Kritiky.cz > Speciály > Forrest Gump

Forrest Gump

Photo © 1994 Paramount Pictures
Photo © 1994 Paramount Pictures
1 hvězda2 hvězdy3 hvězdy4 hvězdy5 hvězd (zatím nehodnoceno)
Loading...

Forrest Gump je ame­ric­ký komediálně-dramatický film z roku 1994, kte­rý reží­ro­val Robert Zemeckis a scé­nář napsal Eric Roth. Film byl nato­čen pod­le stej­no­jmen­né­ho romá­nu Winstona Grooma z roku 1986 a v hlav­ních rolích se před­sta­vi­li Tom Hanks, Robin Wright, Gary Sinise, Mykelti Williamson a Sally Field. Film sle­du­je něko­lik dese­ti­le­tí živo­ta poma­lé­ho a dob­ro­sr­deč­né­ho muže z Alabamy jmé­nem Forrest Gump (Hanks) a jeho zážit­ky ve Spojených stá­tech 20. sto­le­tí. Film se od romá­nu pod­stat­ně liší.

Prvotní natá­če­ní pro­bí­ha­lo od srp­na do pro­sin­ce 1993, pře­váž­ně v Georgii, Severní a Jižní Karolíně. K začle­ně­ní Hankse do archiv­ních zábě­rů a k roz­vi­nu­tí dal­ších scén byly pou­ži­ty roz­sáh­lé vizu­ál­ní efek­ty. Soundtrack obsa­hu­je pís­ně odrá­že­jí­cí různá obdo­bí, kte­rá jsou ve fil­mu vidět.

Forest Gump byl uve­den do kin ve Spojených stá­tech 6. čer­ven­ce 1994 a zís­kal uzná­ní kri­ti­ky za Zemeckisovu režii, herec­ké výko­ny (zejmé­na Hankse a Siniseho), vizu­ál­ní efek­ty, hud­bu a scé­nář. Film zazna­me­nal obrov­ský kasov­ní úspěch; stal se nej­vý­dě­leč­něj­ším fil­mem v Americe uve­de­ným v tom roce a během své­ho uve­de­ní v kinech vydě­lal celo­svě­to­vě přes 678,2 mili­o­nu USD, což z něj uči­ni­lo dru­hý nej­vý­dě­leč­něj­ší film roku 1994, hned po Lvím krá­li. Soundtracku se pro­da­lo přes 12 mili­o­nů kopií. Forrest Gump zís­kal šest Oscarů: Nejlepší film, nej­lep­ší režie, nej­lep­ší herec Hanks, nej­lep­ší adap­to­va­ný scé­nář, nej­lep­ší vizu­ál­ní efek­ty a nej­lep­ší střih. Získal mno­ho nomi­na­cí na ceny, včet­ně Zlatých gló­bů, cen Britské fil­mo­vé aka­de­mie a Screen Actors Guild Awards.

Byly vytvo­ře­ny růz­né inter­pre­ta­ce hlav­ní­ho hrdi­ny a poli­tic­ké sym­bo­li­ky fil­mu. V roce 2011 vybra­la Knihovna Kongresu USA film k ucho­vá­ní v Národním fil­mo­vém regis­t­ru Spojených stá­tů jako „kul­tur­ně, his­to­ric­ky nebo este­tic­ky význam­ný“.

Děj

V roce 1981 na auto­bu­so­vé zastáv­ce v Savannah v Georgii vyprá­ví muž jmé­nem Forrest Gump svůj život­ní pří­běh cizím lidem, kte­ří náho­dou sedí ved­le něj na lavič­ce. Jako chla­pec v roce 1956 má Forrest IQ 75 a je vyba­ven orté­zou na nohu, kte­rá má kori­go­vat zakři­ve­nou páteř. Žije v Greenbow v Alabamě se svou mat­kou, kte­rá vede pen­zi­on a povzbu­zu­je ho, aby žil nad rámec své­ho posti­že­ní. Mezi jejich dočas­ný­mi nájem­ní­ky je i mla­dý Elvis Presley, kte­rý Forrestovi hra­je na kyta­ru a do svých vystou­pe­ní zapo­ju­je chlap­co­vy trha­vé taneč­ní pohy­by. První den ve ško­le se Forrest sezná­mí s dív­kou Jenny Curranovou a sta­nou se z nich nej­lep­ší přá­te­lé.

Šikanovaný kvů­li svým rov­nát­kům na nohou a mdlé­mu vzhle­du Forrest ute­če před sku­pi­nou dětí, ale když se mu rov­nát­ka utrh­nou, uká­že se, že je rych­lý běžec. Díky tomu­to talen­tu zís­ká v roce 1962 fot­ba­lo­vé sti­pen­di­um na uni­ver­zi­tě v Alabamě, kde ho tré­nu­je Bear Bryant, sta­ne se nej­lep­ším hrá­čem na vra­ce­ní míčů, je jme­no­ván do celo­a­me­ric­ké­ho týmu a v Bílém domě se setká s pre­zi­den­tem Johnem F. Kennedym. V prv­ním roce stu­dia se sta­ne svěd­kem akce guver­né­ra George Wallace Stand in the Schoolhouse Door a vrá­tí upuš­tě­nou kni­hu Vivian Malone Jonesové, jed­né ze stu­den­tek při­ja­tých přes odpor stá­tu.

Po ukon­če­ní stu­dia v roce 1966 Forrest naru­ku­je do ame­ric­ké armá­dy. Během základ­ní­ho výcvi­ku se spřá­te­lí se spo­lu­bo­jov­ní­kem Benjaminem Bufordem Blueem (pře­zdí­va­ným „Bubba“), kte­rý Forresta pře­svěd­čí, aby s ním po skon­če­ní služ­by začal pod­ni­kat v lovu kre­vet. Později téhož roku jsou poslá­ni do Vietnamu, kde slou­ží u 9. pěší divi­ze v oblas­ti del­ty Mekongu pod vele­ním poru­čí­ka Dana Taylora. Po měsí­cích rutin­ních ope­ra­cí je jejich četa při hlíd­ce pře­pa­de­na a Bubba je v boji zabit. Forrest zachrá­ní něko­lik zra­ně­ných kole­gů z čety - a poru­čí­ka Dana, kte­rý při­jde o obě nohy. Taylor je roz­hoř­čen, že ho Forrest zachrá­nil; radě­ji by zemřel v boji jako jeho před­ko­vé před ním, ale je vrá­cen do Spojených stá­tů. Forrest je za své hrdin­ství vyzna­me­nán pre­zi­den­tem Lyndonem B. Johnsonem Medailí cti.

Na pro­ti­vá­leč­ném shro­máž­dě­ní Pochod na Pentagon se Forrest setká­vá s Abbie Hoffmanovou a krát­ce se zno­vu setká­vá s Jenny, kte­rá se sta­la dro­go­vě závis­lou hip­pie a pro­ti­vá­leč­nou akti­vist­kou. Rozvíjí také svůj talent pro ping-pong a stá­vá se spor­tov­ní celebri­tou, kte­rá sou­tě­ží s čín­ský­mi týmy v ping-pongové diplo­ma­cii, což mu vyne­se roz­ho­vor ved­le Johna Lennona z Beatles v The Dick Cavett Show. Zdá se, že ovliv­nil Lennonovu píseň „Imagine“. Forrest trá­ví Silvestra 1972 v New Yorku s poru­čí­kem Danem, kte­rý se stal alko­ho­li­kem, stá­le zahořk­lým kvů­li své­mu posti­že­ní a lhos­tej­nos­ti vlá­dy vůči viet­nam­ským vete­rá­nům. Forrestův ping­pon­go­vý úspěch nako­nec vede k setká­ní s pre­zi­den­tem Richardem Nixonem. Pro tuto udá­lost dosta­ne pokoj v kom­ple­xu Watergate, kde nevě­dom­ky odha­lí skan­dál Watergate.

