Lesní duch (The Evil Dead)

The Evil Dead je ame­ric­ký nad­při­ro­ze­ný horor z roku 1981, kte­rý napsal a reží­ro­val Sam Raimi (ve svém celo­ve­čer­ním debu­tu). Ve fil­mu hra­jí Bruce Campbell, Ellen Sandweiss, Richard DeManincor, Betsy Baker a Theresa Tilly. Příběh se zamě­řu­je na pět vyso­ko­škol­ských stu­den­tů, kte­ří trá­ví dovo­le­nou v odleh­lé cha­tě v odleh­lé zales­ně­né oblas­ti. Poté, co najdou audio­ka­ze­tu, kte­rá po pře­hrá­ní vypus­tí legii démo­nů a duchů, čty­ři čle­no­vé sku­pi­ny trpí posed­los­tí démo­ny a pátý člen, Ash Williams (Campbell), je nucen pře­žít nápor stá­le krva­věj­ší­ho cha­o­su.

Raimi, pro­du­cent Robert G. Tapert, Campbell a jejich přá­te­lé nato­či­li krát­ký film Within the Woods jako důkaz kon­cep­tu, aby vzbu­di­li zájem poten­ci­ál­ních inves­to­rů, kte­ří zajis­ti­li 90 000 USD pro zahá­je­ní pra­cí na fil­mu The Evil Dead. Hlavní natá­če­ní pro­bí­ha­lo v odleh­lé cha­tě v Morristownu v Tennessee, v nároč­ném natá­če­cím pro­ce­su, kte­rý se uká­zal být pro her­ce a štáb vel­mi nepo­ho­dl­ný; roz­sáh­lé pro­te­tic­ké mas­kér­ské efek­ty a stop-motion ani­ma­ce fil­mu vytvo­řil výtvar­ník Tom Sullivan. Dokončený film zau­jal pro­du­cen­ta Irvina Shapira, kte­rý jej pomohl pro­mít­nout na fil­mo­vém fes­ti­va­lu v Cannes v roce 1982. Autor horo­rů Stephen King film nad­še­ně recen­zo­val, což ved­lo k tomu, že dis­tri­buč­ní prá­va zís­ka­la spo­leč­nost New Line Cinema.

The Evil Dead vydě­lal ve Spojených stá­tech 2,4 mili­o­nu dola­rů a celo­svě­to­vě mezi 2,7 a 29,4 mili­o­nu dola­rů. Počáteční i poz­děj­ší kri­tic­ké ohla­sy byly veskr­ze pozi­tiv­ní; v letech od své­ho uve­de­ní si film zís­kal pověst jed­no­ho z nej­vý­znam­něj­ších kul­tov­ních fil­mů, kte­rý je cito­ván mezi nej­lep­ší­mi horo­ry všech dob a jed­ním z nej­ú­spěš­něj­ších nezá­vis­lých fil­mů. Odstartoval kari­é­ru Raimiho, Taperta a Campbella, kte­ří spo­lu nadá­le spo­lu­pra­co­va­li na něko­li­ka fil­mech, napří­klad na Raimiho tri­lo­gii Spider-Man.

The Evil Dead dal vznik­nout medi­ál­ní fran­ší­ze, počí­na­je dvě­ma přímý­mi pokra­čo­vá­ní­mi napsa­ný­mi a reží­ro­va­ný­mi Raimim, Evil Dead II (1987) a Armáda tem­not (1992), čtvr­tým fil­mem Evil Dead (2013), kte­rý slou­ží jako mír­ný restart a pokra­čo­vá­ní, nava­zu­jí­cím tele­viz­ním seri­á­lem Ash vs Evil Dead, kte­rý se vysí­lal v letech 2015 až 2018, a při­pra­vo­va­ným pátým fil­mem Evil Dead Rise (2023); sou­čás­tí fran­ší­zy jsou také video­hry a komiksy. Hlavní hrdi­na fil­mu Ash Williams je také pova­žo­ván za kul­tur­ní iko­nu.

Děj

Pět stu­den­tů Michiganské stát­ní uni­ver­zi­ty - Ash Williams, jeho pří­tel­ky­ně Linda, jeho sest­ra Cheryl, jejich kama­rád Scott a Scottova pří­tel­ky­ně Shelly - trá­ví dovo­le­nou na odleh­lé cha­tě na ven­ko­vě v Tennessee. Když se blí­ží k cha­tě, sku­pi­na si všim­ne, že se hou­pač­ka na veran­dě sama pohy­bu­je, ale náh­le se zasta­ví, když Scott vez­me za kli­ku. Zatímco Cheryl kres­lí obrá­zek hodin, hodi­ny se zasta­ví a ona sly­ší sla­bý démo­nic­ký hlas, kte­rý jí říká, aby se „k nám při­da­la“. Její ruka je posed­lá, zbled­ne a nakres­lí obrá­zek kni­hy s démo­nic­kým obli­če­jem na obál­ce. Ačkoli je otře­se­ná, o inci­den­tu se nezmí­ní.

Když se během veče­ře ote­vřou pada­cí dve­ře do skle­pa, Shelly, Linda a Cheryl zůsta­nou naho­ře, zatím­co Ash a Scott sklep pro­zkou­má­va­jí. Najdou Naturom Demonto, sumer­skou ver­zi egypt­ské Knihy mrtvých, spo­lu s mag­ne­to­fo­nem arche­o­lo­ga Raymonda Knowbyho a odne­sou před­mě­ty naho­ru. Scott pře­hra­je kaze­tu se zaklí­nadly, kte­rá vzkří­sí démo­nic­kou bytost. Cheryl kři­čí na Scotta, aby mag­ne­to­fon vypnul, a větev stro­mu roz­bi­je jed­no z oken cha­ty. Později večer se roz­ru­še­ná Cheryl vydá do lesa pro­zkou­mat podiv­né zvu­ky, kde ji napad­nou a zná­sil­ní démo­nic­ky posed­lé stro­my. Když se jí poda­ří utéct a vrá­tí se do cha­ty pohmož­dě­ná a zmu­če­ná, Ash sou­hla­sí, že ji odve­ze zpět do měs­ta, jen aby zjis­til, že most ke sru­bu byl zni­čen. Cheryl zpa­ni­ka­ří, když si uvě­do­mí, že jsou nyní v pas­ti a démo­nic­ká enti­ta je nene­chá ode­jít. V cha­tě si Ash poslech­ne dal­ší nahráv­ku a dozví se, že jedi­ný způ­sob, jak enti­tu zabít, je roz­čtvr­tit posed­lé­ho hos­ti­te­le. Zatímco Linda a Shelly hra­jí piky, Cheryl správ­ně vyklá­dá kar­ty, aniž by se na ně podí­va­la, pod­leh­ne enti­tě a levi­tu­je. Chraplavým démo­nic­kým hla­sem se doža­du­je vysvět­le­ní, proč ji ruši­li ze spán­ku, a vyhro­žu­je, že všech­ny zabi­je. Bodne Lindu tuž­kou do kot­ní­ku a Ashe hodí do poli­ce. Scott sra­zí Cheryl do skle­pa a zamkne ji uvnitř.

