Airplane! (alternativní název Flying High!) je americký parodický film z roku 1980, který napsali a režírovali bratři David a Jerry Zuckerovi a Jim Abrahams, kteří zde debutovali jako režiséři, a produkoval ho Jon Davison. V hlavních rolích se představili Robert Hays a Julie Hagerty, dále hrají Leslie Nielsen, Robert Stack, Lloyd Bridges, Peter Graves, Kareem Abdul-Jabbar a Lorna Patterson. Jedná se o parodii na žánr katastrofických filmů, zejména na film společnosti Paramount z roku 1957 Zero Hour!, z něhož si vypůjčil zápletku a ústřední postavy, a čerpá také mnoho prvků z filmu Letiště 1975 a dalších filmů ze série Letiště. Je známý pro použití surrealistického humoru a rychlé slapstickové komedie, včetně vizuálních a slovních hříček, gagů, running jokes a obskurního humoru.
Vydán společností Paramount Pictures, zaznamenal kritický i komerční úspěch a celosvětově vydělal 171 milionů dolarů při rozpočtu 3,5 milionu dolarů. Jeho tvůrci obdrželi cenu Writers Guild of America Award za nejlepší adaptovanou komedii a nominace na Zlatý glóbus za nejlepší film - muzikál nebo komedii a na cenu BAFTA za nejlepší scénář.
Od svého uvedení do kin jeho reputace výrazně vzrostla. V žebříčku 100 nejvtipnějších filmů časopisu Bravo se umístil na 6. místě. V anketě britské stanice Channel 4 z roku 2007 byl vyhodnocen jako druhá nejlepší komedie všech dob, hned po filmu Monty Pythonův Život Briana. V roce 2008 byl vybrán časopisem Empire jako jeden z „500 nejlepších filmů všech dob“ a v roce 2012 byl zvolen na prvním místě v anketě „50 nejvtipnějších komedií všech dob“. V roce 2010 byl knihovnou Kongresu USA vybrán k uchování v Národním filmovém registru Spojených států jako „kulturně, historicky nebo esteticky významný“.
Děj
Bývalý pilot stíhačky Ted Striker je traumatizovaný válečný veterán, který se stal taxikářem. Kvůli svému patologickému strachu z létání a následnému „problému s alkoholem“ - stříká nápoje kamkoli, jen ne do úst - nebyl Ted schopen zastávat zodpovědnou práci. Jeho válečná přítelkyně Elaine Dickinsonová, nyní letuška, s ním přeruší vztah ještě před nástupem na plánovaný let z Los Angeles do Chicaga. Ted opustí svůj taxík a koupí si letenku na stejný let, aby se ji pokusil získat zpět. Po nástupu na palubu ho však Elaine nadále odmítá.
Po podávání jídla během letu celá posádka a několik cestujících onemocní. Cestující doktor Rumack zjistí, že otravu jídlem způsobila ryba podávaná při výdeji jídla. Protože posádka letadla je neschopná letu, kontaktuje Elaine řídící věž v Chicagu s žádostí o pomoc a vedoucí věže Steve McCroskey jí nařídí, aby aktivovala autopilota letadla, velkou nafukovací figurínu pilota přezdívanou „Otto“, která je dopraví do Chicaga, ale nebude schopna s letadlem přistát. Elaine a Rumack přesvědčí Teda, aby se ujal řízení. Když se Steve dozví, že pilotovat bude Ted, kontaktuje Tedova bývalého velícího důstojníka Rexe Kramera - nyní slouží jako komerční pilot - aby mu pomohl vysvětlit Tedovi postup přistání. Ted znejistí, když Kramer začne dávat rozkazy, a krátce se zhroutí uprostřed dalších válečných flashbacků. Elaine i Rumack posílí Tedovu sebedůvěru a on se opět dokáže chopit řízení.
