Prokletí - Cursed

Hodnocení článku

(zatím nehod­no­ce­no)

Loading...

Wes Craven a Kevin Williamson. Hvězdné duo horo­ro­vé­ho žán­ru para­dox­ně dost čas­to ten­to fil­mo­vý styl paro­du­je. Daří se jim jak vydě­sit, tak si pohrát s klišé hrů­zu vyvo­lá­va­jí­cích titu­lů. Však už jed­no z nej­zná­měj­ších Cravenových „dětí“ Noční můra v Elm Street měla jako ústřed­ní­ho zabi­já­ka sice krve­lač­né­ho, ale cynic­ké­ho mani­aka se smys­lem pro čer­no­čer­ný humTo, že Craven a Williamson doká­ží spo­jit jak horor, tak mír­nou paro­dii ve fun­gu­jí­cí celek, před­ved­li pře­de­vším v sérií tee­nage­rov­ských vyvraž­ďo­va­ček Vřískot, kte­rá čítá tři díly (1996, 1997, 2000). Craven si poté na chví­li odbě­hl k mystic­ké­mu thrille­ru nazva­ném Tajemný let (2005), aby se poté opět vrá­til k tomu, co umí nej­lé­pe (ne, snad, že by se Tajemný let nepo­ve­dl). Znovu spo­jil své síly s dvor­ním scé­náris­tou něko­li­krát zmí­ně­ným Williamsonem a roz­hod­li se vypus­tit na plát­no oblí­be­né chlu­pá­če – vlkodla­ky.

Měl bych vás ovšem při­pra­vit na to, že ten­to­krát spí­še pře­va­žu­je humor­ný nádech, než ten horo­ro­vý. Vše začne jako kla­sic­ký pří­běh o sra­že­ném zví­ře­ti, kte­ré se pus­tí do osád­ky auta, aby se ta násled­ně zača­la za svi­tu úplň­ku shá­nět po krva­vé hos­ti­ně. Začnete pro­to před­po­klá­dat, že půjde o stan­dard­ní horo­ro­vou podí­va­nou. Jenže to je omyl. Prokletí podob­né fil­my vese­le zesměšňu­jí a zahr­nou nás naráž­ka­mi na téma „vlčích lidí“. K tomu, aby se jim to daři­lo jsou tu i tri­ky, kte­ré jsou oči­vid­ně pří­liš „digi­tál­ní“. To je ale troš­ku matou­cí. Nejdříve jste pře­svěd­če­ni, že půjde o oby­čej­ný stra­ši­del­ný film, ale pak se dočká­te zápla­vy růz­ných vtíp­ků a účel­ně nepo­ve­de­ných spe­ci­ál­ních efek­tů. Následně se pak divá­ci roz­dě­lí do dvou sku­pin, ta prv­ní bude hlá­sat, že jde o nepo­ve­de­ný horor, ta dru­há při­stou­pí na hru, kte­rou tvůr­ci nastar­to­va­li a budou vní­mat Prokleté s nad­hle­dem.

Musíte ho mít i v pří­pa­dě pří­bě­hu. Ten sta­ví do stře­du pozor­nos­ti dva sou­ro­zen­ce, used­lou Ellie (Christina Ricci) a škol­ní­ho otlou­kán­ka Jimmyho (Jesse Eisenberg). Ti jsou během auto­mo­bi­lo­vé neho­dy pokou­sá­ni nezná­mým agre­siv­ním zví­ře­tem. Ano, hádá­te správ­ně, vlkodla­kem. Jenže pře­kva­pi­vě jim to spí­še v jejich živo­tě pomů­že. Oba zís­ka­jí vět­ší sebe­dů­vě­ru, sílu, odva­hu a sexap­peal. Jenže po nich jde ten, kte­rý zane­chal otis­ky zubů a drá­pů na jejich těle.

Už od začát­ku si bude­te mys­let, že víte, kdo onen záhad­ný vlkodlak je. V pod­sta­tě si tím bude­te do finá­le napros­to jis­tí. Jenže pak pro vás děj při­pra­ví něko­lik zají­ma­vých pře­kva­pe­ní, jejichž důsled­kem bude to, že za zabi­já­ka bude­te pova­žo­vat kaž­dou dru­hou ved­lej­ší posta­vu. Samotný konec už není tak bom­bas­tic­ký a závě­reč­ný sou­boj mohl být roz­hod­ně šťav­na­těj­ší, ale teď už s tím asi nic nena­dě­lá­me.

Craven vstou­pil na ten­ký led. Rozhodl se dát vět­ší pro­stor iro­nii a zesměš­nit, co se jen dalo. Naneštěstí plno divá­ků to nevza­lo a Prokletí se pro ně sta­li jen nepo­ve­de­ným horo­rem. Plno jiných si uvě­do­mi­lo o co tvůr­cům jde a skvě­le se poba­vi­li. Nebudu vám radit, kte­rá vol­ba je lep­ší, ale já osob­ně si mys­lím, že kaž­dý s troš­kou smys­lu pro humor a něja­kým tím zhléd­nu­tým „vlkod­la­čím“ fil­mem, při­jmou Prokleté jako pří­jem­né osvě­že­ní žán­ru.