Propuštěn z armá­dy se Forrest vra­cí do Greenbow a pod­po­ru­je fir­mu, kte­rá vyrá­bí ping­pon­go­vé pál­ky. Za vydě­la­né pení­ze si kou­pí loď na lov kre­vet v Bayou La Batre, čímž spl­ní slib daný Bubbovi. V roce 1974 se k Forrestovi při­dá­vá poru­čík Dan a zpo­čát­ku se jim pří­liš neda­ří. Poté, co jejich loď jako jedi­ná pře­ži­je huri­kán Carmen, vytáh­nou obrov­ské množ­ství kre­vet a vytvo­ří zis­ko­vou spo­leč­nost Bubba Gump Shrimp Company. Poručík Dan nako­nec Forrestovi podě­ku­je za záchra­nu živo­ta. Dan inves­tu­je do raných akcií spo­leč­nos­ti Apple, kte­ré Forrest pova­žu­je za „něja­kou ovoc­nář­skou fir­mu“, a oba se sta­nou mili­o­ná­ři. Forrest věnu­je polo­vi­nu své­ho výděl­ku Bubbově rodi­ně za to, že ho inspi­ro­va­la k pod­ni­ká­ní s kre­ve­ta­mi. Forrest se vra­cí domů k mat­ce a peču­je o ni během její smr­tel­né nemo­ci způ­so­be­né rako­vi­nou.

V roce 1976 se Jenny - zota­vu­jí­cí se z let drog a zne­u­ží­vá­ní - vra­cí za Forrestem. Ten ji požá­dá o ruku a ona ješ­tě té noci Forrestovi řek­ne, že ho milu­je, a oba se pomi­lu­jí, i když dru­hý den ráno ode­jde. Forrest se zlo­me­ným srd­cem se „bez zvlášt­ní­ho důvo­du“ vydá běhat a násle­du­jí­cí tři roky strá­ví neú­nav­ným běžec­kým mara­to­nem, kte­rý se pro­sla­ví dal­ším výko­nem, než se vrá­tí do Greenbow. V roce 1981 Forrest pro­zra­dí, že čeká na auto­bu­so­vé zastáv­ce, pro­to­že dostal dopis od Jenny, kte­rá ho žádá, aby ji navští­vil. Forrest se koneč­ně zno­vu setká­vá s Jenny, kte­rá mu před­sta­ví jejich malé­ho syna, jehož pojme­no­va­la Forrest Gump juni­or. Jenny Forrestovi sdě­lí, že je nemoc­ná „nezná­mým virem“. Všichni tři se pře­stě­hu­jí zpět do Greenbow a Jenny a Forrest se koneč­ně vez­mou, ale o rok poz­dě­ji umí­rá. Film kon­čí tím, že Forrest posí­lá své­ho syna prv­ní den do ško­ly.

Obsazení

-Tom Hanks jako Forrest Gump: V raném věku je Forrest pova­žo­ván za člo­vě­ka s pod­prů­měr­ným IQ 75. Forrest se však v prů­bě­hu živo­ta stá­vá obě­tí neú­spě­chu. Má okouz­lu­jí­cí pova­hu a pro­je­vu­je odda­nost svým blíz­kým a povin­nos­tem, což jsou pova­ho­vé rysy, kte­ré ho při­ve­dou do mno­ha život­ních situ­a­cí. Na své ces­tě se v prů­bě­hu živo­ta setká­vá s mno­ha his­to­ric­ký­mi posta­va­mi a udá­lost­mi.

-Michael Conner Humphreys jako mla­dý Forrest Gump: Hanks v roz­ho­vo­rech pro­zra­dil, že mís­to toho, aby nechal Michaela kopí­ro­vat svůj pří­zvuk, oko­pí­ro­val do pří­zvu­ku star­ší posta­vy Michaelův jedi­neč­ný pří­zvuk.

-Robin Wrightová jako Jenny Curranová: Ta je Forrestovou kama­rád­kou z dět­ství, do kte­ré se oka­mži­tě zami­lu­je a kte­rou nepře­sta­ne milo­vat po celý život. Jenny, oběť sexu­ál­ní­ho zne­u­ží­vá­ní dětí ze stra­ny své­ho zahořk­lé­ho ovdo­vě­lé­ho otce, se vydá­vá jinou ces­tou než Forrest, vede sebe­de­struk­tiv­ní život a stá­vá se sou­čás­tí hnu­tí hip­pies v Kalifornii v 60. letech a násle­du­jí­cí sexu­ál­ní a dro­go­vé kul­tu­ry Me Decade v 70. letech. V dospě­los­ti se v růz­ných obdo­bích vra­cí do Forrestova živo­ta. Jenny se nako­nec sta­ne ser­vír­kou v Savannah v Georgii, kde žije v bytě se svým (a Forrestovým) synem Forrestem juni­o­rem. Nakonec se vez­mou, ale brzy poté umí­rá na kom­pli­ka­ce způ­so­be­né nejme­no­va­nou nemo­cí. Touto nezná­mou nemo­cí měl být pod­le auto­ra původ­ní­ho romá­nu Winstona Grooma žlou­ten­ka typu C, kte­rá sama o sobě byla až do defi­ni­ce v dub­nu 1989 „nezná­mým virem“, ačko­li někte­ří tvůr­ci fil­mu uved­li, že nezná­mou nemo­cí měl být HIV/AIDS.

-Hanna R. Hall jako mla­dá Jenny Curranová

-Gary Sinise jako poru­čík Dan Taylor: kte­rý je veli­te­lem čety Forresta a Bubby Bluea během vál­ky ve Vietnamu, jehož před­ko­vé pad­li ve všech ame­ric­kých vál­kách a kte­rý pova­žu­je za svůj osud udě­lat totéž. Poté, co při pře­pa­de­ní při­jde o nohy a Forrest ho pro­ti jeho vůli zachrá­ní, je zpo­čát­ku vůči Forrestovi zahořk­lý a nepřá­tel­ský, pro­to­že ho nechal „mrzá­kem“ a upřel mu osud jeho rodi­ny, a upa­dá do hlu­bo­ké depre­se. Později slou­ží jako Forrestův prv­ní důstoj­ník ve spo­leč­nos­ti Bubba Gump Shrimp Company, vydá­vá vět­ši­nu roz­ka­zů, spo­lu s Forrestem zbo­hat­ne a zno­vu zís­ká chuť do živo­ta. Nakonec Forrestovi odpus­tí a podě­ku­je mu za záchra­nu živo­ta. Na kon­ci fil­mu je zasnou­ben se svou snou­ben­kou Susan a má „kou­zel­né nohy“ - pro­té­zy ze sli­ti­ny tita­nu, kte­ré mu umož­ňu­jí zno­vu cho­dit.

