Obchodník se smrtí

Jste neza­měst­na­ný? Jste nespo­ko­je­ný s Vaší sou­čas­nou pra­cí? Nějaké pení­ze na při­lep­še­nou by se Vám také hodi­ly? Tak nevá­hej­te! Není nic jed­no­duš­ší­ho, než naku­po­vat a pro­dá­vat zbra­ně. Třeba pro­dá­vat melou­ny je dale­ko slo­ži­těj­ší a ris­kant­něj­ší. Melouny se Vám mohou zka­zit. Ale zbra­ně? Naprostá tutov­ka a poho­dič­ka…

Tak tře­ba – pašu­je­te zbra­ně lodí a prá­vě se pla­ví­te po moři. V tom vám zavo­la­jí vaši infor­má­to­ři a sdě­lí vám, že vás sle­du­je poli­cie. Tedy, že poli­cie pát­rá po lodi stej­né­ho jmé­na, jako má ta vaše. Jak se v tako­vé situ­a­ci zacho­vá pro­tře­lý a ducha­pří­tom­ný paše­rák zbra­ní? Během plav­by pře­ma­lu­je jmé­no lodě. Lodník dělá posled­ní tahy štět­cem a k lodi již při­plou­vá poli­cej­ní člun. Velitel poli­cej­ní posád­ky se podí­vá na jmé­no vaší lodě, omlu­ví se vám, že obtě­žu­je a pokra­ču­je dál - kři­žo­vat oce­án a hle­dat ty pra­vé paše­rá­ky. A nebo … Jste paše­rák zbra­ní svě­to­vé­ho for­má­tu. Vaše žena tuší, že obcho­dy, kte­ré dělá­te nejsou zce­la legál­ní. Jak se zacho­vá? Až jed­nou zase odje­de­te na slu­žeb­ní ces­tu, vez­me vaše asi pěti­le­té dítě, nased­ne s ním do naja­té­ho auto­mo­bi­lu s řidi­čem, a sle­du­je vás. Vy to neví­te (nebo před­stí­rá­te, že to neví­te, pro­to­že ji milu­je­te) a dove­de­te ji tak k vaší nej­taj­něj­ší skrý­ši. Ke skrý­ši, kde máte všech­ny usvěd­ču­jí­cí a zni­ču­jí­cí mate­ri­á­ly. Odjedete. Ona téměř oka­mži­tě při­jde na taj­ný kód v zám­ku a odha­lí celé vaše tajem­ství. Nezapomeňme, že stá­le drží za ruku své dítě. Tak nevím – auto s řidi­čem si obsta­rat doká­že, ale pani na hlí­dá­ní asi ne.

Někteří lite­rár­ní teo­re­ti­ci říka­jí, že umě­ní v nás má vyvo­lá­vat emo­ce. Že umě­lec­ké dílo, kte­ré v nás neza­ne­chá žád­ný dojem, žád­ný pocit (ať nega­tiv­ní nebo pozi­tiv­ní) je zby­teč­né a kdy­by nee­xis­to­va­lo o nic bychom nepři­šli.

Až do shléd­nu­tí fil­mu Obchodník se smr­tí jsem s tím­to názo­rem vcel­ku sou­hla­si­la. Dnes jsem na roz­pa­cích, nevím, něco mi tu nehra­je …
Snímek Obchodník se smr­tí ve mně vyvo­lal vel­ké emo­ce. Byl to záži­tek, na kte­rý zřej­mě hned tak neza­po­me­nu a ješ­tě dlou­ho po shléd­nu­tí toho­to fil­mu jsem o něm pře­mýš­le­la. Ale přes­to… Mám vel­mi neod­byt­ný pocit, že bych se bez tako­vé­ho zážit­ku klid­ně obe­šla, že kdy­by ten­to film nikdy nevzni­kl, svě­to­vá kine­ma­to­gra­fie by neby­la o nic ochu­ze­na, že kdy­bych čas věno­va­ný sle­do­vá­ní toho­to díla strá­vi­la někde v hyper­mar­ke­tu (a jimi hod­ně opo­vr­hu­ji), byl by to smys­lu­pl­ně­ji vyu­ži­tý čas.

Možná, že by auto­ři fil­mu pře­ci jen zaslou­ži­li tro­chu obdi­vu. Zpracovat téma nele­gál­ní­ho obcho­du se zbra­ně­mi (a jen tak bokem i s dro­ga­mi) způ­so­bem tak povrch­ním, neza­jí­ma­vým a nud­ným, je svým způ­so­bem jis­tý druh „umě­ní“. Natočit film o obcho­do­vá­ní se zbra­ně­mi tak, že se divá­ko­vi při jeho sle­do­vá­ní tají dech a mra­zí v zádech – to pře­ce divá­ky dáv­no neza­jí­má! A hlav­ně … - ame­ric­ký divák by to nemu­sel pocho­pit.

Chvíli jsem pře­mýš­le­la, zda se nejed­ná o paro­dii, zda se nám tvůr­ci nesna­ží uká­zat, jak jsou vál­ky, zbro­je­ní, obchod se zbra­ně­mi, zabí­je­ní nesmy­sl­né. Ne, bohu­žel o paro­dii se nejed­ná. A i kdy­by – ani ta by neby­la pove­de­ná.

Pokud máte tolik vol­né­ho času, že neví­te co sním, pokud máte pře­by­teč­ných sto korun (a více), pokud se chce­te tro­chu ohřát, tak … Tak radě­ji běž­te do toho hyper­mar­ke­tu. Máte-li nepří­te­le na život a na smrt, dopo­ruč­te mu film Obchodník se smr­tí. Ale při­prav­te se, že se vám za to jed­nou kru­tě pomstí.

O filmu:

Rok: 2005
Oficiální strán­ka fil­mu: Lord of War
Scénář a režie: Andrew Niccol
V hlav­ních rolích: Nicolas Cage, Ethan Hawke, Jared Leto, Bridget Moynahan
Délka: 122 minut