Jak se letadlo blíží k Chicagu, zhorší se počasí, což zkomplikuje přistání. S pomocí Elaine jako druhého pilota a Rexovým vedením z věže se Tedovi podaří s letadlem bezpečně přistát, přestože se podvozek utrhne, a cestující utrpí jen drobná zranění. Přijíždí záchranná vozidla, která pomáhají vyložit letadlo. Elaine, ohromená Tedovou odvahou, ho obejme a políbí, čímž se obnoví jejich vztah. Oba sledují, jak „Otto“ přebírá kontrolu nad letadlem, nafoukne spolujezdkyni a vzlétne.
Obsazení
- Robert Hays jako Ted Striker
- Julie Hagerty jako Elaine Dickinsonová
- Leslie Nielsen jako Dr. Rumacková
- Peter Graves jako kapitán Clarence Oveur
- Lloyd Bridges jako Steve McCroskey
- Robert Stack jako kpt. Rex Kramer
- Lorna Patterson jako Randy
- Stephen Stucker jako letecký dispečer Johnny Henshaw-Jacobs
- Frank Ashmore jako Victor Basta
- Jonathan Banks jako Gunderson
- Kareem Abdul-Jabbar jako Roger Murdock
- Craig Berenson jako Paul Carey
- Barbara Billingsley jako Jive Lady
- Lee Bryant jako Mrs. Hammen
- Nicholas Pryor jako Jim Hammen
- Joyce Bulifant jako paní Davisová
- Maureen McGovern jako jeptiška
- Kenneth Tobey jako letecký dispečer Neubauer
- Marcy Goldman jako Mrs. Geline
- Barbara Stuart jako paní Kramerová
- Ross Harris jako Joey Hammen
- Norman Alexander Gibbs jako první Jive Dude
- Al White jako druhý Jive Dude
- David Hollander jako mladý chlapec s kávou
- Michelle Stacy jako mladá dívka s kávou
- David Leisure jako první Krišna
- Jason Wingreen jako dr. Brody
- Jill Whelan jako Lisa Davisová
- Ethel Merman jako poručík Hurwitzová
- Lee Terri jako Mrs. Linda Oveur
- Jimmie Walker jako Muž se stěračem
- James Hong jako Japonský generál
- Howard Jarvis jako Muž v taxíku
- Michael Laurence jako Hlasatel
- Herb Voland jako Letecký dispečer Macias
Produkce
Jerry Zucker, Jim Abrahams a David Zucker (společně známí jako Zucker, Abrahams a Zucker nebo ZAZ) napsali film Airplane! v době, kdy vystupovali s divadelní skupinou Kentucky Fried Theatre, kterou založili v roce 1971. Aby získali materiál pro své komediální výstupy, běžně nahrávali noční televizní vysílání a později si nahrávky prohlíželi především proto, aby z nich vytáhli reklamy, což Abrahams přirovnal k „lovení ryb“. Při jednom takovém nahrávání nechtěně nahráli film Zero Hour! z roku 1957 a při skenování reklam zjistili, že jde o „dokonale klasicky strukturovaný film“, jak říká Jerry Zucker. Abrahams později popsal film Zero Hour! jako „vážnou verzi filmu Airplane!“. Byl to první filmový scénář, který napsali, dokončili ho kolem roku 1975 a původně se jmenoval The Late Show. Scénář se původně držel v blízkosti dialogů a děje Zero Hour!, protože ZAZ se domnívali, že v té době neměli dostatečné znalosti o filmu, aby dokázali strukturovat pořádný scénář. Scénář ZAZ si z filmu Zero Hour! vypůjčil tolik, že se domnívali, že je třeba vyjednat práva na vytvoření remaku filmu a zajistit, aby zůstali v rámci autorského zákona v přípustné parodii. Podařilo se jim získat práva od společností Warner Bros. a Paramount za tehdejších asi 2 500 dolarů. Původní scénář obsahoval parodie na televizní reklamy, ale lidé, kteří ho korigovali, jim poradili, aby reklamy zkrátili, a oni je nakonec odstranili. Když byl jejich scénář dokončen, nepodařilo se jim ho prodat.