Všichni se háda­jí, co mají dělat. Poté, co Shelly po spat­ře­ní Cheryliny démo­nic­ké pro­mě­ny pro­pad­ne para­no­ie, uleh­ne ve svém poko­ji, ale je při­ta­ho­vá­na pohle­dem z okna, kde se do ní vří­tí démon, napad­ne ji a pro­mě­ní ji v Deadita. Napadne Scotta, než ji hodí do krbu, pod­říz­ne jí zápěs­tí a pak ji pro­bod­ne sumer­skou dýkou do zad, čímž ji zřej­mě zabi­je. Když zno­vu oži­je, Scott ji roz­čtvr­tí seke­rou. Ash a Scott pak její ostat­ky pohřbí. Scott, otře­se­ný tím­to zážit­kem, se roz­hod­ne ode­jít, aby našel ces­tu zpět do měs­ta. Krátce nato se vra­cí, smr­tel­ně zra­ně­ný od posed­lých stro­mů, a umí­rá, zatím­co varu­je Ashe, že je stro­my nene­cha­jí unik­nout živé. Když Ash zkon­t­ro­lu­je Lindu, s hrů­zou zjis­tí, že je posed­lá. Napadne ho, ale on ji pro­bod­ne sumer­skou dýkou. Nechce ji roz­čtvr­tit, a tak ji radě­ji pohřbí. Ona oži­je a zaú­to­čí na něj, čímž ho donu­tí setnout jí hla­vu lopa­tou. Její bez­hla­vé tělo mu krvá­cí na obli­čej, když se ho sna­ží zná­sil­nit. Podaří se mu utéct, když Linda umí­rá, a pak se stáh­ne zpět do cha­ty.

Zpět uvnitř Ash zjis­tí, že Cheryl utek­la ze skle­pa. Cheryl Ashovi unik­ne a poku­sí se ho uškr­tit. Ash unik­ne z její­ho sevře­ní a pak stře­lí Cheryl do čelis­ti. Když Ash zaba­ri­ká­du­je dve­ře, Scott se pro­mě­ní v Deadita. Scott zaú­to­čí na Ashe a nechtě­ně sra­zí Naturom Demonto poblíž krbu. Ash vydloub­ne Scottovi oči a vytrh­ne mu větev ze žalud­ku, čímž mu způ­so­bí vykr­vá­ce­ní a pád na zem. Cheryl pro­ra­zí pada­cí dve­ře a sra­zí Ashe na zem. Zatímco Scott a Cheryl pokra­ču­jí v úto­ku na Ashe na zemi, Ash popad­ne Naturom Demonto a hodí ho do krbu. Zatímco kni­ha hoří, Deadité ztuh­nou na mís­tě a pak se začnou rych­le roz­klá­dat. Z obou mrt­vol vyra­zí vel­ké pří­věs­ky a pokry­jí Ashe krví. Těla Scotta a Cheryl se poté zce­la roz­lo­ží. Rozednívá se a Ash se vypo­tá­cí ven.

Když Ash odchá­zí od cha­ty, nevi­di­tel­ný démon se rych­le pohy­bu­je lesem, vpad­ne do cha­ty a napad­ne ho, zatím­co on kři­čí hrů­zou.

Obsazení

-Bruce Campbell jako Ash Williams

-Ellen Sandweiss jako Cheryl Williamsová

-Richard DeManincor (jako Hal Delrich) jako Scott

-Betsy Baker jako Linda

-Theresa Tilly (jako Sarah York) jako Shelly

Nezastoupeni

-Sam Raimi jako míst­ní rybář a hlas Evil Dead

-Robert G. Tapert jako Místní rybář

-Bob Dorian jako hlas pro­fe­so­ra Knowbyho

Produkce

Pozadí a psaní

Sam Raimi a Bruce Campbell spo­lu vyrůs­ta­li a byli přá­te­li od útlé­ho věku. Dvojice spo­lu nato­či­la něko­lik níz­ko­roz­počto­vých fil­mo­vých pro­jek­tů na for­má­tu Super 8 mm. Několik z nich byly kome­die, včet­ně fil­mů Clockwork a To je vraž­da! Natáčení napí­na­vé scé­ny ve fil­mu To je vraž­da! je inspi­ro­va­lo k tomu, aby se při­blí­ži­li kari­é­ře v horo­ro­vém žán­ru; po prů­zku­mu horo­ro­vých fil­mů v drive-in kinech se Raimi roz­ho­dl reží­ro­vat horor, při­čemž se roz­ho­dl nato­čit zku­šeb­ní krát­ký film - reži­sé­rem popi­so­va­ný jako „pro­to­typ“ -, kte­rý by při­tá­hl zájem finanč­ní­ků, a zís­ka­né pro­střed­ky pou­žít k nato­če­ní celo­ve­čer­ní­ho pro­jek­tu. Krátký film, kte­rý Raimi vytvo­řil, se jme­no­val Within the Woods (V lese) a byl nato­čen za 1600 dola­rů. Pro film The Evil Dead Raimi potře­bo­val přes 100 000 dola­rů.

Aby zís­kal pro­střed­ky na výro­bu fil­mu, oslo­vil Raimi Phila Gillise, práv­ní­ka jed­no­ho ze svých přá­tel. Raimi mu uká­zal Within the Woods, a přes­to­že Gillis nebyl krát­kým fil­mem nad­šen, nabí­dl Raimimu práv­ní radu, jak pro­du­ko­vat The Evil Dead. S jeho radou v hla­vě Raimi požá­dal řadu lidí o pří­spě­vek, a nako­nec někte­ré dokon­ce „vyžeb­ral“. Campbell musel požá­dat něko­lik čle­nů své rodi­ny a Raimi se ptal kaž­dé­ho jed­not­liv­ce, o kte­rém si mys­lel, že by mohl mít zájem. Nakonec vybral dosta­tek peněz na výro­bu celo­ve­čer­ní­ho fil­mu, i když ne celou část­ku, kte­rou původ­ně chtěl. Raimi uve­dl, že film stál 375 000 dola­rů.

Když měli dosta­tek peněz na výro­bu fil­mu, Raimi a Campbell se pus­ti­li do natá­če­ní fil­mu, kte­rý teh­dy nesl název Kniha mrtvých, což byl název inspi­ro­va­ný Raimiho zájmem o belet­rii H. P. Lovecrafta. Film měl být rema­kem fil­mu Na samo­tě u lesa, s vyš­ší­mi pro­dukč­ní­mi hod­no­ta­mi a celo­ve­čer­ní sto­pá­ží. Raimimu bylo těs­ně před začát­kem natá­če­ní dva­cet let a pro­jekt pova­žo­val za svůj „pře­cho­do­vý ritu­ál“.

Předprodukce a obsazení

Raimi požá­dal o pomoc a asi­s­ten­ci při natá­če­ní Evil Dead něko­lik svých přá­tel a dří­věj­ších spo­lu­pra­cov­ní­ků. Campbell se nabí­dl, že bude film pro­du­ko­vat spo­lu s Tapertem, a násled­ně byl obsa­zen do role Ashe Williamse, hlav­ní posta­vy, pro­to­že díky svým pro­du­cent­ským povin­nos­tem byl jedi­ným her­cem, kte­rý byl ocho­ten zůstat po celou dobu pro­duk­ce. Aby Raimi zís­kal pro pro­jekt dal­ší her­ce, podal si inze­rát do novin The Detroit News. Jednou z here­ček, kte­ré odpo­vě­dě­ly, byla Betsy Bakerová a obsa­ze­na byla také Ellen Sandweissová, kte­rá se obje­vi­la ve fil­mu Within the Woods. Štáb se sklá­dal téměř výhrad­ně z Raimiho a Campbellových přá­tel a rodi­ny. Speciální mas­kér pro Within the Woods, Tom Sullivan, byl při­brán ke slo­že­ní efek­tů poté, co vyjá­d­řil pozi­tiv­ní reak­ci na spo­lu­prá­ci s Raimim. Pomohl vytvo­řit mno­ho efek­tů z pěno­vé­ho late­xu a umě­lé krve ve fil­mu a k tra­dič­ní­mu slo­že­ní umě­lé krve z kuku­řič­né­ho siru­pu a potra­vi­nář­ské­ho bar­vi­va při­dal jako dal­ší pří­sa­du kávu.

