Muž na odstřel - 55 %

Hodnocení článku

(zatím nehod­no­ce­no)

Loading...

Bývalý žol­dák a zabi­ják Jimy Terrier se moc neroz­mýš­lí, když má něko­ho zastře­lit. Patří v Kongu k nájem­ným žol­dá­kům, kte­ří respek­tu­jí svá pra­vi­dla. Není pro­to nic div­né­ho, když se po úspěš­ném zása­hu ani neroz­lou­čí se svou milen­kou Annie, v tichos­ti zmi­zí a začí­ná nový život. Po něko­li­ka letech se však sám stá­vá ter­čem bojo­vé­ho koman­da. Jako správ­ný hrdi­na unik­ne a vydá­vá se hle­dat toho, kdo sto­jí o jeho hla­vu. Cesta vede zpět do minu­los­ti, k býva­lým spo­lu­bo­jov­ní­kům a po ces­tě se setká­vá se svou býva­lou lás­kou. Tohle setká­ní je sice pří­jem­né, ale čeka­jí na něj také méně pří­jem­né chví­le, včet­ně trá­pe­ní s post­trau­ma­tic­ký­mi sta­vy z býva­lé­ho zra­ně­ní. Další lapá­lie, se kte­rou se musí vyrov­ná­vat ve chví­lích, kdy to nejmé­ně potře­bu­je. Ale k posí­le­ní těla sta­čí spr­cha a sil­ná vůle. Nic nedo­ká­že hrdi­nu udo­lat, a to si zaslou­ží pořád­ný konec!

Pro scé­nář fil­mu vychá­zel scé­náris­ta Don Macpherson z romá­nu Muž na odstřel spi­so­va­te­le Jean-Patricka Manchetta, kte­rý je zná­mý fran­couz­ský autor drs­ných detek­ti­vek. Podle jeho knih vznik­lo na pře­lo­mu 70. a 80. let něko­lik kla­sic­kých kri­mi fil­mů, čas­to s Alainem Delonem. Příběhy mužů s tem­nou minu­los­ti, kom­bi­no­va­né o milost­ný vztah má dvo­jí při­taž­li­vost. Jednak je to drs­né pro­stře­dí, kte­ré dává hlav­ní­mu hrdi­no­vi pat­řič­nou tvr­dost a mož­nost uká­zat své bojo­vé schop­nos­ti, jed­nak se vzta­hem k osu­do­vé ženě může hrdi­na měnit v cit­liv­ku a pro­je­vit špet­ku lid­skosti. Příběhy nebý­va­jí nijak kom­pli­ko­va­né, jen se mění pro­stře­dí a neu­stá­le se mno­ží nepřá­te­lé hlav­ní­ho hrdi­ny.

I Muž na odstřel nabí­zí poměr­ně čitel­ný pří­běh, kte­rý vyu­ží­vá pro svou pre­zen­ta­ci Sean Penn. Ten dodal své­mu hrdi­no­vi pati­nu v tvá­ři a kom­pen­zo­val to akč­ní­mi scé­na­mi a občas­ným odha­le­ním těla, kte­ré je v jeho 58 letech na pohled v dob­ré kon­di­ci. Kamera nijak nešet­ří her­co­vu tvář, ale moc emo­cí z ní nesá­lá. Drsný hrdi­na má pře­de­vším odhod­la­ný pohled, kte­rý se mění při boles­ti­vých záchva­tech a pro­je­vu­je se sla­bos­tí a rozostře­ním zábě­ru kame­ry.  Že se hrdi­na vysky­tu­je téměř v kaž­dé scé­ně, to může být nejen díky scé­ná­ři, ale nej­spíš díky tomu, že Sean Penn je jed­ním z pro­du­cen­tů fil­mu. Jeho herec­ká part­ner­ka Jasmine Trince se v roli Annie sna­ží sice o váš­ni­vou milen­ku, ale její hlav­ní úlo­ha spo­čí­vá v pro­je­vech vystra­še­né a vydě­še­né obě­ti akč­ních scén.  A jest­li se Javier Bardem těšil, že si své­ho padou­cha Felixe vychut­ná a dopře­je­me mu dosta­tek času na roze­hrá­ní cha­rak­te­ru pod­lé­ho kama­rá­da, tak to se parád­ně zmý­lil. Vypadá to, že poslou­žil jen jako láka­dlo pro rekla­mu a po něko­li­ka krát­kých nevy­rov­na­ných scé­nách byl mužem na odstřel. To Ray Winstone v roli kama­rá­da Stana dostal o tro­chu víc času a něko­lik růz­no­ro­dých scén.

Režisér Pierre Morel nato­čil film, kde jsou dob­ře pro­po­je­né napí­na­vé akč­ní scé­ny s klid­něj­ší­mi úse­ky, kte­ré mění tem­po. Akční scé­ny však občas zadr­há­va­ly o trap­né roz­mlu­vy nebo se neú­měr­ně pro­ta­ho­va­ly. Myslím tím scé­ny v záze­mí akvá­ria a býčí aré­ny. Příjemným zpes­t­ře­ním je výběr loka­lit, kde se natá­če­lo. Nejzajímavější jsou zábě­ry z Barcelony, kdy se pří­běh dopl­ňu­jí o zábě­ry z kori­dy. Londýn se blýsk­ne ale­spoň letec­kým zábě­rem a Kongo se před­sta­ví ješ­tě méně. Všechno je tam neu­r­či­té a zdů­raz­ňu­je to ano­ny­mi­tu lidí, pro­stře­dí i nezná­mý účel čin­nos­ti kom­par­zu. Poslední scé­na pak vyšla jako z roman­tic­ké­ho fil­mu o vel­ké lás­ce. Kdo nevě­ří, ten se může sám pře­svěd­čit.

Přes usi­lov­nou sna­hu tvůr­ců fil­mu se nepo­da­ři­lo dodat situ­a­cím věro­hod­nost, i když pro dokres­le­ní neklid­né situ­a­ce v Kongu byly zařa­ze­ny doku­men­tár­ní zábě­ry. Hlavní hrdi­na vypa­dá jako tvr­dý chla­pík, ale nefun­gu­je vzá­jem­né jis­kře­ní mezi her­ci a vývoj jed­not­li­vých scén je před­ví­da­tel­ný. Jako celek nabí­zí film prů­měr­nou dáv­ku napě­tí a jed­nu z méně pove­de­ných rolí Seana Penna.