Kouzelné sedlo - kniha

Hodnocení článku

(zatím nehod­no­ce­no)

Loading...

Verunka milu­je koně nade­vše na svě­tě. Ještě jí neby­ly ani dva roky, když popr­vé sedě­la na jeho hřbe­tu. Nejraději by měla jed­no­ho doma, ale rodi­če jí to nedo­vo­lí. Najednou vešla k Verunce do poko­jíč­ku mamin­ka a s úsmě­vem se pta­la, jest­li zase malu­je koně. Verunka byla tak zabra­ná do prá­ce, že to ani nezpo­zo­ro­va­la. Teprve, když se mamin­ka pta­la podru­hé, tak ji Verunka zača­la vní­mat. Dělala na mamin­ku psí oči, že by chtě­la koně. Ten pohled odkou­ka­la od jejich milo­va­né fen­ky, čiva­vy Grejsky. Maminka jí zno­vu trpě­li­vě vysvět­li­la, že to nejde. Nakonec šla mamin­ka dělat veče­ři a Verunka byla tak tro­chu smut­ná, že Grejska není vět­ší, pro­to­že by si ji moh­la osed­lat.

Druhý den ráno se u sní­da­ně tatí­nek s mamin­kou po sobě s potu­tel­ný­mi úsměvy díva­li. Verunka to vidě­la, ale nedo­ved­la si vysvět­lit, proč tomu tak je. Hned jí při­šlo na mysl, že rodi­če mají mezi sebou něja­ké to tajem­ství. Jelikož byla sobo­ta, tak se nešlo ani do prá­ce, ani do škol­ky. Když dojed­li, zave­lel tatí­nek k oblé­ká­ní, že poje­dou na výlet. Verunka se pídi­la po tom, kam, ale to mělo být pře­kva­pe­ní. Grejsku muse­li nechat doma, což Verunku pře­kva­pi­lo, pro­to­že obvykle jela na sobot­ní výle­ty i malá čiva­va.

Když při­je­li na mís­to, nemoh­la být Verunka více pře­kva­pe­ná. Všude oko­lo byly ohra­dy a v nich koně. Hned, když zasta­vi­li auto, vyšla jim v ústrety vedou­cí jízdár­ny - Anna. Anna Verunce nabíd­la, že ji nau­čí jez­dit na koni, pokud tedy bude chtít. Samozřejmě, že chtě­la. Anna vza­la rodin­ku do stá­jí, aby jim vše uká­za­la. V boxech byli tři koní­ci - Ron, Sanik a Daros - prá­vě na nich jez­di­li malé děti. Maminka se sice při pohle­du na Darose vydě­si­la, pro­to­že z nich byl nej­vět­ší, ale bylo to úpl­ně zby­teč­né. Anna Verunce nabíd­la, aby Darosovi dala mrkvič­ku - tu měl ze vše­ho nej­ra­dě­ji.

Daros si mrkev vzal, ale poo­de­šel si stra­nou. To, aby mu ji nikdo nevzal. Když ji Daros sně­sl, Anička ote­vře­la vrát­ka a vyzva­la Verunku, aby si ho pohla­di­la. Daros se po pohla­ze­ní od Verunky usmál a ta z toho měla vel­kou radost. Byl při­pra­ve­ný, aby se Verunka na něm povo­zi­la, avšak ješ­tě před­tím muse­li Darose usu­šit a nama­sí­ro­vat. Když byl Daros vykar­tá­čo­va­ný a osed­la­ný, tak si Verunka na něj nased­la. Tatínek byl nad­še­ný a fotil jed­nu fot­ku za dru­hou. Po půl hodi­ně už se musel Daros vrá­tit do stá­je. Anička Verunku chvá­li­la, že je moc šikov­ná a zají­ma­la se, jest­li při­je­dou i příští sobo­tu.

Samozřejmě, že všich­ni byli pro. Verunce se to moc líbi­lo a ces­tou domů o tom nad­še­ně vyprá­vě­la. Maminku napadlo, že by měli poří­dit pra­vou jez­dec­kou výba­vu. Když dora­zi­li domů, Verunce líči­la Grejsce, co všech­no zaži­la. Kromě Grejsky to všech­no ješ­tě muse­la pově­dět rybič­kám v akvá­riu. Verunka měla jed­nou sen. V tom ji navští­vi­la víla, kte­rá jí dala kou­zel­né sed­lo, ze kte­ré­ho nikdy nespad­ne. Verunka totiž ješ­tě před­tím jed­nou spadla z Darose. Ráno si Verunka ze své­ho snu nic nepa­ma­to­va­la a ani si na něj nevzpo­mně­la, i když dosta­li domů ozná­me­ní o balí­ku na poš­tě.

Kniha je psa­ná pro malé děti, to je bez deba­ty. Zuzana Pospíšilová zno­vu doká­za­la, jak výji­meč­ný má cit pro dět­ské čte­ná­ře, tak­že roz­hod­ně dopo­ru­ču­ju k zakou­pe­ní. Kniha má 72 stran.

Knihu může­te zakou­pit za 189 Kč zde.

• Autor: Zuzana Pospíšilová
• Ilustrace: Daniela Skalová
• Žánr: belet­rie pro děti
• Nakladatelství: Grada
• Datum vydá­ní:11. 09. 2017