Opět jsem sáhla po národním klenotu, kterým zcela jistě je Zlatá kniha pohádek. Tato rozsáhlá sbírka, vydaná roku 1972, obsahuje soubor krásných a nadto moudrých lidových příběhů. Mnohé z nich pocházejí z prací Boženy Němcové, která se věnovala sbírání a literárnímu zpracování pohádek, ale nebyla folkloristkou v moderním vědeckém smyslu, tak jako bratři Grimmové v Německu, kteří měli k pohádkám vědecký přístup (pohádky zapisovali a uchovávali jejich původní podobu). Některé z těchto pohádek jsou známé díky filmovému zpracování, např. O statečném kováři nebo Byl jednou jeden král, jiné jsou méně známé, ale všechny mají své kouzlo. Když tuto knihu otevřu a začtu se do ní, vracejí se mi vzpomínky na chvíle strávené s pohádkami v dětství. Mezi mé nejoblíbenější příběhy, které neztratí nikdy své kouzlo, patří Neohrožený Mikeš a Sůl nad zlato. Toto bohatě ilustrované vydání má pevnou vazbu a svou kvalitou patří mezi opravdové poklady české pohádkové literatury.
Co praví anotace:
„Výbor z Národních báchorek a pověstí a ze Slovenských pohádek a pověstí přináší vedle známých pohádek českých i méně známé pohádky slovenské, jež jsou přeloženy do češtiny a přizpůsobeny vyjadřování autorčinu – O kocouru, kohoutu a kose, Valibuk, Růžové poupě, Chytrá horákyně, O ptáku Ohniváku a mořské panně, Sůl nad zlato, Kinkaš Martinko, Moudrý zlatník, Král času, O Turkovi a krásné Katarině, O třech zakletých knížatech, Spravedlivý Bohumil, Jak se učil Honzík latinsky, Neohrožený Mikeš, Pánbůh dej štěstí, lávečko, Potrestaná pýcha, Ztracený chlapec, O chytré princezně, Sedmero krkavců, Zlatý vrch.“
Závěr:
Závěrem bych shrnula, že tuto knihu jsem četla již mnohokrát a vždy ji ráda zase znovu otevřu. Kniha je psána dnes již archaickým jazykem, který odpovídá době jejího vzniku. Přesto se mi kniha četla lehce a archaismy obohatily mou slovní zásobu. Doporučila bych ji těm, kteří milují pohádky, příběhy a mýty.
Něco krátce k autorce:
Božena Němcová (1820–1862) byla významná česká spisovatelka, sběratelka lidové slovesnosti a jedna z nejvýznamnějších postav českého národního obrození. Narodila se jako Barbora Panklová v rodině panského kočího a její původ je dodnes předmětem spekulací. Vzdělání získala pouze základní, ale díky své inteligenci a zájmu o literaturu se sama vzdělávala. V 17 letech byla provdána za úředníka Josefa Němce, jehož politické názory vedly k častému překládání rodiny po Čechách a Moravě. Manželství bylo nešťastné, ale Němec ji podporoval v literární činnosti. Božena Němcová se věnovala sbírání a úpravě lidových pohádek, ale nejvíce ji proslavil román Babička (1855), inspirovaný jejím dětstvím. Vedle pohádek a povídek psala i vlastenecké články a cestopisy. Její život byl poznamenán chudobou a nemocemi, zemřela v bídě v pouhých 41 letech. Přesto její dílo ovlivnilo celou generaci českých spisovatelů a dodnes patří k základům české literatury.
