Most špionů - Nejen válečné filmy přinášejí zajímavé a napínavé lidské příběhy.

Hodnocení článku

(zatím nehod­no­ce­no)

Loading...

Takový je film Most špi­o­nů, kte­rý zachy­cu­je sestře­le­ní ame­ric­ké­ho prů­zkum­né­ho letou­nu U-2  nad úze­mím býva­lé­ho Svazu sovět­ských soci­a­lis­tic­kých repub­lik (SSSR). Stalo se tak 1. květ­na roku 1960 a pilot letou­nu Francis Gary Powers se dostal do rus­ké­ho zaje­tí. Jeho budouc­nost byla znač­ně nejis­tá, neboť se tak sta­lo v obdo­bí stu­de­né vál­ky, kdy vzta­hy mezi USA a SSSR byly na bodě mra­zu a obě stra­ny se sna­ži­ly zís­kat navrch zbro­je­ním. Život špi­o­nů a pra­cov­ní­ků zpra­vo­daj­ských slu­žeb měl po jejich zatče­ní hod­no­tu odpo­ví­da­jí­cí infor­ma­cím, kte­ré byli ochot­ni poskyt­nout. Powers měl svým způ­so­bem štěs­tí v neštěs­tí. V ame­ric­kém věze­ní si prá­vě odpy­ká­val svůj trest sovět­ský špi­on Rudolf Abel. Osud obou uvěz­ně­ných špi­o­nů výraz­ně ovliv­nil ame­ric­ký práv­ník James B. Donovan, kte­rý zastu­po­val Abela před sou­dem. Donovan nebyl žád­ný práv­nic­ký začá­teč­ník a jeho pří­stup při obha­jo­bě kli­en­ta byl odra­zem jeho pro­fe­si­o­na­li­ty, odva­hy i sil­né vůle. Prozíravé vyhod­no­ce­ní aktu­ál­ních situ­a­cí i schop­nos­ti vyjed­ná­vat zařa­di­ly Donovana mezi výraz­né osob­nos­ti se zají­ma­vým život­ním pří­bě­hem vhod­ným pro pře­ne­se­ní na fil­mo­vé plát­no.

Scénář fil­mu Most špi­o­nů je dílem brat­ří Coenů (Ethan Jesse Coen, Joel David Coen), kte­ří mají na svém kon­tě zají­ma­vé i divác­ky úspěš­né fil­my (Tahle země není pro sta­rý, Lupiči paní domá­cí atd.).  Tentokrát si vybra­li jako hlav­ní­ho hrdi­nu práv­ní­ka Jamese B. Donovana a jeho zapo­je­ní do špi­o­náž­ní kau­zy. Příběh odrá­ží aktu­ál­ní poli­tic­kou atmo­sfé­ru, nála­du běž­ných civi­lis­tů i cho­vá­ní pro­fe­si­o­ná­lů špi­o­náž­ní sítě. Obhajoba Abela a poz­dě­ji i vyjed­ná­vá­ní výmě­ny špi­o­nů pre­zen­tu­je Donovan nejen per­fekt­ní zna­los­tí ame­ric­ké­ho prá­va, ale také dobrou ori­en­ta­cí v nezná­mé situ­a­ci a odha­du pro­tiv­ní­ka při vyjed­ná­va­cích roz­ho­vo­rech. Příběh nepo­strá­dá napě­tí, pro­to­že Donovan se dostá­vá do podob­ně nebez­peč­ných situ­a­cí jako jeho kli­ent Abel nebo pilot Powers. A stej­ně jako špi­o­ni si Donovan doká­že zacho­vat chlad­nou hla­vu, nepa­ni­ka­ří a svou prá­ci se sna­ží dokon­čit dle své­ho nej­lep­ší­ho svě­do­mí. Z dneš­ní­ho pohle­du jsou špi­o­ni Abel a Powers hod­no­ce­ni jako hrdi­no­vé svých zemí. Z hle­dis­ka fil­mo­vé­ho pří­bě­hu je hrdi­nou práv­ník Donovan.