Když se jim nepodařilo scénář prodat, seznámila se trojice s režisérem Johnem Landisem, který je povzbudil, aby na základě svých divadelních skečů napsali film. Koncem sedmdesátých let se jim podařilo film The Kentucky Fried Movie uvést do výroby. David Zucker řekl: „Bylo to poprvé, co jsme byli na filmovém place. Hodně jsme se toho naučili. Naučili jsme se, že pokud chcete, aby film dopadl podle vašich představ, musíte ho režírovat. Takže u dalšího filmu, Airplane!, jsme trvali na tom, že budeme režírovat.“
Nakonec se scénář Airplane! dostal prostřednictvím Michaela Eisnera do Paramountu. Eisner se o scénáři dozvěděl prostřednictvím Susan Baerwaldové, další scenáristky společnosti United Artists, a nechal Jeffreyho Katzenberga, aby ZAZ vyhledal a sešel se s ním, aby s ním probral podrobnosti. O produkci filmu projevila zájem také společnost Avco Embassy Pictures, ale ZAZ se rozhodl pro Paramount.
Paramount trval na tom, aby byl film natočen barevně, nikoli černobíle, jak si přál ZAZ, a aby se odehrával na palubě tryskového letadla, nikoli vrtulového, aby se lépe ztotožnil s moderními filmovými diváky. Výměnou za to Paramount přistoupil na přání ZAZ obsadit do filmu seriózní herce a ne komediální umělce. Hlavní natáčení začalo 20. června 1979 a skončilo 31. srpna, přičemž většina natáčení proběhla v srpnu. Jerry Zucker stál během natáčení vedle kamery, zatímco David Zucker a Jim Abrahams sledovali videopřenos, aby viděli, jak bude film vypadat; po každém záběru se radili.
Casting
David Zucker vysvětlil, že „trik spočíval v obsazení herců jako Robert Stack, Leslie Nielsen, Peter Graves a Lloyd Bridges. Byli to lidé, kteří do té doby komedie nikdy nedělali. Mysleli jsme si, že jsou mnohem vtipnější, než byli tehdejší komici.“
David Zucker považoval Stacka za nejdůležitějšího herce, kterého bylo třeba obsadit, protože byl „svorníkem“ děje filmu. Stack svou roli zpočátku hrál jinak, než si režiséři představovali. Ukázali mu kazetu s imitátorem Johnem Bynerem, který se vydával za Roberta Stacka. Podle producentů Stack „napodoboval Johna Bynera, který napodoboval Stacka“. Stack o roli zpočátku neměl zájem, ale ZAZ ho přesvědčil. Bridgesovy děti mu poradily, aby roli vzal. Graves scénář nejprve odmítl, protože ho považoval za nevkusný. Během natáčení ZAZ Gravesovi vysvětlil, že jeho repliky pronesené k malému chlapci, jako například „Viděl jsi někdy dospělého muže nahého?“, „budou vysvětleny později v roli, ve které nejsi“. V komentáři na DVD Abrahams řekl: „Nerozumím tomu. Co si myslel, že je nevkusného na pedofilii?“
Do role doktora Rumacka ZAZ původně navrhoval Doma DeLuise, Christophera Leeho a Jacka Webba, kteří ji všichni odmítli, než zvážili Nielsena, který byl podle Jerryho Zuckera ve své roli „jako ryba ve vodě“. Nielsenova dosavadní kariéra se skládala převážně z vážných hlavních rolí, ale chtěl pracovat v komedii a hledal film, který by mu pomohl v tomto přechodu. Na place byl považován za „komika ve skříni“, který mezi záběry vtipkoval se svými hereckými kolegy, ale při roli Rumacka si okamžitě osvojil svou pochmurnou, vážnou osobnost. Během natáčení používal Nielsen polštářek Whoopee, aby udržel herce z rovnováhy. Hays řekl, že Nielsen „hrál na tu věc jako mistr“. Christopher Lee později uznal, že odmítnout roli (hrát ve filmu 1941) byla obrovská chyba.
