Děsný doják, Děsný biják to jsou filmy, které mají několik věcí společných. Kromě tvůrců také to, že je kritici nesnášejí, ale publikum docela hojně plní kina. Parodie je sice možná kvalitativně upadající žánr a vypadá to, že ještě pár let a při jejich sledování zemře šokem docela vysoké číslo recenzentů, ale dokud bude vydělávat, tak prostě budou vznikat další a další zástupci.Já jsem ten typ, který si myslí, že zmíněné filmy jsou vysloveně krá…ptákoviny, ale současně jsem se u nich i docela dost nasmál. Nejsou zrovna naplněné intelektuálním humorem, ale on někdy ten přímočarý a trošku úchylný není k zahození. Například Velkým bijákem jsem byl docela zklamaný, protože jsem se u něj pobavil méně, než jsem doufal (nikdo mi jednoduše nevymluví, že nejlepší parodie jsou Bláznivé střely a Žhavé výstřely), a tak jsem ani extra nedoufal, že Meet The Spartans na tom bude lépe. Ale nakonec musím říct, že podle mého názoru je na tom Meet The Spartans o pár stupínků lépe. I když má připraveno plno nechutných scén (nevím, proč mají pánové scénáristé natolik v oblibě hektolitry hnisu), ale dá se to přežít, aniž byste silou vůle museli tlačit zpět do žaludku zbytky od snídaně. Nějaké ty nudle a sliny občas vylétnou, ale překvapivě je to někdy i docela úsměvné. Samozřejmě, pokud dokáže snést tenhle typ humoru.
Meet The Spartans mají podobný problém jako například takové Scary Movie, abyste gagy pochopili, musíte mít nakoukáno spoustu novodobých filmových hitů plus se docela vyznat v televizní tvorbě a světě celebrit. Jinak totiž asi těžko pochopíte, kdo je ta zpívající dívčina, která si holí hlavu a funí svému malému dítěti do obličeje. Scénář hodně atakuje politické i herecké hvězdy a docela často trefně. Ovšem spíše fungují vtípky, které přímo neuráží, ale spíše se otřou o některé proslulé počiny nebo vlastnosti daných celebrit. Nejvíce gagů je ale vytvářeno tak, že se jednoduše vezme scéna z jiného filmu a autoři si jí předělají do, podle nich, vtipné formy. Někdy se to povede, někdy ne. Tady je poměr docela vyrovnaný. Některé scény pobaví, jiné jsou, ale docela trapné nebo přehnaně nechutné. Je samozřejmě otázka, jestli vás utržená bradavka rozesměje nebo se vám z ní udělá blivno.
V Meet The Spartans je i několik slovník vtípků, které často fungují a nechybí jim pointa. Někdy jsem u nich dokonce vzpomněl na hlášky ze zmíněných Bláznivých střel nebo Žhavých výstřelů. Není to častý příklad, ale párkrát se to filmu povedlo. Určitě by mu prospělo, kdyby se scénář soustředil právě na takové momenty a nesnažil se tolik vyvolat bouření žaludečních šťáv.
Meet The Spartans se zaměřil hlavně na parodování filmu 300-bitva-u-thermopyl-300-418″>300: Bitva u Thermopyl, ale zatímco v originálu se musela parta tří stovek svalovců vypořádat s Xerxovou armádou, v Meet The Spartans se s Xerxovými stoupenci potýká jen 13 mužů. Jsou sice také urostlí (tedy většina z nich a navíc je prozrazeno tajemství – břišní svaly nejsou výsledkem jen cvičení v posilovně), ale ani vyrýsovaný biceps jim nepomůže, když se setkají s nepřáteli, jako jsou rozčílení černoši, breakující Peršané nebo Paris Hilton s hrbem. Vizuálně a hudebně se Meet The Spartans docela často „třístovce“ blíží. Některé kulisy sice vypadají levně, ale to se dá přežít. Po technické stránce se filmu moc vyčítat nedá. Příběh už na tom tak slavně není, prostě je za sebe jen poskládáno několik momentů z mnoha filmů. Jak ze zmíněných 300, tak například z Transformers, Spider-mana 3 a dalších hitů.
V hlavní roli se objevuje Sean Maguire jako Leonidas, Kevin Sorbo jako Kapitán nebo Carmen Electra, která představuje královnu Margo. Jistě, že nepředvádějí žádné dramatické srdcervoucí výkony, které by potěšily oko obdivovatele kvalitního herectví, ale nechybí jim komediální talent a slušně ho využívají. Sean Maguire je sympaťák a má dost charismatu na to, aby vám nebyl protivný. Meet The Spartans je film, který je prošpikován přízemním humorem, který je často nechutný, někdy dost nezábavný, ale ve finále musím říct, že jsem se pobavil určitě více než u předchozích filmů dvojice Jason Friedberg a Aaron Seltzer. Hlavně proto, že je z tří jejich posledních projektů (Velký doják, Velký biják a Meet The Spartans) nejméně trapný.