-Mykelti Williamson jako Benjamin Buford „Bubba“ Blue: Bubba měl být původ­ně star­ším par­ťá­kem v Bubba Gump Shrimp Company, ale kvů­li jeho smr­ti ve Vietnamu ho nahra­dil veli­tel jejich čety Dan Taylor. Společnost posmrt­ně nes­la jeho jmé­no. Forrest poz­dě­ji pře­dal Bubbově mat­ce Bubbův podíl v pod­ni­ku. Po celou dobu natá­če­ní nosil Williamson násta­vec na rty, aby vytvo­řil Bubbův vystouplý ret.

-Sally Fieldová jako paní Gumpová: Forrestova mat­ka. Fieldová o této posta­vě pře­mýš­le­la: „Je to žena, kte­rá bez­vý­hrad­ně milu­je své­ho syna. ... Spousta jejích dia­lo­gů zní jako slo­ga­ny, a to je přes­ně to, co zamýš­lí.“

-Haley Joel Osment jako Forrest Gump Jr: Osment byl do fil­mu obsa­zen poté, co si ho cas­tingo­vý reži­sér vši­ml v rekla­mě na Pizza Hut. Byla to jeho debu­to­vá role v celo­ve­čer­ním fil­mu.

-Peter Dobson jako Elvis Presley: Ačkoli Kurt Russell nebyl v roli uve­den, posky­tl Elvisovi ve scé­ně hlas.

-Dick Cavett jako on sám: Cavett hrál v 70. letech 20. sto­le­tí svou zestár­lou ver­zi, kte­rá byla nalí­če­na tak, aby vypa­da­la mlad­ší. V důsled­ku toho je Cavett jedi­nou zná­mou osob­nos­tí, kte­rá ve fil­mu hra­je spí­še epi­zod­ní roli, než aby byla zastou­pe­na pomo­cí archiv­ních zábě­rů jako John Lennon nebo pre­zi­dent John F. Kennedy.

-Sam Anderson jako ředi­tel Hancock:

-Geoffrey Blake jako Wesley: člen sku­pi­ny SDS a Jennin násil­nic­ký pří­tel

-Siobhan Fallon Hogan jako Dorothy Harris: řidič­ka škol­ní­ho auto­bu­su, kte­rá vozí Forresta a poz­dě­ji i jeho syna do ško­ly

-Sonny Shroyer jako tre­nér Paul „Bear“ Bryant

-Grand L. Bush, Michael Jace, Conor Kennelly a Teddy Lane Jr. jako Černí pan­te­ři

-Richard D’Alessandro jako Abbie Hoffman

-Tiffany Salerno a Marla Sucharetza jako „Mazaná“ Carla a „Dlouhonohá“ Lenore: dvo­ji­ce pro­sti­tu­tek, s nimiž Forrest a Dan strá­ví sil­vestrov­ský večer a poz­dě­ji je odmít­nou

Produkce

Scénář

„Scénárista Eric Roth se pod­stat­ně odchý­lil od kni­hy. Převrátili jsme dva prv­ky kni­hy, tak­že milost­ný pří­běh byl pri­már­ní a fan­tas­tic­ká dob­ro­druž­ství sekun­dár­ní. Také kni­ha byla cynič­těj­ší a chlad­něj­ší než film. Ve fil­mu je Gump napros­to sluš­ná posta­va, vždy věr­ná své­mu slo­vu. Nemá žád­ný pro­gram a žád­ný názor na nic kro­mě Jenny, své mat­ky a Boha.“

-reži­sér Robert Zemeckis

Film je nato­čen pod­le romá­nu Winstona Grooma z roku 1986. V cen­t­ru obou je posta­va Forresta Gumpa. Film se však zamě­řu­je pře­de­vším na prv­ních jede­náct kapi­tol romá­nu a poté pře­sko­čí na konec romá­nu se zalo­že­ním spo­leč­nos­ti Bubba Gump Shrimp Co. a setká­ním s Forrestem juni­o­rem. Kromě pře­sko­če­ní někte­rých čás­tí romá­nu film při­dá­vá něko­lik aspek­tů Gumpovy život­ní dráhy, kte­ré se v romá­nu nevy­sky­tu­jí, napří­klad to, že jako dítě potře­bo­val orté­zu na nohu, a jeho běh napříč Spojenými stá­ty.

Gumpova základ­ní posta­va a osob­nost jsou také opro­ti romá­nu změ­ně­ny; mimo jiné je jeho fil­mo­vá posta­va méně šetr­ná - v romá­nu při hra­ní fot­ba­lu na uni­ver­zi­tě pro­pa­dá z řeme­sel a tělo­cvi­ku, ale v pokro­či­lé hodi­ně fyzi­ky, kte­rou mu tre­nér zapsal, aby spl­nil poža­dav­ky na vyso­kou ško­lu, zís­ká výbor­ný výsle­dek. V romá­nu se Gump obje­vu­je také jako ast­ro­naut, pro­fe­si­o­nál­ní zápas­ník a šachis­ta.

Dvěma reži­sé­rům byla nabíd­nu­ta mož­nost reží­ro­vat film, než byl vybrán Robert Zemeckis. Terry Gilliam nabíd­ku odmí­tl. K fil­mu byl při­po­jen Barry Sonnenfeld, ale ode­šel reží­ro­vat Addams Family Values.

Osazení

John Travolta byl původ­ní vol­bou do titul­ní role a říká, že odmít­nu­tí role byla chy­ba. Do role byli zva­žo­vá­ni také Bill Murray a Chevy Chase. Sean Penn v roz­ho­vo­ru uve­dl, že byl pro roli dru­hou vol­bou. Hanks pro­zra­dil, že se fil­mu upsal po hodi­ně a půl čte­ní scé­ná­ře. Původně chtěl zmír­nit Forrestův výraz­ný jižan­ský pří­zvuk, ale nako­nec ho reži­sér Robert Zemeckis pře­svěd­čil, aby ztvár­nil sil­ný pří­zvuk zdů­raz­ně­ný v romá­nu. Hanks také uve­dl, že mu trva­lo tři dny, než se nau­čil roli hrát, a zábě­ry z té doby nemoh­ly být zařa­ze­ny. Winston Groom, kte­rý napsal původ­ní román, popi­su­je, že film zba­vil posta­vu, kte­rou pod­le jeho před­stav hrál John Goodman, „hrubých hran“. Tomův mlad­ší bra­tr Jim Hanks je navíc ve fil­mu jeho herec­kým dvoj­ní­kem ve scé­nách, kdy Forrest běží napříč USA. Tomova dce­ra Elizabeth Hanksová se ve fil­mu obje­vu­je jako dív­ka ve škol­ním auto­buse, kte­rá odmí­tá, aby si ved­le ní sedl mla­dý Forrest (Michael Conner Humphreys). Do role poru­čí­ka Dana Taylora byl zva­žo­ván Joe Pesci, nako­nec ji dostal Gary Sinise. David Alan Grier, Ice Cube a Dave Chappelle dosta­li nabíd­ku na roli Benjamina Buforda Bluea, ale všich­ni tři ji odmít­li. Chappelle, kte­rý řekl, že věřil, že film nebu­de úspěš­ný, se nechal sly­šet, že litu­je, že roli nevzal. Hanks si byl vědom Chappellova zkla­má­ní, že roli nedo­stal, a sou­hla­sil, že s ním bude spo­lu­pra­co­vat na někte­rém z budou­cích fil­mů. O čty­ři roky poz­dě­ji navr­hl reži­sé­r­ce Noře Ephronové, aby Chappelle hrál Hankova nej­lep­ší­ho pří­te­le ve fil­mu Máte poš­tu. Ephronová sou­hla­si­la a Chappelle byl do toho­to fil­mu obsa­zen jako kom­pen­za­ce za to, že mu unik­la role Bubby.

