Kritiky.cz > Filmy > Zajímavosti > Narozeninová oslava génia klavíru: Oscar Levant – Cesta od Pittsburghu do Broadwaye

Narozeninová oslava génia klavíru: Oscar Levant – Cesta od Pittsburghu do Broadwaye

Photo © Metro-Goldwyn-Mayer (MGM)
Photo © Metro-Goldwyn-Mayer (MGM)
1 hvězda2 hvězdy3 hvězdy4 hvězdy5 hvězd (zatím nehodnoceno)
Loading...

Oscar Levant se do New Yorku pře­stě­ho­val z Pittsburghu v roce 1922 po smr­ti své­ho otce. Začal stu­do­vat u Zygmunta Stojowského, uzná­va­né­ho kla­vír­ní­ho peda­go­ga. V roce 1925, když mu bylo 18 let, se obje­vil s Benem Berniem v krát­kém fil­mu „Ben Bernie and All the Lads“, nato­če­ném v New Yorku v sys­té­mu De Forest Phonofilm sound-on-film.

V roce 1928 Levant odces­to­val do Hollywoodu, kde se jeho kari­é­ra obrá­ti­la k lep­ší­mu. Během své­ho poby­tu se sezná­mil a spřá­te­lil s Georgem Gershwinem. V letech 1929 až 1948 slo­žil hud­bu k více než dva­ce­ti fil­mům. V tom­to obdo­bí také napsal nebo se podí­lel na napsá­ní mno­ha popu­lár­ních pís­ní, kte­ré se dosta­ly do hit­pa­rád, z nichž nej­po­zo­ru­hod­něj­ší je „Blame It on My Youth“, dnes pova­žo­va­ná za stan­dard.

V roce1932 začal Levant váž­ně kom­po­no­vat. Studoval u Arnolda Schoenberga a zapů­so­bil na něj nato­lik, že mu bylo nabíd­nu­to mís­to asi­s­ten­ta (kte­ré odmí­tl, pro­to­že se pova­žo­val za nekva­li­fi­ko­va­né­ho). Jeho for­mál­ní stu­di­um ved­lo k žádosti Aarona Coplanda, aby v témže roce hrál na fes­ti­va­lu sou­do­bé ame­ric­ké hud­by Yaddo. Levant uspěl a začal kom­po­no­vat nové orchest­rál­ní dílo, sin­fo­ni­et­tu.
V roce 1938 Levant debu­to­val jako hudeb­ní diri­gent na Broadwayi, když zaska­ko­val za své­ho bra­t­ra Harryho v pět­a­še­de­sá­ti před­sta­ve­ních hry George S. Kaufmana a Mosse Harta „Báječný inva­li­da“. V roce 1939 opět půso­bil na Broadwayi jako skla­da­tel a diri­gent hry „The American Way“, dal­ší Kaufmanovy a Hartovy insce­na­ce.

V té době se Levant stal pro ame­ric­ké pub­li­kum nej­zná­měj­ším jako jeden z pra­vi­del­ných účast­ní­ků roz­hla­so­vé­ho kví­zo­vé­ho pořa­du „Information Please.“. Původně byl Levant plá­no­ván jako hos­tu­jí­cí porot­ce, ale uká­zal se být nato­lik poho­to­vý a oblí­be­ný, že se kon­cem tři­cá­tých a ve čty­ři­cá­tých letech stal spo­lu s dal­ší­mi porot­ci Franklinem P. Adamsem a Johnem Kieranem a mode­rá­to­rem Cliftonem Fadimanem stá­lou sou­čás­tí pořa­du. „Pan Levant“, jak mu vždy říka­li, byl čas­to vyzý­ván k zod­po­vě­ze­ní hudeb­ních otá­zek a ohro­mo­val pub­li­kum svý­mi hlu­bo­ký­mi zna­lost­mi a schop­nos­tí vtip­ko­vat. Kieran chvá­lil Levanta, že má „pozi­tiv­ní geni­a­li­tu pro pro­ná­še­ní neotře­lých uště­pač­ných pozná­mek, kte­ré by nemoh­ly být ostřej­ší, kdy­by je týden pilo­val v hla­vě. Oscar byl vždyc­ky dob­rý pro bys­trou reak­ci s kyse­lou hra­nou“. Jako pří­klad lze uvést: „Znal jsem Doris Dayovou ješ­tě před­tím, než byla pan­na,“ „Myslím hod­ně na Bernsteina - ale ne tolik jako on,“ nebo „Usmívám se tak zříd­ka, že se divím Arlene Francisové, kte­rá se usmí­vá vytr­va­le. Stejně jako Čarodějův učeň, když už ho jed­nou zapne, může ho vypnout?“

Od tři­cá­tých do polo­vi­ny pade­sá­tých let se Levant obje­vil v řadě celo­ve­čer­ních fil­mů, čas­to v roli kla­ví­ris­ty nebo skla­da­te­le. Hlavní ved­lej­ší role měl v muzi­ká­lech spo­leč­nos­ti Metro-Goldwyn-Mayer „The Barkleys of Broadway“ (1949) s Fredem Astairem a Ginger Rogersovou, „An American in Paris“ (1951) s Genem Kellym a „The Band Wagon“ (1953, níže) s Astairem a Nanette Fab ay.

Zdroj: Wikipedia a IMDb

Všechno nej­lep­ší k naro­ze­ni­nám, Oscare Levante!


Jak bude rekla­ma vypa­dat?
-
Nechceš zde rekla­mu napo­řád jen za 50 Kč?
Zobrazit for­mu­lář pro nákup
Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

|

0
Budeme rádi za vaše názory, zanechte prosím komentář.x
Stránka načtena za 4,60873 s | počet dotazů: 242 | paměť: 71700 KB. | 24.06.2024 - 02:19:55