Bez jaké­ko­liv for­mál­ní pomo­ci od lokač­ních skau­tů si muse­li her­ci najít mís­ta natá­če­ní sami. Štáb se původ­ně pokou­šel natá­čet film v Raimiho rod­ném měs­tě Royal Oak v Michiganu, ale mís­to toho si vybral Morristown v Tennessee, pro­to­že to byl jedi­ný stát, kte­rý pro­je­vil nad­še­ní pro pro­jekt. Štáb rych­le našel odlehlou cha­tu vzdá­le­nou něko­lik mil od jakých­ko­li jiných budov. Během před­pro­duk­ce muse­lo na cha­tě byd­let 13 čle­nů štá­bu, což ved­lo k tomu, že něko­lik lidí spa­lo v jed­né míst­nos­ti. Životní pod­mín­ky byly noto­ric­ky zná­mé a mezi čle­ny štá­bu došlo k něko­li­ka hád­kám.

Steve Frankel byl jedi­ným tesa­řem na pla­ce, což z něj čini­lo jedi­né­ho auto­ra výtvar­né režie. Pro exte­ri­é­ro­vé zábě­ry musel Frankel vyro­bit něko­lik slo­ži­tých rekvi­zit pomo­cí kotou­čo­vé pily. Jinak cha­ta vět­ši­nou zůsta­la tak, jak byla nale­ze­na během natá­če­ní. Chata nemě­la vodo­vod, ale byly do ní zave­de­ny tele­fon­ní lin­ky.

Hlavní natáčení

Film byl nato­čen na 16mm fil­mo­vý pás Kodak s vypůj­če­nou kame­rou. Díky nezku­še­né­mu štá­bu se natá­če­ní sta­lo „kome­dií plnou chyb“. Hned prv­ní den natá­če­ní vedl k tomu, že se během scé­ny natá­če­né na mos­tě ztra­ti­li v lese. Několik čle­nů štá­bu se během natá­če­ní zra­ni­lo a vzhle­dem k odleh­los­ti cha­ty bylo obtíž­né zajis­tit lékař­skou pomoc. Jedním z obzvláš­tě hrůz­ných momen­tů při natá­če­ní bylo strh­nu­tí řas Bakerové při sun­dá­vá­ní mas­ky z obli­če­je. Kvůli níz­ké­mu roz­počtu muse­ly být her­cům nasa­ze­ny kon­takt­ní čoč­ky sil­né jako sklo, aby bylo dosa­že­no efek­tu „démo­nic­kých očí“. Aplikace čoček trva­la 10 minut a bylo mož­né je nechat nasa­ze­né jen asi 15 minut, pro­to­že oči s nimi nemoh­ly „dýchat“. Campbell poz­dě­ji pozna­me­nal, že aby dosáh­li efek­tu nasa­ze­ní těch­to čoček, muse­li si na oči nasa­dit „Tupperware“.

Raimi si vyvi­nul smy­sl pro mizanscé­nu a rych­le při­chá­zel s nápa­dy na scé­ny. Nakreslil něko­lik hrubých ilu­stra­cí, kte­ré mu pomá­ha­ly roz­čle­nit prů­běh scén. Štáb byl pře­kva­pen, když Raimi začal při zábě­rech pou­ží­vat holand­ské úhly, aby během scén budo­val atmo­sfé­ru. Aby bylo mož­né při­způ­so­bit se Raimiho sty­lu režie, muse­lo být posta­ve­no něko­lik slo­ži­tých níz­ko­roz­počto­vých plo­šin, pro­to­že štáb si nemohl dovo­lit kame­ro­vý vozík. Jeden z nich zahr­no­val „vas-o-cam“, kte­rý spo­čí­val v upev­ně­ní kame­ry, jež se posou­va­la po dlou­hých dře­vě­ných plo­ši­nách, aby se vytvo­řil ply­nu­lej­ší pocit pohy­bu.

Kamerový trik, kte­rý se pou­ží­val k lev­né­mu napo­do­be­ní Steadicamu, byla „tře­sou­cí se kame­ra“, kte­rá spo­čí­va­la v upev­ně­ní kame­ry na kus dře­va a v tom, že dva kame­ra­ma­ni sprin­to­va­li po baži­ně. Během scén, v nichž nevi­di­tel­ná síla v lese sle­du­je posta­vy, musel Raimi běhat po lese s pro­vi­zor­ním zaří­ze­ním a pře­ska­ko­vat klá­dy a kame­ny. To se čas­to uká­za­lo jako obtíž­né kvů­li mlze v baži­ně. Závěrečná scé­na fil­mu se natá­če­la s kame­rou při­pev­ně­nou na kole, při­čemž se rych­le pro­jíž­dě­lo cha­tou, aby vzni­kl ply­nu­lý dlou­hý záběr.

Raimi byl v mlá­dí vel­kým fanouš­kem fil­mu The Three Stooges, což ho inspi­ro­va­lo k pou­ži­tí „faleš­ných šemí­ků“ při natá­če­ní. V kaž­dé scé­ně, kte­rá vyža­do­va­la záběr posta­vy v poza­dí, pou­žil jiné­ho her­ce jako náhra­du, pokud byl původ­ní herec zane­prázd­něn. Při detail­ním zábě­ru, v němž Richard DeManicor ote­ví­rá rukou závěs, pou­žil Raimi ve scé­ně svou vlast­ní ruku, pro­to­že to bylo poho­dl­něj­ší. Jeho bra­tr Ted Raimi byl v mno­ha scé­nách pou­žit jako „faleš­ný Shemp“, když byl původ­ní herec zane­prázd­něn nebo zane­prázd­něn.

Raimi rád „mučil“ své her­ce. Raimi věřil, že aby zachy­til bolest a hněv svých her­ců, musí je občas tro­chu týrat, a říkal, že „kdy­by všich­ni pro­ží­va­li extrém­ní bolest a utr­pe­ní, pro­mít­lo by se to do horo­ru“. Producent Robert Tapert s Raimim sou­hla­sil a pozna­me­nal, že se mu „líbí, když herec krvá­cí“. Při natá­če­ní scé­ny s Campbellem běží­cím z kop­ce Campbell zako­pl a pora­nil si nohu. Raimi se bavil tím, že Campbellovi do zra­ně­ní šťou­chal klac­kem, kte­rý našel v lese. Kvůli vel­ké­mu množ­ství krve ve fil­mu štáb vyro­bil galo­ny faleš­né krve s kuku­řič­ným siru­pem Karo. Campbellovi trva­lo hodi­ny, než ze sebe lep­ka­vou hmo­tu odstra­nil. Několik her­ců bylo během natá­če­ní nechtě­ně pobo­dá­no nebo vrže­no do před­mě­tů. Během něko­li­ka posled­ních dnů na pla­ce byly pod­mín­ky tak extrém­ní, že štáb začal pálit náby­tek, aby se zahřál. Protože v té době bylo tře­ba natá­čet pou­ze exte­ri­é­ro­vé zábě­ry, spá­li­li téměř kaž­dý kus nábyt­ku, kte­rý jim zbyl. Několik her­ců se něko­lik dní nespr­cho­va­lo a kvů­li mra­zi­vým pod­mín­kám se něko­lik z nich nachla­di­lo a one­moc­ně­lo jiný­mi cho­ro­ba­mi. Campbell poz­dě­ji popsal natá­če­ní jako téměř „dva­náct týd­nů bez­útěš­né­ho cvi­če­ní v agó­nii“, i když při­pus­til, že se při natá­če­ní doká­zal bavit. Dne 23. led­na 1980 bylo natá­če­ní ukon­če­no a téměř všich­ni čle­no­vé štá­bu se vrá­ti­li domů, při­čemž Campbell zůstal s Raimim. Při pro­hlí­že­ní nato­če­né­ho mate­ri­á­lu Raimi zjis­til, že je tře­ba dopl­nit chy­bě­jí­cí zábě­ry něko­li­ka dotáč­ka­mi. Následovaly čty­ři dny opa­ko­va­né­ho natá­če­ní, aby byl film dokon­čen. V závě­reč­ném momen­tu na Campbella ve skle­pě střík­ly „vnitř­nos­ti pří­še­ry“.