Natáčení

Natáčení zača­lo v srpnu 1993 a skon­či­lo v pro­sin­ci téhož roku. Ačkoli se vět­ši­na fil­mu ode­hrá­vá v Alabamě, natá­če­ní pro­bí­ha­lo hlav­ně v Beaufortu v Jižní Karolíně a jeho oko­lí, stej­ně jako v někte­rých čás­tech pobřež­ní Virginie a Severní Karolíny, včet­ně běží­cí­ho zábě­ru na Blue Ridge Parkway. Části cen­t­ra fik­tiv­ní­ho měs­ta Greenbow se natá­če­ly ve Varnville v Jižní Karolíně. Scéna Forrestova běhu Vietnamem pod pal­bou se natá­če­la ve stát­ním par­ku Hunting Island a na ost­ro­vě Fripp v Jižní Karolíně. Další natá­če­ní pro­bí­ha­lo na pan­ství Biltmore v Asheville v Severní Karolíně a podél Blue Ridge Parkway poblíž Boone v Severní Karolíně. Nejpozoruhodnějším mís­tem byla hora Grandfather Mountain, kde se část ces­ty násled­ně sta­la zná­mou jako „Forrest Gump Curve“.

Scéna domu rodi­ny Gumpových byla posta­ve­na podél řeky Combahee poblíž Yemassee v Jižní Karolíně a neda­leký poze­mek byl vyu­žit k natá­če­ní Curranova domu i někte­rých scén z Vietnamu. Pro vylep­še­ní viet­nam­ských scén bylo vysa­ze­no přes 20 pal­me­to­vých stro­mů. Forrest Gump vyprá­věl svůj život­ní pří­běh na sever­ním okra­ji náměs­tí Chippewa v Savannah ve stá­tě Georgia, když seděl na lavič­ce na auto­bu­so­vé zastáv­ce. V oblas­ti Savannah a oko­lí se natá­če­ly i dal­ší scé­ny, včet­ně běží­cí­ho zábě­ru na most Richard V. Woods Memorial Bridge v Beaufortu při roz­ho­vo­ru s novi­ná­ři a na West Bay Street v Savannah. Většina scén z uni­ver­zit­ní­ho kam­pu­su se natá­če­la v Los Angeles na University of Southern California. Maják, přes kte­rý Forrest běží, aby se popr­vé dostal k Atlantickému oce­á­nu, je maják Marshall Point v Port Clyde ve stá­tě Maine. Další scé­ny se natá­če­ly v Arizoně, v Monument Valley v Utahu a v národ­ním par­ku Glacier v Montaně.

Vizuální efekty

Vizuální efek­ty fil­mu měl na sta­ros­ti Ken Ralston a jeho tým z Industrial Light & Magic. Pomocí tech­ni­ky CGI bylo mož­né zob­ra­zit Gumpa, jak se setká­vá se zesnu­lý­mi osob­nost­mi a podá­vá jim ruku. Hanks byl nej­pr­ve nato­čen pro­ti mod­ré­mu plát­nu spo­lu s refe­renč­ní­mi znač­ka­mi, aby se mohl srov­nat s archiv­ní­mi zábě­ry. Pro nahrá­ní hla­sů his­to­ric­kých postav byli nato­če­ni hla­so­ví her­ci a pomo­cí spe­ci­ál­ních efek­tů byla změ­ně­na syn­chro­ni­za­ce rtů pro nové dia­lo­gy. Byly pou­ži­ty archiv­ní zábě­ry a s pomo­cí tech­nik, jako je chro­ma key, defor­ma­ce obra­zu, mor­fing a roto­sko­pie, do nich byl Hanks začle­něn.

V jed­né scé­ně z viet­nam­ské vál­ky Gump odná­ší Bubbu před blí­ží­cím se napal­mo­vým úto­kem. K vytvo­ře­ní toho­to efek­tu byli původ­ně pou­ži­ti kaska­dé­ři pro úče­ly kom­po­zi­ce. Poté byli nato­če­ni Hanks a Williamson, při­čemž Williamson byl pode­přen lanem, zatím­co Hanks s ním běžel. Poté byl nato­čen výbuch a her­ci byli digi­tál­ně dopl­ně­ni tak, aby se obje­vi­li těs­ně před výbuchy. Stíhačky a napal­mo­vé kanystry byly rov­něž při­dá­ny pomo­cí CGI.

CGI odstra­ně­ní nohou her­ce Garyho Sinise poté, co byly jeho posta­vě ampu­to­vá­ny, bylo dosa­že­no oba­le­ním jeho nohou mod­rou lát­kou, což poz­dě­ji usnad­ni­lo prá­ci „roto-paint“ týmu, kte­rý jeho nohy vyma­lo­val z kaž­dé­ho jed­not­li­vé­ho zábě­ru. V jed­nom oka­mži­ku, kdy se zve­dá na inva­lid­ní vozík, jsou jeho nohy pou­ži­ty jako opo­ra.

Scéna, kdy Forrest spat­ří Jenny na míro­vém shro­máž­dě­ní u Lincolnova památ­ní­ku a zrca­dlo­vé­ho bazé­nu ve Washingtonu, D.C., vyža­do­va­la vizu­ál­ní efek­ty pro vytvo­ře­ní vel­ké­ho davu lidí. Během dvou natá­če­cích dnů bylo pou­ži­to při­bliž­ně 1 500 kom­par­zis­tů. Při kaž­dém dal­ším zábě­ru se kom­par­sis­té přesku­po­va­li a pře­sou­va­li do jiné­ho kvad­ran­tu od kame­ry. Pomocí počí­ta­čů se kom­par­sis­té zná­so­bi­li a vytvo­ři­li tak dav něko­li­ka set tisíc lidí.

