(zatím nehodnoceno)
Loading...Takový je film Most špionů, který zachycuje sestřelení amerického průzkumného letounu U-2 nad územím bývalého Svazu sovětských socialistických republik (SSSR). Stalo se tak 1. května roku 1960 a pilot letounu Francis Gary Powers se dostal do ruského zajetí. Jeho budoucnost byla značně nejistá, neboť se tak stalo v období studené války, kdy vztahy mezi USA a SSSR byly na bodě mrazu a obě strany se snažily získat navrch zbrojením. Život špionů a pracovníků zpravodajských služeb měl po jejich zatčení hodnotu odpovídající informacím, které byli ochotni poskytnout. Powers měl svým způsobem štěstí v neštěstí. V americkém vězení si právě odpykával svůj trest sovětský špion Rudolf Abel. Osud obou uvězněných špionů výrazně ovlivnil americký právník James B. Donovan, který zastupoval Abela před soudem. Donovan nebyl žádný právnický začátečník a jeho přístup při obhajobě klienta byl odrazem jeho profesionality, odvahy i silné vůle. Prozíravé vyhodnocení aktuálních situací i schopnosti vyjednávat zařadily Donovana mezi výrazné osobnosti se zajímavým životním příběhem vhodným pro přenesení na filmové plátno.
Scénář filmu Most špionů je dílem bratří Coenů (Ethan Jesse Coen, Joel David Coen), kteří mají na svém kontě zajímavé i divácky úspěšné filmy (Tahle země není pro starý, Lupiči paní domácí atd.). Tentokrát si vybrali jako hlavního hrdinu právníka Jamese B. Donovana a jeho zapojení do špionážní kauzy. Příběh odráží aktuální politickou atmosféru, náladu běžných civilistů i chování profesionálů špionážní sítě. Obhajoba Abela a později i vyjednávání výměny špionů prezentuje Donovan nejen perfektní znalostí amerického práva, ale také dobrou orientací v neznámé situaci a odhadu protivníka při vyjednávacích rozhovorech. Příběh nepostrádá napětí, protože Donovan se dostává do podobně nebezpečných situací jako jeho klient Abel nebo pilot Powers. A stejně jako špioni si Donovan dokáže zachovat chladnou hlavu, nepanikaří a svou práci se snaží dokončit dle svého nejlepšího svědomí. Z dnešního pohledu jsou špioni Abel a Powers hodnoceni jako hrdinové svých zemí. Z hlediska filmového příběhu je hrdinou právník Donovan.
Zajímavý scénář nabídl hercům zajímavé role a divákům přiblížil napjatou atmosféru šedesátých let v Americe i při rozdělování Berlína v srpnu 1961. Režisér Steven Spielberg (Lincoln, Chyť mě, když to dokážeš, Schindlerův seznam, atd.) přistoupil k natáčení filmu velice zodpovědně a snažil zachovat věrohodnost lokací, dobové atmosféry i vedení herců. Natáčelo se v Německu i na Glienicke mostu (tzv „Bridge Spies“), kde k historické výměně špionů skutečně došlo. Šťastnou ruku měl především při výběru představitelů Donovana a Abela. Spolupráce s Tomem Hanksem se mu osvědčila už ve filmu Chyť mě, když to dokážeš. Tehdy si Hanks zahrál neúnavného agenta CIA, který se současně vyznačoval lidským přístupem a respektem k protivníkovi. Tuhle hereckou strunu Hanks oprášil i při jednání Donovana a doplnil je o chladnou a přesně formulovanou řeč obhájce nebo při jednáních o výměně špionů. Hanks působí solidně a současně dokáže být lidsky věrohodný. Další zajímavou postavu si zahrál Mark Rylance. Jako špion Rudolf Abel má dokonalou „šlupku“ člověka bez nervů, kterým nepochybně tento světoznámý špion byl. Rylance působí v roli staře až unaveně, ale v několika málo větách, které mu scénář dovolil, dokázal poodhalit velkou míru sebeovládání i vzdělání. Menší herecký prostor dostal Austin Stowell jako představitel Garyho Powerse. Jeho postava je méně osobní, spíš stylizovaná a vypadá to, že je jen takovým hráčem do počtu. Do určité míry to asi odpovídá tomu, jak bylo zajetí amerického pilota vnímáno americkou veřejností.
Film mě jako celek zaujal a myslím si, že postavit napínavý film o špionech na postavě civilního právníka, který musí čelit nepříjemnému osočování a jednat v nebezpečné zóně východního Berlína, je odvážné a nezvyklé. Film si tak ponechal civilní charakter a násilí je zobrazováno v krátkých scénách, které hlavní hrdina může sledovat. Přesto se podařilo natočit napínavý film, který stojí za to vidět. Myslím si také, že období studené války bude pro filmaře i nadále zdrojem inspirace.
Osobně si cením tvůrců filmu za jejich snahu o autentičnost a za zachování základních historických faktů. Na ruské ambasádě bych však raději viděla méně hereckého přehrávání a pád letounu U-2 mi připadal trikově nepovedený. Ale jako pohled do nedávné historie mi film vychází jako zajímavý a potřebný.
Foto: Walt Disney Pictures
Části seriálu: Most špiónů
- Most špiónů - HERECKÉ OBSAZENÍ
- Most špionů - Nejen válečné filmy přinášejí zajímavé a napínavé lidské příběhy.
- Most špiónů - NEUVĚŘITELNÝ PŘÍBĚH PODLE SKUTEČNÝCH UDÁLOSTÍ
- Most špiónů - OBYČEJNÝ MUŽ V NEOBYČEJNÉ SITUACI
- Most špiónů - PREMIÉRA 3. PROSINCE 2015
- Most špiónů - S REŽISÉREM V ZÁKULISÍ
- Most špiónů - STAVBA MOSTU: OD SCÉNÁŘE PO FILMOVÉ PLÁTNO
- Most špiónů - STŘIHOVÁ SKLADBA
- Most špiónů - STUDENÁ VÁLKA NA FILMOVÉM PLÁTNĚ
Nejnovější komentáře