Shrnuje-li Campbell po dese­ti­le­tích celou pro­duk­ci, pozna­me­nal: „Je to níz­ko­roz­počto­vé, má to hrubé hra­ny,“ ale i tak „jsou v tom fil­mu čás­ti, kte­ré jsou vizu­ál­ně ohro­mu­jí­cí.“

Střih

Po roz­sáh­lém natá­če­ní měl Raimi „horu mate­ri­á­lu“, kte­rou musel dát dohro­ma­dy. Pro střih fil­mu si vybral det­ro­it­ské stři­hač­ské sdru­že­ní, kde se sezná­mil s Ednou Paulovou. Paulovým asi­s­ten­tem byl Joel Coen z brat­ří Coenů, kte­rý pomá­hal se stři­hem fil­mu. Paul sestří­hal vět­ši­nu fil­mu, ačko­li Coen sestří­hal sek­ven­ci s kůl­nou. Coenové se inspi­ro­va­li Raimiho fil­mem Na samo­tě u lesa a líbi­la se jim myš­len­ka nato­čit pro­to­typ fil­mu, kte­rý by pomohl vzbu­dit zájem inves­to­rů. Joel ten­to kon­cept vyu­žil a pomohl nato­čit Blood Simple se svým bra­t­rem Ethanem a s Raimim se spřá­te­li­li po pro­ce­su stři­hu.

První sestřih fil­mu trval při­bliž­ně 117 minut, což Campbell ozna­čil za půso­bi­vý úspěch vzhle­dem k 65minutové dél­ce scé­ná­ře. Vystřižené scé­ny se měly sou­stře­dit na nářky hlav­ní­ho hrdi­ny, kte­rý nemohl zachrá­nit obě­ti před smr­tí, ale byly sestří­há­ny tak, aby film nebyl tak „ponu­rý a depre­siv­ní“ a aby měl lépe pro­dej­ných 85 minut. Raimiho inspi­ro­va­la sku­teč­nost, že Brian De Palma ve stej­ném zvu­ko­vém zaří­ze­ní stří­hal svůj vlast­ní film Blow Out s Johnem Travoltou. Jedním z nej­slo­ži­těj­ších momen­tů při stři­hu byla stop-motion ani­mo­va­ná sek­ven­ce, v níž se „roz­té­ka­jí“ mrt­vo­ly, jejíž správ­né sestří­há­ní zabra­lo hodi­ny. Film měl uni­kát­ní zvu­ky, kte­ré vyža­do­va­ly roz­sáh­lé nahrá­vá­ní ze stra­ny štá­bu. Několik zvu­ků se během natá­če­ní nepo­da­ři­lo správ­ně nahrát, což zna­me­na­lo, že se efek­ty muse­ly ve střiž­nách pře­dě­lat. Mrtvá kuřa­ta byla pro­bo­dá­vá­na, aby se napo­do­bi­ly zvu­ky zoha­ve­né­ho masa, a Campbell musel něko­lik hodin kři­čet do mik­ro­fo­nu.

Podobně jako Within the Woods musel být The Evil Dead zvět­šen na 35mm for­mát, kte­rý byl teh­dy prů­mys­lo­vým stan­dar­dem, aby se mohl hrát v kinech. Díky rela­tiv­ně vyso­ké­mu roz­počtu to byl u Evil Dead mno­hem jed­no­duš­ší pro­ces než u krát­ké­ho fil­mu.

Propagace a distribuční práva

Když byl film dokon­čen, Raimi a štáb se roz­hod­li osla­vit ho „vel­kou pre­mi­é­rou“. Rozhodli se film pro­mí­tat v det­ro­it­ském Redfordově diva­dle, kte­ré Campbell v dět­ství čas­to navště­vo­val. Raimi se roz­ho­dl uspo­řá­dat co nejdi­va­del­něj­ší pre­mi­é­ru, pou­žil vlast­ní vstu­pen­ky a větr­né dráhy umís­tě­né v diva­dle a pro navo­ze­ní atmo­sfé­ry objed­nal před diva­dlem sanit­ky. Nastavení pre­mi­é­ry bylo inspi­ro­vá­no horo­ro­vým reži­sé­rem Williamem Castlem, kte­rý se čas­to pokou­šel vydě­sit své divá­ky pomo­cí tri­ků. Návštěvnost pre­mi­é­ry před­či­la oče­ká­vá­ní her­ců, při­šlo na ni tisíc divá­ků. Diváci na pre­mi­é­ru rea­go­va­li nad­še­ně, což ved­lo Raimiho k nápa­du „objíž­dět“ film a budo­vat kolem něj hum­buk.

Raimi pro­mí­tal film kaž­dé­mu, kdo byl ocho­ten ho zhléd­nout, a domlou­val si schůz­ky s dis­tri­buč­ní­mi agen­ty a vše­mi, kdo měli zku­še­nos­ti z fil­mo­vé­ho prů­mys­lu. Nakonec Raimi nara­zil na Irvina Shapira, muže, kte­rý byl zod­po­věd­ný za dis­tri­buci fil­mu George A. Romera Noc oživlých mrt­vol a dal­ších slav­ných horo­rů. Po prv­ním zhléd­nu­tí fil­mu zažer­to­val, že to sice „není Gone with the Wind“, ale že má komerč­ní poten­ci­ál, a pro­je­vil zájem o jeho dis­tri­buci. Byl to jeho nápad nepo­u­žít teh­dej­ší název Book of the Dead (Kniha mrtvých), pro­to­že pod­le něj film vyzní­val nud­ně. Raimi zva­žo­val něko­lik nápa­dů a nako­nec se roz­ho­dl pro The Evil Dead, kte­rý pova­žo­val za „nejmé­ně nej­hor­ší“ název. Shapiro také dopo­ru­čil dis­tri­bu­o­vat film po celém svě­tě, aby zís­kal vět­ší pří­jmy, ačko­li to vyža­do­va­lo dal­ší finanč­ní inves­ti­ce ze stra­ny Raimiho, kte­ré­mu se poda­ři­lo dát dohro­ma­dy to málo peněz, co měl.