Role Teda Strikera byla napsána pro Davida Lettermana, který se ucházel o roli moderátora zpráv ve filmu Kentucky Fried Movie. Letterman v roce 1979 absolvoval kamerové zkoušky, ale nakonec nebyl vybrán. Do role byli zvažováni také Bill Murray a Fred Willard. O roli se ucházela také Caitlyn Jenner. Místo toho se ZAZ rozhodl pro Roberta Hayse, spoluhráče ze situační komedie Angie na stanici ABC. O roli Elaine se ucházely Sigourney Weaver a Shelley Long, ale nakonec ji získala Julie Hagerty. Režiséři dvojici doporučili, aby své role hrála rovnou. Mezi Haysem a Hagertyovou vznikla na plátně chemie, která filmu prospěla; věnovali čas zdokonalení barové taneční sestavy na píseň Stayin“
Pro scénu „červená zóna/bílá zóna“, v níž se hlasatelé „Betty“ a „Vernon“ přou o červenou a bílou zónu, prošel ZAZ obvyklým procesem konkurzu na profesionální hlasové herce, ale nepodařilo se mu najít takové, kteří by dokázali poskytnout požadovanou věrohodnost. Místo toho tvůrci nakonec vyhledali a najali skutečný manželský pár, který nahrál pásky s hlášením, jež se tehdy používalo na mezinárodním letišti v Los Angeles. ZAZ převzal některé jejich dialogy přímo z románu Letiště z roku 1968, jehož autorem je Arthur Hailey, který napsal i scénář k filmu Nultá hodina. Mezi převzatými replikami byly i ty o nechtěném těhotenství; David Zucker řekl, že dvojice „z toho dostala kopanec“.
Hudba
Hudbu k filmu složil Elmer Bernstein, který předtím vytvořil soundtracky ke klasickým filmům jako Desatero přikázání, Sedm statečných, Zabít drozda nebo Velký útěk. ZAZ Bernsteinovi řekli, že nechtějí epickou hudbu jako v jeho předchozích dílech, ale „hudbu na úrovni béčkového filmu, přehnanou a otřepanou“. Podle ZAZ Bernstein naprosto pochopil, o co se snaží, smál se během celého předchozího sestřihu filmu a napsal „fantastickou hudbu“.
V roce 1980 vyšel u Regency Records LP soundtrack k filmu, který obsahoval dialogy a písně z filmu. Vyprávěl ho Shadoe Stevens a obsahoval pouze jednu hudební skladbu, „Love Theme from Airplane!“, kterou složil Bernstein. Pro evropské vydání „Flying High“ byl soundtrack pozměněn a několik uváděných skladeb bylo vyměněno za skladby původní na LP.
V dubnu 2009 vydavatelství La-La Land Records oznámilo, že vydá první oficiální album soundtracku k filmu Airplane!, které bude obsahovat kompletní Bernsteinovu hudbu. Soundtrack byl vydán digitálně 19. února 2013 společností Paramount Music.
Vydání
Před uvedením filmu do kin měli režiséři obavy po průměrném diváckém ohlasu na předpremiéře, ale film vydělal celý svůj rozpočet ve výši asi 3,5 milionu dolarů během prvních pěti dnů uvedení do kin.
Airplane! měl premiéru 27. června 1980 v sedmi kinech v Torontu a za první víkend vydělal 83 058 dolarů. Film měl premiéru také ve dvou kinech v Buffalu, kde za první týden vydělal 14 000 dolarů. Ve středu 2. července se pak film rozšířil do 705 kin ve Spojených státech a Kanadě a za prvních pět dní širokého uvedení vydělal 6 052 514 dolarů, o víkendu skončil druhý s výdělkem 4 540 000 dolarů. Celkově film v amerických a kanadských pokladnách vydělal 83 milionů dolarů a vrátil 40 milionů dolarů z pronájmu, čímž se stal čtvrtým nejvýdělečnějším filmem roku 1980. Celosvětově film při svém prvním uvedení vydělal 130 milionů dolarů a do roku 2002 vydělal 171 milionů dolarů.
