Petrolejový princ - Natáčení v okolí Dubrovníku

Přípravy k natá­če­ní Petrolejového prince se roz­běh­ly počát­kem roku 1965. Mezi Berlínem, Záhřebem a jed­not­li­vý­mi mís­ty natá­če­ní neu­stá­le pen­dlo­va­ly náklad­ní auto­mo­bi­ly, kte­ré pře­vá­že­ly kos­týmy, rekvi­zi­ty a ostat­ní fil­mo­vý mate­ri­ál. Mnozí spo­lu­pra­cov­ní­ci si u pří­sluš­ných jugo­sláv­ských kon­zu­lá­tů vyří­di­li dlou­ho­do­bá víza, aby moh­li kdy­ko­liv a bez potí­ží při­ces­to­vat. Začátek natá­če­ní byl naplá­no­ván na konec břez­na, kdy v Chorvatsku ješ­tě pano­va­lo chlad­né poča­sí, pro­to se fil­ma­ři roz­hod­li začít natá­čet co nej­již­ně­ji, v oko­lí Dubrovníku. První zábě­ry vzni­ka­ly 28. břez­na 1965 v Zupci u Trebinje, kde pořád ješ­tě stá­lo wes­ter­no­vé měs­to z fil­mu Old Shatterhand. Architekt Dušan Jeričević, kte­rý stál u zro­du Pokladu na Stříbrném jeze­ře, pře­sta­věl někdej­ší Golden Hill na měs­to Tucson - při­tom mu sta­či­lo vymě­nit jen pár cedu­lí na obcho­dech a pro­vést něko­lik dal­ších drob­ných úprav, aby z pohle­du kame­ry nešlo poznat, že se domy na uli­ci sklá­da­jí pou­ze z prů­če­lí. Za těmi­to domy pak muse­la Antje Weisgerber věšet v let­ních šatech prádlo. Byla nesne­si­tel­ná zima a po oblo­ze se vali­la hus­tá mrač­na pohá­ně­ná sil­ným ledo­vým větrem, pro­slu­lou bórou. Kameraman Heinz Hölscher vzpo­mí­ná: „Natáčeli jsme v krát­kých pauzách, když se vítr na chví­li uklid­nil a Antje moh­la nor­mál­ně stát; jinak hro­zi­lo, že tuto křeh­kou dámu pova­lí vítr na zem.“

---