Shapiro byl zakla­da­te­lem fil­mo­vé­ho fes­ti­va­lu v Cannes a umož­nil Raimimu pro­mí­tat film na fes­ti­va­lu v roce 1982 mimo sou­těž. Jeho pro­mí­tá­ní byl pří­to­men Stephen King, kte­rý film nad­še­ně ohod­no­til. Deník USA Today vydal člá­nek o Kingových oblí­be­ných horo­rech; autor uve­dl Evil Dead jako svůj pátý nej­ob­lí­be­něj­ší film toho­to žán­ru. Film Kinga sil­ně zasá­hl, což komen­to­val slo­vy, že při sle­do­vá­ní fil­mu v Cannes „regis­tro­val věci, kte­ré [nikdy před­tím] ve fil­mu nevi­děl“. Stal se jed­ním z nej­vět­ších pod­po­ro­va­te­lů fil­mu během počá­teč­ních snah o nale­ze­ní dis­tri­bu­to­ra a nako­nec jej ozna­čil za „nejdi­vo­če­ji ori­gi­nál­ní film roku“, což je citát pou­ží­va­ný v pro­pa­gač­ních mate­ri­á­lech fil­mu. Kingovy komen­tá­ře vzbu­di­ly zájem kri­ti­ků, kte­ří by jinak níz­ko­roz­počto­vý thriller prav­dě­po­dob­ně zavrh­li.

Tisk fil­mu při­tá­hl pozor­nost brit­ské­ho fil­mo­vé­ho dis­tri­buč­ní­ho agen­ta Stephena Woolleyho. Ačkoli Woolley pova­žo­val film za vel­ké rizi­ko, roz­ho­dl se, že se ujme jeho uve­de­ní ve Velké Británii. Film byl pro­pa­go­ván pro film s tako­vým roz­poč­tem netra­dič­ním způ­so­bem a dosta­lo se mu mar­ke­tingu srov­na­tel­né­ho s fil­my s vět­ším roz­poč­tem. Ve Velké Británii byly vysta­ve­ny desít­ky pro­pa­gač­ních mate­ri­á­lů, včet­ně pla­ká­tů a trai­le­rů, což je sil­ná pro­pa­ga­ce, kte­rá se u tak níz­ko­roz­počto­vé­ho fil­mu dělá jen zříd­ka. Na Woolleyho udě­lal Raimi, kte­ré­ho ozna­čil za „okouz­lu­jí­cí­ho“, dojem a byl obdi­vo­va­te­lem fil­mu, což ho ved­lo k tomu, že s pro­pa­ga­cí fil­mu ris­ko­val více, než by nor­mál­ně udě­lal.

Fangoria se zača­la fil­mem zabý­vat kon­cem roku 1982 a napsa­la něko­lik člán­ků o dlou­hé his­to­rii výro­by fil­mu. První kri­tic­ké ohla­sy byly v té době vel­mi pozi­tiv­ní a spo­lu se sou­hla­sem Fangorie, Kinga a Shapira vyvo­lal film před svou komerč­ní pre­mi­é­rou úcty­hod­ný zájem. New Line Cinema, jeden z dis­tri­bu­to­rů, kte­rý měl o film zájem, vyjed­nal doho­du o jeho domá­cí dis­tri­buci. Film měl před komerč­ním uve­de­ním něko­lik „před­pre­mi­ér“, včet­ně pro­jek­cí v New Yorku a Detroitu. Diváci na obou pro­jek­cích byli nad­še­ni a o film byl tako­vý zájem, že se plá­no­va­la šir­ší dis­tri­buce. Společnost New Line Cinema vypsa­la Raimimu šek v dosta­teč­né výši, aby vypla­ti­la všech­ny inves­to­ry, a roz­hod­la se film uvést do kin neob­vyk­lým způ­so­bem: sou­čas­ně do kin i na VHS se znač­nou domá­cí pro­pa­ga­cí.

Vydání

Kino

Díky roz­sáh­lé pro­pa­gač­ní kam­pa­ni si film v poklad­nách kin vedl nad oče­ká­vá­ní dob­ře. Počáteční domá­cí trž­by však byly ozna­če­ny za „zkla­má­ní“. Film byl ote­vřen v 15 kinech a během úvod­ní­ho víken­du vydě­lal 108 000 dola­rů. Později se o fil­mu zača­lo mlu­vit a stal se „spí­cím hitem“. Na domá­cím trhu vydě­lal 2 400 000 dola­rů, což je téměř osmi­ná­so­bek výrob­ní­ho roz­počtu. Zdroje se roz­chá­ze­jí v tom, zda v zámo­ří vydě­lal 261 944 dola­rů, což zna­me­ná celo­svě­to­vý výdě­lek 2 661 944 dola­rů, nebo 27 mili­o­nů dola­rů v zámo­ří, což zna­me­ná celo­svě­to­vý výdě­lek 29,4 mili­o­nu dola­rů. Raimi v roce 1990 pro­hlá­sil, že film „si vedl vel­mi dob­ře v zámo­ří a vel­mi špat­ně na domá­cím trhu“ a že jeho inves­to­ři vydě­la­li návrat­nost „asi pěti­ná­so­bek své počá­teč­ní inves­ti­ce“.

Rating

Vydání fil­mu se setka­lo s kon­tro­ver­zí, pro­to­že Raimi nato­čil film tak hrůz­ný, jak jen to bylo mož­né, aniž by se zají­mal o cen­zu­ru nebo se jí obá­val. Spisovatel Bruce Kawin ozna­čil Evil Dead za jeden z nej­zná­měj­ších splat­te­rů své doby, spo­lu s Cannibal Holocaust a I Spit on Your Grave.

Ve Velké Británii byl film před udě­le­ním cer­ti­fi­ká­tu X pro uve­de­ní do kin zkrá­cen o 49 sekund. Tato cen­zu­ro­va­ná ver­ze byla vydá­na i na domá­cím videu; v té době nee­xis­to­val poža­da­vek, aby fil­my muse­ly být pro uve­de­ní na video kla­si­fi­ko­vá­ny. Kampaň pro­cen­zur­ní orga­ni­za­ce NVLA ved­la k tomu, že film byl ozna­čen za „hnus­né video“, a když byl v roce 1984 při­jat zákon o video­zá­zna­mech, byla video­ver­ze sta­že­na z obě­hu. V roce 1990 bylo z již cen­zu­ro­va­né ver­ze vystři­že­no dal­ších 66 sekund a fil­mu byl udě­len cer­ti­fi­kát 18 pro domá­cí video vydá­ní. V roce 2000 byl nesestří­ha­né ver­zi koneč­ně udě­len cer­ti­fi­kát 18 pro kina i domá­cí video.

V USA film zís­kal rating X. Filmy s tím­to ozna­če­ním byly poměr­ně násil­né a zne­po­ko­ji­vé a ten­to rating čas­to drže­ly por­no­gra­fic­ké fil­my. Od té doby byl film pře­hod­no­cen na NC-17 kvů­li „znač­né­mu gra­fic­ké­mu horo­ro­vé­mu nási­lí a krvepro­li­tí“, ačko­li mno­ho nedáv­ných vydá­ní pro domá­cí média bylo vydá­no bez ratingu.

V někte­rých zemích byl a stá­le je film zaká­zán buď v kinech, nebo na videu.

Vydání pro domácí média

První VHS vydá­ní fil­mu The Evil Dead vyda­la spo­leč­nost Thorn EMI v roce 1983 a nástup­nic­ká spo­leč­nost Thorn HBO/Cannon Video poz­dě­ji film pře­ba­li­la. Bývalý part­ner HBO Video, spo­leč­nost Congress Video, kte­rá se vyzna­čo­va­la fil­my s veřej­nou domé­nou, vyda­la svou ver­zi v roce 1989.