Recepce
„Airplane! se v roce 1980 objevil jako ostře vnímavá parodie na velkorozpočtové katastrofické filmy, které dominovaly Hollywoodu v 70. letech [a] představil tolik potřebné deflační hodnocení tendence producentů kinematografických filmů posouvat úspěšné šablonovité filmové konvence za hranici logiky.“
Airplane! získalo všeobecné uznání kritiky a je všeobecně považováno za jeden z nejlepších filmů roku 1980. Na serveru Rotten Tomatoes získal film na základě 69 recenzí sestavených zpětně hodnocení 97 s průměrnou známkou 8,45/10. Kritický konsenzus na této stránce zní: „Ačkoli je Airplane! nestydatě dětinský a hloupý, je přesto zábavnou parodickou komedií plnou citovatelných hlášek a slapstickových gagů, které přetrvávají dodnes.“ Na serveru Metacritic má film na základě 18 kritiků vážený průměr 78 bodů ze 100, což znamená „obecně příznivé hodnocení“.
Roger Ebert z Chicago Sun-Times napsal: „Airplane! je sofistikovaný, zřejmý, předvídatelný, otřepaný a poměrně často velmi vtipný. A důvodem, proč je vtipný, je často to, že je sofistikovaný, předvídatelný, otřepaný atd.“. Janet Maslinová z The New York Times napsala: „Airplane! je více než příjemným překvapením.... Jako lék na nabubřelou sebestřednost příliš mnoha jiných současných počinů je to přesně to, co lékař předepsal.“
V roce 2008 byl Airplane! vybrán časopisem Empire mezi „500 nejlepších filmů všech dob“. Na podobný seznam - „1000 nejlepších filmů všech dob“ - jej zařadil i deník The New York Times. V listopadu 2015 se film umístil na čtvrtém místě v žebříčku „101 nejvtipnějších scénářů“, který sestavila organizace Writers Guild of America.
MaximOnline.com zařadil havárii letadla ve filmu Airplane! na čtvrté místo svého seznamu „Nejděsivějších filmových havárií letadel“. Reakce Leslieho Nielsena na Haysovu hlášku „To snad nemyslíte vážně“ - „Myslím to vážně. A neříkejte mi Shirley“ - se umístila na 79. místě v seznamu 100 nejlepších filmových hlášek, který sestavil AFI. V roce 2000 zařadil Americký filmový institut film Airplane! na desáté místo svého seznamu 100 nejvtipnějších amerických filmů. Ve stejném roce jej čtenáři časopisu Total Film zvolili druhou nejlepší komedií všech dob. Rovněž se umístil na druhém místě v britské anketě 50 nejlepších komediálních filmů na Channel 4, kde jej porazil Monty Pythonův Život Briana. Časopis Entertainment Weekly jej ve svém žebříčku 100 nejvtipnějších filmů na videu označil za „nejzábavnější film na videu“.
Řada herců byla obsazena tak, aby zpochybnila své zavedené image: Nielsen, Stack a Bridges byli před svými rolemi ve filmu Airplane! známí ztvárněním dobrodružných, neotesaných postav drsňáků. Stackova role kapitána, který ztratí nervy v jednom z prvních „katastrofických“ filmů o leteckých společnostech, The High and the Mighty (1954), je v Airplane! zparodována, stejně jako televizní role Lloyda Bridgese z let 1970-1971 jako ředitele letiště Jima Conrada v San Francisco International Airport. Peter Graves si zahrál v televizním filmu SST: Let smrti, v němž letadlo SST nemohlo kvůli mimořádné události přistát.
Nielsen se po uvedení filmu Airplane! do kin dočkal výrazného kariérního vzestupu. Tento film znamenal výraznou změnu jeho filmové postavy směrem k mrtvolné komedii, zejména ve třech filmech Nahá zbraň: The Naked Gun (1988); The Naked Gun 2½: (1991) a The Naked Gun 33 1⁄3: (1994). Filmy vznikly na základě šestidílného televizního seriálu Policejní komando! s Nielsenem v hlavní roli, který vytvořila a produkovala společnost Zucker-Abrahams-Zucker. Díky tomu byl také o mnoho let později obsazen do filmu Mela Brookse Dracula: Mrtvý a milující to. Brooks chtěl tento film natočit už dlouho, ale odkládal to, protože, jak sám řekl: „Prostě jsem nemohl najít toho správného Drákulu“. Podle Brookse viděl film Airplane! až několik let po jeho uvedení. Když ho viděl, věděl, že Nielsen se na roli hodí. Když bylo naznačeno, že jeho role v Airplane! je proti typu, Nielsen protestoval, že „vždycky předtím byl obsazován proti typu“ a že komedie byla to, co chtěl vždycky opravdu dělat.