Recepce

Tržby

Forrest Gump, kte­rý byl vyro­ben s roz­poč­tem 55 mili­o­nů dola­rů, byl uve­den v 1 595 kinech ve Spojených stá­tech a Kanadě a během pre­mi­é­ro­vé­ho víken­du vydě­lal 24 450 602 dola­rů. Konzultant v oblas­ti fil­mo­vé­ho obcho­du a sce­náris­ta Jeffrey Hilton na zákla­dě zhléd­nu­tí rané kopie fil­mu navr­hl pro­du­cent­ce Wendy Finermanové zdvoj­ná­so­bit P&A (mar­ke­tingo­vý roz­po­čet fil­mu). Rozpočet byl v sou­la­du s jeho radou oka­mži­tě navý­šen. O pre­mi­é­ro­vém víken­du se film umís­til na prv­ním mís­tě v ame­ric­kých poklad­nách a těs­ně pora­zil Lvího krá­le, kte­rý byl ve čtvr­tém týd­nu uve­de­ní v kinech. Prvních dva­náct týd­nů po uve­de­ní do kin se film držel na prv­ních třech mís­tech ame­ric­ké­ho žeb­říč­ku návštěv­nos­ti a pět­krát se dostal na prv­ní mís­to, včet­ně desá­té­ho týd­ne uve­de­ní do kin. Společnost Paramount film stáh­la z ame­ric­kých kin, když jeho trž­by v led­nu 1995 dosáh­ly 300 mili­o­nů dola­rů, a s 305 mili­o­ny dola­rů se stal dru­hým nej­vý­dě­leč­něj­ším fil­mem roku za Lvím krá­lem. Film byl zno­vu uve­den do kin 17. úno­ra 1995 po vyhlá­še­ní nomi­na­cí na Oscary. Po reprí­ze v 1 100 kinech vydě­lal film ve Spojených stá­tech a Kanadě dal­ších 29 mili­o­nů dola­rů, čímž se jeho cel­ko­vé trž­by vyšpl­ha­ly na 329,7 mili­o­nu dola­rů, čímž se stal v té době tře­tím nej­vý­dě­leč­něj­ším fil­mem za fil­my E.T. Mimozemšťan a Jurský park a pře­ko­nal i film Dobyvatelé ztra­ce­né archy. Forrest Gump držel rekord nej­vý­dě­leč­něj­ší­ho fil­mu spo­leč­nos­ti Paramount až do roku 1997, kdy jej o tři roky poz­dě­ji pře­vzal Titanic. Dvanáct let zůstal nej­vý­dě­leč­něj­ším fil­mem s Tomem Hanksem v hlav­ní roli, a to až do roku 2006, kdy jej pře­ko­nal film Šifra mis­tra Leonarda. Box Office Mojo odha­du­je, že se v USA a Kanadě při prv­ním uve­de­ní do kin pro­da­lo přes 78,5 mili­o­nu vstu­pe­nek.

Filmu trva­lo 66 dní, než pře­ko­nal hra­ni­ci 250 mili­o­nů dola­rů, a byl nej­rych­le­ji vydě­lá­va­jí­cím fil­mem Paramountu, kte­rý pře­ko­nal 100, 200 a 300 mili­o­nů dola­rů v trž­bách (v době své­ho uve­de­ní). Po reprí­zách má film hrubé trž­by ve výši 330 252 182 dola­rů v USA a Kanadě a 347 693 217 dola­rů na mezi­ná­rod­ních trzích, cel­kem tedy celo­svě­to­vě 677 945 399 dola­rů. I s tako­vý­mi pří­jmy byl film ozna­čo­ván za „úspěš­ný neú­spěch“ - kvů­li vyso­kým poplat­kům dis­tri­bu­to­rů a vysta­vo­va­te­lů se „ztrá­ty“ Paramountu vyšpl­ha­ly na 62 mili­o­nů dola­rů, tak­že si vede­ní uvě­do­mi­lo nut­nost lep­ších obcho­dů. To bylo také spo­je­no s holly­wo­od­ským účet­nic­tvím, kdy jsou nákla­dy nad­sa­zo­vá­ny, aby se mini­ma­li­zo­va­ly podí­ly na zis­ku. Jedná se o dosud nej­vý­dě­leč­něj­ší film Roberta Zemeckise.

Kritické přijetí

Na strán­kách agre­gá­to­ru recen­zí Rotten Tomatoes je 71 % ze 106 recen­zí kri­ti­ků pozi­tiv­ních, s prů­měr­ným hod­no­ce­ním 7,5/10. Na ser­ve­ru Rotten Tomatoes je film hod­no­cen klad­ně, na ser­ve­ru Rotten Tomatoes je prů­měr­né hod­no­ce­ní 7,5/10. Na ser­ve­ru Rotten Tomatoes je film hod­no­cen klad­ně. Shoda na webu zní: „Forrest Gump je sice pří­liš sen­ti­men­tál­ní film s poně­kud pro­ble­ma­tic­kým posel­stvím, ale jeho slad­kost a šarm obvykle sta­čí k tomu, aby se při­blí­žil sku­teč­né hloub­ce a půva­bu.“. Na webu Metacritic si film na zákla­dě 20 recen­zí main­stre­a­mo­vých kri­ti­ků vyslou­žil hod­no­ce­ní 82 bodů ze 100, což svěd­čí o „vše­o­bec­ném uzná­ní“. Diváci dota­zo­va­ní ser­ve­rem CinemaScore udě­li­li fil­mu vzác­nou znám­ku „A „.

Příběh oce­ni­lo něko­lik kri­ti­ků. Roger Ebert z dení­ku Chicago Sun-Times napsal: „Nikdy před­tím jsem ve fil­mu nepo­tkal niko­ho, jako je Forrest Gump, a když na to při­jde, nikdy jsem nevi­děl film, jako je „Forrest Gump“. Jakýkoli pokus o jeho popis bude zna­me­nat rizi­ko, že film bude vypa­dat kon­venč­ně­ji, než ve sku­teč­nos­ti je, ale poku­sím se o to. Je to asi kome­die. Nebo mož­ná dra­ma. Nebo sen. Scénář Erica Rotha má slo­ži­tost moder­ní fik­ce... Herecké výko­ny úchvat­ně balan­cu­jí mezi kome­dií a smut­kem, v pří­bě­hu boha­tém na vel­ký smích a tichou prav­du... Jaký to kou­zel­ný film.“ Todd McCarthy z Variety napsal, že film „je vel­mi dob­ře pro­pra­co­va­ný na všech úrov­ních a daří se mu neleh­ký úkol být komor­ním, až křeh­kým pří­bě­hem hra­ným s při­taž­li­vou leh­kos­tí na poza­dí epic­ké­ho pří­bě­hu“. Naproti tomu Anthony Lane z The New Yorker ozna­čil film za „hře­ji­vý, moud­rý a pekel­ně únav­ný“. Owen Gleiberman z časo­pi­su Entertainment Weekly uve­dl, že film je „upo­ví­da­ný, povrch­ní a mono­tón­ní“ a „redu­ku­je bouř­li­vé dění posled­ních dese­ti­le­tí na zábav­ní park ve vir­tu­ál­ní rea­li­tě: baby­bo­o­mer­skou ver­zi disneyov­ské Ameriky.“

Gump si vyslou­žil při­rov­ná­ní k fik­tiv­ní posta­vě Huckleberryho Finna, stej­ně jako k ame­ric­kým poli­ti­kům Ronaldu Reaganovi, Patu Buchananovi a Billu Clintonovi. Peter Chomo píše, že Gump půso­bí jako „spo­le­čen­ský pro­střed­ník a zpro­střed­ko­va­tel vykou­pe­ní v roz­dě­le­né době“. Peter Travers z časo­pi­su Rolling Stone nazval Gumpa „vším, co obdi­vu­je­me na ame­ric­kém cha­rak­te­ru - čest­ným, sta­teč­ným a loa­jál­ním se zla­tým srd­cem“. Recenzentka New York Times Janet Maslinová ozna­či­la Gumpa za „duté­ho muže“, kte­rý je „samo­li­bý ve své bla­že­né nevě­do­mos­ti, vře­le při­jí­ma­ný jako ztě­les­ně­ní napros­té­ho niče­ho“. Marc Vincenti z Palo Alto Weekly nazval posta­vu „ubo­hým pachol­kem, kte­rý si bere koláč živo­ta do tvá­ře a zamyš­le­ně si oli­zu­je prs­ty“. Bruce Kawin a Gerald Mast ve své učeb­ni­ci fil­mo­vé his­to­rie pozna­me­ná­va­jí, že Forrest Gump svou mat­nos­tí před­sta­vo­val meta­fo­ru okouz­le­né nos­tal­gie, neboť před­sta­vo­val prázd­nou tabul­ku, na kte­rou gene­ra­ce Baby Boomer pro­mí­ta­la své vzpo­mín­ky na teh­dej­ší udá­los­ti.