V prv­ním týd­nu vydá­ní na videu vydě­lal film ve Velké Británii 100 000 liber. Rychle se stal nej­pro­dá­va­něj­ším video­fil­mem toho týd­ne a poz­dě­ji se stal nej­pro­dá­va­něj­ším video­fil­mem roku ve Velké Británii, když pře­ko­nal i vel­ko­roz­počto­vé horo­ry jako Osvícení. Působivý výkon v Evropě byl při­čí­tán jeho sil­né pro­pa­ga­ci a ote­vře­něj­ší pova­ze evrop­ské­ho pub­li­ka.

Znovuobjevení fil­mu Evil Dead na trhu domá­cí­ho videa při­nes­ly dvě spo­leč­nos­ti, kte­ré v roce 1998 film restau­ro­va­ly z nega­ti­vů a vyda­ly spe­ci­ál­ní edi­ce: Anchor Bay Entertainment na VHS a Elite Entertainment na LaserDisc. Společnost Anchor Bay byla zod­po­věd­ná za prv­ní vydá­ní fil­mu na DVD 19. led­na 1999, spo­lu s Elite vyda­la spe­ci­ál­ní sbě­ra­tel­skou edi­ci DVD 30. břez­na 1999 a mezi sebou Elite a Anchor Bay vyda­ly šest růz­ných DVD ver­zí The Evil Dead, pře­de­vším edi­ci „Book Of The Dead“ z roku 2002, zaba­le­nou v late­xo­vé repli­ce Necronomiconu, kte­rou vyře­zal Tom Sullivan, a tří­dis­ko­vou „Ultimate Edition“ z roku 2007, kte­rá obsa­ho­va­la širo­ko­úhlou a původ­ní full fra­me ver­zi fil­mu. Ve vyso­kém roz­li­še­ní film debu­to­val v roce 2010 na Blu-ray dis­ku.

Lionsgate Films vyda­la 9. říj­na 2018 Blu-ray edi­ci Evil Dead ve 4K Ultra HD roz­li­še­ní.

Recepce

Kritické ohlasy

Po uve­de­ní do kin byly dobo­vé kri­tic­ké ohla­sy vesměs pozi­tiv­ní. Bob Martin, redak­tor časo­pi­su Fangoria, film recen­zo­val ješ­tě před jeho ofi­ci­ál­ní pre­mi­é­rou a pro­hlá­sil, že „by mohl být výjim­kou z obvyk­lé­ho prou­du níz­ko­roz­počto­vých horo­rů“. Na tuto chvá­lu navá­zal i po pre­mi­é­ře fil­mu, když pro­hlá­sil: „Od té doby, co jsem začal redi­go­vat ten­to časo­pis, jsem nevi­děl žád­ný nový film, kte­rý bych mohl našim čte­ná­řům dopo­ru­čit s vět­ší jis­to­tou, že si ho zami­lu­jí, při­jmou ho a budou ho osla­vo­vat jako nový mil­ník v gra­fic­kém horo­ru“. Deník Los Angeles Times ozna­čil film za „oka­mži­tou kla­si­ku“ a pro­hlá­sil ho za „prav­dě­po­dob­ně nej­hro­zi­věj­ší dob­ře nato­če­ný film všech dob“. V recen­zi z roku 1982 pra­cov­ní­ci odbor­né­ho časo­pi­su Variety napsa­li, že film „se uka­zu­je jako ne plus ultra níz­ko­roz­počto­vé­ho gore a šoku­jí­cí­ho efek­tu“, a pozna­me­na­li, že „sil­ná“ a vyna­lé­za­vá kame­ra byla klí­čem k vytvo­ře­ní poci­tu stra­chu.

Britský tisk film hod­no­til pozi­tiv­ně; Kim Newman z Monthly Film Bulletin, Richard Cook z NME a Julian Petley z Film and Filming dali fil­mu během jeho rané­ho uve­de­ní dob­ré recen­ze. Petley a Cook srov­ná­va­li film s jiný­mi sou­čas­ný­mi horo­ry a napsa­li, že film vyja­dřu­je více před­sta­vi­vos­ti a „mla­dist­vé­ho nad­še­ní“ než prů­měr­ný horor. Cook ozna­čil Raimiho prá­ci s kame­rou za „odváž­nou“ a uve­dl, že k niter­nos­ti fil­mu výraz­ně při­spěl styl režie. Woolley, Newman a něko­lik kri­ti­ků film pochvá­li­lo za neče­ka­né vyu­ži­tí čer­né kome­die, kte­rá film pový­ši­la nad mož­né žánro­vé nástra­hy. Všichni tři kri­ti­ci při­rov­ná­va­li film k surre­a­lis­tic­ké tvor­bě Georgese Franju a Jeana Cocteaua a vší­ma­li si cine­fil­ních odka­zů na Cocteauův film Orfeus. Spisovatel Lynn Schofield Clark ve svém romá­nu Od andě­lů k mimo­zemš­ťa­nům při­rov­nal film ke zná­měj­ším horo­rům, jako jsou Vymítač ďáb­la a Omen, a ozna­čil jej za klí­čo­vý nad­při­ro­ze­ný thriller.

Pozdější ohlasy

Na webu agre­gá­to­ru recen­zí Rotten Tomatoes je 85 % z 80 kri­ti­ků hod­no­tí klad­ně, s prů­měr­ným hod­no­ce­ním 7,70/10. Na ser­ve­ru Rotten Tomatoes je film hod­no­cen klad­ně. Shoda na webu zní: „Všichni jsou spo­ko­je­ni: „Evil Dead je tak odflák­nu­tý, že půso­bí stej­ně nedo­vo­le­ně jako kni­ha nale­ze­ná v lese, a je to žalu­dek zve­da­jí­cí úspěch v oblas­ti nevku­su, kte­rý před­sta­vu­je pře­kva­pi­vý debut zázrač­né­ho Sama Raimiho.“ (více) Časopis Empire uve­dl, že „pověst fil­mu je zaslou­že­ná“, a napsal, že film je půso­bi­vý vzhle­dem k níz­ké­mu roz­počtu a nezku­še­nos­ti her­ců. Poznamenal, že film úspěš­ně spo­jil „bizar­ní“ kom­bi­na­ci fil­mů Noc oživlých mrt­vol, Texaský masa­kr moto­ro­vou pilou a Tři par­chan­ti. Recenzent časo­pi­su Film4 ohod­no­til Evil Dead čtyř­mi a půl hvěz­dič­ka­mi z pěti, při­čemž se poza­sta­vil nad tím, že film je „ener­gic­ký, ori­gi­nál­ní a mra­zi­vý“, a dospěl k závě­ru, že Raimiho „splat-stick debut je malá sevře­ná horo­ro­vá kla­si­ka, kte­rá si zaslou­ží svou kul­tov­ní pověst, navzdo­ry veš­ke­ré­mu úsi­lí cen­zo­rů.“

Ed Gonzales z časo­pi­su Slant při­rov­nal film k tvor­bě Daria Argenta a jako důle­ži­tý fak­tor atmo­sfé­ry fil­mu uve­dl Raimiho „zner­vóz­ňu­jí­cí prá­ci se širo­kým úhlem zábě­ru“. Zamyslel se nad tím, že Raimi dis­po­no­val „téměř nesku­teč­nou schop­nos­tí nazna­čit pří­tom­nost neu­cho­pi­tel­né­ho zla“, díky čemuž se film nestal „béč­ko­vou sláta­ni­nou“. Kritik BBC Martyn Glanville udě­lil fil­mu čty­ři hvěz­dič­ky z pěti a napsal, že pro Raimiho je to lep­ší debut než Texaský masa­kr moto­ro­vou pilou Tobeho Hoopera nebo Poslední dům nale­vo Wese Cravena. Glanville pozna­me­nal, že kro­mě „nepo­ve­de­né scé­ny se stro­my, kte­ré zná­sil­ňu­jí“, je film „jed­ním z nej­lep­ších moder­ních horo­rů, a to ješ­tě půso­bi­věj­ším, když vez­me­me v úva­hu jeho skrom­né pro­dukč­ní hod­no­ty.“

