­rá vyšla v roce 1894, byla sbír­kou fik­tiv­ních pří­bě­hů o indic­ké divo­či­ně, v řadě z nichž vystu­po­val Mauglí, chla­pec, kte­ré­ho v džun­g­li vycho­va­li vlci. Druhá kni­ha džun­glí násle­do­va­la v roce 1985 a sta­la se inspi­ra­cí pro vel­mi popu­lár­ní a půso­bi­vý ani­mo­va­ný film spo­leč­nos­ti Walt Disney z roku 1967.

            Kipling se naro­dil v roce 1865 v indic­ké Bombaji. Jeho otec byl ředi­te­lem umě­lec­ké­ho muzea a mat­ka byla pro­mi­nent­ní posta­vou tam­ní spo­leč­nos­ti. Ve svých pěti letech byl Kipling poslán zpát­ky do Británie, kde se váš­ni­vě věno­val umě­ní, filo­zo­fii a lite­ra­tu­ře. V péči náhrad­ní rodi­ny, kte­rá se sta­ra­la o děti Britů, slou­ží­cích v Indii, se ale cítil zane­dbá­va­ný a opuš­tě­ný. Brzy se mu pro­to sta­lo úni­kem psa­ní a pus­til se do psa­ní poví­dek.

            V roce 1882 se Kipling do Indie vrá­til a začal se věno­vat žur­na­lis­ti­ce a pub­li­ko­vá­ní poví­dek a bás­ní. Jeho obli­ba stou­pa­la a ve svém díle čas­to odha­lo­val kom­plex­nost a pro­ble­ma­tic­kou pova­hu brit­ské­ho impe­ri­a­lis­mu.

            Kipling veli­ce aktiv­ně ces­to­val a byl plod­ným auto­rem. Poté, co napsal stov­ky ese­jí, bás­ní a poví­dek byl v roce 1907 oce­něn Nobelovou cenou za lite­ra­tu­ru a v psa­ní pokra­čo­val až téměř do své smr­ti ve věku sedm­de­sá­ti let v roce 1936. Kiplingova auto­bi­o­gra­fie Something of Myself: And Other Autobiographical Writings byla vydá­na posmrt­ně v roce 1937.

             ROBERT LEGATO (vizu­ál­ní efek­ty) se po dlou­hé kari­é­ře v rám­ci spo­leč­nos­ti Paramount Pictures při­po­jil k nově zalo­že­né spo­leč­nos­ti pro tvor­bu vizu­ál­ních efek­tů Digital Domain, kte­rou zalo­ži­li James Cameron, Stan Winston a Scott Ross.

            Jeho prv­ním celo­ve­čer­ním fil­mem byl sní­mek Neila Jordana Interview s upí­rem, na kte­rém se podí­lel jako vedou­cí týmu vizu­ál­ních efek­tů, reži­sér pomoc­né­ho štá­bu a kame­ra­man vizu­ál­ních efek­tů. Práce na tom­to fil­mu mu umož­ni­la věno­vat se násled­ně sním­ku Rona Howarda Apollo 13, na kte­rém se podí­lel jako vedou­cí týmu vizu­ál­ních efek­tů a kame­ra­man vizu­ál­ních efek­tů. Legato si svý­mi efek­ty pro film Apollo 13 vyslou­žil svou prv­ní osca­ro­vou nomi­na­ci a zís­kal za ně cenu BAFTA.

            Jeho dal­ší pro­jekt, sní­mek Jamese Camerona Titanic, mu zabral něko­lik let a stal se ve výsled­ku jed­ním z nej­ú­spěš­něj­ších fil­mů všech dob. Kromě toho, že za něj zís­kal své­ho prv­ní­ho Oscara sám Legato, byl ten­to sní­mek při udě­lo­vá­ní Oscarů veli­ce plod­ný a poda­ři­lo se mu zís­kat tuto pres­tiž­ní cenu cel­kem v jede­nác­ti kate­go­ri­ích včet­ně kate­go­rie Nejlepší film a Nejlepší vizu­ál­ní efek­ty, a stal se nej­ú­spěš­něj­ším fil­mem všech dob.

            Legato se podí­lel také na fil­mu Martina Scorseseho Kundun a na sním­ku Michaela Baye Armageddon.

            Po svém odcho­du ze spo­leč­nos­ti Digital Domain se Legato při­po­jil ke spo­leč­nos­ti Sony Pictures Imageworks, kde se jako vedou­cí týmu vizu­ál­ních efek­tů podí­lel na dvou sním­cích Roberta Zemeckise: na sním­ku Pod povr­chem a na fil­mu Trosečník.