Přehodnocení

Ve 21. sto­le­tí se film dočkal nega­tiv­ní­ho pře­hod­no­ce­ní. Časopis Entertainment Weekly v roce 2004 napsal: „Téměř deset let poté, co vydě­lal mili­ar­dy a vyme­tl Oscary, óda Roberta Zemeckise na Ameriku 20. sto­le­tí stá­le před­sta­vu­je jed­nu z nej­jas­ně­ji nakres­le­ných čar v pís­ku kine­ma­to­gra­fie. Jedna polo­vi­na lidí v něm vidí umě­lé popo­vé melod­ra­ma, zatím­co všich­ni ostat­ní nad­še­ně tvr­dí, že je slad­ký jako bon­bo­ni­é­ra.“ Film byl kri­ti­zo­ván za svou údaj­nou kon­zer­va­tiv­ní poli­ti­ku. Eric Kohn v roce 2019 pro Indiewire napsal: „Tento nic­ne­tu­ší­cí běloch se stá­vá váleč­ným hrdi­nou a bohá­čem jen díky tomu, že se čachru­je a podí­lí se na živo­tě země, kte­rá mu dik­tu­je kaž­dý krok. Nikdy nepo­cho­pí rasis­mus ani slo­ži­tost Vietnamu; film líčí poli­tic­ký akti­vis­mus a hip­pies kul­tu­ru jako obrov­skou kari­ka­tu­ru mimo Forrestovo chá­pá­ní, zatím­co jeho apo­li­tic­ký postoj pre­zen­tu­je jako vrchol všech ctnos­tí.“ Dále Brandon Griggs v člán­ku pro CNN z roku 2014, v němž dis­ku­to­val o pře­hod­no­ce­ní fil­mu, napsal o mož­ných výkla­dech pro­ti fil­mu: „Forrest v podá­ní Toma Hankse je ztě­les­ně­ním zdra­vé sluš­nos­ti: boha­boj­ný, celo­a­me­ric­ký fot­ba­lis­ta a váleč­ný hrdi­na, kte­rý nemá nic spo­leč­né­ho s kon­tra­kul­tur­ní­mi hnu­tí­mi kon­ce 60. let. Přestože má IQ 75, dosáh­ne slá­vy a finanč­ní­ho úspě­chu. Dokonce pochá­zí z rudé Alabamy!“

V retrospek­ti­vě k 20. výro­čí reprí­zy fil­mu v roce 2014 Amy Nicholsonová kri­ti­zo­va­la film za jeho apo­li­tič­nost a napsa­la: „Forrest niko­ho neza­bí­jí. Nemá post­trau­ma­tic­kou stre­so­vou poru­chu. Nemá ani tuše­ní, proč je ve Vietnamu. Film se tak bojí roz­ví­řit deba­tu, že když Abbie Hoffmanová pře­dá Forrestovi mik­ro­fon na pro­ti­vá­leč­ném shro­máž­dě­ní, někdo odpo­jí repro­duk­to­ry, abychom ho nesly­še­li - což se hodí k fil­mu, kte­rý nemá co říct.“ Kritici z řad LGBTQ kri­ti­zo­va­li „povrch­ní“ ztvár­ně­ní epi­de­mie AIDS, kte­ré „opo­mí­jí význam této nemo­ci tím, že vyma­že její pou­hou zmín­ku“. V roce 2015 pro­ve­dl časo­pis The Hollywood Reporter prů­zkum mezi stov­ka­mi čle­nů Akademie a požá­dal je, aby zno­vu hla­so­va­li o minu­lých kon­tro­verz­ních roz­hod­nu­tích. Členové aka­de­mie uved­li, že kdy­by měli dru­hou šan­ci, udě­li­li by Oscara za nej­lep­ší film roku 1994 radě­ji fil­mu Vykoupení z věz­ni­ce Shawshank.

Spory o autorské odměně

Winston Groom dostal za prá­va na scé­nář ke své­mu romá­nu Forrest Gump 350 000 dola­rů a byl s ním uza­vřen kon­trakt na tří­pro­cent­ní podíl z čis­té­ho zis­ku fil­mu. Společnost Paramount a pro­du­cen­ti fil­mu mu však toto pro­cen­to nevy­pla­ti­li a pomo­cí holly­wo­od­ské­ho účet­nic­tví tvr­di­li, že fil­mo­vý trhák pro­dě­lal. Naproti tomu Tom Hanks měl ve smlou­vě mís­to pla­tu pro­cen­tu­ál­ní podíl z hrubých zis­ků fil­mu a on i reži­sér Zemeckis obdr­že­li po 40 mili­o­nech dola­rů. Kromě toho nebyl Groom ani jed­nou zmí­něn v žád­ném ze šes­ti pro­je­vů drži­te­lů Oscara za film.

Groomův spor se spo­leč­nos­tí Paramount byl poz­dě­ji fak­tic­ky vyře­šen poté, co Groom pro­hlá­sil, že je spo­ko­jen s vysvět­le­ním spo­leč­nos­ti Paramount ohled­ně jejich účet­nic­tví, což se sho­do­va­lo s tím, že Groom zís­kal od Paramountu sed­mi­míst­nou smlou­vu na fil­mo­vá prá­va k dal­ší ze svých knih, Gump & Co. Tento film nebyl nikdy nato­čen, zůstal v pekle vývo­je nejmé­ně tucet let.

Domácí video

Forrest Gump byl popr­vé vydán na VHS 27. dub­na 1995 a na Laserdiscu o den poz­dě­ji. Laserdisk měl cer­ti­fi­ka­ci THX a byl vydán bez kapi­tol, což vyža­do­va­lo sle­do­vá­ní fil­mu od začát­ku do kon­ce. Filmové časo­pi­sy v té době uvá­dě­ly, že to bylo na žádost Zemeckise, kte­rý chtěl, aby si divá­ci film vychut­na­li celý. Film se stal nej­pro­dá­va­něj­ším videem pro dospě­lé s více než 12 mili­o­ny pro­da­ných kusů. Film byl vydán 28. srp­na 2001 na dvou­dis­ko­vém DVD. Speciální funk­ce zahr­no­va­ly komen­tá­ře reži­sé­ra a pro­du­cen­ta, fea­tu­ret­ty z natá­če­ní a kame­ro­vé zkouš­ky. V lis­to­pa­du 2009 byl film vydán na Blu-ray. V červ­nu 2018 vyda­la spo­leč­nost Paramount film na dis­ku Ultra HD Blu-ray. Dne 7. květ­na 2019 vyda­la spo­leč­nost Paramount Pictures nově remaste­ro­va­ný dvou­dis­ko­vý disk Blu-ray, kte­rý obsa­hu­je bonu­so­vý obsah.

Ceny

Hlavní člá­nek: Film byl vydán v roce 2018: Forrest Gump zís­kal na 67. roč­ní­ku udí­le­ní Oscarů oce­ně­ní za nej­lep­ší film, nej­lep­ší­ho her­ce v hlav­ní roli (Hanks zví­tě­zil o rok dří­ve za film Philadelphia), nej­lep­ší režii, nej­lep­ší vizu­ál­ní efek­ty, nej­lep­ší adap­to­va­ný scé­nář a nej­lep­ší střih. Film byl nomi­no­ván na sedm Zlatých gló­bů a tři z nich zís­kal: Nejlepší herec - fil­mo­vé dra­ma, Nejlepší reži­sér - film a Nejlepší film - dra­ma. Film byl také nomi­no­ván na šest cen Saturn a zís­kal dvě ceny za nej­lep­ší fan­ta­sy film a nej­lep­ší­ho her­ce ve ved­lej­ší roli (film).