Christopher Null ze ser­ve­ru Filmcritic.com udě­lil fil­mu stej­né hod­no­ce­ní jako Glanville a napsal, že „Raimiho nej­vět­ší nechut­nost je schlock horor děla­ný správ­ným způ­so­bem“ a při­rov­nal ho k Romerově Noci oživlých mrt­vol, pokud jde o jeho schop­nost vytvo­řit drs­nou atmo­sfé­ru. Autor člán­ku v Chicago Reader Pat Graham pozna­me­nal, že film obsa­hu­je něko­lik „chyt­rých“ obra­tů ve stan­dard­ním horo­ro­vém vzor­ci, a dodal, že Raimiho „nad­še­ní pro efekt se vyplá­cí v mno­ha for­mál­ně vyna­lé­za­vých kous­cích“. Kritik časo­pi­su Time Out Stephen Garrett ozna­čil mas­kér­ské efek­ty ve vyvr­cho­le­ní fil­mu za „úžas­né“ a pozna­me­nal, že ačko­li se ve fil­mu pří­liš nevy­ví­je­jí posta­vy, „mísí se v něm komic­ká fan­ta­zie“ s „atmo­sfé­ric­kým horo­rem... s půso­bi­vým účin­kem“. Stejný web poz­dě­ji film ozna­čil za 41. nej­lep­ší horor všech dob. Phelim O’Neill z dení­ku The Guardian spo­jil film The Evil Dead a jeho pokra­čo­vá­ní Evil Dead II a zařa­dil je na 23. mís­to nej­lep­ších horo­rů všech dob a ozná­mil, že prv­ní jme­no­va­ný film „sto­jí nad svý­mi vět­ši­nou zapo­me­nu­tý­mi kole­gy v rám­ci horo­ro­vé­ho boo­mu 80. let“. Don Summer ve své kni­ze Horror Movie Freak a spi­so­va­tel­ka Kate Eganová uved­li film jako horo­ro­vou kla­si­ku.

J. C. Maçek III z PopMatters řekl: „Co je nezpo­chyb­ni­tel­né, je to, že Raimi a jejich kum­pá­ni vytvo­ři­li v Evil Dead mon­strum. Začalo to jako kata­stro­fál­ní neú­spěch při sna­ze zís­kat vel­ký prů­lom pří­liš dlou­hým a nebez­peč­ným natá­če­ním (všim­ně­te si Campbellova mění­cí­ho se úče­su v růz­ných scé­nách jed­no­den­ní­ho děje). Film pro­šel změ­na­mi názvu a záka­zy, aby pře­žil nejen jako „vrchol­ný záži­tek z vyčer­pá­va­jí­cí­ho horo­ru“, ale i jako čas­to napo­do­bo­va­ná a kasí­ro­va­ná kla­si­ka, což doka­zu­je tři­cet let klad­ných recen­zí.“

Později

Zatímco při svém prv­ním uve­de­ní se Evil Dead dočkal pří­z­ni­vých kri­tic­kých ohla­sů, Raimiho pověst si nezís­kal. Byl však kasov­ně úspěš­ný, což ved­lo k tomu, že se Campbell a Raimi opět spo­ji­li při uve­de­ní dal­ší­ho fil­mu. Joel Coen a jeho bra­tr Ethan spo­lu­pra­co­va­li jako reži­sé­ři a do kin uved­li film Blood Simple, kte­rý se setkal s pří­z­ni­vým ohla­sem kri­ti­ky. Podle Campbella vyjá­d­řil Ethan, teh­dy účet­ní, pře­kva­pe­ní, když dvo­ji­ce uspě­la. Bratři Coenové a Raimi spo­lu­pra­co­va­li na scé­ná­ři, kte­rý byl uve­den do kin krát­ce po fil­mu Evil Dead. Film s názvem Crimewave byl kasov­ním pro­pa­dá­kem. Podle Campbella byla pro­duk­ce fil­mu „kata­stro­fou“ a pro­hlá­sil, že „pře­šla­py“ jako Crimewave obvykle vedou ke kon­ci reži­sé­ro­vy kari­é­ry. Podobné zkla­má­ní z pro­jek­tu vyjá­d­ři­li i dal­ší lidé, kte­ří se na fil­mu podí­le­li. Raimi měl naštěs­tí pod­po­ru stu­dia, kte­ré mu umož­ni­lo nato­čit pokra­čo­vá­ní Evil Dead, k němuž se původ­ně roz­ho­dl ze zou­fal­ství.

Další díly

Po Evil Dead násle­do­va­la řada pokra­čo­vá­ní. Série je zná­má z při­ta­ho­vá­ní pozor­nos­ti tím, že kaž­dé pokra­čo­vá­ní se vyzna­čo­va­lo vět­ší kome­di­ál­nos­tí než před­cho­zí a s kaž­dým fil­mem postu­po­va­lo do „div­něj­ší“ oblas­ti. Evil Dead 2: Dead by Dawn byl čer­ný komediálně-hororový film, kte­rý byl uve­den v roce 1987 a zazna­me­nal kasov­ní úspěch. Kritici jej vše­o­bec­ně oce­ni­li a čas­to je pova­žo­ván za lep­ší než prv­ní film. Následovala Armáda tem­not, kome­di­ál­ní fantasy-horor, kte­rý byl uve­den v roce 1993. V té době se Raimi stal úspěš­ným reži­sé­rem, kte­rý při­ta­ho­val zájem Hollywoodu. Jeho super­hr­din­ský film Darkman (1990) byl dal­ším kasov­ním úspě­chem, což ved­lo k navý­še­ní roz­počtu pro Armádu tem­not. Armáda tem­not měla 22,8krát vyš­ší roz­po­čet než původ­ní Evil Dead, ačko­li neby­la pova­žo­vá­na za kasov­ní úspěch jako její dva před­chůd­ci. Film se setkal s pře­váž­ně pozi­tiv­ním při­je­tím kri­ti­ky. Poté, co si všech­ny dal­ší díly pro­šly vývo­jo­vým peklem, byl v roce 2013 uve­den soft reboot/legacy pokra­čo­vá­ní nad­při­ro­ze­né­ho horo­ru s názvem Evil Dead, v němž hlav­ní roli ztvár­ni­la Jane Levyová jako Mia Allenová. Film reží­ro­val a na scé­ná­ři se podí­lel Fede Álvarez, pro­du­ko­va­li ho Raimi a Campbell. Film, kte­rý se odklo­nil od humo­ru před­cho­zích dvou fil­mů, zazna­me­nal mír­ný kasov­ní úspěch a byl chvá­len pro svůj tem­ný a krva­vý pří­běh. Zatímco růz­né pro­jek­ty pro­chá­ze­ly růz­ný­mi fáze­mi vývo­je, pokra­čo­vá­ní bylo vydá­no jako tele­viz­ní seri­ál s názvem Ash vs. Evil Dead. Seriál, jehož tvůr­cem a výkon­ným pro­du­cen­tem byl Sam Raimi, se vysí­lal v letech 2015-2018.

