Kubrick o Kubrickovi

O fil­mo­gra­fii Stanleyho Kubricka byly popsá­ny sto­hy papí­ru a nato­če­na řada doku­men­tů, sám gigant svě­to­vé kine­ma­to­gra­fie však během své kari­é­ry mno­ho roz­ho­vo­rů nepo­sky­tl. Výsledkem uni­kát­ní­ho pří­stu­pu, kte­rý Kubrick opa­ko­va­ně umož­nil význač­né­mu fran­couz­ské­mu kri­ti­ko­vi Michelu Cimentovi, byly hodi­ny audi­o­na­hrá­vek s inter­view, jež tvo­ří základ Monroova ori­gi­nál­ní­ho por­trétu tvůr­ce fil­mů jako 2001: Vesmírná ody­sea, Mechanický pome­ranč nebo Olověná ves...ta.......

Stejně jako loň­ský rok Helena Třeštíková vytvo­ři­la por­trét o Miloši Formanovi Forman vs. Forman, letos fran­couz Gregory Monro vytvo­řil por­trét o Stanley Kubrickovi zva­ný Kubrick o Kubrickovi. A zatím­co co u Forman vs. Forman se dalo říct, že film vlast­ně o nej­slav­něj­ším čes­kém reži­sé­ro­vi neřekl téměř nic nové­ho a byl jen sluš­nou poctou jeho odka­zu, u Kubricka o Kubrickovi pla­tí, že díky uza­vře­nos­ti Stanleyho Kubricka a fak­tu, že sku­teč­ně roz­ho­vo­ry posky­to­val mini­mál­ně a odmí­tal své fil­my boha­tě roze­bí­rat krom roz­ho­vo­rů prá­vě s Michelem Cimentem je ten­to por­trét roz­hod­ně zají­ma­věj­ší a se vší úctou k Třeštíkové i lépe zpra­co­va­ný.

Kubrickovi o Kubrickovi před­sta­vu­je Stanleyho Kubricka tak jak ho má vět­ši­na fil­mo­vých fanouš­ků zaška­tul­ko­va­né­ho. Jako totál­ní per­fek­ci­o­nis­tu u kte­ré­ho se natá­če­ní jeho fil­mů nevle­če kvů­li jeho neschop­nos­ti ale prá­vě díky jeho per­fek­ci­o­nis­tic­ké pova­ze a sna­ze aby byl film co nej­lep­ší. Během pou­ži­tých roz­ho­vo­rů s Cimentem jinak nedo­jde na dis­ku­ze tře­ba o Lolitě nebo Zabíjení, jinak je ale ve své dél­ce (u někte­rých strá­ví čas více, u někte­rých méně) scho­pen zre­kon­stru­o­vat téměř všech­ny Kubrickovy fil­my a s ním spo­je­ný Kubrickův drob­ný roz­bor. Kubrick své fil­my nerad roze­bí­ral, s Cimentem přes­to nad nimi vede oprav­du zají­ma­vou dis­ku­zi při kte­rém dojde i na Kubrickův osob­ní pohled na svět, poli­ti­ku nebo lid­skost. Každý Kubrickův film měl svou hloub­ku a do kaž­dé­ho se mis­tr poku­sil dát kus sebe. Kubrick při svém vyprá­vě­ní jinak obsto­jí nejen jako vyni­ka­jí­cí fil­mař ale také jako zají­ma­vý a sku­teč­ně inte­li­gent­ní člo­věk, kte­rý by se zce­la jis­tě uplat­nil i jin­de.

Film pro­be­re i Kubrickovi začát­ky jako foto­gra­fa a fak­tem, že se teh­dy ješ­tě musel nějak smí­řit s nátla­kem redak­to­ra a dělat fot­ky na člán­ky, kte­rý­mi opo­vr­ho­val. Krátce se zmí­ní o svých prv­ních krát­kých doku­men­tár­ních fil­mech a tak troš­ku dojde i na sebe kri­ti­zo­vá­ní za svůj celo­ve­čer­ní debut Strach a tou­ha. Kubrick si už tímhle počá­teč­ním vyprá­vě­ním doká­že poslu­cha­če zís­kat a je hod­ně snad­né při­jít tomuhle doku­men­tu na chuť, pro­to­že tady oprav­du poslou­chá pro­mlu­vy muže, kte­rý jas­ně věděl co chce a stal se sám svým pánem. Jeho per­fek­ci­o­ni­zmus pocho­pi­tel­ně nese­dl všem a skrz archiv­ní roz­ho­vo­ry si postě­žu­je tře­ba tako­vý Sterling Hayden. Objeví se tu ale tře­ba také archiv­ní zázna­my Malcoma McDowella, Jacka Nicholsona nebo Toma Cruise, kte­ří sice upo­zor­ňu­jí na Kubrickův per­fek­ci­o­ni­zmus, ve finá­le ho ale pře­ce chvá­lí a pře­de­vším Cruiseova pře­vy­prá­vě­ná emoč­ní reak­ce na smrt Kubricka je sku­teč­ně sil­ná a uka­zu­je to, že mezi herec­kou hvězdou a Kubrickem vzni­kl během výro­by Kubrickova posled­ní­ho fil­mu Eyes Wide Shut vzá­jem­ný pra­cov­ní respekt.