Film je uznáván Americkým filmovým institutem v těchto seznamech:
-2000: 100 Years...100 Laughs - No. 10
-2005: AFI’s 100 Years...100 Laughs - No. 10:
oTed Striker: „To snad nemyslíte vážně?“
Dr. Rumack: „Myslím to vážně. A neříkejte mi Shirley“. - Č. 79
Vliv
Petr Farrelly o filmu řekl: „Mám pocit, že je to pro mě těžké: „Když jsem poprvé viděl Airplane! Vidět ho poprvé bylo jako jít na velký rockový koncert, jako vidět Led Zeppelin nebo Talking Heads. Až později jsme si uvědomili, že to, co jsme viděli, byl velmi specifický druh komedie, které dnes říkáme Zucker-Abrahams-Zuckerova škola“. Farrelly spolu se svým scenáristickým partnerem Bennettem Yellinem poslali scénář komedie Davidu Zuckerovi, který jim na oplátku poskytl jejich první hollywoodskou scenáristickou práci.
Při nehodě letu Qantas 72 nad Indickým oceánem západně od Austrálie v roce 2008 si kapitán letadla při pokusu o přistání odříkal několik hlášek Lloyda Bridgese: „Vypadá to, že jsem si vybral špatný týden na to, abych přestal pít“, aby se zbavil napětí. To bylo komentováno v epizodě Letecké katastrofy „Volný pád“.
O třicet let později byl natočen dokumentární film Židé a baseball:
V epizodě televizního pořadu MythBusters „Airplane Hour“ (Hodina letadla) se odehrávalo vyvrcholení filmu, aby se zjistilo, zda nezkušený pilot dokáže přistát s letadlem pouze na zavolání z řízení letového provozu. Bořiči mýtů museli k ověření mýtu použít simulaci, ale došli k závěru, že scéna je věrohodná. Zmínili však, že většina dnešních letadel má autopilota, který umožňuje bezpečné přistání.
Ve filmu Ted z roku 2012 vypráví hlavní hrdina John Bennett příběh o tom, jak se seznámil s Lori Collinsovou. Flashback je věrnou rekonstrukcí scény, v níž se Ted Striker na diskotéce seznámil s Elaine Dickinsonovou.
Na začátku roku 2014 začala společnost Delta Air Lines používat nový palubní bezpečnostní film s mnoha odkazy na 80. léta, v jehož závěru si Kareem Abdul-Jabbar zopakoval svou roli druhého pilota Rogera Murdocka.
V roce 2014 začala společnost Travel Wisconsin vysílat reklamu s Robertem Haysem a Kareememem Abdul-Jabbarem, kteří si zopakovali své role z filmu. Kareem pronese komentář „Proč jsem tohle místo vůbec opustil?“, čímž odkazuje na dobu, kdy hrál za Milwaukee Bucks. Hays si také zopakoval svou roli pilota letecké společnosti ve filmu Sharknado 2: The Second One.
V první epizodě osmé série televizního seriálu The Goldbergs jsou některé scény převyprávěny.
Pokračování
Airplane! II: Pokračování, poprvé uvedené do kin 10. prosince 1982, se pokusilo vypořádat se s žánrem sci-fi filmu, i když byl stále kladen důraz na obecné téma katastrofických filmů. Ačkoli se většina herců pro pokračování znovu sešla, scénáristé a režiséři filmu Airplane! se rozhodli na něm nepodílet. V komentáři na DVD k filmu Airplane! David Zucker, Jim Abrahams a Jerry Zucker tvrdí, že nikdy neviděli a ani netouží vidět Airplane II.
Zdroj: Anglická Wikipedie
Nejnovější komentáře