Po tom, co dal­ší fil­mo­vé díly opět zůsta­ly na řadu let ve vývo­jo­vém pekle, byl ozná­men vývoj páté­ho celo­ve­čer­ní­ho fil­mu s názvem Evil Dead Rise. Projekt se začal natá­čet v červ­nu 2021 a jeho sce­náris­tou a reži­sé­rem je irský fil­mař Lee Cronin. Ačkoli si Campbell svou roli Ashleyho „Ashe“ J. Williamse zopa­ko­val v kaž­dém z pokra­čo­vá­ní, ve fil­mu se údaj­ně neob­je­ví. Uvedení fil­mu do kin je naplá­no­vá­no na 21. dub­na 2023 spo­leč­nos­tí Warner Bros. Pictures.

Zahraniční trh

Oficiální pokra­čo­vá­ní vznik­la v Itálii, kde byl film zná­mý pod názvem La Casa („Dům“). V pro­duk­ci spo­leč­nos­ti Filmirage Joea D’Amata byly jako pokra­čo­vá­ní Evil Dead II uve­de­ny a pro­dá­vá­ny dva vět­ši­nou nesou­vi­se­jí­cí fil­my: La Casa 3: Dům duchů Umberta Lenziho a La Casa 4: Čarodějnice s Lindou Blair a Davidem Hasselhoffem v hlav­ních rolích. Poslední film byl uve­den v roce 1990 pod názvem La Casa 5: Beyond Darkness. Film Dům II: Druhý pří­běh byl v Itálii zno­vu vydán a pře­jme­no­ván na La Casa 6; násle­do­val film The Horror Show, kte­rý byl v Itálii vydán jako La Casa 7.

Odkaz

Původní tri­lo­gie fil­mů Evil Dead je uzná­vá­na jako jed­na z nej­ú­spěš­něj­ších kul­tov­ních fil­mo­vých sérií v his­to­rii. David Lavery ve své kni­ze The Essential Cult TV Reader vyslo­vil domněn­ku, že Campbellova „kari­é­ra je prak­tic­kým návo­dem, jak se stát kul­tov­ní mod­lou“. Film odstar­to­val kari­é­ru Raimiho a Campbella, kte­ří od té doby čas­to spo­lu­pra­cu­jí. Raimi od té doby spo­lu­pra­co­val s Campbellem prak­tic­ky ve všech svých fil­mech a Campbell se obje­vil v epi­zod­ních rolích ve všech třech Raimiho fil­mech o Spider-Manovi (a také ve vel­mi krát­kém výstu­pu na kon­ci Darkmana), kte­ré se sta­ly jed­ně­mi z nej­vý­dě­leč­něj­ších fil­mů v his­to­rii. Ačkoli bylo čas­to pova­žo­vá­no za podiv­nou vol­bu, že Raimi, reži­sér zná­mý svý­mi násil­ný­mi horo­ry, bude reží­ro­vat rodin­nou sérii, bylo toto najmu­tí inspi­ro­vá­no pře­de­vším Raimiho váš­ní pro komiksy v dět­ství. K žán­ru horo­ro­vé kome­die se Raimi vrá­til v roce 2009 fil­mem Stáhni mě do pek­la.

Kritici čas­to srov­ná­va­li Campbellovy poz­děj­ší výko­ny s jeho rolí ve fil­mu Evil Dead, kte­rá byla ozna­čo­vá­na za jeho urču­jí­cí roli. Campbellův výkon v roli Ashe byl při­rov­ná­ván k rolím od jeho ztvár­ně­ní Elvise Presleyho ve fil­mu Bubba Ho-tep až po bigam­ní­ho démo­na v epi­zo­dě Akt X „Terms of Endearment“. Campbellova fanouš­kov­ská základ­na se postup­ně vytvo­ři­la po uve­de­ní fil­mu Evil Dead II a jeho krát­ké­ho seri­á­lu Dobrodružství Brisco County, Jr. Je pra­vi­del­ným návštěv­ní­kem vět­ši­ny fanouš­kov­ských sra­zů a při svých veřej­ných vystou­pe­ních čas­to při­ta­hu­je vypro­da­né sály. Evil Dead si během let vytvo­řil znač­nou kul­tov­ní sku­pi­nu a čas­to je uvá­děn jako urču­jí­cí kul­tov­ní kla­si­ka.

The Evil Dead dal vznik­nout medi­ál­ní­mu impé­riu. V roce 1984 vyšla stej­no­jmen­ná video­her­ní adap­ta­ce pro Commodore 64 a v deva­de­sá­tých letech a na počát­ku tisí­ci­le­tí tri­lo­gie sur­vi­val horo­rů: Evil Dead: Hail to the King, Evil Dead: A Fistful of Boomstick a Evil Dead: Regeneration. Hlasy pro tuto tri­lo­gii namlu­vil Ted Raimi a Campbell se vrá­til jako hlas Ashe. Postava Ashe se sta­la hlav­ní posta­vou komik­so­vé série. Ash bojo­val s Freddym Kruegerem i Jasonem Voorheesem v sérii Freddy vs. Jason vs. Ash, s Herbertem Westem ve fil­mu Armáda tem­no­ty vs. Re-Animátor, se zom­bie ver­ze­mi super­hr­di­nů Marvel Comics ve fil­mu Marvel Zombies vs. Armáda tem­not a dokon­ce zachrá­nil život fik­tiv­ní­mu Baracku Obamovi ve fil­mu Armáda tem­not: Ash zachra­ňu­je Obamu. V led­nu 2008 zača­lo nakla­da­tel­ství Dark Horse Comics vydá­vat čtyř­díl­nou měsíč­ní komik­so­vou mini­sé­rii na moti­vy fil­mu The Evil Dead, kte­rou napsal Mark Verheiden a nakres­lil John Bolton. Film inspi­ro­val také diva­del­ní muzi­kál Evil Dead: The Musical, kte­rý vzni­kl se svo­le­ním Raimiho a Campbella. Muzikál se s pře­stáv­ka­mi hra­je od své­ho vzni­ku v roce 2003.

Po uve­de­ní fil­mu do kin zača­lo mno­ho lidí vni­kat na mís­to natá­če­ní v Morristownu. V roce 1982 byla cha­ta zapá­le­na opi­lý­mi vetřel­ci. Ačkoli cha­ta již nee­xis­tu­je, zůstal po ní komín, z něhož si nyní mno­ho lidí bere kame­ny, když na mís­to vnik­nou.

V roce 2020 byla ozná­me­na video­her­ní adap­ta­ce série s názvem Evil Dead: The Game. Vyvíjí ji spo­leč­nos­ti Boss Team Games a Saber Interactive a má vyjít v roce 2022 na kon­zo­lích PS4, PS5, Xbox One, Xbox Series S/X, Microsoft Windows a Nintendo Switch. Jako hra­tel­né posta­vy byly ved­le Ashe ozná­me­ny i posta­vy Evil Dead Cheryl a Scotty.

V roce 2021 vyda­la hea­vy­me­ta­lo­vá sku­pi­na Ice Nine Kills na svém albu The Silver Scream 2: Welcome to Horrorwood píseň s názvem „Ex-Mørtis“, kte­rá se sklá­dá z pís­ní, z nichž kaž­dá je pod­le boo­kle­tu s poznám­ka­mi k albu výslov­ně spo­je­na s kon­krét­ní­mi horo­ro­vý­mi médii; píseň „Ex-Mørtis“ je údaj­ně inspi­ro­vá­na hrou The Evil Dead.

Podle boo­kle­tu s poznám­ka­mi k albu je píseň „Ex-Mørtis“ inspi­ro­vá­na hrou The Evil Dead.

---

Zdroj: Anglická Wikipedie

---