Kromě mno­ha oce­ně­ní a nomi­na­cí byl film také oce­něn Americkým fil­mo­vým insti­tu­tem na něko­li­ka jeho sezna­mech. Film se umís­til na 37. mís­tě v žeb­říč­ku 100 Years...100 Cheers, na 71. mís­tě v žeb­říč­ku 100 Years...100 Movies a na 76. mís­tě v žeb­říč­ku 100 Years...100 Movies (10th Anniversary Edition). Kromě toho je zde uve­den citát „Maminka vždyc­ky říka­la, že život je jako bon­bo­ni­é­ra. Nikdy nevíš, co dosta­neš,“ se umís­til na 40. mís­tě v žeb­říč­ku 100 Years...100 Movie Quotes. Film se také umís­til na 61. mís­tě v žeb­říč­ku 100 nej­lep­ších fil­mů všech dob časo­pi­su Empire.

V pro­sin­ci 2011 byl Forrest Gump vybrán k ucho­vá­ní v Národním fil­mo­vém regis­t­ru Kongresové knihov­ny. Registr uve­dl, že film byl „oce­něn pro své tech­no­lo­gic­ké ino­va­ce (digi­tál­ní vlo­že­ní Gumpa ply­nu­le do his­to­ric­kých archiv­ních zábě­rů), pro svůj ohlas v kul­tu­ře, kte­rá Gumpa (a to, co před­sta­vu­je z hle­dis­ka ame­ric­ké nevin­nos­ti) pový­ši­la na lido­vé­ho hrdi­nu, a pro svou sna­hu hra­vě i váž­ně se vypo­řá­dat se spor­ný­mi aspek­ty trau­ma­tic­ké his­to­rie doby.“

American Film Institute lists

-AFI’s 100 Years...100 Movies - #71

-AFI’s 100 Years...100 Laughs - nomi­na­ce

-AFI’s 100 Years...100 Passions - nomi­na­ce

-AFI’s 100 Years...100 Passions - nomi­na­ce

-AFI’s 100 Years.. 100 hrdi­nů a padou­chů:

oForrest Gump - nomi­no­va­ný hrdi­na

-AFI’s 100 Years...100 Movie Quotes:

o „Maminka vždyc­ky říka­la, že život je jako bon­bo­ni­é­ra. Nikdy nevíš, co dosta­neš.“ - #40

o „Máma říka­la: „Blbost je, jak se blbě dělá“.“ - Nominace

-AFI’s 100 Years of Film Scores - nomi­na­ce

-AFI’s 100 Years...100 Cheers - #37

-AFI’s 100 Years...100 Movies (10th Anniversary Edition) - #76

-AFI’s 10 Top 10 - nomi­na­ce Epic Film

Symbolika

Pro pír­ko pří­tom­né v úvo­du a závě­ru fil­mu byly navr­že­ny růz­né výkla­dy. Sarah Lyallová z dení­ku The New York Times zazna­me­na­la něko­lik návrhů, kte­ré byly ohled­ně pír­ka uči­ně­ny: „Symbolizuje bílé pír­ko Nesnesitelnou leh­kost bytí? Narušený inte­lekt Forresta Gumpa? Náhodnost zku­še­nos­ti?“ Hanks inter­pre­to­val pír­ko jako: „Náš osud je určen pou­ze tím, jak se vypo­řá­dá­me s náhod­ný­mi prv­ky naše­ho živo­ta, a to je jakési ztě­les­ně­ní pír­ka, jak při­chá­zí. Tady je ta věc, kte­rá může při­stát kde­ko­li a kte­rá při­sta­ne u vašich nohou. Má to teo­lo­gic­ké důsled­ky, kte­ré jsou oprav­du obrov­ské.“ Sally Fieldová při­rov­na­la pír­ko k osu­du, když řek­la: „Vane ve vět­ru a pros­tě dopad­ne sem nebo tam. Bylo to plá­no­va­né, nebo to byla jen náho­da?“ Vedoucí vizu­ál­ních efek­tů Ken Ralston při­rov­nal pír­ko k abs­trakt­ní­mu obra­zu: “

Politické interpretace

Hanks pro­hla­šu­je, že „film je nepo­li­tic­ký, a tudíž neod­su­zu­jí­cí“. Přesto se v roce 1994 v pořa­du Crossfire na CNN dis­ku­to­va­lo o tom, zda film pro­pa­gu­je kon­zer­va­tiv­ní hod­no­ty, nebo je obža­lo­bou kon­tra­kul­tur­ní­ho hnu­tí 60. let. Thomas Byers jej v člán­ku Modern Fiction Studies ozna­čil za „agre­siv­ně kon­zer­va­tiv­ní film“.

Na celé poli­tic­ké mapě lidé ozna­čo­va­li Forrest za svůj. Ale Forrest Gump není o poli­ti­ce ani o kon­zer­va­tiv­ních hod­no­tách. Je o lid­skosti, je o respek­tu, tole­ran­ci a bez­pod­mí­neč­né lás­ce.

-pro­du­cent Steve Tisch

Upozorňuje se, že zatím­co Gump vyzná­vá vel­mi kon­zer­va­tiv­ní život­ní styl, Jennyin život je plný kon­tra­kul­tur­ní­ho obje­tí, dopl­ně­né­ho uží­vá­ním drog, pro­mis­ku­i­tou a pro­ti­vá­leč­ný­mi shro­máž­dě­ní­mi, a že jejich pří­pad­né man­žel­ství by moh­lo být jakým­si smí­ře­ním. Jennifer Hyland Wangová v člán­ku v Cinema Journal tvr­dí, že Jennyina smrt na nejme­no­va­ný virus „sym­bo­li­zu­je smrt libe­rál­ní Ameriky a smrt pro­tes­tů, kte­ré defi­no­va­ly dese­ti­le­tí“ v 60. letech. Upozorňuje také, že sce­náris­ta fil­mu Eric Roth vypra­co­val scé­nář pod­le romá­nu a pře­ne­sl na Jenny „všech­ny Gumpovy chy­by a vět­ši­nu exce­sů, kte­rých se Američané dopouš­tě­li v 60. a 70. letech“.

Jiní komen­tá­to­ři se domní­va­jí, že film před­po­vě­děl repub­li­kán­skou revo­lu­ci v roce 1994 a vyu­žil image Forresta Gumpa k pro­pa­ga­ci tra­dič­ních, kon­zer­va­tiv­ních hod­not vůd­ce hnu­tí Newta Gingriche. Jennifer Hyland Wangová pozna­me­ná­vá, že film ide­a­li­zu­je 50. léta, což je patr­né z absen­ce cedu­lí „Pouze pro bílé“ v Gumpově jižan­ském dět­ství, a 60. léta si před­sta­vu­je jako obdo­bí soci­ál­ních kon­flik­tů a zmat­ků. Tvrdí, že ten­to ost­rý kon­trast mezi deká­da­mi kri­ti­zu­je hod­no­ty kon­tra­kul­tu­ry a potvr­zu­je kon­zer­va­tis­mus. Wang tvr­dí, že repub­li­kán­ští poli­ti­ci film vyu­ži­li k ilu­stra­ci „tra­dič­ní ver­ze nedáv­né his­to­rie“, aby nala­di­li voli­če na svou ide­o­lo­gii pro vol­by do Kongresu. Prezidentský kan­di­dát Bob Dole pro­hlá­sil, že posel­stvím fil­mu je „bez ohle­du na to, jak vel­ká je nepří­zeň osu­du, ame­ric­ký sen je na dosah kaž­dé­mu“.

