RECENZE – Malé sladké lži

Načítám počet zob­ra­ze­ní...

Autorka: Caz Frearová

Překlad: Kateřina Elisová

Nakladatelství: Grada/Cosmopolis

Rok vydá­ní v ČR: 2019

Počet stran: 432

ISBN: 978-80-271-0637-0

Cat je šest­a­dva­cet let a pra­cu­je u 4. týmu oddě­le­ní vyšet­řo­vá­ní vražd. Po jed­nom těž­kém pří­pa­du navště­vu­je psy­cho­lož­ku a trpí nespa­vos­tí. Osud jí však při­chys­tá dale­ko těž­ší zkouš­ku než byl pře­de­šlý pří­pad. Nedaleko hos­po­dy její­ho otce je nale­ze­no tělo mrt­vé ženy. Tělo je iden­ti­fi­ko­vá­no jako pět­a­tři­ce­ti­le­tá Alice Lapaineová. Záhy se obje­ví důka­zy, že by Alice vlast­ně vůbec nemu­se­la být Alice, ale Marianne. Ta krás­ná Marianne, kte­rá se před osm­nác­ti lety ztra­ti­la, a kte­rou znal Catin otec, kte­rý to ovšem z něja­ké­ho důvo­du teh­dy popřel. Celých osm­náct let se tím Cat uží­rá, pode­zří­vá otce, že prá­vě on stál za Marianniným zmi­ze­ním. Proč by se jinak uchý­lil k oné malé slad­ké lži? A nyní je Maryanne prav­dě­po­dob­ně mrt­vá, a ješ­tě navíc je nale­ze­ná neda­le­ko hos­po­dy, kte­rou otec po letech začal opět pro­vo­zo­vat.

Začnu tím, že bych Malé slad­ké lži zařa­di­la spí­še mezi detek­tiv­ky než čis­to­krev­né thrille­ry. Jde o čtyř set strán­ko­vou kni­hu, jejíž děj ply­ne od začát­ku do kon­ce až pří­liš poklid­ně. Potýkala jsem se s ní tedy cel­kem dlou­ho. Navíc mi hlav­ní hrdin­ka vůbec nepři­rost­la k srd­ci, v pod­sta­tě mi neby­la sym­pa­tic­ká ani tro­chu. Možná snad ke kon­ci se to troš­ku změ­ni­lo, ale ne pří­liš. Mnohem víc mě tře­ba zau­ja­la ved­lej­ší posta­va šéfin­spek­tor­ky Steelové. Byla tako­vá život­něj­ší, sku­teč­něj­ší.

Kniha je psá­na ich-formou, pří­běh se ode­hrá­vá z vět­ší čás­ti v sou­čas­nos­ti. Ve vzpo­mín­kách se potom Cat vra­cí do své­ho dět­ství, kapi­to­ly ze sou­čas­nos­ti jsou tedy mís­ty stří­dá­ny s kapi­to­la­mi Catiných vzpo­mí­nek.

Autorka si mě svým debu­tem úpl­ně nezís­ka­la, nicmé­ně jí dám urči­tě ješ­tě šan­ci, pokud vyjde pokra­čo­vá­ní série. Třeba bude děj dal­ší kni­hy sviž­něj­ší, napí­na­věj­ší, bude se víc podo­bat thrille­ru než roz­vláč­né detek­tiv­ce.

Caz Frearová vyrost­la v Coventry a během dospí­vá­ní sni­la o tom, že se pře­stě­hu­je do Londýna a napí­še kni­hu. První sen si spl­ni­la rych­le, na dru­hý ovšem došlo, až když se vrá­ti­la zpět do své­ho rod­né­ho měs­ta.
Vystudovala his­to­rii a poli­tic­ké vědy, což se jí vel­mi hodi­lo, když pra­co­va­la jako číš­ni­ce, pro­da­vač­ka, malo­ob­chod­ní pro­dej­ky­ně a posled­ních dva­náct let také jako head­hun­ter. Alespoň moh­la brou­sit svůj ost­rovtip.
Když se netrá­pí nad dia­lo­gy nebo vymýš­le­ním neče­ka­ných zvra­tů, fan­dí Arsenalu nebo ji najde­te v hos­po­dě, jak vede zasvě­ce­né hovo­ry o téma­tech, o nichž nic neví.

Za poskyt­nu­tí recenz­ní­ho výtis­ku vel­mi děku­ji nakla­da­tel­ství Grada/Cosmopolis. Knihu zde může­te zakou­pit.