Zajímavý scé­nář nabí­dl her­cům zají­ma­vé role a divá­kům při­blí­žil napja­tou atmo­sfé­ru šede­sá­tých let v Americe i při roz­dě­lo­vá­ní Berlína v srpnu 1961. Režisér Steven Spielberg (Lincoln, Chyť mě, když to doká­žeš, Schindlerův seznam, atd.) při­stou­pil k natá­če­ní fil­mu veli­ce zod­po­věd­ně a sna­žil zacho­vat věro­hod­nost  loka­cí, dobo­vé atmo­sfé­ry i vede­ní her­ců. Natáčelo se v Německu i na Glienicke mos­tu (tzv „Bridge Spies“), kde k his­to­ric­ké výmě­ně špi­o­nů sku­teč­ně došlo. Šťastnou ruku měl pře­de­vším při výbě­ru před­sta­vi­te­lů Donovana a Abela. Spolupráce s Tomem Hanksem se mu osvěd­či­la už ve fil­mu Chyť mě, když to doká­žeš. Tehdy si Hanks zahrál neú­nav­né­ho agen­ta CIA, kte­rý se sou­čas­ně vyzna­čo­val lid­ským pří­stu­pem a respek­tem k pro­tiv­ní­ko­vi. Tuhle herec­kou stru­nu Hanks oprášil i při jed­ná­ní Donovana a dopl­nil je o chlad­nou a přes­ně for­mu­lo­va­nou  řeč obháj­ce nebo při jed­ná­ních o výmě­ně špi­o­nů. Hanks půso­bí solid­ně a sou­čas­ně doká­že být lid­sky věro­hod­ný. Další zají­ma­vou posta­vu si zahrál Mark Rylance. Jako špi­on Rudolf Abel má doko­na­lou „šlup­ku“ člo­vě­ka bez ner­vů, kte­rým nepo­chyb­ně ten­to svě­tozná­mý špi­on byl. Rylance půso­bí v roli sta­ře až una­ve­ně, ale v něko­li­ka málo větách, kte­ré mu scé­nář dovo­lil, doká­zal pood­ha­lit vel­kou míru sebe­o­vlá­dá­ní i vzdě­lá­ní. Menší herec­ký pro­stor dostal Austin Stowell  jako před­sta­vi­tel Garyho Powerse. Jeho posta­va je méně osob­ní, spíš sty­li­zo­va­ná a vypa­dá to, že je jen tako­vým hrá­čem do počtu. Do urči­té míry to asi odpo­ví­dá tomu, jak bylo zaje­tí ame­ric­ké­ho pilo­ta vní­má­no ame­ric­kou veřej­nos­tí.

Film mě jako celek zau­jal a mys­lím si, že posta­vit napí­na­vý film o špi­o­nech na posta­vě civil­ní­ho práv­ní­ka, kte­rý musí čelit nepří­jem­né­mu oso­čo­vá­ní a jed­nat v nebez­peč­né zóně východ­ní­ho Berlína, je odváž­né a nezvyk­lé. Film si tak pone­chal civil­ní cha­rak­ter a nási­lí je zob­ra­zo­vá­no v krát­kých scé­nách, kte­ré hlav­ní hrdi­na může sle­do­vat. Přesto se poda­ři­lo nato­čit napí­na­vý film, kte­rý sto­jí za to vidět. Myslím si také, že obdo­bí stu­de­né vál­ky bude pro fil­ma­ře i nadá­le zdro­jem inspi­ra­ce.

Osobně si cením tvůr­ců fil­mu za jejich sna­hu o auten­tič­nost a za zacho­vá­ní základ­ních his­to­ric­kých fak­tů. Na rus­ké amba­sádě bych však radě­ji vidě­la méně herec­ké­ho pře­hrá­vá­ní a pád letou­nu U-2  mi při­pa­dal tri­ko­vě nepo­ve­de­ný.  Ale jako pohled do nedáv­né his­to­rie mi film vychá­zí jako zají­ma­vý a potřeb­ný.

Foto: Walt Disney Pictures