V roce 1995 časo­pis National Review zařa­dil Forresta Gumpa do své­ho sezna­mu „100 nej­lep­ších kon­zer­va­tiv­ních fil­mů“ všech dob a na sezna­mu 25 nej­lep­ších kon­zer­va­tiv­ních fil­mů posled­ních 25 let jej zařa­dil na čtvr­té mís­to. „Tom Hanks hra­je titul­ní posta­vu, sym­pa­tic­ké­ho ňou­mu, kte­rý je pří­liš chyt­rý na to, aby při­jal smr­tí­cí hod­no­ty 60. let. Jeho život­ní lás­ka, kte­rou skvě­le ztvár­ni­la Robin Wright Pennová, si zvo­lí jinou ces­tu; sta­ne se dro­go­vě závis­lým hipí­kem, což má kata­stro­fál­ní násled­ky.“

Profesor James Burton ze Salisburské uni­ver­zi­ty tvr­dí, že kon­zer­va­tiv­ci pro­hlá­si­li Forresta Gumpa za své­ho méně kvů­li obsa­hu fil­mu a více kvů­li his­to­ric­ké­mu a kul­tur­ní­mu kon­tex­tu roku 1994. Burton tvr­dí, že obsah fil­mu a reklam­ní kam­paň byly ovliv­ně­ny kul­tur­ním kli­ma­tem 90. let, kte­ré zdů­raz­ňo­va­lo rodin­né hod­no­ty a ame­ric­ké hod­no­ty, ztě­les­ně­né v kni­ze Hollywood vs. Amerika. Tvrdí, že toto kli­ma ovliv­ni­lo apo­li­tič­nost fil­mu, kte­rá umož­ni­la mno­ho růz­ných poli­tic­kých inter­pre­ta­cí.

Někteří komen­tá­to­ři pova­žu­jí kon­zer­va­tiv­ní čte­ní Forresta Gumpa za pro­jev smr­ti iro­nie v ame­ric­ké kul­tu­ře. Vivian Sobchacková pozna­me­ná­vá, že humor a iro­nie fil­mu se opí­ra­jí o před­po­klad his­to­ric­kých zna­los­tí divá­ků.

Soundtrack

Dvaatřicetipísňový soun­d­track z fil­mu byl vydán 6. čer­ven­ce 1994. S výjim­kou dlou­hé sui­ty z hud­by Alana Silvestriho jsou všech­ny sklad­by již dří­ve vyda­né; soun­d­track obsa­hu­je mimo jiné pís­ně Boba Dylana, Elvise Presleyho, Creedence Clearwater Revival, Arethy Franklin, Lynyrd Skynyrd, Three Dog Night, The Byrds, Beach Boys, Jimi Hendrix Experience, The Doors, Mamas & the Papas, Doobie Brothers, Simona & Garfunkela, Boba Segera a Buffalo Springfield. Hudební pro­du­cent Joel Sill se zamys­lel nad sesta­vo­vá­ním soun­d­trac­ku: „Chtěli jsme mít vel­mi roz­po­zna­tel­ný mate­ri­ál, kte­rý by přes­ně určo­val časo­vé obdo­bí, ale záro­veň jsme nechtě­li naru­šo­vat to, co se děje ve fil­mu.“ Na dvou­dis­ko­vém albu se nachá­zí roz­ma­ni­tá hud­ba z 50.-80. let v podá­ní ame­ric­kých uměl­ců. Podle Silla to bylo na Zemeckisovo přá­ní: „Všechen mate­ri­ál, kte­rý tam je, je ame­ric­ký. Bob (Zemeckis) to cítil vel­mi sil­ně. Měl pocit, že Forrest si nekou­pí nic jiné­ho než ame­ric­ký mate­ri­ál.“

Soundtrack dosá­hl na dru­hé mís­to v žeb­říč­ku Billboard. Soundtracku se dále pro­da­lo dva­náct mili­o­nů kopií a pat­ří mezi nej­pro­dá­va­něj­ší alba ve Spojených stá­tech. Hudbu k fil­mu, nomi­no­va­nou na Oscara, slo­žil a diri­go­val Alan Silvestri a byla vydá­na 2. srp­na 1994.

Novinka-sequel

Scénář k pokra­čo­vá­ní napsal Eric Roth v roce 2001. Vychází z pokra­čo­vá­ní původ­ní­ho romá­nu Gump a spol. z roku 1995, kte­ré napsal Winston Groom. Rothův scé­nář začí­ná scé­nou, kdy Forrest sedí na lavič­ce a čeká, až se jeho syn vrá­tí ze ško­ly. Po úto­cích z 11. září se Roth, Zemeckis a Hanks roz­hod­li, že pří­běh už není „aktu­ál­ní“. V břez­nu 2007 se však obje­vi­ly infor­ma­ce, že pro­du­cen­ti Paramountu se scé­ná­řem zno­vu zabý­va­li.

Na prv­ní strán­ce romá­nu na pokra­čo­vá­ní Forrest Gump čte­ná­řům vzka­zu­je: „Nikdy nedo­vol­te, aby někdo nato­čil film o vašem život­ním pří­bě­hu,“ a „Ať už to pocho­pí správ­ně, nebo špat­ně, na tom nezá­le­ží.“ „Ať už to pocho­pí správ­ně, nebo špat­ně, na tom nezá­le­ží,“ říká Roth. První kapi­to­la kni­hy nazna­ču­je, že sku­teč­né udá­los­ti, kte­ré pro­vá­ze­ly film, byly začle­ně­ny do Forrestova pří­bě­hu a že Forrestovi se díky fil­mu dosta­lo vel­ké pozor­nos­ti médií. V prů­bě­hu romá­nu na pokra­čo­vá­ní Gump nara­zí na Toma Hankse a na kon­ci romá­nu v době uve­de­ní fil­mu zahr­nu­je Gumpovu účast v Show Davida Lettermana a účast na pře­dá­vá­ní Oscarů.

Remake

Oficiálním rema­kem Forresta Gumpa je indic­ký film Laal Singh Chaddha, kte­rý byl uve­den do kin v srpnu 2022 a v němž hlav­ní roli ztvár­nil Aamir Khan. Film reží­ro­val Advait Chandan a pro­du­ko­va­ly ho spo­leč­nos­ti Aamir Khan Productions, Viacom18 Studios a Paramount Pictures.


Zdroj: Anglická wiki­pe­die


Jak bude rekla­ma vypa­dat?
-
Nechceš zde rekla­mu napo­řád jen za 50 Kč?
Zobrazit for­mu­lář pro nákup
Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

|

0
Budeme rádi za vaše názory, zanechte prosím komentář.x
Stránka načtena za 3,43247 s | počet dotazů: 259 | paměť: 72750 KB. | 20.05.2024 - 01:10:12