Měl tro­chu pro­blém s chro­no­lo­gic­kým pře­vy­pra­vo­vá­ním Kubrickovy kari­é­ry, pro­to­že namís­to toho aby se zača­lo s pra­cí foto­gra­fa a kon­či­lo s Eyes Wide Shut film začne foto­gra­fo­vá­ním, doku­men­tár­ní­mi sním­ky a režij­ním debu­tem, vzá­pě­tí ale začne pře­ska­ko­vat od Barryho Lyndona (1975) přes Olověnou ves­tu (1985) po Dr. Divnolásku (1964) a je tro­chu zvlášt­ní dra­ma­tur­gic­ké roz­hod­nu­tí. Nevím jak tyto roz­ho­vo­ry s Kubrickem pro­bí­ha­li, kdy­bych si ale měl tip­nout tak Ciment mohl pře­ska­ko­vat a Monro mohl takhle pone­chat i dra­ma­tur­gic­kou kon­cep­ci. Mnohem sro­zu­mi­tel­něj­ší by ale bylo oprav­du chro­no­lo­gic­ké vyprá­vě­ní od prá­ce foto­gra­fa po Eyes Wide Shut, přes­ně­ji od bodu A do bodu Z. Zároveň se ale též musí oce­nit, že film vůbec neře­ší už dáv­no legen­dár­ní spor mezi Stephenem Kingem a Kubrickem co se týče zpra­co­vá­ní Osvícení (i když je mož­né, že Ciment tohle téma v samot­ných roz­ho­vo­rech vyne­chal i přes­to, že Kubrick v roz­ho­vo­rech s Cimentem samot­nou před­lo­hu pochvá­lí) nebo se jen lehce dotkne kau­zy ohled­ně toho jak Mechanický pome­ranč údaj­ně pro­pa­go­val nási­lí a byl ve Velké Británii zaká­zán mezi lety 1973-2000. Tohle téma ve finá­le jen roze­be­re skrz archiv­ní roz­ho­vor Malcolm McDowell, Kubrick ale pře­ce jen pro­mlu­ví o svém názo­ru k nási­lí a o tom jak jsou jeho fil­my rea­lis­tic­ké a vyvra­ce­jí dle něj jas­ný omyl, že člo­věk je uvnitř dob­rý.

Jen vel­mi lehce se film dotkne Kubrickova sou­kro­mé­ho živo­ta a pad­ne jen, že žil v Británii se svou rodi­nou, své fil­my vět­ši­nou neto­čil pří­liš dale­ko (sek­ven­ce v Olověné ves­tě točil v opuš­tě­né továr­ně) a nezvykle se jeho fil­my stří­ha­li u něj doma v jeho men­ším stu­diu. Tenhle film ale není o Kubrickově sou­kro­mí nýbrž o jeho fil­mo­vé kari­é­ře a v téhle for­mě jde o oprav­du pove­de­nou poctu na kte­ré jde poznat, že má samot­ný Monro k tomuhle vel­ké­mu uměl­ci úctu a zma­po­val tyhle zají­ma­vé roz­ho­vo­ry v Kubrickovi o Kubrickovi co nej­lé­pe to šlo. S Kubrickem se nemu­sí­te zto­tož­nit ani auto­ma­tic­ky obdi­vo­vat jeho fil­my, jeho tvůr­čí talent se ale pros­tě neza­pře a prá­vem pat­ří (a bude pat­řit) mezi nej­pa­měti­hod­něj­ší reži­sé­ry všech dob.....

Trailer:

Verdikt: 4 z 5

---

Foto: ARTE France

---